Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vašku promin, ale když přítelkyni miluješ, jak tvrdíš, tak bych se nevracela, navíc když ti to manželka třeba nikdy neodpustí (což se jí nedivim).......a tvá dcerka přece může být štastná a mít milujícího otce, kterej s ní bude trávit čas i když rodiče spolu žít nebudou ![]()
ahoj vašku,vím naprosto přesně jak ti je.já jsem zažívala a vlastně ještě stále zažívám to samé.taky jsem byla vdaná,měli jsme s manželem dcerku,stavěli barák ale pak jsem jednou potkala někoho jiného a zamilovala se.procházela jsem uplně tím samým co ty.rozhodovala jsem se buď rozumem (manžel) nebo srdcem (milenec),no a nakonec jsem od manžela odešla a založila novou rodinu ale ty pocity že jsem bývalému muži tolik ublížila mě pronásledovaly na každém kroku.v noci jsem brečívala,měla jsem uplně stejné myšlenky jak ty,že nikdy nemůžu být š'tastná když si ponesu pořád ty výčitky,že jsem mu ublížila,že jsem rozbila rodinu,že jsem rodině nedala šanci ale jak?když srdce už bylo jinde…trvalo fakt dost dlouho než jsem se s tím srovnala a dnes vím že to bylo jediné možné řešení.Na bývalém manželovi mi dodnes hodně záleží ale miluju pouze svého nového manžela.Takže věř že čas to zahojí a dcerka se bude mít dobře ikdyž budete rozvedení.moje dcera je šťastná,bere to prostě jako fakt má mě,strejdu i taťku s kterým je dost často takže jsem ráda že nám to i tak funguje.Rozhodně netrpí tím že nejsme s taťkou spolu ![]()
Vím že pokud bych se k manželovi vrátila bylo by to opravdu jen o lítosti,o pocitu viny a tohle nemůžou být stavební kameny vztahu!!Hlavu vzuru,pokud ti nová partnerka zato stojí(to je fakt důležité) a pokud přijmeš fakt že jednou bude mít dcerka i strejdu s kterým bude asi častěji jak s tebou tak se nového života neboj,čas vše srovná
Nechci aby to vypadalo,že hledám chyby na manželce a kladu si podmínky,jak se má chovat,abych jí chtěl.Protože chápu její zklamání z toho,jak si představovala život.Soucítím s ní.Chápu zklamání.Je naštvaná na sebe,že si pod sebou dlouho řezala větev a na mě,že sem to vyřešil tak jak sem vyřešil.
Ale mrzí mě na ní,jak se na ní tahle zkušenost podepsala,vlastně už před odchodem.Hrozně zhubla,propadlé tváře,žádná,úplně ztratila ženskou jiskru.Ale nic pro to nedělá,protože to nedělala ani dřív.Přitom ženskost je to co sem u ní hledal a co chci aby mi ukázala.Tak proč to do prčic nedělá?Asi neví,jak moc by mě povzbudilo,kdyby se hodila do pohody,hodně spala,přestala kouřit.To kouření je jedna z věcí,kterou se jí snažím vymluvit,že jí to akorát zbavuje chuti k jídlu a podepisuje se to na jejím zevnějšku.A ona že až bude chtít přestat,tak přestane,že to musí chtít ona a zatím se jí nechce.Přitom je to o tom,že ona má hrozně slabou vůli ve všem.A třeba tohle je zrovna jedna z věcí,kterou by mi něco dokázala,kdyby přestala kvůli mně(potažmo kvůli sobě,našemu vztahu).Ona na tom není nějak závislá,ale bere to jako relaxaci stejně jako když si jen tak sednete ke kávě.
Tím nechci říct,že tohle je ten problém,jen je to dobrý příklad toho,že se jí nechce nic obětovat,poprat se.
Jiná forma kouření by bývala vztahu prospěla mnohem víc.Je těžké znovunavazovat vztah s ženou,kterou sice máte rádi,ale nemilujete,…když vás ani nepřitahuje fyzicky.
myslím že není důležité psát nám tady o tvé ženě,v čem je špatná či v čem není.Nemiluješ ji a nám to vysvětlovat nemusíš
Záleží jestli se s tím dovedeš poprat
já_Vašek píše:
Nechci aby to vypadalo,že hledám chyby na manželce a kladu si podmínky,jak se má chovat,abych jí chtěl.Protože chápu její zklamání z toho,jak si představovala život.Soucítím s ní.Chápu zklamání.Je naštvaná na sebe,že si pod sebou dlouho řezala větev a na mě,že sem to vyřešil tak jak sem vyřešil.Ale mrzí mě na ní,jak se na ní tahle zkušenost podepsala,vlastně už před odchodem.Hrozně zhubla,propadlé tváře,žádná,úplně ztratila ženskou jiskru.Ale nic pro to nedělá,protože to nedělala ani dřív.Přitom ženskost je to co sem u ní hledal a co chci aby mi ukázala.Tak proč to do prčic nedělá?Asi neví,jak moc by mě povzbudilo,kdyby se hodila do pohody,hodně spala,přestala kouřit.To kouření je jedna z věcí,kterou se jí snažím vymluvit,že jí to akorát zbavuje chuti k jídlu a podepisuje se to na jejím zevnějšku.A ona že až bude chtít přestat,tak přestane,že to musí chtít ona a zatím se jí nechce.Přitom je to o tom,že ona má hrozně slabou vůli ve všem.A třeba tohle je zrovna jedna z věcí,kterou by mi něco dokázala,kdyby přestala kvůli mně(potažmo kvůli sobě,našemu vztahu).Ona na tom není nějak závislá,ale bere to jako relaxaci stejně jako když si jen tak sednete ke kávě.
Jiná forma kouření by bývala vztahu prospěla mnohem víc.Je těžké znovunavazovat vztah s ženou,kterou sice máte rádi,ale nemilujete,…když vás ani nepřitahuje fyzicky.
Tím nechci říct,že tohle je ten problém,jen je to dobrý příklad toho,že se jí nechce nic obětovat,poprat se.
teda sorry, ale zatím píšeš jen co bys chtěl Ty od ní..jaká by měla být a co by měla dělat, aby to tobě usnadnila…a co ona? co ty? jaké změny chystáš na sobě provést ty, aby to měla snadnější ona?
Asi budu nepříjemná…já vím, že celou situaci neznám..a že vina je vždy na obou stranách..ale
fakt si myslíš po tom všem, že si vyčítá, že si pod sebou SAMA řezala větev? já teda z tvých příspěvků spíš vnímám to, že si na prsou hřála hada… ![]()
musela jsem to napsat, sorry
fakt si ji nezasloužíš a jestli tohle čte Tvá přítelkyně, tak to možná za tebe vyřeší ona…
…dej manželce šanci, ať si najde někdo kdo v ní ženu bude vidět a kdo ji bude mít právě takovou jaká je…
fakt se mi úplně dělá špatně z toho, co tu píšeš
Sory Zoly,ale jde vidět že jsi nic takového nezažila.já třeba ano a proto to dokážu pochopit.mě taky muž přestal přitahovat,taky kouřil ikdyž mě to vadilo…ono láska se musí zalévat aby kvetla to si pamatuj!!!!!!!!!!!!!!
zolycka píše:já_Vašek píše:
Nechci aby to vypadalo,že hledám chyby na manželce a kladu si podmínky,jak se má chovat,abych jí chtěl.Protože chápu její zklamání z toho,jak si představovala život.Soucítím s ní.Chápu zklamání.Je naštvaná na sebe,že si pod sebou dlouho řezala větev a na mě,že sem to vyřešil tak jak sem vyřešil.Ale mrzí mě na ní,jak se na ní tahle zkušenost podepsala,vlastně už před odchodem.Hrozně zhubla,propadlé tváře,žádná,úplně ztratila ženskou jiskru.Ale nic pro to nedělá,protože to nedělala ani dřív.Přitom ženskost je to co sem u ní hledal a co chci aby mi ukázala.Tak proč to do prčic nedělá?Asi neví,jak moc by mě povzbudilo,kdyby se hodila do pohody,hodně spala,přestala kouřit.To kouření je jedna z věcí,kterou se jí snažím vymluvit,že jí to akorát zbavuje chuti k jídlu a podepisuje se to na jejím zevnějšku.A ona že až bude chtít přestat,tak přestane,že to musí chtít ona a zatím se jí nechce.Přitom je to o tom,že ona má hrozně slabou vůli ve všem.A třeba tohle je zrovna jedna z věcí,kterou by mi něco dokázala,kdyby přestala kvůli mně(potažmo kvůli sobě,našemu vztahu).Ona na tom není nějak závislá,ale bere to jako relaxaci stejně jako když si jen tak sednete ke kávě.
Jiná forma kouření by bývala vztahu prospěla mnohem víc.Je těžké znovunavazovat vztah s ženou,kterou sice máte rádi,ale nemilujete,…když vás ani nepřitahuje fyzicky.
Tím nechci říct,že tohle je ten problém,jen je to dobrý příklad toho,že se jí nechce nic obětovat,poprat se.teda sorry, ale zatím píšeš jen co bys chtěl Ty od ní..jaká by měla být a co by měla dělat, aby to tobě usnadnila…a co ona? co ty? jaké změny chystáš na sobě provést ty, aby to měla snadnější ona?
Asi budu nepříjemná…já vím, že celou situaci neznám..a že vina je vždy na obou stranách..ale
fakt si myslíš po tom všem, že si vyčítá, že si pod sebou SAMA řezala větev? já teda z tvých příspěvků spíš vnímám to, že si na prsou hřála hada…musela jsem to napsat, sorry
fakt si ji nezasloužíš a jestli tohle čte Tvá přítelkyně, tak to možná za tebe vyřeší ona…
…dej manželce šanci, ať si najde někdo kdo v ní ženu bude vidět a kdo ji bude mít právě takovou jaká je…
fakt se mi úplně dělá špatně z toho, co tu píšeš
Anonymní píše:
Sory Zoly,ale jde vidět že jsi nic takového nezažila.já třeba ano a proto to dokážu pochopit.mě taky muž přestal přitahovat,taky kouřil ikdyž mě to vadilo…ono láska se musí zalévat aby kvetla to si pamatuj!!!!!!!!!!!!!!
zažila…ovšem bez dětí..takže mé názory tu nebudou brány dostatečně „vážně“…ale ono rozvádět se po 10ti letech vztahu, je taky těžký… i bez dětí
Nkomu to nepřeju, ale člověk když už ten krok udělá a vydá se na cestu, tak po ní má jít dál..
jinak asi si jí výčitkami příliš neudobří..pořád je nutné si uvědomit, že zahnul (se zamiloval..budiž) a ODEŠEL on!! Nechápu, že vůbec ona přemýšlí, že ho vezme zpátky. Kdyby se můj bývalý uráčil chtít vrátit, tak by na mě nemohl ani sáhnout i kdyby sám chtěl. Takhle je obě udržovat v nejistotě, to asi pěkně hladí ego. Já jsem každopádně pro začít nový život se všemi nejistotami a ztrátami. Jak chce Vašek lepit rozbité střepy, bude čekat až se bude žena víc snažit? ona? jako když o ní takhle píše a pořád se utvrzuje v tom, proč to prostě nepůjde a hází vše na ní, že kdyby přestala kouřit, oblékala se… fakt nechápu! jedná se vlastně o dceru nebo žárlivost? A co ta přítelkyně? Tak ji miluje, nemiluje?… fakt nechápu.
Vašku a jak toto tvoje tápání vnímá přítelkyně????
co ona na to???
no víš ale s tím libidem je to taky velká pravda!!!jasně že pokud se nebudu snažit vypadat aspoŇ trochu pěkně před mužem tak můžu čekat že se bude koukat po jiných.ten můj bývalý kouřil a to věděl jak mi je to nepříjemné,že mu pak ani nechci dát pusu ale nepřestal,taky tím nesl svou vinu a to je prostě fakt.Měla jsem být víc než ta cigareta ale to je jen příklad,jeden z mnoha…
zolycka píše:já_Vašek píše:
Nechci aby to vypadalo,že hledám chyby na manželce a kladu si podmínky,jak se má chovat,abych jí chtěl.Protože chápu její zklamání z toho,jak si představovala život.Soucítím s ní.Chápu zklamání.Je naštvaná na sebe,že si pod sebou dlouho řezala větev a na mě,že sem to vyřešil tak jak sem vyřešil.Ale mrzí mě na ní,jak se na ní tahle zkušenost podepsala,vlastně už před odchodem.Hrozně zhubla,propadlé tváře,žádná,úplně ztratila ženskou jiskru.Ale nic pro to nedělá,protože to nedělala ani dřív.Přitom ženskost je to co sem u ní hledal a co chci aby mi ukázala.Tak proč to do prčic nedělá?Asi neví,jak moc by mě povzbudilo,kdyby se hodila do pohody,hodně spala,přestala kouřit.To kouření je jedna z věcí,kterou se jí snažím vymluvit,že jí to akorát zbavuje chuti k jídlu a podepisuje se to na jejím zevnějšku.A ona že až bude chtít přestat,tak přestane,že to musí chtít ona a zatím se jí nechce.Přitom je to o tom,že ona má hrozně slabou vůli ve všem.A třeba tohle je zrovna jedna z věcí,kterou by mi něco dokázala,kdyby přestala kvůli mně(potažmo kvůli sobě,našemu vztahu).Ona na tom není nějak závislá,ale bere to jako relaxaci stejně jako když si jen tak sednete ke kávě.
Jiná forma kouření by bývala vztahu prospěla mnohem víc.Je těžké znovunavazovat vztah s ženou,kterou sice máte rádi,ale nemilujete,…když vás ani nepřitahuje fyzicky.
Tím nechci říct,že tohle je ten problém,jen je to dobrý příklad toho,že se jí nechce nic obětovat,poprat se.teda sorry, ale zatím píšeš jen co bys chtěl Ty od ní..jaká by měla být a co by měla dělat, aby to tobě usnadnila…a co ona? co ty? jaké změny chystáš na sobě provést ty, aby to měla snadnější ona?
Asi budu nepříjemná…já vím, že celou situaci neznám..a že vina je vždy na obou stranách..ale
fakt si myslíš po tom všem, že si vyčítá, že si pod sebou SAMA řezala větev? já teda z tvých příspěvků spíš vnímám to, že si na prsou hřála hada…musela jsem to napsat, sorry
fakt si ji nezasloužíš a jestli tohle čte Tvá přítelkyně, tak to možná za tebe vyřeší ona…
…dej manželce šanci, ať si najde někdo kdo v ní ženu bude vidět a kdo ji bude mít právě takovou jaká je…
fakt se mi úplně dělá špatně z toho, co tu píšeš
Samozřejmě,že píšu,co bych chtěl od ní.Jednak proto,že tu píšu za sebe,svůj pohled,a zadruhé proto,že já vidím příčiny téhle situace prostě tam,kam ty nevidíš.
A hodnotit to,jestli si ji zasloužím nebo ne,nemůžeš posuzovat,pokud neznáš nás ani naši situaci.Máš na to svůj názor,ok,beru.Ale věz,že když je ve hře dítě,pere se s tím člověk úplně jinak,než kdyby se rozhodoval jen na základě vztahu s partner-em/kou.
A ještě si se ptala,jestli si manželka vyčítá to řezání větve pod sebou?My o tom všem mluvíme,teda spíš já se snažím,a ona si je už značně vědoma svých chyb.A já si sem vědom svých.Jen v jejím výrazu a očích nevidím to,co mi říká,že mě miluje.Mám pocit,že je to spíš její zbožné přání než skutečný pocit.
Ale chci tomu dát šanci,jinak si to budu pořád vyčítat.
Takže vlastně pokud to dobře chápu…Vy oba si toužebně přejete znovu milovat toho druhého, vidět v něm to hezké, ale ani jeden to už necítíte…a oba se do toho vlastně nutíte.. tak to přeju oběma hodně sil ![]()
zolycka píše:Anonymní píše:
Sory Zoly,ale jde vidět že jsi nic takového nezažila.já třeba ano a proto to dokážu pochopit.mě taky muž přestal přitahovat,taky kouřil ikdyž mě to vadilo…ono láska se musí zalévat aby kvetla to si pamatuj!!!!!!!!!!!!!!zažila…ovšem bez dětí..takže mé názory tu nebudou brány dostatečně „vážně“…ale ono rozvádět se po 10ti letech vztahu, je taky těžký… i bez dětí
jinak asi si jí výčitkami příliš neudobří..pořád je nutné si uvědomit, že zahnul (se zamiloval..budiž) a ODEŠEL on!! Nechápu, že vůbec ona přemýšlí, že ho vezme zpátky. Kdyby se můj bývalý uráčil chtít vrátit, tak by na mě nemohl ani sáhnout i kdyby sám chtěl. Takhle je obě udržovat v nejistotě, to asi pěkně hladí ego. Já jsem každopádně pro začít nový život se všemi nejistotami a ztrátami. Jak chce Vašek lepit rozbité střepy, bude čekat až se bude žena víc snažit? ona? jako když o ní takhle píše a pořád se utvrzuje v tom, proč to prostě nepůjde a hází vše na ní, že kdyby přestala kouřit, oblékala se… fakt nechápu! jedná se vlastně o dceru nebo žárlivost? A co ta přítelkyně? Tak ji miluje, nemiluje?… fakt nechápu.
Nkomu to nepřeju, ale člověk když už ten krok udělá a vydá se na cestu, tak po ní má jít dál..
Ale právě v tom,že sis to prožila aniž ste měli děti,je zásadní rozdíl.Řešíš jen partnerský vztah a ne zodpovědnost a stesk po dítěti.
A za druhé,já netvrdím,že manželku bombarduju výčitkami.Měl sem potřebu si vše vyříkat,v čem oba z nás vidíme ty chyby a příčiny,abysme pochopili,proč se nám to stalo a mohli spolu do budoucna vycházet,ať už jako partneři nebo pouze jako milující rodiče.
A držet kohokoliv včetně sebe v nejistotě rozhodně moje ego nehladí a asi nevíš,jak bolavý to je.Na druhou stranu,každý má možnost volby-já,moje žena i přítelkyně.Takže každý si je zodpovědný za svůj stav a štěstí/neštěstí.Kromě dětí,a o tom to právě je.
Vašku, ty ji nemáš rád, ty bys ji měl rád jen kdyby byla podle tvých představ a to je hrozný nápor na psychiku, já bych chlapa jako ty nikdy nechtěla a taky bych se kvůli žádnému chlapovi nestávala jinou než jsem. Buď ji máš rád jako bytost, pro ni samotnou a nebo jí nech radší být, možná si chvíli potrpí, ale pak si může najít někoho kdo ji bude mít rád.