Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželství a moje nevěra
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.9.11 16:46
Nečetla jsem úplně celou diskuzi…tak jen napíšu svůj názor, pohled z druhé strany..z té podváděné..
Zakladatel mi totiž připomíná mého exmanžela, který také trpěl a byl celý rozerván, nerozhodný, ale on tedy údajně „miloval“ obě..a sní se rozcházel, plakal, pak ho zas utáhla zpět a pořád dokolečka…já čekala,chápala, doufala, bojovala, čekala… Nakonec došly síly mě a i ten poslední rozhodný krok byl na mě. Asi vím, jak se cítí tvá žena, já jsem si ten krok v počátcích hodně vyčítala…ale přeci jen naštěstí! vyhrála moje hrdost!! a po téměř dvou měsících jsem pokala svého prince a exmanžel zdá se je s „milenkou“ nyní také šťastný. Jistě je přesvědčen, že skutečně za náš vztah bojoval a snažil se 
..a snad tomu i sám věří..ale zakladateli věř mi, že podváděná žena, která odpustí, přijme zpět a znovu je podváděná a nemilovaná, prožívá hotové peklo. Tak si myslím, dopřej jí najít také svého prince. Člověk může být totiž sobec jen do určité míry…je to jako s tou svobodou, která končí tam, kde začíná svoboda druhého.. nech svou ženu jít. Ona totiž má právo an to se od nefungujícícho vztahu dopoutat, má právo na štěstí a nezaslouží si chlapa, který se zamiloval jinde a návrat k ženě bere jako životní úděl až chybu…která ženská by takového chlapa chtěla? nebo je tam trocha žárlivosti? co když ten princ už jezdí okolo? 
nech ji jít, dceru tím neztratíš… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.11 17:47
souhlas s amante a zolyckou
jinak tak co Vašku, už ses rozhodl co opravdu chceš a seš ochoten přijmout i ty důsledky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 07:45
A měli ste se svým ex děti?
Něco podobného zažil můj mladší bratr,to tápání a rozpolcenost,jenže to se týkalo čistě ve vztahu k ženám,všichni zúčastnění byli tehdy svobodní a bezdětní.To je úplně,úplně jiná situace.
Víte,mám takový pocit,že výčitky kvůli dceři si s sebou potáhnu dál,sem takový.Chci aby i manželka byla šťastná,ale nevím,co by se mnou udělala skutečnost,že někdo pro mě cizí je s mým dítětem víc než já,z toho je mi nedobře.
Promluvím si s manželkou a ujasníme si,co má a nemá smysl.Snažil sem se o to mockrát,ale skoro vždy do toho rozhovoru vstoupili manželčiny emoce a to pak nemá smysl.POhled v jejích očích naznačuje spíš zlobu a zhrzenost než upřímnost.Ale nemůžu se jí divit,taky se jí rozbila významná část světa.Tvrdí,že mě miluje,ale nevím,jestli to není spíš závislost a strach,podobně jako u mě.
Promluvíme si a pak se co nejdříve rozhodnu.A to tak,aby nebylo cesty zpět.Je jedno,jestli rozhodnutí budu litovat (svým způsobem určitě budu,ať tak nebo tak přijdu o něco velmi cenného),bude tu už jen jedna cesta a tudíž budu vědět,kam mám energii nasměrovat.
zolycka píše:
Nečetla jsem úplně celou diskuzi…tak jen napíšu svůj názor, pohled z druhé strany..z té podváděné..
Zakladatel mi totiž připomíná mého exmanžela, který také trpěl a byl celý rozerván, nerozhodný, ale on tedy údajně „miloval“ obě..a sní se rozcházel, plakal, pak ho zas utáhla zpět a pořád dokolečka…já čekala,chápala, doufala, bojovala, čekala… Nakonec došly síly mě a i ten poslední rozhodný krok byl na mě. Asi vím, jak se cítí tvá žena, já jsem si ten krok v počátcích hodně vyčítala…ale přeci jen naštěstí! vyhrála moje hrdost!! a po téměř dvou měsících jsem pokala svého prince a exmanžel zdá se je s „milenkou“ nyní také šťastný. Jistě je přesvědčen, že skutečně za náš vztah bojoval a snažil se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 11:09
já_Vašek píše:
A měli ste se svým ex děti?
Něco podobného zažil můj mladší bratr,to tápání a rozpolcenost,jenže to se týkalo čistě ve vztahu k ženám,všichni zúčastnění byli tehdy svobodní a bezdětní.To je úplně,úplně jiná situace.Víte,mám takový pocit,že výčitky kvůli dceři si s sebou potáhnu dál,sem takový.Chci aby i manželka byla šťastná,ale nevím,co by se mnou udělala skutečnost,že někdo pro mě cizí je s mým dítětem víc než já,z toho je mi nedobře.
Promluvím si s manželkou a ujasníme si,co má a nemá smysl.Snažil sem se o to mockrát,ale skoro vždy do toho rozhovoru vstoupili manželčiny emoce a to pak nemá smysl.POhled v jejích očích naznačuje spíš zlobu a zhrzenost než upřímnost.Ale nemůžu se jí divit,taky se jí rozbila významná část světa.Tvrdí,že mě miluje,ale nevím,jestli to není spíš závislost a strach,podobně jako u mě.
Promluvíme si a pak se co nejdříve rozhodnu.A to tak,aby nebylo cesty zpět.Je jedno,jestli rozhodnutí budu litovat (svým způsobem určitě budu,ať tak nebo tak přijdu o něco velmi cenného),bude tu už jen jedna cesta a tudíž budu vědět,kam mám energii nasměrovat.
zolycka píše:
Nečetla jsem úplně celou diskuzi…tak jen napíšu svůj názor, pohled z druhé strany..z té podváděné..
Zakladatel mi totiž připomíná mého exmanžela, který také trpěl a byl celý rozerván, nerozhodný, ale on tedy údajně „miloval“ obě..a sní se rozcházel, plakal, pak ho zas utáhla zpět a pořád dokolečka…já čekala,chápala, doufala, bojovala, čekala… Nakonec došly síly mě a i ten poslední rozhodný krok byl na mě. Asi vím, jak se cítí tvá žena, já jsem si ten krok v počátcích hodně vyčítala…ale přeci jen naštěstí! vyhrála moje hrdost!! a po téměř dvou měsících jsem pokala svého prince a exmanžel zdá se je s „milenkou“ nyní také šťastný. Jistě je přesvědčen, že skutečně za náš vztah bojoval a snažil se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 11:58
ano má,otázkou je jakým směrem ji namíří.Ono tvrdit,že někoho milujete,a mít v očích zlobu,je docela matoucí.Milovat znamená přát to nejlepší,ideálně bezpodmínečně.Mnoho lidí si plete pojmy milovat a být závislý.A to včetně mě,přiznávám.I když sem se touhle zkušeností v rozlišování tohoto docela posunul vpřed.
Ono totiž fňukání a výčitky nejsou moc sexy,a to se samozřejmě týká i mě.
Saroya píše:
na zlost má manželka dost právo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 12:01
já_Vašek píše:
ano má,otázkou je jakým směrem ji namíří.Ono tvrdit,že někoho milujete,a mít v očích zlobu,je docela matoucí.Milovat znamená přát to nejlepší,ideálně bezpodmínečně.Mnoho lidí si plete pojmy milovat a být závislý.A to včetně mě,přiznávám.I když sem se touhle zkušeností v rozlišování tohoto docela posunul vpřed.Ono totiž fňukání a výčitky nejsou moc sexy,a to se samozřejmě týká i mě.
Saroya píše:
na zlost má manželka dost právo
jo to sexy není, ale přenést se přes nevěru je dost náročná věc, manželka to nemá lehké a dívat se s láskou na nevěrníka dokáže skutečně málokdo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 12:24
souhlasím,neumím si to představit.V těchhle situacích je právě potřeba pochopit příčiny a přiznat si,jaká je nebo není moje/její vina.Je to všechno teorie,praxe je fakt děsně složitá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 12:38
já_Vašek píše:
souhlasím,neumím si to představit.V těchhle situacích je právě potřeba pochopit příčiny a přiznat si,jaká je nebo není moje/její vina.Je to všechno teorie,praxe je fakt děsně složitá.
ze začátku myslím žena má často pocit, že by muž po nevěře měl prostě žehlit a snažit se jí dokázat, že mu může znovu dát důvěru.
určitě je lepší pochopit příčiny vzít to jako chybu na obou stranách ale myšlenky na to, že on s ní spal, on se jí dotýkal, on jí říkal to a ono, můžou hodně zraňovat a trýznit, no není to lehké
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 13:13
ano Vašku, je láska a láska… a zlobit se má právo, pokud si myslela, že má právo tě vlastnit. Nebo ty jí, nebo tak podobně.
Ono někdy ty vztahy mezi lidmi jsou zvláštní a neřídíme se pravidly obecně nastavené morálky - v minulosti to třeba bylo jinak - mnohoženství, nebo v antice, každá žena měla i svou milenku - a chlapům to bylo šumák a naopak patrně byla divná ta, která milenku neměla…ženy se postupovali bratrům, když muž umřel. To, v čem žijeme je POUZE jedna z tradic!!!!
A co se nemění je právě ta bezpodmínečná láska a vztahy na ní založené. Stejně můžeš milovat matku, otce, dítě, kamaráda…to není o vlastnění, ani tak o sexu, ale o tom zvláštním stavu uvnitř. Jsi s ním, jsi navždy s ním, i když spolu nejste.
Málokomu se podaří, aby tenhle vztah měl ve formě milenecké. To je vážně vzácnost.
Já myslím, že máš jasno, mezi řádky to cítím, jen si to musíš ještě proanalyzovat mužský mozkem a pak zrelizovat.
Přeji ti k tomu hodně síly a hodně trpělivosti
A tu bezpodmínečnou lásku navrch…
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 13:44
ja pridam taky svuj nazor…ja si take myslim, ze mas jasno, jen se bojis to rozhodnuti skutecne zrealizovat…
myslim, ze jakmile skutecne existuje ta dusevni pritazlivost, tzn. ze se par skutecne miluje celym srdcem, tak pak je i ta fyzicka pritazlivost…
pravdepodobne at uz se rozhodnes jakkoliv, jak sam pises, tak neco svym zpusobem ztratis a nekomu ublizis…nutno si polozit otazku, kdy budes stastnejsi sam v sobe a myslim, ze i na tohle jsi tu skryte odpovedel…a taky asi dulezite si uvedomit, ze nemuzes mit za daneho stavu, ktery tu popisujes, vsechno…
ja osobne obdivuju pary, ktere si dokazi neveru odpustit, vratit se k sobe a jit dal…a doufam a verim, ze tohle nebudu muset nikdy osobne resit…
Ac jsme jako lide od prirody homogamni, verim, ze pokud existuje skutecna laska se vsim vsudy (hlavne take je dulezita komunikace), tak pak nemuze byt nevera…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 13:55
Daajik píše:
ja pridam taky svuj nazor…ja si take myslim, ze mas jasno, jen se bojis to rozhodnuti skutecne zrealizovat…myslim, ze jakmile skutecne existuje ta dusevni pritazlivost, tzn. ze se par skutecne miluje celym srdcem, tak pak je i ta fyzicka pritazlivost…
pravdepodobne at uz se rozhodnes jakkoliv, jak sam pises, tak neco svym zpusobem ztratis a nekomu ublizis…nutno si polozit otazku, kdy budes stastnejsi sam v sobe a myslim, ze i na tohle jsi tu skryte odpovedel…a taky asi dulezite si uvedomit, ze nemuzes mit za daneho stavu, ktery tu popisujes, vsechno…
ja osobne obdivuju pary, ktere si dokazi neveru odpustit, vratit se k sobe a jit dal…a doufam a verim, ze tohle nebudu muset nikdy osobne resit…
Ac jsme jako lide od prirody homogamni, verim, ze pokud existuje skutecna laska se vsim vsudy (hlavne take je dulezita komunikace), tak pak nemuze byt nevera…
měla jsem dřív jasně dané, že nevěru bych neodpustila, ale nějakou jednorázovku bych odpustit dokázala, kdyby mi to za to stálo, časem člověk obrousí takové ty skálopevné názory do víc reálné podoby 
ale tím nechci říct, že si to přeju, nebo že by to byla brnkačka a záleželo by právě na tom postoji partnera
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 14:01
neřekl bych že mám zrovna jasno,ale myslím,že nedokážu žít bez „každodenní“ přítomnosti a starosti o dcerku,pořád mám pocit,že pro ni udělám víc,když budu s ní/nimi.I za cenu toho,že nebudu šťastný ale „jen“ spokojený.Řekl bych ani šťastný ani nešťastný.Otázkou je,čeho je schopná manželka.
Je to o to těžší,že dcerka je hodně malá,defacto v tom nejkouzelnější,nevinném věku a člověku to srdce trhá.Až odroste,možná zjistím,že jsem se rozhodl špatně,a možná ne.Pokud se tedy rozhodnu jít touto cestou.Ale tak nějak nenacházím sílu dotáhnout svůj odchod do konce.Zní to vše asi vyčůraně a slabošsky.Uznávám,asi je to tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 14:01
Saroya píše:Daajik píše:měla jsem dřív jasně dané, že nevěru bych neodpustila, ale nějakou jednorázovku bych odpustit dokázala, kdyby mi to za to stálo, časem člověk obrousí takové ty skálopevné názory do víc reálné podoby
ja pridam taky svuj nazor…ja si take myslim, ze mas jasno, jen se bojis to rozhodnuti skutecne zrealizovat…myslim, ze jakmile skutecne existuje ta dusevni pritazlivost, tzn. ze se par skutecne miluje celym srdcem, tak pak je i ta fyzicka pritazlivost…
pravdepodobne at uz se rozhodnes jakkoliv, jak sam pises, tak neco svym zpusobem ztratis a nekomu ublizis…nutno si polozit otazku, kdy budes stastnejsi sam v sobe a myslim, ze i na tohle jsi tu skryte odpovedel…a taky asi dulezite si uvedomit, ze nemuzes mit za daneho stavu, ktery tu popisujes, vsechno…
ja osobne obdivuju pary, ktere si dokazi neveru odpustit, vratit se k sobe a jit dal…a doufam a verim, ze tohle nebudu muset nikdy osobne resit…
Ac jsme jako lide od prirody homogamni, verim, ze pokud existuje skutecna laska se vsim vsudy (hlavne take je dulezita komunikace), tak pak nemuze byt nevera…
ja netvrdim, ze bych neveru neodpustila, jen ze obdivuju ty, co ji odpustit dokazi…je to asi o obrovske lasce…ja nevim, co bych delala ja,asi bych ji dokazala odpustit, zalezelo by na spouste faktoru a dane situaci atd.,ale doufam, ze se do takove situace nedostanu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.11 14:04
mel by sis brzo promluvit s manzelkou zcela otevrene a pripadne zajit s ni do manzelske poradny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
