Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Někdy v pohodě a někdy vůbec. To druhé zdá se mi nějak moc převažuje, ale za to můžou hlavně nemoci (od října do teď jsme byly střídavě na hromadě
).. První moje dítě intenzivě řvalo sedm měsíců, druhé do roka a navíc mi celý ten rok zpestřilo i první dítě, které mělo v plné parádě rozjeté období vzdoru. Teď je to trochu lepší, menší už tolik neřve a starší už udělá jen pár hysterických scén denně (mám blbě ponožky/tepláky, tohle triko nechci, ten jogurt jsem chtěl otevřít sám, ten jogurt jíst nebudu (hned potom, co si tedy otevřel svůj), nechci ven, nechci domů, nechci tohle jídlo, nebudu jíst (potom, co mu připravím to, na co říkalo, že má chuť), nebudu se mýt, nejdu spát, nechci vstávat, mám blbě ponožky/tepláky…), ale zase se začínají přetahovat o hračky, bít se…
Navíc bych na prstech jedné ruky spočítala, kolikrát jsem se za poslední ćtyři roky normálně vyspala.
Ale někdy jsou to fakt miláčci a nedala bych je. Ovšem první rok bych si ani s jedním zopakovat nechtěla a nemůžu se dočkat na období po vzdoru a před pubertou ![]()
@Berousik píše:
Jj jako bezdetna jsem taky kroutila ocima. Dnes dcera lezela na tom ocnim na zemi na zadech mezi dverma. Proc nevim, ale jiste to byl nejaky zasadni problem, tusim neco jako, ze ty zidle byly moc zeleny. Lidi ji prekracovali. Jedna pani me placla po rameni a rika „to znam“mela jsem sto chuti ji tam nechat a jit nekam-kamkoli s blazenym vyrazem. Neco jako ucitelka z Obecne skoly, hrala ji myslim Kolarova
Rodicovstvi je nekdy na bednu, ale je to krasny
Jako bezdětná jsem taky kolikrát kroutila očíma a říkala si „tak tohle já rozhodně dělat/dovolovat nebudu“
![]()
@Margery píše:
@rena621 už jsou i klidnější dny. Třeba dneska se skoro nevztekal, moc neodmlouval, ale zas jsem se mu plně celý den věnovala a hráli jsme si
No at je co nejkratsi obdobi vzdoru.
@Berousik a sakra tak už se mi to krátí
no to je přesně o čem mluvím, vůbec nevím jak se takové scény řeší, ach jooo, to bude masakr
@Fikta píše:
Někdy v pohodě a někdy vůbec. To druhé zdá se mi nějak moc převažuje, ale za to můžou hlavně nemoci (od října do teď jsme byly střídavě na hromadě).. První moje dítě intenzivě řvalo sedm měsíců, druhé do roka a navíc mi celý ten rok zpestřilo i první dítě, které mělo v plné parádě rozjeté období vzdoru. Teď je to trochu lepší, menší už tolik neřve a starší už udělá jen pár hysterických scén denně (mám blbě ponožky/tepláky, tohle triko nechci, ten jogurt jsem chtěl otevřít sám, ten jogurt jíst nebudu (hned potom, co si tedy otevřel svůj), nechci ven, nechci domů, nechci tohle jídlo, nebudu jíst (potom, co mu připravím to, na co říkalo, že má chuť), nebudu se mýt, nejdu spát, nechci vstávat, mám blbě ponožky/tepláky…), ale zase se začínají přetahovat o hračky, bít se…
Navíc bych na prstech jedné ruky spočítala, kolikrát jsem se za poslední ćtyři roky normálně vyspala.
Ale někdy jsou to fakt miláčci a nedala bych je. Ovšem první rok bych si ani s jedním zopakovat nechtěla a nemůžu se dočkat na období po vzdoru a před pubertou
Vy musite mit nervy zo zlata
Brutal.
@Fikta píše:
@rena621 ani ne. Jsem normální matka dvou normálních dětí
Super mama. Co by chlapi bez nas delali ![]()
@rena621 píše:
No at je co nejkratsi obdobi vzdoru.
No bezmála tři roky mi už docela stačí
![]()