Má radši tátu, mě odmítá :-(

285
28.3.16 21:48

Má radši tátu :-(

Už asi nezvládám to, že mě syn dost odmítá, jsou mu tři a kousek… Tatínek se mu hodně věnuje, to je pravda, dopřává mu „mužskou“ zábavu, více mu povolí a na mě je pak to „poroučení“. Teď máme malé miminko a situace je ještě horší. Brečí, když ho vyzvednu ze školky já, čistit zuby, usínání, výlety - hlavně, aby jel táta. Když jsem doma sami, syn normálně funguje, sice se často ptá, kde je táta, ale 40× za den se na to nechá ještě odpovědět. Když to bylo před rokem, říkala jsem si, že z toho vyroste… Zkrátka když přijde táta z práce, tak mě přestane poslouchat, odmlouvá a je úplně vyměněný. (Což tak asi děti dělávají), ale je mi pak líto, že když s ním chci jít ven sama, tak to skoro není možný, protože řve jak tůr, že nejde on a případně celou vycházku se po něm ptá. Je tu někdo, kdo to má podobné? Vyrostou z toho? Nevím, zda kontaktovat psychologa, vůbec nevím, jak se k tomu postavit. Nechci syna nutit, „aby mě měl rád“. Na druhou stranu z toho, aby měl nějaké návyky a chování neslevím a budu pruda dál. Ach jo. :,( Klidně piště SZ, chápu, že to není příjemné téma.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

JayLee
28.3.16 21:51
@melori píše:
Už asi nezvládám to, že mě syn dost odmítá, jsou mu tři a kousek… Tatínek se mu hodně věnuje, to je pravda, dopřává mu „mužskou“ zábavu, více mu povolí a na mě je pak to „poroučení“. Teď máme malé miminko a situace je ještě horší. Brečí, když ho vyzvednu ze školky já, čistit zuby, usínání, výlety - hlavně, aby jel táta. Když jsem doma sami, syn normálně funguje, sice se často ptá, kde je táta, ale 40× za den se na to nechá ještě odpovědět. Když to bylo před rokem, říkala jsem si, že z toho vyroste… Zkrátka když přijde táta z práce, tak mě přestane poslouchat, odmlouvá a je úplně vyměněný. (Což tak asi děti dělávají), ale je mi pak líto, že když s ním chci jít ven sama, tak to skoro není možný, protože řve jak tůr, že nejde on a případně celou vycházku se po něm ptá. Je tu někdo, kdo to má podobné? Vyrostou z toho? Nevím, zda kontaktovat psychologa, vůbec nevím, jak se k tomu postavit. Nechci syna nutit, „aby mě měl rád“. Na druhou stranu z toho, aby měl nějaké návyky a chování neslevím a budu pruda dál. Ach jo. :,( Klidně piště SZ, chápu, že to není příjemné téma.

proc psychologa ze ma prcek radsi tatu? ;) sam z toho musí vyrost a pochopit nutit ho ani nejde a kluci jsou vždycky vic k tatovi ;) malej 2,5 roku ma taky radsi manžela nez me ale neresim to protože me ma zase radsi nase dcerka a to se detem věnujeme stejne ;) nech tomu volny prubeh :hug:

  • Citovat
  • Upravit
3333
28.3.16 21:54

@melori Já mám poslední dobou z tříletého syna podobný pocit. Je tedy fakt, že syn nebrečí a nevzteká se, když jsem s ním já, nebo děláme něco spolu, to ne. Je to od narození smíšek. Táta se mu od narození hodně věnuje a vidím, že k němu má jaksi blíž. Když jsme třeba všichni tři v pokojíčku, že si budeme hrát, tak mi někdy říká: „Maminko, odejdi!“ To mě docela mrzí, ale zase třeba večer si k němu do postýlky lehám já a povídám mu pohádku a to je rád. Ale prostě mi připadá, že s tátou tráví čas radši. Jak to bude dál, nevím, ale myslím, že to prostě většinou tak je, že kluci se prostě v tátovi víc vidí, je to jejich mužský vzor. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
28.3.16 21:55

Ahoj také tak u nás syn 2 a půl a taky jenom tátá. Jelikož už mám 2 starší dítka. Tak bych možná dala radu jen v tom. Ať se s mužem domluvíte na stejných pravidlech co syn smí a co nesmí. A hlavně dodržovat oba, néže u jednoho může před obědem čokoládu a u druhého ne :DAle opravdu to přejde-jen nesmí být tatínek moc hodný a vše dovolovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
285
28.3.16 21:56

@JayLee Protoze se to stupnuje… Treba neco delam spatne. Vim, ze jsou kluci k tatovi, ale tohle z okoli doma nikdo nema. Kdyz jde do prace, to je jak kdyz vrazdi byka. Scena na pul hodiny.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
614
28.3.16 21:58

Zajimavy, taky mam trileteho a mame to naopak…tedy, ze orientovany na me :) kdyz jdou treba nekam s tatinkem, musim jej pripravit dopredu, jinak je to rev, ze ja taky pujdu atp. je fakt, ze se to lepsi, ale maminka je stale nadevse. Ted, mesic pred porodem bych rada, kdyby se trochu preorientoval na tatinka, protoze bych mela trochu vice klidu. Takze opacny problem :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20203
28.3.16 21:58

@melori Mám skoro trileteho a máme to doma dost v bledě modrém. Ale občas má i lepší dny a říká, ze tátu a malou necháme doma a půjdeme někam sami.
Tak nějak jsem si zvykla, druhé dítě se naopak jeví spíš jako mamina holka.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11133
28.3.16 22:00

Podivej se na to z jeho pohledu - ty jsi doma porad, nejsi vzacna, za to tata, kdyz prijde, tak je to „udalost“. plus predpokladam, ze se musis dost venovat miminku a v tom te manzel asi zastoupi jen castecne, takze maly ma dost mozna pocit, ze u taty je na prvnim miste on, kdezto u tebe je prvni mimino. takze bych v tom videla i zarlivost.

zkusila bych drobne veci - jako kdyz jdete ven vsichni, at tatinek jede s kocarkem a ty jdes s malym. oblibene denni cinnosti, co ma rad delej ty (treba koupani), ty mene oblibene at dela tatinek (zelenina k veceri :mrgreen: ) nemyslim to jako nejake ziskavani naklonosti, to nejde a nema smysl, ale spis jakousi rovnovahu, at nejsou vsechny zabavne veci jen na tatinkovi.

i kdyz chlapi tohle postaveni vetsinou maji vsude - jsou ti vzacnejsi a „zabavnejsi“

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3333
28.3.16 22:03
@Tynkabinka píše:
Ahoj také tak u nás syn 2 a půl a taky jenom tátá. Jelikož už mám 2 starší dítka. Tak bych možná dala radu jen v tom. Ať se s mužem domluvíte na stejných pravidlech co syn smí a co nesmí. A hlavně dodržovat oba, néže u jednoho může před obědem čokoládu a u druhého ne :DAle opravdu to přejde-jen nesmí být tatínek moc hodný a vše dovolovat.

Tak třeba u nás jsme důslední a táhneme za jeden provaz, pravidla uplatňujeme úplně stejná, manžel mě v tom dost podporuje. Když to zlehčím, tak mám prostě pocit, že se v tátovi vidí snad jen proto, že má taky pindíka a já ne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
285
28.3.16 22:08

Ted mame holcicku, tak je aspon nadeje, ze budu mit partacku i ja :-). Urcite to mame doma spatne rozdeleny. Ja buzeruju a manzel bavi. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
285
28.3.16 22:11

@Svistice Jo, to jsem zaznamenala taky, ze by se mnou sel sam, asi mel halucinaci :). Ale i s bebiiii jde za tatou. To si pak prijdu uplne zbytecna.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1129
28.3.16 22:18

U nas je to stejne…manžel se malému dost věnuje… Občas mi to je líto, ale vím ze si to delam i sama…
Nevěnují se synovi az tolik a neumím blbnout po chlapsku…
Ale nijak to neřeším…vím ze me ma rad a ja ho taky…hodně mu to říkám a on mne taky :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20203
28.3.16 22:19

@melori U nás me ještě odhání a chytá hysterak, když mu chci to bebi pofoukat. Jsem mu dobrá, akorát, když táta není doma.
Pak měl občas výlevy typu, ze mám jít bydlet pryč. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
285
28.3.16 22:22

@Svistice :mrgreen: Tak v tom nejsem sama. Dekuju za vase zkusenosti, nejak me to dnes sebralo. Zitra bude lepe :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23860
28.3.16 22:29

Jo, taky jsme to měli takhle rozdělené - právě v těch 3 letech, kdy mu došlo, že máme i mimino. Navíc mimino byla holka, po které já jsem toužila, tak mi přišlo, že si nás děti pěkně rozdělili - syn má tátu a dcera mámu :)
Teď je synovi 7 a tak nějak pořád mám pocit, že většinu věcí raději vykonává s tátou. Je to chlap, tak si víc rozumí, ale takové ty „univerzální“ věci jako procházky, čtení, hraní, to vezme zavděk i mnou. Resp. teď na nás prdí na oba a hraje si nejraději s kamarády. :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama