Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@ametyst jistě že nemá, ale pokud ho nechci přetrhnout vejpůl, tak se alespoň vyřvu ![]()
@catherine100 chápu. Ale některý maminy fakt dokážou řvát až hoodně hnusně a to i na veřejnosti a to mě běhá mráz po zádech když v obchodě řvou „ty spráááátku jedéééén“
Není mi to moc příjemný na to koukat.
Ale jo jecim sama do zdi a za maleho duuuurazne zvysuju hlas, kdyz fakt dela co nesmi(leze do zaple trouby)…i tak mi prijde, ze jsem nekdy durazna cely den
pocitam, ze i ten krik prijde az na to synacek povyroste ![]()
Občas zvednu hlas, ale mám dítě jestě malé. S tím učením, učila bych se s ním tak dlouho, dokud by to potřeboval. Ale 2 hodiny?? Co celou tu dobu děláte? Snad dítě má sedět na zadku a udělat úkol s pripadnou pomocí a to může zabrat tak max. 20 minut.
Hehe, mám doma téměř pětiletého, tříletého a do toho se mnou mlátí hormony v těhotenství… Řvu furt
![]()
@kacz píše:
Občas zvednu hlas, ale mám dítě jestě malé. S tím učením, učila bych se s ním tak dlouho, dokud by to potřeboval. Ale 2 hodiny?? Co celou tu dobu děláte? Snad dítě má sedět na zadku a udělat úkol s pripadnou pomocí a to může zabrat tak max. 20 minut.
ten starší si každé slovo při psaní písanky, asi 10 x opakuje než ho napíše, takže jenom to zabere třeba půl hodiny a pak čte z čítanky třeba stránku a půl. Do toho se ještě podíváme co probírají v prvouce, a teď jsem zjistila že pokulhává v násobení a dělení (byl 2 měsíce v léčebně s očima a tak doháníme)
ten mladší má zase v písance napsáno rychleji, ale zato čtení ze slabikáře nám pak trvá mnohem déle, zvláště když se sekne u toho že ho opravím a on se rozhodne že dál už číst nebude. Tak to pak je psycho - kdo vydrží víc…
a tak je to každý den… doma jsme tak okolo 16.30 h a nejhorší je když přijedeme po 18 hodině…
a pak ještě mám vařit, a cvičit. To ale až tak ve 21 hodin, kdy už mám opravdu ticho a klid jen pro sebe. To jediný mě drží… youtube - kabáti, lucie na plný perdy a trenažer
Ahoj, já se teda přiznám, že jo, občas křičím, ale to až když mě fakt vytočej, zvlášt´Jiřík je na to expert, když mu něco říkám už po stopadesáté, tak po stopadesátý první už fakt ječim
a taky když se spolu kluci rvou (maj 10 a 3 roky) a to pak stojí za to ![]()
co se týká domácích úkolů…tak ne, mám staršího kluka ve 4.třídě a úkoly si dělá od 1.třídy sám, jak přijde ze školy, já nebo manžel to akorát zkontrolujeme a podepíšeme…zatím má samý jedničky po mě
jsem zvědavá, jak to bude příští rok… já totiž měla do 4.třídy samé jedničky až v 5.třídě přibylo pár dvojek…ale každé dítě je jiný ![]()
Příspěvek upraven 07.05.14 v 09:05
Ty, já ti nevím, jestli není místo křičení jim jednu fakt plesknout. Mám sedmiletou, podotýkám, že jí škola jde sama, je premiantkou a to se nijak neučíme, četla a počítala samaještě před nástupem do školy, takže v podstatě jediné, co má trénovat je psaní, učitelka je perfektní, úkoly dostávají fakt na dvě minuty, a když chci, aby napsala tři řádky psaní, co jí zabere 5 minut tak pučení, držkování, cukání, děsný problém, půl roku jsem řvala, až nedávno jsem naprosto tiše došla k šuplíku, vzala vařechu, ona furt pučela, páč netušila, že vařechou může dostat…dvakrát jsem jí šoupla, následoval hysterický záchvat, jaká je to bolest, a od té doby jen řeknu, že je čas na školu a ona funguje jak švýcarský hodinky. Ono sem tam místo ječení je lepší jim jednu fláknout.
Jinak taky ječím.
@Tučnič píše:
Ahojky, chtěla jsem se zeptat jestli křičíte na děti, když něco provedou - dostanou poznámku, napomenutí učitele, něco rozbijí, nesnědí svoje jídlo, neudělají co se jim řekne, vztekají se při učení, neuklidí si pokojíček, atd…
Včera mě málem odešli hlasivky - zdá se mi, že je to furt dokola. Kolikrát se snažím šeptat, nebo si to říkám pro sebe. Určitě více zprozorní a poslechnou více, ale já se prostě někdy neudržím. Nebo kolikrát opakujete, aby šli něco udělat? My jsme domluveni, že řeknu jednou a oni hned jdou, ale prostě ne vždy to funguje. Rozhodně se zdržuju toho je uhodit, tak radši křičím, ale už se mě to příčí. Myslím, že i u sousedů to jde kolikrát slyšet. Kluci už jsou veliký - 8,5 a 7 takže už jsou samostatní, ale prostě mě vadí že jsou tak rozlítaní a při učení tak laxní. Denně s nima sedím u učení třeba i dvě hodiny, abychom měli všechno a stejně to všechno nestihneme. Já si teda nepamatuju jestli moje rodiče v 1 a 2 třídě u mě seděli a dělali úkoly se mnou… do kolika let jste to dělali vy???
Mám menší děti, neřvu, jen občas zvýším hlas na starší, když na normální nereaguje. Ale ona to těžko nese.
Jinak si myslím, že ječet za nedojedené jídlo je zbytečné. Nesnědl, další jídlo je až svačina, večeře a podobně. Jinak si myslím, že je lepší vyvozovat důsledky-něco ji rozbil (ne omylem), zaplatíš z kasičky a podobně.
Na učení s dětmi se netěším, už teď hůř nesu učení bruslení a podobně.
Ale řekla bych, že učit se s dětmi v první či druhé třídě je naprosto normální.
Spíš se tedy snažím pracovat na sobě, nikdy jsem neječela (jsem učitel) a nechci se stát uječenou matkou ![]()
Zvýším na ně hlas hlavně když se perou, což je dost často, jsou vlastně pořád v sobě, přítel už mrčí, že furt křičím
.Naštěstí si včera vyzkoušel co dovedou a to byl v obchodě jen s jedním (skoro 6 let) a přišel domů vytočený do běla
s řečma, že už s ním nikam nejde ![]()
@ametyst píše:
A nevim jestli má takovej častej křik vůbec pro ty děti význam![]()
.
Nemá, budou z toho mít tak akorát pr.del…
@terinka4444 tohle přesně mi říká přítel, že proč jí jednu nefláknu
prý je na mě drzá až moc - no on vidí jen ranní shon (i to jen občas), kdy malá stresuje, aby stihla vlak, do toho se jí nelíbí účes (dnes se šli fotit a jí prostě ta její umytá hříva vy vysokém culíku nedržela
), do toho nenašla mikinu (protože ani na 150× není schopna pobrat mou radu, aby si věci chystala večer, já jí odmítám v tomhle dělat sluhu, už je velká)…tak samozřejmě štěkala a držkovala než se za ní zavřely dveře
Jako něco málo jí řekl, než odešla, aby se zklidnila a nebyla drzá, ale mě pak dal kázání, jak jí mám fláknout
On neví, že třeba pak mladá dojde ze školy a tulí se, že se omlouvá za ráno atd
Já to teda většinou procházím s klidem protože vím, že je to „jen“ ranní stres a nestíhačka, ale občas si myslím, že opravdu kdybych jí jednu flákla, tak si nedovolí
ale nevím jestli se k tomu někdy odhodlám…Práskla jsem jí za celou dobu snad 3×, a to už bylo fakt něco hnusného
Co teda uděláte když máte důvod zaječet…??? Já nevím jak se mám zachovat. Každý asi máme jinou hranici toho důvodu k výbuchu, ale já bych řekla že mě už vadí všechno… ![]()
Chtěla bych jím dát více volnosti, ale také chci aby dodržovali určitý pravidla… ![]()
Zařvu tak dvakrát do roka a to jsou pak v pozoru i synové, kterým je 20 a 24
![]()
Ale ráda to nemám. A taky si myslím, že když někdo křičí pořád, tak si z toho děti pak už nic nedělají.