Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Zdravím všechny maminky,
po dlouhé době jsem se rozhodla že se zastavím na emiminu pro radu, nebo možná se jen vypsat.
Momentálně mám pocit, že jsem v situaci, která je (nebo alespoň mi tak příjde) neřešitelná.
Abych začala…letos to budou dva roky, kdy jsem se rozvedla a manželem a postavila se na vlastní nohy. Díky pomoci mých rodičů se mi to povedlo velmi brzy. Tatínek mi poskytl byt (vlastní dva domy z nichž jeden zrekonstruoval a vytvořil v něm dva boty z toho jeden mezonet). Byl není velký (asi 70m2) ale hodně to zmenšují šikminy v podkroví. Pro mě a syna to bylo ale super a navíc jsem mu platila pouze energie 3000 a symbolický nájem 1000 tzn. celkem 4000kč.
Našla jsem si práci v bance, což bylo utrpení, pracovní doba od 9:00 do 17:00. Nikdy jsem nemohla jít pro syna do školky, vyzvedával můj tatínek (je v invalidním důchodu), moje vitální babička nebo brácha.
Souhrou osodu jsem v práci poznala svého nynějšího přítele, který má dceru (7let) ve střídavé péči. Přítel je skvělý, děti si hned padly do oka a protože přítel bydlel s dcerou v podnájmu (1+1) rozhodli jsme se bydlet v mém bytě. Děti mají pokojíček nahoře v podkroví a my musíme spát na rozkládacím gauči, což je utrpení ale nedá se to jinak vyřešit (navíc přítel má po operaci zad). Už jsme spolu skoro rok. Za tu dobu já odešla z práce protože jsem neustála ten tlak na plnění plánů, přítel mě podpořil v tom abych odešla i přesto, že jsem jiné zaměstnání neměla sehnané. I přesto, že mám VŠ v sociální sféře práci jsem nenašla a po měsíci jsem začala panikařit. No nastoupila jsem do další hrůzy v podobě ČSOB…Plány menší, není tu takový tlak ale pracovní doba stejná, bohužel. Tak něják cítím, že to není práce pro mě, necítím se tu. Každý den koukám po něčem jiném, posílám životopisy ale nic. Plat je tu 15.000 čistého. Přítel chce taky měnit zaměstnání, vydělá si kolem 18.000 ale neplatí jim přesčasy a těch má hodně. Nyní si dělá řidičák na náklaďák a chtěl by jezdit aby bylo víc peněz.
A teď to, co mě tíží…
Přítel má úvěr, věděla jsem o tom od začátku al poslední dobou mě to štve čím dál víc protože vím, že kdyby ho neměl můžeme jít do hypo hned. Má ho na dalších 5 let a to už musíme bydlet ve větším (počítám, že tady v tom bytě je to tak max. na dva roky.
Dostal nabídku jezdit za pěkný peníze, jenže půl roku by musel být v Praze a domů jen na víkendy. Já bych se o jeho dceru starala v tom není problém ale jeho bývalá by to nepřekousla. Minulý týden dokonce uvažoval nad tím, že by malou nechal v péči matce ale myslím, že by si to hodně vyčítal.
Druhá věc, můj taťka nám asi před dvěma mesíci řekl, že má pozemek, který by nám rád dal (jinak jsme chtěli byt 4+1 ale pokud by byl pozemek tak bychom určitě radši postavili baráček). Problém je v tom, že k němu není cesta (celkem je to 6 parcel vedle sebe). Ta cesta by se musela zaplatit, což by asi byl docela ranec.
Teď si dáváme peníze stranou na auto, které nutně potřebujeme, za rok bychom na něj měli mít.
Vůbec nevím, jak to teď řešit, jestli se smířit s tím, že dům nebude a volit byt. Nebo nechat přítele aby jezdil ale pak zase nevím, jak to dopadne s jeho dcerou. Navíc já bych pak taky ráda někdy ještě na MD ale to se obávám, že už bychom finančně nezvládli.
Jak by jste to řešily vy? Děkuji za odpovědi
@frozendarkness
Máš kde bydlet - neřeš to. Ono se to časem vyvrbí samo, jen se trápíš.
Jinak po roce známosti bych hypotéku asi zatím neplánovala - teda já.
Hlavně pozemek je tvého otce takže ten vám neuteče.
Ohledně práce - hledej dál.
A i kdybych měla před jménem a za jménem 2 tituly šla bych dělat jakoukoli práci jen kdyby byla lepší pracovní doba.
Však dnes jsem si posíalala i životopisy na uklízení, hrozně mě to štve
Po roce bych zatím hypo neplánovala. Pokud by ježdění vyvážily peníze, šla bych do toho s tím, že bych se vůbec nemíchala mezi jeho dítě a ex. Tudíž bych si s ním promluvila, že je naprostý nesmysl, aby on byl celý týden pryč a o jeho dítě bych se měla starat já - nejde o to, že bych se nepostarala. Ale dítě má vlastní matku, tak by bylo naprosto sobecké a ujeté, aby se nemohla starat ona. Mezi tím bych si hledala práci.
Jde o to, že malé ta střídavá péče vyhovuje, tak jí tím nechce ublížit, že by byla jen u mammky a druhá věc…přítelova mamka je na malé hodně závislá, to by asi nepřekousla
Nechceme aby si malá myslela, že už jí vy střídavé péči nechceme kvůli jí samostné. Myslím, že by nepochopila, že to je třeba kvůli penězům
@frozendarkness a? pokud by nebyl tvůj přítel doma celý týden a o dcerku se starala cizí ženská… ty v tom nevidíš problém? Tak by si prostě babička dohodla s ex návštěvy. Proboha - dítě není pes, patří svým vlastním rodičům. Když se jeden nemůže stara a je jedno z jakéhokoliv důvodu, tak to dítě patří druhému rodičovi. Tady nejde o přítelovu matku, ta musí prostě respektovat dohodu rodičů a dcerce se dá jednoduše vysvětlit, že pokud by se o ni nemohl starat její otec, její matka by byla velice smutná, protože by se o ni nemohla postarat ona sama. Pro střídavou péči rozhodně nejsem, ale pokud bych takovou měla pro své dítě, tak kdyby došlo k tomu, k čemu u vás, zcela jasně bych dala jako matka najevo, že tohle tedy ne, že než si to otec zařídí jinak, dítko bude u mě.
70m2 je celkem slušná velikost, tam se ještě nějakou dobi bydlet dá. Pozemek je tvého otce, takže se nemuíš bát, že ti ho vyfoukne někdo jiný. Prostě teď šetřete peníze a buďte rádi, že bydlíte skoro zadarmo.
A s tou prací - chápu těžkosti s vyzvedáváním, ale 9-17 je normální osmihodinová pracovní doba, nevidím na tom nic hrůzostrašného. Při hledání práce můžu doporučit obrátit se na personální agentury, oni mají víc nabídek, v klidu s tebou proberou tvoje představy a budou ti hledat místo „na míru“. A než se něco najde, buď ráda, že máš aspoň nějakou práci a můžeš si tak šetřit a tak se přibližovat vysněému lepšímu bydlení ![]()
@frozendarkness
možná jsem se v tom zamotala, kde vlastně bydlíte?
Pořád vám zbývá jeden byt? tak ten menší asi s tou hypo. bych pronajala, tím budete splácet hypo.
Určitě si domek postavte, když máš pozemek
@frozendarkness píše:
Nechceme aby si malá myslela, že už jí vy střídavé péči nechceme kvůli jí samostné. Myslím, že by nepochopila, že to je třeba kvůli penězům
To si vážně myslím, že nepochopí a mrzelo by jí to. Věř, že dětem nejde ani tak o to, aby měli vlastní pokojíček. Myslím si, že byt 70m2 i když zmenšený o šikminy je dostačující. Co bych být vám řešila je to spaní na rozkládacím gauči a problém se zády. Koupila bych kvalitní postel. To ostatní počká. Zatím bych nestavěla ani nekupovala větší byt. Nemáte ani jeden práci ve které chcete zůstat, počkala bych jak se to časem vyvine. Do vztahu na dálku, aby šel přítel do Prahy bych se osobně nehrnula. Může se to všechno pokazit, jsou v tom dvě malé děti, teď to hezky klape… nekazila bych to ![]()
Bydlíme v bytě mého tatínka, hypo nemáme, jen přítel má úvěr 300.000 a z toho nemá vůbec nic. Platí 5.500/měsíc
Problém je v tom, že my nemáme normální postel a to je na spánku pak hodně znát. A taky tam nejosu dveře v patře, je to mezonet, takže je všechno slyšet
Postel není kam dát bohužel, máme dohromady kouchyn jídelnu a obývám, není to rozdělené na pokoje
@frozendarkness našla sis chlapa s rodinou, on se musí rozhodnout co dál.
Nic ve zlém, ale to, co ty označuješ za utrpení, bych já v tvé situaci považovala za z pr.ele klidu. 70m2 je dost velký byt, i když chápu, že mezonet má trochu jiné dispozice. Kvůli zádům si kupte třeba lůžko skládací do skříně ![]()
A chvilku vydržte, šetřete, nespoléhejte jen na to, co k vám samo přiletí, jakkoliv je to příjemné. Ber to jako velký bonus od života. Řešení cesty zas takový ranec není, fakt.
A s výchovou dcery a prací partnera souhlasím s @ynax