Lze vůbec ušetřit?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@ZuzaM píše:
Prosím tě, kde to je? Tam se hned odstěhujeme.:-)
Myslim, ze Lucembursko, ale to je dost specificky stat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mallinn píše:
Já si teda myslím, že kdyby si lidi přestali kupovat nesmysly typu sušenky, brambůrky, obarvené pití apod., zbylo by jim víc na ovoce, zeleninu, kvalitní šunku, jogurty… Prostě to co vrazí do sr… by si mohli přidat jinam a koupit si výživově hodnotnější jídlo, na které se nadává, že je dražší - ano je, ale pak ho nemusí sníst tunu, protože lépe zasytí. Vyzkoušeno na sobě.
To bezpochyby ano. Diky tomu si doma drzime i normalni vahu ![]()
Ale na druhou stranu, ve vyrobe techto sracek je zamestnana hromada lidi. Co s nimi, az ty fabriky zavrou? ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kelsey píše:
My taky máme úvěr na barák. Nemusel by být, kdybych prodala některý stavební pozemek, které máme. Ale to neudělám. To je možná do budoucna jediná možnost pro naše děti, jak je zajistit. A nesouhlasím, aby byla jakákoli podpora úvěrů/ hypoték. Tohle si musí řešit každý sám, kdo se do rizika splácení vrhnul. Takove nápady jsou úplný vrchol. Už neví, kde rozdávat. Za každý takový tupý nápad bych je praštila něčím po hlavě, ať se jim rozsvítí.
Hypotékáři si odepisují úroky z daně. To je již dostatečné. Na koho by se mělo rozhodně víc myslet, jsou invalidní důchodci 2. a 3. stupně. Tam je to už jen o přežívání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Josefuna a v jakém že státě to žiješ? Jen tak pro zajímavost. Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@inkakřivák píše:
U paneláku je výhoda, že krom krajových sekci má každá místnost jen jednu ochlazovanou stěnu. Takže pokud mají slušná okna a slušně udělanou izolaci, je to výhoda.
Ano, toto ostatně platí i ve starých bytových domech („činžácích“), dokonce i ne moc velké budovy, kde třeba je 10 bytových jednotek. I tam aspoň ty byty uprostřed mají jen jednu venkovní stěnu u všech místností. Pokud jsou dobrá okna, tak i bez zateplení, třeba jen zeď 60 cm klasické cihly, tak protopí se velmi málo. Píšu z vlastní zkušenosti, asi 10 let jsem tak bydlel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mallinn píše:
Já si teda myslím, že kdyby si lidi přestali kupovat nesmysly typu sušenky, brambůrky, obarvené pití apod., zbylo by jim víc na ovoce, zeleninu, kvalitní šunku, jogurty… Prostě to co vrazí do sr… by si mohli přidat jinam a koupit si výživově hodnotnější jídlo, na které se nadává, že je dražší - ano je, ale pak ho nemusí sníst tunu, protože lépe zasytí. Vyzkoušeno na sobě.
Jenže cena ovozel je jinde než těch nejlevnějších brambůrků a sušenek. Vždyť se podívej nejlevnější tatranku koupíš za 6-8kc a docela zasytí a ještě si na tom dítě neznalé jiných chuti pochutná. Kilo jablek, rajčat apod stojí kolem 50-60,– kilo jablek je tak 4-5 ks tzn 12,–/jablko a jak zasytí to je otázka.
jasně rozdíl 4,– ale když máš 4 lidi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Burj Chalifa píše:
Hypotékáři si odepisují úroky z daně. To je již dostatečné. Na koho by se mělo rozhodně víc myslet, jsou invalidní důchodci 2. a 3. stupně. Tam je to už jen o přežívání.
S invalidními důchody souhlas, ale s úroky z hypoték to píšeš špatně. Úroky jim snižují základ daně, ne daň.
Takže když zaplatí za rok například 50 tisíc úroky, sníží jim to daňový základ o 50 tisíc, tzn.na daní ušetří 15% z 50 tisíc, tj.7,5 tisíce.
Ano, je to podpora, ale není to tak, jak jsi to napsala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@adresa píše:
S invalidními důchody souhlas, ale s úroky z hypoték to píšeš špatně. Úroky jim snižují základ daně, ne daň.
Takže když zaplatí za rok například 50 tisíc úroky, sníží jim to daňový základ o 50 tisíc, tzn.na daní ušetří 15% z 50 tisíc, tj.7,5 tisíce.
Ano, je to podpora, ale není to tak, jak jsi to napsala
Stejně nevymyslí nic jiného, než že zvednou maximální částku k odpočtu, když ji v covidu snižovali. A budou to vydávat, jako super pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@roba18 píše:
Jenže cena ovozel je jinde než těch nejlevnějších brambůrků a sušenek. Vždyť se podívej nejlevnější tatranku koupíš za 6-8kc a docela zasytí a ještě si na tom dítě neznalé jiných chuti pochutná. Kilo jablek, rajčat apod stojí kolem 50-60,– kilo jablek je tak 4-5 ks tzn 12,–/jablko a jak zasytí to je otázka.jasně rozdíl 4,– ale když máš 4 lidi…
Je to bohužel tak. A jde nejen o zasyceni, ale i o chuť. Samozřejmě, miska luštěnin obložená vařeným vejcem a zelný salát je zdravé syté jídlo. Ale ani ti chudší to nechtějí jist pořád. Nejsme ve středověku, kdy se točilo 5 jídel celoročně, snidala se jedná kaše celý rok a k obědu vařený tuřín taky celý rok. A tak se kupují napodobeniny a náhražky a levné věci. Kolem dokola lidé slyší a vidí, co vše je možné, co vše si lze dopřát. Když nemůžou, sáhnou po něčem podobném, v horší kvalitě, ale levném.
Za sociku se zavarovala dýně s ananasovou trestí, protože ananas nebyl a když, tak drahý.
Ale ta dýně aspoň nebyla nezdravá.
A jak tu někdo už psal, na výrobě levných vysokoobratkovych věci, potravin, je ekonomický zájem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@inkakřivák píše:Reaguji spíše na začátek příspěvku. Lidi odvykli, že zelenina a ovce jsou dle sezóny. Třešně někdy v červnu, višně tak o měsíc později, jednou plodící jahody mají taky své období zralosti. Některá zelenina je ke konzumu dle odrůdy a doby výsevu či sázení, ředkvičky, kedlubny. U prvního vadí moc dlouhé dny,, vysévat jde brzy na jaře nebo i v půli léta. Ale mít rajčata celoročně, podobně další zeleninu, tak to je na zvážení. Určité posuny udělá pěstování ve sklenících, nevytápěných, potom je lze i vytápět, je otázka, jak draho. V zemích, kde nemrzne nebo je jen mírný mráz, tak možná není potřeba ani v zimě ten skleník topit. Pak se tu nabízí dovoz z jihu, rajčata rostou ve středomoří celoročně, podobně Maroko nebo Egypt. Někdy ten dovoz i v zimě je levnější, než za co se prodává z naší úrody v létě. Ale osobně mi je bližší jíst dle sezóny, případně tu zeleninu a ovoce skladovat, konzervovat. Brambory na zimu, podobně uskladnit zelí atd. Já nepotřebuji mít vše celoročně a nestojím o dovozy zbytečných věcí z Austrálie nebo Latinské Ameriky. Banány z Afriky ano, ale rajčata z Latinské Ameriky? Aby byla v lednu?
Tak nejsou broskve, je něco jiného. Třeba jabka. Totéž zelenina. Mrkev, zelí, červená řepa, to roste všude a můžeš uskladnit. Rajčata a hrozný v zimě jsou prostě luxusní zboží, vždycky to bylo.
Ano dotace jsou zlo. Jakékoliv. Křiví trh. A vedou často k špatným rozhodnutím - viz třeba ty vesnice, které zkrachovaly. Třeba kvůli výstavbě velkého aquaparku myslím, na který se pustila jakási ves v příhraničí, ačkoliv neměli ani dost vody na běžný provoz obce.
A celkově EU. Kdyby plnila to, s čím vznikala, tedy společný trh, volný pohyb osob za prací, a volný pohyb zboží, jo to by šlo. Ale to, že se montuje do zákonů jednotlivých zemí, a že diktuje třeba věci typu koho musíš přijmout na své území, to si snad dělají prrrrdel.
@Josefuna píše:
Tak já věřím. Přijde mi, že nejvíce stojí jahody, třešně, višně, rybíz, borůvky, broskve, meruňky, švestky, jablka, papriky, rajčata, hrozny. Že tohle by bylo třeba pěstovat celoročně, aby se ušetřilo, jenže to nejde. To jsou dražší položky než špenát a mrkev nebo zelí.
Myslím, že jahody nikdy nebyly levné, navíc levná cena znamenala špatně placené sběrače a další lidskou sílu, kterou jahodová plantáž potřebuje. Lidi ale mívali jahody každý na své zahrádce, stejně tak třešně, višně, rybíz, borskve, meruňky, švestky. Toto vše má svoje období sklizně, nějaké posuny tu v rámci naší země dělá nadmořská poloha, případně víc na jich. Jižní Morava vs nějakých 300+ m n. m. trošku na sever. Jahody dají více práce a úroda je menší, než třeba u hlávkového zelí nebo mrkve. A je to skutečně tak, že taková jablka stojí velkou část roku více než banány. Protože jablka bývají naše a tady se platí naši lidé, kdežto banány jsou z dovozu, pracovní síla Afričanů tolik nestojí, je tam vysoký výnos, takže ta cena dopravy to tolik neposune. Ale zas je dobře, že nejsme „banánovou republikou“, kde je superlevná pracovní síla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@roba18 píše:
Stejně nevymyslí nic jiného, než že zvednou maximální částku k odpočtu, když ji v covidu snižovali. A budou to vydávat, jako super pomoc.
Nejspíš. Ale já se jich trochu zastávám. Situace není vůbec jednoduchá. K tomu zdědili 500 miliard státního dluhu.
O tom se vůbec moc nemluví, že Babišova vláda během ekonomického boomu dokázala vytvořit nejvyšší státní dluh v nasi historii, půl bilionu. Že teď v tom srabu to bude 350, nebo tak nějak, o tom se řve furt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@roba18 píše:
Jenže cena ovozel je jinde než těch nejlevnějších brambůrků a sušenek. Vždyť se podívej nejlevnější tatranku koupíš za 6-8kc a docela zasytí a ještě si na tom dítě neznalé jiných chuti pochutná. Kilo jablek, rajčat apod stojí kolem 50-60,– kilo jablek je tak 4-5 ks tzn 12,–/jablko a jak zasytí to je otázka.jasně rozdíl 4,– ale když máš 4 lidi…
Rajčata jsou někdy v akci i za 25 kč, stejně jako třeba švestky nebo bílé papriky. Jablka jsou drahá, zvl. celoročně skladovaná. Ano, jablko je dražší než banán, nemáme tak levnou pracovní sílu. Ale občas v akci byla i za cca 15 kč, častěji za 20Kč. Je otázka, jestli si natolik vybírat odrůdu, jestli vzít jablka za 20Kč u odrůdy v akci, nebo vzít mimo akci ta za 40Kč/kg. Někdy v první polovině devadesátých let šlo na venkově kupovat jablka na uskladnění, tj. celé přepravky. Kilo bývalo tak za 7-8Kč v době, kdy platy byly nějakých 7 tisíc. Kupovat po kilech, to stálo méně. Navíc tady nešlo o výběrová jablka, tj. minimální velikost plodu, vyřazení špatně tvarovaných atd. Ovoce i zelenina drahá není, samozřejmě jsou tu jiné položky, které jsou levnější a pak tu je dojem, jak je toto drahé. A ovoce ani zelenina se nejedí kvůli zasycení. Jablka stačí denně dle velikosti 1-2 denně, 3 neuškodí ale zdravotní efekt proti 2 denně tu už není žádný. Lepší je ovoce i zeleninu více druhů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@adresa píše:
Nejspíš. Ale já se jich trochu zastávám. Situace není vůbec jednoduchá. K tomu zdědili 500 miliard státního dluhu.O tom se vůbec moc nemluví, že Babišova vláda během ekonomického boomu dokázala vytvořit nejvyšší státní dluh v nasi historii, půl bilionu. Že teď v tom srabu to bude 350, nebo tak nějak, o tom se řve furt.
Ano, Babiš rozdávat uměl. Dával tomu, kdo bude volit. Takže přidávat důchody, protože to je hodně voličů a ti nemají problém se nechat koupit. Problémem socialismu nebylo ani tak ta ideologie komunismu. Byl tu především sovětský systém importovaný z Ruska. Víc než o marxismus šlo o systém korupce. kdo kolaboroval s režimem, měl se dobře. Ani ti vysoce postavení členové strany tomu leckdy nevěřili. Nakonec starý Babiš (Štefan) fakticky pořádný komunista nebyl, byl snad i vyloučený, pak se k nim zas přidal, protože mohl dělat ředitele. Mladý to samé, nevěřil tomu nikdy, ale bylo to výhodné. A naučil se uplácet. To je taková škola StB či KGB, klasická ruská korupce. Vůbec nestačí dát pryč socialismus (komunismus) a nechat systém korupce. To ostatně předváděli pánové Klaus a Zeman. Socialismus pryč, ale ruskou korupci ponechat. Babiš předvádí to samé. Na rozdíl od Klause nebo Zemana (premiérů) nehrál divadlo pravicovosti nebo levicovosti. Stejně se ukázalo, že u toho „pravicového“ Klause šlo vždy hlavně o skužbu Kremlu. Babiš takto věrný není, nicméně spojí se s každým, se Zemanem nebo i orbánem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Náhodný host píše:
Rajčata jsou někdy v akci i za 25 kč, stejně jako třeba švestky nebo bílé papriky. Jablka jsou drahá, zvl. celoročně skladovaná. Ano, jablko je dražší než banán, nemáme tak levnou pracovní sílu. Ale občas v akci byla i za cca 15 kč, častěji za 20Kč. Je otázka, jestli si natolik vybírat odrůdu, jestli vzít jablka za 20Kč u odrůdy v akci, nebo vzít mimo akci ta za 40Kč/kg. Někdy v první polovině devadesátých let šlo na venkově kupovat jablka na uskladnění, tj. celé přepravky. Kilo bývalo tak za 7-8Kč v době, kdy platy byly nějakých 7 tisíc. Kupovat po kilech, to stálo méně. Navíc tady nešlo o výběrová jablka, tj. minimální velikost plodu, vyřazení špatně tvarovaných atd. Ovoce i zelenina drahá není, samozřejmě jsou tu jiné položky, které jsou levnější a pak tu je dojem, jak je toto drahé. A ovoce ani zelenina se nejedí kvůli zasycení. Jablka stačí denně dle velikosti 1-2 denně, 3 neuškodí ale zdravotní efekt proti 2 denně tu už není žádný. Lepší je ovoce i zeleninu více druhů.
Kolik těch akcí rajčat za 25,– za rok je? Řeknu ti to přesně, protože rajčata jíme po kilech. Letos od března pouze dvě akce za 25,– jinak rajčata i v té největší sezóně za 60,– a více a chuť
a na trhu to samé. Ale zahrada to jistí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit