Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Petra Z píše:
Vašku a jak toto tvoje tápání vnímá přítelkyně????
co ona na to???
Ona to silně vnímá,že si nejsem jist,že sem se dal na správnou cestu.Ví,že to nezvládám vyrovnat se s výčitkami a pocity povinností k rodině.Chce být se mnou,ale ne za každou cenu.Ví,že to má smysl pouze tehdy,kdy se s tím vyrovnám a budeme si za tím stát oba.Zatím má trpělivost,ale nebude věčná a já ji nechci trápit,chci aby byla šťastná.
teda za mě.. nevěru jsem nikdy neřešila.. ale tvůj případ mi příjde velmi jednoduchý…nejde jen o sex…jde o cit k jiné… to, že ti bude scházet dcera je jasné, můžeš zkusit střídavou péči, i když nejsem zastáncem takové výchovy, je to + pro rodiče, rozhodně né pro děti ale budiž… rozhodně se nevracej… šťastná nebude ani tvá žena ani ty… bude to víc bolesti než nějakých pozitiv..... vidím tvou ženu co se bude s tříletým děckem snažit ze sebe dělat primadonu aby tě přitahovala, bude ze sebe dělat něco co není a na co není ani reálně čas s malým dítětem.. vím mám dvě.. hold tepláky a 14 dní neoholené nohy jsou zcela běžné, hubnutí též páč prostě nyní stres s koupí domu, žaludek jídlo nebere, pokud tvá žena tušila, že se něco děje musela to mít dost obdobné.. přesto můj chlap je zcela normální, taky si tu pusu neholí tak často jak bych si přála, taky není po 10 hod. v práci celej nadšenej ze sebe dělat nějakýho borce a o tom život je..
zpět k mé myšlence, když se vrátíš možná na čas se něco změní a tvoje žena se kvůli vaši dceři bude snažit o sebe dejme tomu více pečovat, ty se na ni budeš snažit koukat jako na člověka kterého chceš milovat… mezitím žena kterou zkutečně miluješ bude trpět.. bude skrytě doufat, že snad ještě někdy příjdeš a ty zkutečně při prvním problému doma opět utečeš do její náruče… vykašli se na to.. vážně… vyrůstatv rozvedené rodině furt elpší než abys coural od jedné k druhé a deptal je…
a naposledy si taky uvědom, že až by tvoje nynější milenka měla s tebou dítě, což určitě ano, budeš opět TY nutně potřebovat tu mezeru po dceři vyplnit… přestane se o sebe starat tak jakokdyž malé dítko nemá tak aybs to pak neřešil znovu a opět se krásně nezamiloval do nějaké svobodné, krásné ženy s krásnou duší… ![]()
Vašku…díky za odpověd…a ještě…
bydlíš kde..u přítelkyně???jestli sji to psal,promiň,nečetla jsem to celé
a opět musím chtě nechtě napsat, žeproboha co je to za ženy co tohle těm chlapům trpí… kdyby mě zahl chlap, že bychom měli krizi, že by se ožral… že by šlo a jednorázovou akci tak mu dám pár facek a jedeme dál, jsme lidi ale po 1.5 roku zahýbání, tom, že vím, že vyznával lásku jiné a pak to jeho ubouhoučké svědomí neunese tak mi to teda MUSÍ říct..né, že by tím chtěl být upřímný ke mě ale potřebuje opět ulevit jen sobě, vesměs v podvědomí už neví kudy kam a chce abych to vyřešila já za něj… no tak to sakra udělam, kopnu ho do prd… a bude rád, když dítě uvidí jednou do roka… dítko sama vychovám jak nejlépe budu umět a někoho tak slabého, bezcharakterního, ubohého jako člověka jenž neměl zájem chvíli tolerovat mé mateřství, nedostatek času na vše, to že jsem se sama potřebovala srovnat s tím novým životem ve kterém to dítě je… pak jediný obstojný trest je středověkké trestání věšením za pohlavní orgány… páč ty zkutečně si ten největší odpad co jsem se tu setkala…
zolycka píše:
Takže vlastně pokud to dobře chápu…Vy oba si toužebně přejete znovu milovat toho druhého, vidět v něm to hezké, ale ani jeden to už necítíte…a oba se do toho vlastně nutíte.. tak to přeju oběma hodně sil
manželka mi říká,že to tak cítí,že ve mě vidí pořád to dobré.Mate mě ovšem,že to na ní nevidím.Já to tak nemám,jsou ve mě zafixovány poslední 2roky,roky chladu,hysterie,výčitek a tu spoustu hezkých chvil před tím si ne a ne vybavit.
Mě nejvíc od manželky odcizila komunikace po mém přiznání a odchodu.naivně sem čekal,že po těch nejkritičtějších prvních pár týdnech spolu budem komunikovat hlavně kvůli malé jako rozumní lidi,kteří se pořád ctí a mají rádi.Ale bohužel tam padlo nemálo nehezkých slov a nenávistných výstupů,dokonce i před malou,a to mě naštvalo a ještě víc odcizilo.Viděl sem tvář,jakou sem do té doby neznal.Chápu to,ale nelíbí se mi to.:-)
Ananta píše:
Vašku, ty ji nemáš rád, ty bys ji měl rád jen kdyby byla podle tvých představ a to je hrozný nápor na psychiku, já bych chlapa jako ty nikdy nechtěla a taky bych se kvůli žádnému chlapovi nestávala jinou než jsem. Buď ji máš rád jako bytost, pro ni samotnou a nebo jí nech radší být, možná si chvíli potrpí, ale pak si může najít někoho kdo ji bude mít rád.
Souhlasím.Rozhodně se teď nechovám tak,jak bych chtěl,nejsem na to pyšný.Ale svádět v sobě takový souboj,to se člověk předem nenaučí.
Já svoji ženu měl rád takovou,jaká byla.Ale hodně se změnila.A i já sem se změnil,ne před tím,ale až na základě téhle zkušenosti.Nechtěl sem,aby se měnila,chtěl sem aby mě víc respektovala.Pracovat na vztahu sme neuměli ani jeden.
Jejda, a co jsi čekal od ženy, kterou opustíš, necháš rodinu a odejdeš za milenkou?
Že ti skočí kolem krku, bude tě chválit, podporovat a bude se pro tebe rázem fintit a začne tě svádět? Komunikace bude rázem růžová, na úrovni a budete si sáhodlouze do očí povídat o svých pocitech a chybách bez známky výčitek
![]()
eMaminka píše:
teda za mě.. nevěru jsem nikdy neřešila.. ale tvůj případ mi příjde velmi jednoduchý…nejde jen o sex…jde o cit k jiné… to, že ti bude scházet dcera je jasné, můžeš zkusit střídavou péči, i když nejsem zastáncem takové výchovy, je to + pro rodiče, rozhodně né pro děti ale budiž… rozhodně se nevracej… šťastná nebude ani tvá žena ani ty… bude to víc bolesti než nějakých pozitiv..... vidím tvou ženu co se bude s tříletým děckem snažit ze sebe dělat primadonu aby tě přitahovala, bude ze sebe dělat něco co není a na co není ani reálně čas s malým dítětem.. vím mám dvě.. hold tepláky a 14 dní neoholené nohy jsou zcela běžné, hubnutí též páč prostě nyní stres s koupí domu, žaludek jídlo nebere, pokud tvá žena tušila, že se něco děje musela to mít dost obdobné.. přesto můj chlap je zcela normální, taky si tu pusu neholí tak často jak bych si přála, taky není po 10 hod. v práci celej nadšenej ze sebe dělat nějakýho borce a o tom život je..zpět k mé myšlence, když se vrátíš možná na čas se něco změní a tvoje žena se kvůli vaši dceři bude snažit o sebe dejme tomu více pečovat, ty se na ni budeš snažit koukat jako na člověka kterého chceš milovat… mezitím žena kterou zkutečně miluješ bude trpět.. bude skrytě doufat, že snad ještě někdy příjdeš a ty zkutečně při prvním problému doma opět utečeš do její náruče… vykašli se na to.. vážně… vyrůstatv rozvedené rodině furt elpší než abys coural od jedné k druhé a deptal je…
a naposledy si taky uvědom, že až by tvoje nynější milenka měla s tebou dítě, což určitě ano, budeš opět TY nutně potřebovat tu mezeru po dceři vyplnit… přestane se o sebe starat tak jakokdyž malé dítko nemá tak aybs to pak neřešil znovu a opět se krásně nezamiloval do nějaké svobodné, krásné ženy s krásnou duší…
Trošku obecně:Já prostě neuznávám takové ty řeči,že žena s malým dítětem nemá čas,je vyflusaná a totálně znavená,nestíhá.Když se chce,tak to jde.Já se snažil dělit o starosti a noční vstávání rovným dílem,i když 70% bylo logicky stejně na ženě,rekonstruoval sem bydlení,chodil do práce a přesto jsem se snažil nezanedbávat sebe.A i žena měla možnosti o sebe dbát,bavit se,odpočinout,šlo to celkem fajn.Nadávat na to,že není na mateřské vůbec čas a ženské padají na hubu,je takový folklór.Sranda to není,vím,ale jde to.A především člověk musí vidět to hezký,ty radosti,zdraví dítěte,a ne jen furt nadávat,jak sem unavená apod.
Moje manželka je objektivně vzato atraktivní,hezká,ale ztratila ženskost a kouzlo.To,že tu řeším fyzično,není proto,že by bylo tak důležité,ale proto,že když zrovna chybí láska,člověk se může chytnout alespoň té fyzické přitažlivosti.Zní to asi hloupě,ale je to tak.
„neuznávám takové ty řeči,že žena s malým dítětem nemá čas…“
řekl muž
![]()
to jistě ne.. mám děti dvě a svému příjdu stále velmi sexy, po x letech by se mnou stále spal denně… není to mou péčí je to jím a tím, že chce.. není to ani tím, že bych byla taková čupr baba co by se jen usmívala.. taky ho zprdnu když dělá kraviny, stejně jako on mě…
a tvá uvaha o tom, že když není láska fyzično to zachrání (může zachránit) je taky pěkná pitomost… láska vše zachrání---duševno… když to bylo a už není nezachraní to už NIC…
ale já chápu, žes to udělal, chápu, že se to pos… a chlap se zakouká jinde, je to slabomyslné ale stává se.. to bych ti i odpustila… ale to, že je nyní stále týráš, když řešení je tak snadné… ovšem něco bys musel obětovat.. a to ty nechceš..ty chceš mít vše..
zamysli se a mrkni na to tak, kdyby si totéž prožíval z místa tvé ženy… ![]()
no tak po přečtení posledních dvou stran, myslím opravdu uděláš nejlíp, když od rodiny odejdeš a necháš svoji ženu, najít si muže, který o ni bude stát (jak už tu bylo několikrát řečeno) takovou jaká je. Jsi zamilovaný do své milenky, svou ženu sis zošklivil a vedeš tu o ní takové řeči…že má slabou vůli, nefintí se, postrádá ženskost…no myslím že ty bys měl hodně rychle najít svou mužnost, stát si za svým rozhodnutím, když už si ho jednou udělal a pořád se nevymlouvat na to jaká je tvoje žena špatná…že hubne a kouří, že ti něco vyčítá a dělá ti scény? si děláš srandu, ne? hroutí se jí celej svět, co čekáš? nech ji jít ať si najde někoho s kým bude šťastná…
eMaminka píše:
a opět musím chtě nechtě napsat, žeproboha co je to za ženy co tohle těm chlapům trpí… kdyby mě zahl chlap, že bychom měli krizi, že by se ožral… že by šlo a jednorázovou akci tak mu dám pár facek a jedeme dál, jsme lidi ale po 1.5 roku zahýbání, tom, že vím, že vyznával lásku jiné a pak to jeho ubouhoučké svědomí neunese tak mi to teda MUSÍ říct..né, že by tím chtěl být upřímný ke mě ale potřebuje opět ulevit jen sobě, vesměs v podvědomí už neví kudy kam a chce abych to vyřešila já za něj… no tak to sakra udělam, kopnu ho do prd… a bude rád, když dítě uvidí jednou do roka… dítko sama vychovám jak nejlépe budu umět a někoho tak slabého, bezcharakterního, ubohého jako člověka jenž neměl zájem chvíli tolerovat mé mateřství, nedostatek času na vše, to že jsem se sama potřebovala srovnat s tím novým životem ve kterém to dítě je… pak jediný obstojný trest je středověkké trestání věšením za pohlavní orgány… páč ty zkutečně si ten největší odpad co jsem se tu setkala…
Tak popořadě:
To,že sem o svém paralelním vztahu řekl manželce,to nebylo o úlevě svědomí,byla to ta nejhorší chvíle,kterou sem zažil!!!Já sem jí to řekl jako vysvětlení proč chci od ní odejít a odešel sem.Kdybych to chtěl ukončit a zůstat,mlčel bych.
„Bude rád když dítě uvidí jednou do roka“?Tak to je teda ubohý,dítě je přece obou rodičů a tímhle trestáš to dítě,za nic.Brát si jako rukojmí dítě je humus.
Evidentně si úplně mimo,protože naše situace nemá co dočinění s tolerancí mateřství.Nechápeš to.Je možno mně vyčítat vícero věcí,ale rozhodně ne netoleranci.Mateřství jsem se snažil sdílet co nejvíce a rád,kvůli sobě a hlavně kvůli ženě.
Mám pocit,že jsi jedna z těch,které kdyby to bylo naopak a žena by odešla od muže,tak by se jí zastávala a tvrdila,že nedostávala dostatek lásky a porozumění a má právo na štěstí
Petra Z píše:
Vašku…díky za odpověd…a ještě…
bydlíš kde..u přítelkyně???jestli sji to psal,promiň,nečetla jsem to celé
Bydlím s přítelkyní.
Barusak78 píše:
Jejda, a co jsi čekal od ženy, kterou opustíš, necháš rodinu a odejdeš za milenkou?Že ti skočí kolem krku, bude tě chválit, podporovat a bude se pro tebe rázem fintit a začne tě svádět? Komunikace bude rázem růžová, na úrovni a budete si sáhodlouze do očí povídat o svých pocitech a chybách bez známky výčitek
![]()
Já vím,člověk to nevidí z nadhledu. ![]()
Ne takto úplně,ale tehdy sem to skoro takto naivně viděl.Ne to,že mě bude svádět,nepotřeboval sem aby o mě bojovala.Ale myslel sem,že i přesto všechno se natolik ctíme a sme rozumní,že si nebudem říkat věci,kterých člověk pak lituje.Toho jsem se vyvaroval,snažil se chovat se příjemně?,nevyčítavě a to asi manželku ještě víc vytáčelo.Měla pocit,že je mi to jedno.
A myslel sem že když se nebudeme nutit do partnerského vztahu,zbude jen ten přátelský vztah,ze kterého vzejdou dobrý podmínky pro dcerku.Že s ohledem na ni budeme vycházet co nejlépe.V tomto směru sem měl skutečně nasazené růžové brýle.
Měl sem totoiž při svém odchodu pocit,že mě žena už taky nemiluje,že mě jako partnera nepotřebuje,pouze jako „provozního“ rodiče a tak jsem nečekal,že to ponese tak těžce.
Sleduji tuhle diskuzi už od začátku, nejdřív jsem si myslela, že jsi jen nerozhodný, že nevíš jak dál řešit tuhle situaci. Ovšem během času jsem si tento dojem poněkud poupravila. Jsem schopná pochopit, že jste se navzájem odcizili. Chápu i to, že po dlouhodobém chladu, kdy jsi se to ,možná pozdě ale přece snažil napravit, vyřešil po svém. I když s tím nesouhlasím ale stane se.
Pak se ale ztrácím. Odešel jsi od manželky (k milence?) a zahrnul ji výčitkami, s tím že za to že jsi našel útěchu jinde,může z větší části ona. „Pokud se změníš možná se k tobě vrátím hlavně kvůli dceři“. Nechápu co od ní momentálně čekáš. Že bude štěstím bez sebe, že má zpátky mužského, který jí dlouhodobě zahýbal a možná stále zahýbá? Někoho kdo veškerou vinu hodil na ni (možná to tak není ale věř že ona to tak cítí). A za to že jsi ochotný se „obětovat“ kvůli dítěti, že ti bude vyjadřovat lásku, když jsi ji takhle ošklivě zranil a zadupal? Že bude v pohodě, prostě jenom proto, že ty si to tak přeješ? Že najednou bude v posteli jako uragán, když pořád cítí tvoji zradu (a je jí jasné že srovnáváš), nehledě na tvoje váhání, které jí taky nepřidá. Ono smířit se s tvojí zradou chce čas. Přijmout všechny tvé podmínky taky.
Můj názor je že jsi jen velký sobec. Už to „Já Vašek“ mluví samo za sebe. Zkus občas zkusit trochu empatie. Jak by bylo tobě, kdybys byl na jejím místě. Zkus míň já a zkus víc ty a my.
Je mi jasné, že podle tebe na všechny zúčastněné myslíš a právě proto se nemůžeš rozhodnout, ale spíš je to tak, že řešíš, jen sebe, své svědomí, své pocity, své křivdy, je to samé já, já. Nesoudím, neznám situaci, ale takhle to cítím já.
já_Vašek píše:eMaminka píše:
a opět musím chtě nechtě napsat, žeproboha co je to za ženy co tohle těm chlapům trpí… kdyby mě zahl chlap, že bychom měli krizi, že by se ožral… že by šlo a jednorázovou akci tak mu dám pár facek a jedeme dál, jsme lidi ale po 1.5 roku zahýbání, tom, že vím, že vyznával lásku jiné a pak to jeho ubouhoučké svědomí neunese tak mi to teda MUSÍ říct..né, že by tím chtěl být upřímný ke mě ale potřebuje opět ulevit jen sobě, vesměs v podvědomí už neví kudy kam a chce abych to vyřešila já za něj… no tak to sakra udělam, kopnu ho do prd… a bude rád, když dítě uvidí jednou do roka… dítko sama vychovám jak nejlépe budu umět a někoho tak slabého, bezcharakterního, ubohého jako člověka jenž neměl zájem chvíli tolerovat mé mateřství, nedostatek času na vše, to že jsem se sama potřebovala srovnat s tím novým životem ve kterém to dítě je… pak jediný obstojný trest je středověkké trestání věšením za pohlavní orgány… páč ty zkutečně si ten největší odpad co jsem se tu setkala…Tak popořadě:
To,že sem o svém paralelním vztahu řekl manželce,to nebylo o úlevě svědomí,byla to ta nejhorší chvíle,kterou sem zažil!!!Já sem jí to řekl jako vysvětlení proč chci od ní odejít a odešel sem.Kdybych to chtěl ukončit a zůstat,mlčel bych.„Bude rád když dítě uvidí jednou do roka“?Tak to je teda ubohý,dítě je přece obou rodičů a tímhle trestáš to dítě,za nic.Brát si jako rukojmí dítě je humus.
Evidentně si úplně mimo,protože naše situace nemá co dočinění s tolerancí mateřství.Nechápeš to.Je možno mně vyčítat vícero věcí,ale rozhodně ne netoleranci.Mateřství jsem se snažil sdílet co nejvíce a rád,kvůli sobě a hlavně kvůli ženě.
Mám pocit,že jsi jedna z těch,které kdyby to bylo naopak a žena by odešla od muže,tak by se jí zastávala a tvrdila,že nedostávala dostatek lásky a porozumění a má právo na štěstí
dítě momntálně trestáš ty… ty toleruješ mateřství? Proto přesně půl života svého dítěte zahýbáš?… srandisto.. nezastávala bych se ani ženy co yb se zamilovala jinde a furt váhala.. mám zlstat s tím který mě miluje, kterého miluji já… nebo s tím jenž na mě roky kašlal ale mám s ním dítě…
opět ti zopakuji nejde o tvůj čin.. o tvou nevěru… mě nejvic vadí to co dělaš teď…
to, že trápíš všechny tři… protože ty prostě nevíš…
btw: abych ti to trošku objasnila, já byla také nevernice, taky jsem se do svého milence zamilovala a taky jsem měla doma vola( jako je tvá žena momentálně) který přesto, že jsem měla poměr delší dobu předemnou klečel a prosil ať s ním zůstanu… ano léta mě přehlížel, zahla jsem, ulevila svědomí, řekla mu, že dál už ne, odcházím páč mi milenec otevřel oči, že může vztah být i hezký, nešla jsem za milencem, nebyl to čistý vztah.. chtěla jsem být prostě sama…
svým činem se mi můj ex ještě víc zprotivil, neměl v sobě kouska sebeúcty, že by mi vyházel oblečení z oken, že by si to s mým milencem šel vyříkat, že by na mě řval co jsem to za špínu… cokoli.. ale pláč, prosby… věděl, že to posr*l… ale pozdě… a pokud si tehdy ty když si to říkal to říkal aby věděla proč odcházíš, proč tedy teď uvažuješ nad tím, že se vrátíš…
si poťapanej jak by řekla moje maminka ![]()
aneb jednodušeji.. když zahnu pak zahnu páč mi něco nevyhovuje… když svou nevěru odhalím pak proto, že chci odejít… odejdu protože miluji tu s níž jsem zahnul…
proč se tedy vracet?…