Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak například my chceme letos poprvé vyzkoušet živé pexeso. Už děláváme živé člověče, nezlob se, a to se ujalo. Pexeso by mohlo být ještě lepší.
Máte nějaké tipy na noční hry?
Peti: taky chci zapojit živé pexeso
Kolik máte dětí? My kolem 100, tak je to trochu složitější…
A noční hra - pro starší děláme kotlík
V lese se dají do kotlíku nějaké kartičky (jedno jaké). Jedna polovina dětí se snaží získat z kotlíku kartičku, druhá zase hlídá kotlík. Ti, kteří se snaží ukořistit kartičku mají na ruce uvázaný krepák, který zančí život, pokud jsou chyceni, musí se vrátit pro nový krepák a mohou hrát dál. Vítězí ten, který přinese kartičku jako první.
Já to tedy dělám tak, že děti hlídají kotlík a vedoucí se snaží ukořitit kartičku - spláchnu dvě mouchy jednou ranou ![]()
A pro malý děláme světlušky ![]()
Vedoucí se obléknou do černého, vyfasují zásoby bonbonů. Jdeme někam na louku, kde se vedoucí snaží schovávat. Blikají baterkou, aby je děti viděly a snažily se je chytit, když je vedoucí lapen, tak dítko dostane bonbon
Docela se líbí. Jinak klasika - stezka, pohádkový les…
Člověče nezlob se hráváme taky, je to pecka. Ale jak se hraje pexeso, fakt nevím:) Poraďte.
Co se týká nočních her, tak je dobrá odrazky.
Nebo jsme v loni hráli, že děti chodily s baterkami po lese a tam bylo asi 5 stanovišť a u každého bylo několik předmětů (provázek, hřebík, kotlík, hřeben a vlastně cokoli a děti poté měli v táboře napsat co u kterého stanoviště bylo (nebo se to dá různě oběnovat a my pak chodili mezi dětmi a ptali se je na banální otázky (jak se jmenovala tvá babička za svobodna a tím jsme je pletli:))
A co bylo super, tak jsme hrali ted o víkendu. Děti dostanou kazdy kolíček do pusy (na prádlo) a tím kolíčkem sbírá po louce papírky se svým znakem (my měli barevné kolečko na každém papíře) a pak jsme do stejných kartiček napsali čílsla a rozhazeli je, a děti museli dle barvy a čísel nosit ke svemu vedoucímu (měli jsme od 1-do 40), toto je mnoho, doporučuji tak 30. nebo se to dá hrát, že jsou lístečky s čísly pod kamínkem a děti behají postupně po jednom pro dané číslo, taky super. Ježíš já se už tolik těším na tábor:)
Susan: živé pexeso: dva hráči odejdou někam pryč, ostatní se rozdělí do dvojic a vymyslí si vždy ve dvojici nějaký zvuk, gesto či něco podobného. Potom se promíchají a zavolají dva odejité hráče a pak se klasicky hraje pexeso ![]()
A to s kolíčky se mi líbí
Nějak to asi zapracuji ![]()
S kolíčky hrajeme takovou bojovku, v družstvech se rozdají kolíčky, každý má jeden, který si připne na záda. Poté jsou děti vypuštěny do terénu a vzájemně si kolíčky kradou ![]()
Hoďte odkazy na vaše tábory, ať se k vám můžu podívat
tady je náš
http://www.ceskydub2.wz.cz/forum.php?id_diskuze=11 musím to tam trochu zaktualizovat a nějak sesmolit úvod celotáborovky, letos to nějak nezvládám ![]()
Světluškám říkáme Bludičky, hrajeme to v lese a s lístečkama. Lístečky se v oddíle spočítají a podle toho dostanou body do etapovky.
To s těma lístečkama v kotlíku hráváme taky, jen ve dne ![]()
U nás je nejoblíbenější (ne noční) Mexická hranice. Děti mají v lese stanoviště, které hlídají vedoucí, každý oddíl tam má v kotlíku lístečky s barvou svého oddílu. Dítě přiběhne, smí si vzít jen jeden lístek a běží nějaké cestě nebo silnici, která děli les. Nejlépe pokud je to z kopcce. Na té cestě jsou rozmístění vědoucí a snaží se dětem zabránit v přejítí. Pokud se vedoucí dítěte dotkne, mu
Světluškám říkáme Bludičky, hrajeme to v lese a s lístečkama. Lístečky se v oddíle spočítají a podle toho dostanou body do etapovky.
To s těma lístečkama v kotlíku hráváme taky, jen ve dne ![]()
U nás je nejoblíbenější (ne noční) Mexická hranice. Děti mají v lese stanoviště, které hlídají vedoucí, každý oddíl tam má v kotlíku lístečky s barvou svého oddílu. Dítě přiběhne, smí si vzít jen jeden lístek a běží nějaké cestě nebo silnici, která děli les. Nejlépe pokud je to z kopcce. Na té cestě jsou rozmístění vědoucí a snaží se dětem zabránit v přejítí. Pokud se vedoucí dítěte dotkne, muí odevzdat lístek a pádit pro další. Pokud přes vedoucí projde, běží kus dál do lesa, tam hodí lístek do příslušného kotlíku (který hlídá vedoucí, aby si je děti navzájem nekradly) a pádí oklikou kolem vytyčeného území na hru zpátky pro další lísteček (oklikou proto, aby se nepletli do cesty dětem, které se snaží proniknout kolem vedoucíh). Bývá u toho dost sedřených kolen, ale je sranda děcka pozorovat, jak se snaží vymyslet nějakou taktiku..běžet po jednom, po skupinkách, nebo všichni najednou ![]()
Máme kolem 80 dětí, takže taky docela dost, tábor chatkový, na Moravě.
stránky: www.osseverka.com
Petite: no vlastně bludičky se to jmenuje, ale to je jedno
Mexická hranice se u nás taky hraje, vždy pod jiným názvem, ale v podobném duchu, děti to baví, ale u nás vede nejvíc přenos vody
U umýváren se napustí barel s vodou, okolo kterého stojí vedoucí a děti běhají s kelímky a musí nabrat a odnést vodu na své stanoviště - vedoucí je přitom kropí
Vždy se to strhne v bitku ![]()
Petit: Bitvu tří císařů hráli poprvé v osmdesátých letech v Brně isnruktoři pro pobyt v přírodě, spolu s brněnskýma brontosaurama… Měl jsem to štěstí, že jsem tyto lidi zažil v akci - mooooc fajn. Jinak reportáž z té bitvy tenkrát vyšla v Mladém světě a následně v mládežnickém sborníku „Dones oheň a zvítězíš“.
Jinak z nočních her hrávají třeba hodonínští zálesáci „Svíčkový fotbal“. Na protějších stranách louky jsou uvnitř omniovek umístěné svíčky, hráči se rozdělí do dvou fotbalových mužstev a snaží se sfouknout svíčku soupeře (rovná se gól). Je ale potřeba, aby se přitom respektovaly nějaké hranice ve způsobu, jak zabránit soupeři v proniknutí k brance. Tam můžou ve tmě vznikat docela ošklivé úrazy… Zvlášť když některé dítko zvolí agresívní obranu nebo útok.
Každý tým (oddíl - my jich máme 6) si zvolí císaře, který nese louč (nezapálenou), na které jsou fáborky v barvě oddílu. Všichni ostatní členové oddílu mají fáborek kolem kotníku /včetně toho, kdo nese louči). Účelem hry je strhnout fáborek co nejvíce protihráčům, ten kdo ho už nemá, odpadává ze hry. Přitom se musí snait uchránit svoji louči. Tu je povolené někam schovat, ale pokud ji soupeř najde, oddíl prohrál. Pokud některý oddíl získá louči soupeře, přidává ji ke svojí a snaží se získat další. Pokud je lapen, seberou mu je všechny. Vyhrává ten, kdo je má na konci hry všecky. Přitom se děti domlouvají mezi sebou a vznikají různé kooperace. Strhnout v běhu fáborek z kotníku není žádná sranda, ale musí být krátký, aby se nedal přišlapávat.
Teda Petit, tak je fakt dobrá. Už jsem si ji zapsala a zkusíme na táboře.
Jinak my hráváme často lištičky: každý ma za kalhotami šátek, a ukolem je získat jich co nejvíce, ale když přijdeš o svůj a nemáš další, vypadáváš.
Obdobná a možná lepší hra jsou vlajky: děti jsou na dvě skupiny a každý ma svou vlajku(šátek na zemi).uprostřed hřiště je čára. Když se dostanu na protější stranu a někdo mě plácne,musím si dřepnout a čekat až mě někdo z našich vysvobodí, ale musí se rozhodnout, zda jde pro mě (může zachránit pouze jednoho) nebo pro vlajku. Je to sranda, když děti se snaži zabavit protihráče a vyslat někoho rychleho aby proběhl:)