Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželství a moje nevěra
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.9.11 15:29
Krásně popsaná situace… 
Jak to vidí tvoje manželka? Už jste dali na toto téma ,,řeč,,??
Většina žen je hrdých a ,,použitého,, muže by zpět nevzala.
Když to vezmu podle sebe, tak dvakrát do jedné řeky není radno vstupovat. Ve vzduchu jsou stále výčitky a začít od nuly je velmi těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 15:29
Neházím odpovědnost na druhé.Měl sem na mysli,že manželka je ta kdo by musel překonávat pocit,že jsem žil a spal s někým jiným.To,že by to vyžadovalo dát ji k tomu ty nejlepší podmínky tím,že na to budu makat,je samozřejmostí.
No je to těžká věc,láska je krásná věc,ale umí pěkně bolet.
rencin píše:
A už zase házíš odpovědnost na druhé - „To,jestli by se vrátila důvěra,je spíš otázka a výzva na straně manželky“ To není výzva na straně manželky, ale na tvojí! To ty jsi od rodiny odešel a „řešil“ problém ve vztahu jiným vztahem. To ty bys musel ukázat, že o vaši rodinu opravdu stojíš a samozřejmě, že byste se nedostali nikam dál, než kde jste byli před rozchodem, pokud by se něco radikálně nezměnilo! A tim se myslí opravdová, skutečná, psychicky i časově náročná práce na vztahu. Myslí se tím, že postavíš rodinu a vztah se ženou na to nejvyšší místo a uděláš z práce na vztahu svou prioritu. A až pak můžeš čekat výsledky.
Upřímně si myslím, že na každém vztahu (pokud není zatížený nějakým patologickými jevy typu alkoholismus, domácí násilí a podobně) se dá pracovat a každý se dá zlepšit. Dá se vylepšit i sexuální vztah. Jenže je k tomu potřeba vůle a odhodlání. Pokud to v sobě nemáš a zpět k rodině tě vedou výčitky svšdomí a pohodlnost domova, abys nemusel začínat od začátku, těžko můžeš čekat změnu. Na druhou stranu, pokud někdo tvrdí, že někoho opravdu miluje, není pro něj zatěžko začínat s tím druhým od nuly a budovat od počátku. Být tvojí přítelkyní a přečíst si toto, byla bych hodně zklamaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 15:37
no nějak se s tím poperu…nikomu neublížit nejde,to už se stejně stalo.Ale kdo nezažil,nepochopí.a nedivím se.zeptat se někdo mě před nedávnem,taky bych měl pro něj odpověď a ťukal si na čelo,že neví co chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Plaminek_nadeje
12.9.11 15:39
Zakladatel
Ahoj Vašku,
přečetla jsem si Tvůj příběh a nejspíš si to neuvědomuješ, ale ve skutečnosti přímo poradit nechceš. Rady - vrať se k manželce vyvracíš údajně silnějším citem k milence, rady zkusit to s milenkou vyvracíš pocitem viny a zodpovědnosti vůči manželce a dceři. 
Znamená to jediné - ve skutečnosti nemiluješ ani jednu z nich (manželka/milenka), a zároveň bys rád věděl PROČ. 
Jistě, můžeš mi oponovat, že tomu tak není, já také nejsem vševědoucí 
ale hodně pracuji s lidma - speciélně s rozvedenými páry a to, co popisuješ je naprosto shodné s tisíci příběhů, které jsem s lidma řešila. Důležité je si uvědomit, že Tvoje milenka je „pouze“ pocit, který Ti chyběl u manželky - bohužel pro ní (milenku).
1,5 rok versus 12 let je také hodně malá historie na to, aby Ti dala „záruku“, že teď to už bude VONO - viď, že si to moc dobře uvědomuješ? ( působíš na mne jako inteligentní chlap ) 
Pokud tedy necháš své ego za dveřmi a na chvíli vypneš ješitnost 
, třeba se sám o sobě dozvíš nové věci a bude Ti to jasné. Jak?
Nabízím pár podnětů k zamyšlení, které by (nejen) Ti mohli pomoct se správně rozhodnout. Jestli chceš, můžeš tady na ně reagovat a „doberem se k jádru pudla“, jestli je Ti to nepříjemné, odpovídej si doma na kus papíru a pokud Ti to začne dávat smysl, prober to třeba se svým psychologem.
1. Vztah nejlépe zrcadlí to, co je potřeba uvnitř mě samotného napravit, nebo naopak - rozvíjet. Pokud nenalezneš příčinu v sobě s manželkou, život Ti bude zrcadlit to samé s milenkou až by se vám jednou narodilo dítě. Chceš zjistit CO to je=opravit to, nebo si chceš jen vychutnat dobu, než to „zase přijde“ a pak se znovu zamilovat=neřešit?
2. Partner /manželka/ je Tvým zrcadlem /a obráceně/. Když se na její reakce podíváš jako na zrcadlo - co Ti to říká o Tobě samém? - první co Tě napadne je správná odpověď (Pomiň prosím chyby manželky - to jakože beru v potaz a pomyslně je teď oddělíme a dáme stranou, jo? )
3. Ve vztazích své rodiče buď kopírujeme, nebo se snažíme být opačný extrém Jak bys popsal vztah svých rodičů (mustr) - zejména otce ve vztahu k mamince? ( Co pro ně znamenalo mít rodinu? Jak tatínek řešil konflikty s maminkou? Dokázal se jí omluvit, nebo měli tichou domácnost? Dokázal si tatínek přiznat chybu? Jak podle Tebe dával mamince najevo svou lásku?... ) V čem je Tvoje chování ve vašém manželství stejné?
4. Jak si Ty sám v sobě vykládáš manželský slib: Být spolu v dobrém i zlém?
Co pro Tebe znamená „být manželem a otcem“? Co bys rád svým dětem předal/ukázal/naučil? (Myšleno osobnostně, nikoliv materiálně.)
5. Co je Tvým „jazykem lásky“ a jaký platí na Tvoji manželku?
Pokud nevíš co je to „jazyk lásky“, moc doporučuji přečíst si tuto tenoučkou knížku:
http://www.pknihy.cz/…u-lasky.html
Odpovědi by Tě měli pro začátek nasměřovat správným směrem - pokud se jim budeš chtít vydat. Dáva-li Ti to smysl - bud ráda.
Pokud se Ti to zdá „mimo mísu“ pak se omlouvám za menší elaborát 
Každopádně držím pěstě, ať cesta kterou se vydáš, je ta správná pro všechny strany
- Citovat
- Upravit
12.9.11 15:40
A co střídavá péče? O té jste nepřemýšleli?
Já těmhle lepeným vztahům moc šancí nedávám. pokud máš pocit, že s manželkou bylo všechno špatně, že byla chladná, tak se asi těžko změní a bude teplá a přívětivá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 15:46
díky…zamyslím se a večer nebo zítra zareaguji
mějte se všichni fajn
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 16:55
Milý Vašku,
předtím jsem nečetla dotaz, jen tu reakci, na kterou jsem reagovala, ale zaujalo mě to a tak jsem diskuzi přelistovala…
Přijde mi zásadní to, co píšeš:
My byli vždycky spíš víc kamarádi než milenci.Nejsem špatnej chlap,rodina je pro mě hrozně důležitá…
takže tady ti paní psycholožka (? asi, nebo pracuje s lidmi…) radí hezké rady, určitě je dobré si na ty její otázky odpovědět. Pět jazyků lásky je taky podnětná kniha, ALE… to je všechno o ochotě těch DVOU. Nemůže se jeden trhat a přetrhat a ladit se na jazyk lásky toho druhého, když sám strádá a ten druhý nemíní pro záchranu vztahu hnout prstem.
Takže jde tam o to, jestli je manželka OCHOTNA jít o pár čísel zpět a jestli o tebe dál stojí jako o partnera, kamaráda, ale i MILENCE. Co si budeme povídat, sex je pro muže důležitý… je zajímavé tenhle problém vidět ze strany muže, protože jsem tak trošku na podobné lodi.
Můj manžel je pro mě kamarád, než milenec. Sex mu plním, ale vnitřně mě to dobře nedělá a spíše mě to ubližuje. Co se týče té ženskosti, on jí ve mě bohužel vidí a já mu neumím odporovat. Zchladnout jako upjatá baba neumím nebo to vyzařuju nějak i při čištění zubů nebo já nevím. Ale vím, jaké to je. Jak se blbě miluje s kamarádem, jak je strašně moc přitom potřeba souznění duší na té vyšší milenecké a tělesné úrovni. Že jako kamarádi můžete skvěle vychovat svoje děti, ale nepomilujete se. Možná si leda tak zasouložíte.
Nevím, co dělá s muži tahle jednoduchá činnost, ale za mě jako za ženskou - mě strašně otrhává a někdy to i obrečím, obrovský energetický skok dolů, sklony k depresím, ono tohle má tuším i nějakou diagnozu - postkoitální dysforie? Ale to je jedno, odbočila jsem. Jen jsem tím chtěla říct, že se lze na soužití domluvit, a nějak to jde s různými druhy skřípění, dá se vedle žít jako kamarád a kamarádka, ale ta teplá náruč, pohlazení a polibek fakt chybí.
Pak je snadné to nacházet jinde a nemusíš to ani plánovat, on ti to život často nastrčí tak nějak sám.
Odpověz si na otázky výše uvedené,s tím zrcadlením to může být i tak, že manželka ti ukazuje, čeho se bojíš…
Nesouhlasím však s tím, že když se nemůžeš vlastně rozhodnout ani pro jednu, nemiluješ ani jednu - ty máš ve svém srdci určitě jasno. Když si necháš jen tuhle cestu, tak tu jednu jistojistě vidíš a cítíš. Ale jsi svázán povinostmi k rodině a obecně nastavenou morálkou, pak se to mele. Nebo naopak, novým citovým závazkem k milence. Tohle musíš tak nějak rozkouskovat sám, navíc, jak píšeš, domov, prodej domova, to jsou všechno tak tvrdé zdi v našich životech, že přes ně často ani to srdce nemůže.
Každopádně ti držím palce, ať si ten zmatek v srdci brzy vyřešíš a asi by bylo vhodné si uvědomit na čem ztroskotává tvůj vztah s manželkou. Na tom, že nebyl sex? Že měla děti, neměla na tebe čas. Tvoje ego?
Nebo citové strádání? Jaké jsi měl pocity při svatbě? Věděl jsi, že je to ta pravá, nebo jsi měl pochyby. Já třeba měla pochyby, velké, ale pár let po svatbě by ze mě nikdo nevydoloval slůvko pochyb, protože jsem si to odmítala připustit. Ale tyhle vnitřní intuice nelžou.
držím palce
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.9.11 17:50
Chtěla bych ti jen napsat, že tuším jak se cítíš, taky jsme měli velké a nepřekonatelné problémy, které se několik let kumulovaly, až to vyvrcholilo rozchodem, protože jsme už neměli nic společného a ani sex nefungoval a zamilováním se jinde.
Ale chci ti říct, že vrátit se a začít znova jde, my to dokázali a náš vztah je opravdu lepší, sex je zábavnější a celkově jsme pevnější, protože si vážíme toho, že jsme všechno překonali.
Nebudu ti říkat, pro koho se rozhodnout, jen ti chci ukázat že i ten krok zpátky nemusí bolet a může to být lepší než předtím. Nejdůležitější je ale si na prvním místě sednout a říct si, jestli chceme začít znovu a od nuly oba a za vším udělat tlustou čáru a minulost nepřipomínat. Poté si vyříkat úplně všechno co komu vadí, bez výčitek a křiku a domluvit se na tom, jak můžeme společně fungovat. Nemyslím tím kompromis ve všem, ale naopak shodu, tak aby každý byl spokojený. A mezitím vším se rychle odmilovat, zapomenout že někde něco jiného a lepšího je. Ono totiž je to lepší jen ze začátku, možná bys za dalších 5, 10, 15 let řešil úplně stejné věci.
- Citovat
- Upravit
12.9.11 18:35
hrozně se mi líbilo co napsal Rencin a chci doplnit, že ať už se rozhodneš pro jakoukoliv variantu a budeš si za tím stát a vezmeš za své rozhodnutí zodpovědnost a budeš si za tím rozhodnutím stát, může tím získat nejvíc dcera, protože děti se učí jako opičky pozorováním, naučí se rozhodnosti, naučí se postavit se za svůj názor a naučí se bojovat za to, pro co se rozhodla a hlavně se naučí zodpovědnosti za své činy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 18:41
Já jen ještě Vašku nejsi první ani poslední člověk, který odešel od rodiny, protože se zamiloval, jsme jen lidi. Jak se rozhodneš je na tobě já osobně bych bojovala o rodinu, ale jen ty sám víš, kde budeš šťastný a co je správné na lidi a pomluvy bych se taky vykašlala momentálně jde jen o tvůj život a život tvé dcerky, drž se a hlavně se správně rozhodni dřív než ztratíš obě dvě ženy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 20:40
Nečetla jsem diskuzi..
Myslím, že nejvíc tě táhne zpět to ,aby ses zbavil výčitek vůči dceři..Ani né tak ten dům a manželka, kterou také lituješ..
Ale podle mě bez lásky to nemá cenu..Všichni by byli nešťastní.
Když to napíšu bez omáčky tak pravda je taková, že tvá dcera nebude nešťastná..časem si zvykne, to jen ty jsi nešťastný.
A až si najde tvá žena muže všechno se srovná..
A to že nechceš začínat znova - to se spíš jen podvědomě bráníš stejnému scénáři, který nastal..
Nikde není psáno, že to vydrží i s milenkou, ta přece také bude chtít děti atd..
Neextistuje žádná univerzální rada..ale přeci jen..časem bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sisule
13.9.11 00:51
Mám několik postřehů …nikdo nemůže mít všechno …vždycky se něčím zaplatí ..at tak či onak …prostě se nevyhneš tomu aby to nebylo bolavý …
Za druhý …je to Tvá volba nikoho jinýho čili se vzmuž a volbu učiň at netrápíš víc než je nutný …nejhorší je hnití a kolísání mezi nadějí a beznadějí …to mluvím o tvé ženě …
Jo a někdo tu psal, že když dítě necítí doma lásku atd … myslím že je to nesmysl … cituju a plně se s tím já osobně ztotžňuju : Řeknou-li si manželé: „Podívej se, miláčku, zplodíme dítě, a ať se stane cokoli, zůstaneme spolu tak dlouho, dokud to bude ten nevinný tvor potřebovat,“ vyřkli předsevzetí, jež by mohlo být základem jejich manželské superlásky.
Slýcháme: „Když dítě necítí doma lásku, tak je i pro něj lepší, abychom se rozvedli.“
Tuhle zločinnou větu bych zakázal, protože dítě - a to podotýkám s velkým důrazem - se o milostné klima rodičů vůbec nezajímá, pokud do něj není svými omezenými zploditeli zatahováno.
Dítě se ale do svých patnácti let děsí rozvodu rodičů a před touto skutečností ho jímá hrůza, protože neví, co to znamená. Neonemocní, tím se nestrašme, ale ztratí podstatný kus svého dětství.
(MUDr. Miroslav Plzák, CSc.)
- Citovat
- Upravit
Sisule
13.9.11 01:06
A ještě chci říct že Tě absolutně neodsuzuju za to, že ses zamiloval do jiné ženy ..to se prostě může stát, tak to prostě je …to je holt život …ovšem tvůj postoj a hlavně neřešení situace je unapetitlich jak říkává moje babi …
Je čas nevymlouvat se a nahlédnout na dno duše a ujasnit si priority a směřování ..
- Citovat
- Upravit
13.9.11 07:07
Tuhle zločinnou větu bych zakázal, protože dítě – a to podotýkám s velkým důrazem – se o milostné klima rodičů vůbec nezajímá, pokud do něj není svými omezenými zploditeli zatahováno.
Tak s tímhle vůbec nesouhlasím. Děti (naše určitě) mají na milostné klima radar. Kdykoliv se cokoliv semele, tak děti do deseti minut poznají, že se něco děje. A to podotýkám, že se doma nehádáme a když už se hádat musíme tak odjíždíme na ,,nákup,,…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.11 08:00
ad NiKina:
vystihla si to všechno správně 
ad Lizbeth:
víš,z velké části máš pravdu.Ve mně převažuje pocit vrátiti se zpět,manželka o to pořád stojí(ne tedy bezpodmínečně).Ale ač nerad,musím si přiznat,že mě ovlivňuje strach.Není to dobře,ale je to tak.Je to tak velké sousto,že to neumím dát,i když se si myslel že ano. Asi bych si vždy vyčítal,že nejsem tam,kde mě dcerka potřebuje,v kritických chvílích.Vím,jednou vyroste,bude rodiče potřebovat čím dál míň,odejde a co pak.Ale je to dost dlouhá doba na to,aby se člověk sžil s tím druhým tak,aby ho těšilo s ním být.
Zjistil sem,že sem v tomhle srab a zařadím se mezi další tuctové chlapy,kteří se nedokážou vymknout společenským limitům.
Všechno co tady píšu je hrozně nefér vůči mé přítelkyni,ale i ona si přeje abych si vše ujasnil,ví že se trápím.Dobře ví,že to že se milujeme neznamená že dokážeme žít spolu.
Jedna z důležitých myšlenek,která mě umožnila odejít,resp. se dosud nevrátit,byla ta,že už bych manželce nemohl upřímně říct,že je pro mě ten nejkrásnější člověk na světě.Víte,ono je něco jiného rozejít se s někým „ve zlém“,proto,že vás zklamal,naštval,odcizil se, a něco jiného,když se s někým rozejdete,protože „musíte“,i když ho milujete a vážíte si ho.Mluvím o případném rozchodu s přítelkyní.
Jak potom zapomenout,nesrovnávat,nemyslet na ni.Zvlášť když existuje spousta styčných bodů-místa,situace,lidi.Vím,je třeba bojovat tak jako tak,snadné řešení neexistuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
