Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jaký máte názor na kontaktní rodičovství? ![]()
Tak jsem se mrkla na 7 principu a prijde mi to dost přirozené. Ja teda nenosim, oddelala bych si zada, ale verim, ze vazbu s detmi mame vytvorenou i tak ![]()
Na druhou stranu nesouhlasim, aby byly maminky nejakymi teoriemi vylozene napr. v pripade, kdy bonding nemuze probehnout- pr. cisar v narkoze, nemuzou kojit apod.
Vse musi byt v rovnovaze, prirozene, s laskou
Zalezi na tvoji osobnosti a nastaveni. Za me rozhodne ne. Je to otrocina vychovat si male zavislaky a pak tady smolit prispevky Jak uspat dvoulete dite bez prsu apd. U nas funguje rezim a řád a myslim, ze jsme stastna rodina. Deti milujeme a jsme si vsichni velmi blizci i bez toho, aby jsme vsichni ctyri spali v jedne posteli. Umime se spolu pomazlit, pohladit a nikdy jsem nemela pocit, ze by utrpeli nejake trauma, kdyz jim dam vecer pusu na dobrou noc a zavru dvere.
Už to čtu, za mě společné spaní určitě ne, resp. ne tak, aby dítě nemělo ani postýlku. Kojení - no, prvního syna jsem nekojila a vztah máme krásný a kontaktní, v 8 letech se pořád chodí pomazlit a popusinkovat. Nelíbí se mi, že matka nebo rodiče oba jen slouží potřebám dítěte, to by u nás nefungovalo a myslím, ze by to tak byt nemělo.
Kontaktní rodičovství provozujeme, ale neřídíme se tabulkami a principy KR atp. vybrali jsem si z toho co nám a synovi vyhovuje.
Ja myslim, ze plody zpusobu vychovy se projevi az v dospelosti. Ja sama jsem to pochopila az mam vlastni deti.
Žádnou rodinu ještě nespasila jakákoli teorie v pěkné knížce a v přehledných bodech.
Když jsou dospělí opravdu dospělí a děti mají možnost být dětmi, když je doma bezpečí a chyby smí dělat každý, když se lidi mají rádi a chovají se podle toho, když je každý viděný ve svých potřebách… Pak na zbytku moc nesejde. Spát společně - to může být krásné a vztah posilující, stejně jako závislácké a neurotické. Řád a pravidla - to může být bezpečí s prostorem pro lásku, stejně jako skrytá tyranie. Dobrá výchova prostě nezačíná u postupů, ale u zralosti a osobní integrity rodiče…
Já jsem k tomu došla jako nezkušená prvorodička tak nějak sama. V okolí jsem byla první s miminkem, neměla jsem se s kým poradit. Se spoustou věcí jsem si nevěděla rady a tak jsem prostě všechno dělala intuitivně a srdcem. Kojení, nošení, společně spaní v posteli… prostě jsem hledala něco, co bude fungovat abychom byli doma všichni spokojení. Až později jsem si četla o kontaktním rodičovství a zjistila jsem, že ho vlastně ve velké míře praktikuji.
@majka.otka píše:Ámen.
Zalezi na tvoji osobnosti a nastaveni. Za me rozhodne ne. Je to otrocina vychovat si male zavislaky a pak tady smolit prispevky Jak uspat dvoulete dite bez prsu apd. U nas funguje rezim a řád a myslim, ze jsme stastna rodina. Deti milujeme a jsme si vsichni velmi blizci i bez toho, aby jsme vsichni ctyri spali v jedne posteli. Umime se spolu pomazlit, pohladit a nikdy jsem nemela pocit, ze by utrpeli nejake trauma, kdyz jim dam vecer pusu na dobrou noc a zavru dvere.
Pro mě třeba nepřipadá v úvahu společné spaní. Jednoduše proto, že jsem trvala na používání monitoru dechu do roka. A to by ve společné posteli nešlo. Mám za sebou velice nepříjemnou zkušenost s oživováním novorozence a následné prognózy atd, hrůza… Nikdy bych si nedovolila razit nějaké „monitor dechu jsem já“, jak jsem tu párkrát viděla. Jinak si hlavně celkově myslím, že než se snažit se vecpat do nějakých škatulek a metod, je třeba najít, co vyhovuje rodičům i dítěti, některé děti kontaktní jsou, jiné méně, třeba mé dítě opravdu kontakt nikdy extra nevyžadovalo, možná i proto pro mě bylo lehké nechat ho spát v postýlce, neuspávat na rukou, v nosítku se mu nelíbilo, když jsem v roce přestala kojit, byl s tím naprosto v pohodě…
umím si představit, že pro maminky kontaktnějších děti je toto všechno složitější.
@Berry77
Taky to mame stejne ![]()
A to malou hodne rozmazluju, ale pravidla a rezim spani mame jasne nastaveny ![]()
@kacz píše:
A co to znamená podle tebe?
Být s dítětem často.
Nošení v šátku, časté kojení, atd. Být stále dítěti na blízku. Nejen maminka, ale i táta.