Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Předem se omlouvám všem, kterých se moje téma dotkne.. ![]()
Do dnešního rána jsem četla příspěvek paní Majdy ve článcích a následné reakce. Sice je to už pár let stará záležitost, ale pěkně jsem si u toho poplakala.. ![]()
Nemám v úmyslu zakládat novou diskusi, podobnou té, která se objevila po svěření se na emimino. To nezymýšlela asi ani ona, jen chtěla podporu v tom, že pro něj udělala vše nejlépe, jak mohla.
Ráda bych se dověděla, jak to s Románkem nakonec dopadlo, a jak to zvládá paní Majda. Musela být v té době moc silná, a musí být stále. Před jejím rozhodnutím smekám kloubouk.. ![]()
Doufám, že Románek, dneska už asi 4 letý fešák, je u své biologické mamainky zpátky.
Pokud ne, tak snad našel novou maminku, která ho bude mít stejně ráda jako ta „pravá“. Paní Majda ho určitě, až bude starší vyhledá, a vysvětlí, proč to tak muselo být.
Držíme ji palečky.
** **
Možná vím, o jaký případ šlo… Je to ale strašně dávno.
Myslím, že ty holky, co v té době na emimino chodily povětšinou odešly za Missorkou na baby-café. Tady už si ten příběh asi skoro nikdo pamatovat nebude, jsou tu většinou holky až z pozdější doby.
Jaký příběh ![]()
Krupinka01
Dej sem odkaz, ať si to taky můžem ostatní přečíst… ![]()
Holky, já bych to moc nerozebírala. Tehdy se to tady pěkně zhádalo. Zbytečně se budou vířit emoce. Stačí, že se to tu hádá kvůli plínám apod.
Ahoj holky:O)
Přidávám sem odkaz na zmiňovaný deníček o Majdě a Románkovi (ne proto, abychom se tady hádaly, ale proto, že je to příběh k zamyšlení), ale předem upozorňuji, že je to příběh velice smutný, který vás dost rozhodí, možná i naštve. Já jsem na to shodou okolností narazila včera, „donutilo“ mě to přečíst všech asi 250 komentářů a ještě teď se z toho vzpamatovávám… V deníčku lítají ostrá slova, obviňování a je tam spousta emocí…no…pokud chcete, posuďte samy…
https://www.emimino.cz/…s/story/1788
Jaa
Vecer jsem narazila na tuhle diskuzi, a hned ze zvedavosti hledala a precetla zmineny denicek. Precetla jsem i par komentaru … Je pravda ze emocemi to tam jenom litalo. ¨
Ja osobne myslim, ze majda se rozhodla jak nejlip mohla podle sveho vedomi a svedomi … Neodsuzuju ji, bylo to ciste jeji rozhodnuti.
Docetla jsem se ze se Romanek dostal do pest. pece a majda o nem bude mit neustale informace …
Taky bych rada vedela, jak se cela vec po tech letech vyvinula, jak se ted maji … a co asi ted pocituje manzel majdy …
Andelka
Já jsem si u toho článečku pěkně poplakala, ale to asi většina z nás. ![]()
nejdříve jsem si říkala, že to není možné, že já bych to nemohla udělat.
Pak jsem se nad tím zamyslela, a jsem přesvědčena, že udělala to nejlepší co mohla..:)
Bylo mi celkem dost na nic, z těch,, kteří ji odsoudili, aniž by se zamysleli. Nemyslím si, že to pro ni bylo něco lehkého, maminky nezapomínají na svoje děti!!!! Nikdy!!!
Na to Baby - café jsem už narazila, ale bylo by asi hloupé se tam přihlásit, jako nováček a položit tam takové téma.:) Jestli je tady někdo, kdo tam chodí, tak ať to zkusí..:) Ani nevím, jestli ten příběh proběhl i tam..:) Nebo pokud mi někdo poradí, zkusím to:(
Děkuji..:)
Všem maminkám přejeme se Sašenkou hezké prázdniny a mateřské..:)
Na pokračování příběhu jsem narazila asi půl roku poté v novinách. Malý byl adoptován rodinou, pro kterou nebyla slepota překážkou a zdálo se, že má příběh pro něho happyend. (čas a další údaje souhlasily - dala jsem si to dohromady…)
Jak pokračuje život maminky nevím, ale myslím, že si to sebou ponese dosmrti…
Je to velmi smutný příběh
L.
Nemůžu nekomentovat, mam nedonosene holcicky, taky se nam neco podobneho mohlo stat, nastesti jsou zdrave. Ale vim presne, ze kdyz jsem poprve stala u toho inkubatoru a videla je, tak jsem prisahala sobe i jim, ze at se stane cokoliv, uz je nikdy neopustim! A to taky hodlam dodrzet. Ale je fakt, ze mame milujiciho tatinka. S tim chlapem bych uz zit rozhodne nemohla, natoz s nim planovat dalsi dite. Myslim, ze hlavne ta pani byla nebo je slepa! Ale chlapeckovi preju z celeho srdce milujici rodinu!!!