Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželky a partnerky taxikářů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.9.12 21:27
Manželky a partnerky taxikářů
Ahoj dámy,
zakládám diskuzi jen tak pro všechny z Vás které mají za partnera nebo manžela taxikáře. Pojďte si popovídat o tom jaké to je a jak zvládáte noci o samotě nebo případný strach jestli je v pořádku. Podělte se o nějaké rady a tipy jak na ně 
Budu ráda za každou duši, která si ráda popovídá o tom dobrém ale i třeba o tom, že to není tak lehké jak by mohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.9.12 21:43
Ahoj Lithien, jsem s manželem už 12 let a celou dobu dělá tohle neskutečně rizikové povolání… Nemám ráda do teď, když má noční šichtu nebo když jede náhle s někým mimo město, určitě víš o čem mluvím. Ze začátku jsem po něm vyžadovala, aby se vždy ozval jak někam dorazí, teď už jsem si víceméně zvykla, že občas to nedodrží. Druhou nepříjemnou věcí je klientela, třeba ovíněné dámy, které se vrací z flámu domů a jsou schopny si třeba 
do kabelky a nebo nabídnout protislužbu místo placení 
Záleží na chlapovi jestli nabídku využije, u toho mého moc strach nemám protože nesnáší opilé ženy!!!****Ale vím, že chlap je jenom chlap… Příležitost dělá zloděje. Bohudík mám také povolání, kde přijdu velice často do styku s mužskými protějšky tak je to fifty fifty. Vždy říkám, nedělej druhému to, co by vadilo Tobě a světe div se náš vztah nám velice dobře klape. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 21:48
@vicany Ahoj, tak to jsem ráda, že se našel někdo kdo prožívá to samé co já. Můj muž dělá taxikáře něco málo přes rok. Je pravda, že na jeho povahu je to skvělá práce, ale i tak je to někdy dost náročné. Pracuje jen v noci a ze začátku to pro mě bylo hodně náročné nakonec jsem si zvykla… Jízdy za město jsou příšerné vždycky se bojím. To samé mívám ráno, protože vím že každý den chodí přibližně ve stejnou dobu a když se opozdí tak šílím a přemýšlím kam volat dřív. Ženský jsou kapitola sama pro sebe. Každou chvíli slyším jak nějak opilá dáma vracející se z tahu nemá na zaplacení a udělala by za to protislužbu tak je mi z toho Ještě, že ten můj chlap je v tomhle podobnej jako tvůj.
Příspěvek upraven 06.09.12 v 21:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 21:52
Nejhorší myslím je, že jeho každodenní nálada se odvíjí od toho kolik vydělal a někdy je to hodně náročné… Stejně jako to, že má hotové peníze denně u sebe a pak zbytečně rozhazuje..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 21:53
Myslím že partner/manžel nemusí být jen taxikář, který pracuje v noci a má rizikové povolání. Můj přítel je živnostník, jezdí na montáže, bývá pryč i několik dní, občas balancuje na střeše, nebo vůbec ve výškách, u nebezpečných strojů, mnohdy s cizímy lidmi. Za ty roky jsem si na jeho práci zvykla, ale samozdřejmně mám o něj strach, myslím na něj ve dne v noci, volám mu a posílám mu fotky dcerky, aby věděl kdo ho doma čeká a o to víc na sebe dával pozor! Jsou to nervy a bezesný noci, ale bez něj by jsme s mým trapným rodičákem byli úplně v pr,,, rozhodně to bez něj lehké není, když je pryč, ale o to krásnější jsou návraty k rodině 
holt takový je život..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 21:56
@Žesťovka rozhodně jsem to nemyslela tak, že by to bylo jediné povolání, kdy chlap pracuje v noci a nebo je to rizikové povolání. Znám samozřejmě i mnohem nebezpečnější zaměstnání, ale spíš jsem to brala jako pokec pro dámy co doma taxikáře mají a vědí jaké to s nimi je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 22:02
Tak na to jsem úplně zapomněla, že jsem vždy úplně hotová, když má dlouhou noční do 7h do rána a v 8 hodin ještě neni doma… A když mu vyloženě vytočená volám, kde je, tak mi řekne že s klukama po noční na pumpě na ranní kávě, že mě nechtěl budit, že mě chtěl nechat spát! Ale to on vůbec netuší, že já spim jak na vodě a vůbec tvrdě neusnu. Jo a mobil mám vždy, když neni doma, v pohotovosti, Ještě je taky super, že když mu někdy zavolám a je NEDOSTUPNEJ. Hned mám černý myšlenky a bác ho za deset minut mi přijde SMS, že volaný účastník je již dostupný. Jo bohužel, když jede tak všude nemáme hold signál. Jsem žárlivka, ale naučila jsem se s tím žít a teď už po 12 letech si říkám, že jestli má zapotřebí dělat nekalé věci tak ať. Podvede tě i chlap, který dělá v továrně na píchačky a vezme si dovču aby mohl být svě ženě nevěrnej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 22:07
Taky to tak beru, že kdyby chtěl tak by mě podvedl i kdyby dělal cokoliv jiného. Jak si říkala Příležitost dělá zloděje.
S tím telefonováním jsme na tom stejně Taky je vždycky hrozně udivenej proč ho naháním když on je naprosto v pořádku a v klidu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 20:43
Ahoj dámy, já mám přítele, který se taky víc jak rok živil taxikařinou. Jezdil pro jeden klub, kde jim od brány dohazovali zákazníky. A můžu říct, že taky úplně začal nesnášet opilé ženské. Vím, že jim s kamarády říkají „opilé pomeranče“, protože ženské prý tak po požití alkoholu (hlavně tvrdého) smrdí. A určitě nehrozí, že by od nějaké někdy přijal nějakou „protislužbu“…protože střízlivá holka mu to nikdy nenabídla (protože ty mají peníze na zaplacení) a od opilé by nikdy žádnou protislužbu nepřijal…
Až tak úplně jsem se o něj nebála…protože se u toho klubu střídal s bratrem a dalším kamarádem…a neustále si volali, kde se právě nachází a kam pojedou, takže jsem věděla, že se takhle vzájemně jistí. Takže se strany zákazníků jsem se nějakého násilí moc nebála. A přítel taky říkal, že si pokaždé hlídal ruce toho kterého zákazníka.
Horší bylo, když třeba chtěli vozit zákazníky po nějakém koncertě…tak jednou prý na taxikářské stanoviště vyskákalo patnáct cikánů a začali jim hrozit, že jestli nevysmahnou pryč, tak jim rozmlátí auta i držky, že je to jejich taxi flek a cizího tam nestrpí…takže paradoxně nejvíc nebezpečí přichází od těchto taxikářských vyděračských tlup.
Jinak taky nejhorší byly ty noci, kdy jsem spala sama doma. Někdy se psem, to jsem se nebála…ale když jsem byla úplně sama, tak jsem se budila několikrát v noci. A pak mi bylo taky smutno přes den, kdy přítel dospával, a já neměla moc co na práci, protože hlukem v domácnosti jsem ho nechtěla budit. Hlavně o víkendu.
Suma sumárum jsem ráda, že už to nedělá, ale vzhledem k tomu, že je živnostník, tak je klidně možné, že když se nebude dařit v té práci, kterou právě dělá, tak se k taxikařine holt může kdykoliv vrátit a já s tím nic neudělám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 20:52
Vím, že manžel se taky s kamarády „jistí“ přes telefon, jak mají internet tak mají nějaký latitude a tam se zobrazuje kde kdo zrovna je takže se takhle hlídají. Manžel má dokonce v autě nůž a teleskop, ale stejně i tak se o něj bojím.
Jo noci doma samotné jsou někdy šílené a jak mluvíš o těch víkendech tak jako by si mi mluvila s duše… zatím bydlíme v malém bytě a máme společný obyvák s ložnicí takže se toho prostě moc dělat nedá když ho nechci vzbudit. A hlavně se nedá nic moc dělat ani normálně protože když je nevyspalý tak je to s ním šílené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 20:59
Jojo, přesně, taky máme jeden pokoj, kde se spí a pak vedle kuchyň. Já jsem třeba dopoledne vyrazila na farmářské trhy, s kamarádypokecat, aby on v klidu spal pár hodin…většinou se vracel mezi 8 a 9 ráno…někdy si zašli ještě s klukama na snídani. Já jsem mezitím na trhu koupila oběd, pak jsem přišla, uvařila…ale pak už jsem třeba potřebovala i luxovat, hrát na housle…no a nebylo snadné, nějak to vše skloubit…sem tam třeba přítel zvládnul to, že místo toho, aby šel ráno spát, tak jsme vyrazili na půl den na výlet, spojený s obědem. Nikdy nikam daleko, aby nebyl při řízení cestou domů z výletu unavený. Ale pak padnul do postele a usnul jako dřevo, já si třeba pouštěla filmy do sluchátek, nebo jela k našim na návštěvu…prostě jsem nechtěla jen sedět na zadku a čekat, až se vzbudí. Ale fakt to nebylo snadné, nerada na to vzpomínám, prostě jsem si připadala opuštěná a skoro nic se nedalo naplánovat a když už byla nějaká akce s kamarády, tak já jediná jsem na ní byla bez partnera, protože přítel spal. Jsem ráda, že tohle máme za sebou.
Na druhou stranu je to zkouška pro vztah a já jsem ráda, že nám to vydrželo. Člověk musí začít uvažovat jinak, musí si vymyslet akci na volný čas, kdy je sám a současně se nemůže pořád lepit kamarádům na paty, aby nebyl přítěží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 21:05
Taky se snažím vymyslet vždycky nějakou akci abych se zabavila a chlap se v klidu doma vyspal. Akorát mi nějak docházejí nápady… takže jsem poslední dobou začala plést košíčky z papíru a taky dělám kabelky z papíru je to tichá záležitost a alespoň ho tím neruším. Je to těžké, ale já snažím se s tím bojovat. Někdy mě to chytne takovej ten splín a přijdu si děsně opuštěná, ale pak to za čas samo přejde. Občas jezdíme ke tchýni nebo ke tchánovi ale to vždycky kolem oběda vytuhne a já si tam přijdu i po těch letech jako kůl v plotě teda to spíš u tchyně tchán je suprovej v tomhle a moc si rozumíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 21:18
Naprosto Ti rozumím. Já jsem začala i víc sportovat. Bohužel, většinu té taxikařiny dělal v zimě, kdy se lidem nechce cestovat MHD a raději si zaplatí za rychlý a teplý odvoz, takže to jsem moc nesportovala…ale když se oteplilo, tak jsem se chodila procházet, nebo se projet na kole. Sem tam jsem vyrazila do města, kde to žilo. Procházela jsem si obchody a v té době jsem si vlastně koupila docela dost věcí (já totiž jinak vůbec neutrácím), ale sem tam jsem si udělala radost. Taky jsem se hodně vrátila ke knížkám a spoustu jich přečetla.
Ty splíny jsem taky měla. Někdy jsem už byla šílená vzteky, hlavně když třeba kluci ještě jeli na snídani a pak hráli karty…a já tu byla sama. To bylo doma docela dusno, přítel nechápal, z čeho jsem naštvaná, on totiž tu samotu neprožíval.
Ale musím říct, že přítel byl jinak velmi tolerantní a snažil se mi tu samotu vynahrazovat.
Na jednu stranu si říkám, že je škoda, že jsme v té době neměli třeba děti, to bych je vždy vzala ven a něco bysme podnikli, protože bych na ně měla fůru času. Na druhou stranu jsem si říkala, díky bohu, protože péčí o děti by se mezi náma určitě vytvořila propast, protože já bych kamarádkám záviděla jejich rodinně strávený čas, kdežto my bysme zase byli bez tatínka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 21:24
Taky si říkám, jaké to bude až tu prcek bude taky… kamarád co s ním jezdí má malého klučíka a když vidím jak málo s ním je tak si nedokážu představit jaké to bude… Jeho partnerka je z toho taky občas dost špatná, ale zato se jim to snaží vynahrazovat.
Jo ty jeho snídaně mě taky někdy pěkně nakrknou ale s odstupem času si vždycky uvědomím, že je dobře, že má kamarády
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 21:30
A Tvůj jezdí každý večer? Třeba se s ním domluvit, aby v pondělí a úterý nejezdil, od svého vím, že to jsou hluché dny, kdy o zákazníka nezavadí. Ale pokud jezdí na drát, tak o klientelu nemá nouzi. Můj na drát nejezdil, bral buď mávačky z ulice, nebo z toho klubu.
No, s rodinou si to neumím představit. Když vezmu, že obchody, doktoři, úřady a vše ostatní funguje jen přes den, který přítel prakticky prospí, tak to musí být síla. Chce to hodně tolerance, neplánovat moc dopředu, aspoň u nás to tak bylo. Tím, že nejezdil na drát, tak mu třeba nějaký zákazník zavolal neplánovaně a můj už jel, aby nepřišel o rito.
Takže i když jsme třeba byli spolu na večeři, tak si ani nedal pivo, aby mohl vyrazit do terénu.
Když si to zpětně přehrávám, tak vlastně kvůli taxikařině přestal skoro pít. Ne, že by předtím pil. Ale byly hospody, pivo k večeři a tak. Ale po tomhle ročním taxikářském maratonu si dá pivo tak jednou do měsíce. A tvrdej nepije už vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
