Managerské pozice a stres
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Jinak ja uplne nesnasim open spacy, ale zda se mi, ze tento trend pomalu odchazi nastesti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Burj Chalifa píše:
přesně! Jen jsem se ostýchala to tak řízně popsat jako Ty.To víš, já jsem z jemného kraje
Já jsem to nechtela takhle natvrdo napsat, ale nedalo mi to
![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Plavuše píše:
Jinak ja uplne nesnasim open spacy, ale zda se mi, ze tento trend pomalu odchazi nastesti.
přesně, úplná hovadina. A nemá oporu ve zvyklostem zdejšího pracovního prostředí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Plavuše píše:
Jinak ja uplne nesnasim open spacy, ale zda se mi, ze tento trend pomalu odchazi nastesti.
Myslím, že odchází. U nás stále máme velkou kancelář pro 8 lidí. Nedá se tam soustředit. Když jsem výjimečně doma a mam home office, jsem jednou tak produktivní ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Oni tak na všem šetří, že jim lidí odcházejí jeden po druhým.
Open space je vazne skvělý na soustředění se na práci. A taky když je chřipková epidemie jakož teď.
![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Upřímně, dělala jsem na manažerské pozici asi tak rok. Pak mi došlo, že to, co v životě dělat nechci, je management. Stačí mi střední odborná pozice bez neustálého prudění od vrchnosti. Zodpovědná práce je prima, zvlášť, když se člověk hodně naučí. Ale práce v non stop stresu není pro každého. Pokud tě to tak moc stresuje, nestojí to za to. Život máme jenom jeden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Řeším stejné dilema… nastoupila jsem na vyšší pozici, zatím se v tom „plácám“, protože nemám zkušenosti s takovou prací. Jsem ve stresu, nestíhám, protože bych tam potřebovala být celý den a to si nemůžu (nechci) dovolit, protože mám malý dítě ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myslím, že to nestojí za to.
Alespoň já to tak cítím.
Nechci obětovat práci osobní život. Vždyť práce je tak pomíjivá a každý jsme v ní nahraditelný.
Asi to není nic pro mě. Zkusila jsem si to…a stačilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vše je o sebeorganizaci a snaze být co nejproduktivnější. Neodkládat věci, být pečlivý, nedělat více věcí najednou atd, atd… vedoucí pozice není pro každého, ale na druhou stranu jestli chce být někdo úspěšný tak to musí podstoupit. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit že nejvíc ve stresu je ten nižší management, čím jste víc nahoře tím jste více v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud Te to stresuje opravdu hodne, tak si najdi neco jineho. Zivot a zdravi ma clovek jen jedno. A jestli nemas hypoteku a nedostatek penez, tak bych se asi moc nerozmyslela. Ja ted zazivat neco podobneho. S tim rozdilem, ze mam sice podrizene, ale ty moje podrizene jsou kamaradky me nadrizene (chodi spolu vecer hrat hry, atd.) takze ja jim nesmim rict ani slovo prace nebo ukol. Kdyz jsem jednou jedinkrat poprosila zda mi nam nekdo nemohl v zaverce pomoct, nemluvil se mnou 14 dni cely open space. Prosim anononym osobni info. Diky J.
- Citovat
- Upravit
Ještě dodám k tomu zdraví a v té psycho firmě… došlo to tak daleko, že jsem se rychle najedla v kanclu, šéf mi nedopřál ani 10 minut polední pauzy… pak jsem chytla obrovské křeče a následně průjmy… což bylo super, když pro všechny ženy byly k dispozici pouze 2 toalety… častější migrény, žaludek v pr**, odchodu jsem nelitovala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Thea21 za tricet hrubyho a s jednanim jaky licis bych tam nevydrzela ani do obeda. taky jsem tu manazerskou zodpovednost nejakou dobu zkousavala, ale za vyznamne lepsich podminek (o platovych nemluve). kdybys ale stale mela motivaci bojovat, tak mne pomohlo vyfabulovat si nejhorsi mozny scenar: neco desne zkonim > firma desne prodela > vyhodi me na hodinu > najdu si jinou praci > budu delat neco jinyho. pote co jsem vnitrne prijala ze vlastne o nic nejde, vetsina stresu zmizela. nemam zadny existencni starosti takze by to fakt bylo jen o ty potupe, ze jsem to nezvladla a nekdo jinej to videl. no a to kdyz mi doslo tak bylo ze dne na den vyznamne veseleji
tak at se ti dari
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pracuju na manazerske pozici ve stredni firme a narocne to sice je, ale z vetsi casti je to o dobrem time managementu a promyslene delegaci a kontrole lidi. Nikdo na me nejeci, ja na nikoho take nejecim a snazim se, aby bylo lidem v mych tymech dobre.
O hororove manazerske pozici jsem slysela z jedne nadnarodni firmy, kdy dotycna manazerka nezridka v praci prespavala a nakonec se zhroutila. Taky „musela“ byt porad na prijmu a vsechno resit hned.
Na praci, ktera by me deptala, bych se vykaslala, za znicene zdravi a nervy mi to nestoji. Kazdy je nahraditelny a kdyz se v praci oddelam, nikdo za me slozenky platit nebude. Takze to chce s rozumem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Thea21 ahoj, já jsem do podobného koloběhu zapadla už několikrát - zapálení pro nové místo nebo pozici, nejdříve práce klasicky v kanclu, pak sem tam doma po práci, pak sem tam i o víkendu, pak zpracovávání čehokoli nutného při horečkách v angíně…vše navíc zadarmo nebo za pár tisíc odměn. A ještě to nikomu z vedení nepřišlo divné. Končívalo to totálním vyhořením atp. Teď jsem to mezi dětmi zkusila znovu, když prostřední bylo rok, vydržela jsem 5 měsíců a vzdala jsem to.
Od ukončení školy jsem pracovala ve velkých nadnárodních firmách, některé pozice byly opravdu zajímavé, spoustu jsem se toho naučila, ale když to vezmu zpětně a věděla bych tenkrát to, co teď, tak už bych to nedělala. Spoustu zbytečných nervů, ničilo mi to vztahy…za to práce prostě nestojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ono není manager jako manager… pracuji v obrovské české pobočce ještě mnohem větší nadnárodní společnosti. Zhruba polovina lidí kolem mne jsou manageři, je jich několik stupňů ve vrstvách nad sebou. To jsou lidé, kteří pod sebou mají větší či menší týmy stále stejných lidí většinou obdobného zaměření. Tady mi přijde, že je to zhruba po těch jednotlivých větvích - šéf má pod sebou managery, kteří mu povahově sednou a dodávají mu výsledky, které potřebuje, ale nemá dojem, že by ho ohrožovali. Atd. až dolů. Jednotlivé „větve“ spolu ne vždy dobře vycházejí, více či méně otevřeně vzájemně mají řadu výhrad k práci toho druhého. Jako nejužitečnější se mi u nich zdá určité - řekněme charisma - které ovšem ne každý fakt má.
Pak prakticky denně pracuji s project managery, kteří prostě vedou projekt a mají tam nastrkané lidi z různých týmů. U těch projekťáků mi přijde jako nejpodstatnější nonstop posouvat projekt a na nic nezapomenout. Jedou často „přes mrtvoly“ a mám za to, že na to musí být určitá povaha. Řada z nich jsou fakt machři s neskutečnou škálou znalostí z oboru.
Také jsem si vyzkoušela práci projekt managera na několik let, ale už bych to dělat nechtěla. Nesedne to k mé povaze a připadalo mi, že jen musím nonstop přehazovat něco zleva doprava a zprava doleva. Nádech, shromáždit tým, rozjet projekt, hlídat dodavatele, splnit termíny, reportovat postup, otestovat, převázat mašličkou, odevzdat, vydechnout a padnout na hubu ve stavu zralém na měsíc volna.
Dá se dle mého názoru najít si pro tu práci nějaký rytmus, člověk se naučí z patra vést porady s kýmkoliv o čemkoliv, aniž by dal znát, že si není úplně jistý v kramflecích, ale pokud to má být na delší dobu, musí na to být dle mého názoru povaha.
Samostatná odborná práce je mi mnohem bližší a navíc mám pocit, že ta moje práce je jaksi pro mne „víc vidět“, nebo má „větší smysl“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit