Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@verter2019 píše:
@Meggiska rozumím. Tak občas šílím doma, ale já si fakt myslím, že tě prostě potřebuje, tě není uplne zralý být ve skolce a že by mu prospělo být s mámou. Nic jinyho mě nenapadá no☹️️ snad něco poradi zkušenější maminky
Dík za tip, ale obávám se že to bych nedala déle doma. Asi nejsem prostě dobrá máma, měla jsem zůstat u jednoho dítěte, všichni by byli šťastní.
@Meggiska ale nene, to tak neber, proč bys jako nebyla dobrá máma? To je blbost! Prostě každéj není tak odolnej, aby vydržel všechny ty náročný situace s dětmi. A věř, že nejsi sama!
@verter2019 píše:
@Meggiska ale nene, to tak neber, proč bys jako nebyla dobrá máma? To je blbost! Prostě každéj není tak odolnej, aby vydržel všechny ty náročný situace s dětmi. A věř, že nejsi sama!
Dobrá máma přece zůstane doma s dítětem minimálně do tří let, věnuje se mu každou volnou chvíli a je šťastná..
@Meggiska píše:
Dobrá máma přece zůstane doma s dítětem minimálně do tří let, věnuje se mu každou volnou chvíli a je šťastná..
Blbost, já šla do práce ve 28 měs. mladší do práce na 2×4h týdně, tam kde jsem byla před mateřskou, díky bohu za to. A mezi oběma mateřskýma jsem dělala rok, ale to spíš byla z nouze ctnost, chtěli jsme navázat s druhým a v necelých 3 letech staršího jsem potratila ve chvíli kdy už jsem měla rodicak skoro vybraný, navíc potřebovali záskok na dobu dovolených, takže jsem nastoupila na léto, oba chodili do stejné mini školičky (ne současně, jsou o 4 r.) ale byli tam spokojený a nástup do školky v září pak zvládli v klidu, už byli zvyklí. Neměnila bych, bohužel po 2. RD se kvůli covidu moje místo zrušilo, jinak bych si byla jen navýšila úvazek na klasický zkrácený. Teď už teda jedu na plný a občas je to mazec, ale musím říct že jak manžel moc nehlidal když byli malý, a to že byl kolikrát problém jít i k doktorovi, tak co jsem našla stabilní práci na plný, funguje na maximum a když jeden nebo druhý marodí, home office si bere on, u mne to nejde, nebo v případě, že má klienty se vystřídame a řeším to třeba nahr. volnem, že jdu do práce ráno, on pak v poledne a naopak podle potřeby. Někdy si říkám, když už litame moc, jestli by nebylo jednodušší být žena v domácnosti
To si pak představuju jak děti ráno vypravim v klidu, doma si udělám co potřebuju, v poledne vyzvednu a mám na ně čas celý odpoledne, jo velká scifi, bez nějakého privydelku z domova bysme to neutahli. A já asi nejsem na práci z domu úplně spravnej typ. Já bych asi šíleně prokrastinovala a furt viděla někde co je třeba udělat jinýho v domácnosti a neuměla bych si to časově moc zorganizovat, chyběl by mi asi i ten kontakt s lidma. Navíc když ženská dělá z domova, automaticky se předpokládá, že při své práci ještě uklidí, uvaří, vypere, vyzvedne či pošle balíky a obstará děti, řemeslníky… Nn pěkně děkuju, stačí mi občas být s nima doma den dva když je nejhůř a manžel nemůže a už se do té práce skoro i těším
Pak jsem zas na nervy jak nic nestíhám bo odpoledne je vozím po krouzkach, naštěstí manžel vodí do školky ráno…s provozní dobou té naší a mojí pracovní dobou bych ráno i odpol. nestihala… Večer jsem ráda že uděláme úkoly, přípravu na 2.den, večeři a hygienu a spát a mám dost. Naštěstí patky vyzvedávaji hodně babičky a já můžu dohánět resty v práci i pak v So doma… Ale někdy si taky říkám že mi ten čas strašně protéká v tom kolotoči mezi prstama a často mě napadá když jim zapomenu něco připravit do školy/-ky že jako máma nestojím fakt za nic, ráno je ani díky tomu že chodím na 6-6.30 nevidím, ale zase si pak užijeme ty víkendy, výlety, akce a aktivity který bysme si nemohli dovolit, kdybych byla jen doma…je to buď a nebo, vždycky něco má úkor něčeho asi, ale ta péče o rodinu by asi nemela být zase na ukor fyzickýho a duševního zdraví, právě proto že ty děti nás potrebujou v pohodě a spokojený… A kdo je doma frustrovanej, nestastnej tak to k ničemu dobrý není ani pro něj ani pro ty děti.
@Jahudka82 píše:
Blbost, já šla do práce ve 28 měs. mladší do práce na 2×4h týdně, tam kde jsem byla před mateřskou, díky bohu za to. A mezi oběma mateřskýma jsem dělala rok, ale to spíš byla z nouze ctnost, chtěli jsme navázat s druhým a v necelých 3 letech staršího jsem potratila ve chvíli kdy už jsem měla rodicak skoro vybraný, navíc potřebovali záskok na dobu dovolených, takže jsem nastoupila na léto, oba chodili do stejné mini školičky (ne současně, jsou o 4 r.) ale byli tam spokojený a nástup do školky v září pak zvládli v klidu, už byli zvyklí. Neměnila bych, bohužel po 2. RD se kvůli covidu moje místo zrušilo, jinak bych si byla jen navýšila úvazek na klasický zkrácený. Teď už teda jedu na plný a občas je to mazec, ale musím říct že jak manžel moc nehlidal když byli malý, a to že byl kolikrát problém jít i k doktorovi, tak co jsem našla stabilní práci na plný, funguje na maximum a když jeden nebo druhý marodí, home office si bere on, u mne to nejde, nebo v případě, že má klienty se vystřídame a řeším to třeba nahr. volnem, že jdu do práce ráno, on pak v poledne a naopak podle potřeby. Někdy si říkám, když už litame moc, jestli by nebylo jednodušší být žena v domácnostiTo si pak představuju jak děti ráno vypravim v klidu, doma si udělám co potřebuju, v poledne vyzvednu a mám na ně čas celý odpoledne, jo velká scifi, bez nějakého privydelku z domova bysme to neutahli. A já asi nejsem na práci z domu úplně spravnej typ. Já bych asi šíleně prokrastinovala a furt viděla někde co je třeba udělat jinýho v domácnosti a neuměla bych si to časově moc zorganizovat, chyběl by mi asi i ten kontakt s lidma. Navíc když ženská dělá z domova, automaticky se předpokládá, že při své práci ještě uklidí, uvaří, vypere, vyzvedne či pošle balíky a obstará děti, řemeslníky… Nn pěkně děkuju, stačí mi občas být s nima doma den dva když je nejhůř a manžel nemůže a už se do té práce skoro i těším
Pak jsem zas na nervy jak nic nestíhám bo odpoledne je vozím po krouzkach, naštěstí manžel vodí do školky ráno…s provozní dobou té naší a mojí pracovní dobou bych ráno i odpol. nestihala… Večer jsem ráda že uděláme úkoly, přípravu na 2.den, večeři a hygienu a spát a mám dost. Naštěstí patky vyzvedávaji hodně babičky a já můžu dohánět resty v práci i pak v So doma… Ale někdy si taky říkám že mi ten čas strašně protéká v tom kolotoči mezi prstama a často mě napadá když jim zapomenu něco připravit do školy/-ky že jako máma nestojím fakt za nic, ráno je ani díky tomu že chodím na 6-6.30 nevidím, ale zase si pak užijeme ty víkendy, výlety, akce a aktivity který bysme si nemohli dovolit, kdybych byla jen doma…je to buď a nebo, vždycky něco má úkor něčeho asi, ale ta péče o rodinu by asi nemela být zase na ukor fyzickýho a duševního zdraví, právě proto že ty děti nás potrebujou v pohodě a spokojený… A kdo je doma frustrovanej, nestastnej tak to k ničemu dobrý není ani pro něj ani pro ty děti.
My máme s manželem oba ranní, on jede už v 5:30 ráno, já mám na 7. Aspoň je vyzvedne dřív ze školky, já bych to stíhala až v 16 hod. Pak je akorát rychle vezmu ven, protože starší potřebuje být v pohybu, jinak je doma k nevydržení. A mladší tam teda celou dobu jen u mě stojí, max. mě drží za ruku a povídáme si. Nemám tady babičky, takže si neodfrknu. Homer office nemám, manžel sice občas mít může ale stejně fakt pracuje, takže to je mi k prdu. Jako já bych se zbláznila být ženská v domácnosti, já potřebuju býtezi lidmi, mezi dospělými, s kterými si normálně pokecáme, mám svou práci ráda a jsem ráda že tam úplně vypnu a nemyslím na to co mě čeká doma. Já dřív kolikrát blbě spala, bo jsem přemýšlela co všechno musím stihnout, a jak ten den bude vypadat.. teď co jsem v práci to kupodivu řeším míň a to toho o dost míň stíhám 😀 toho potratu je mi líto, muselo to být těžké..
@Meggiska naše mají odpoledne kroužky, být s nima doma od 4 taky nejde, máme 3+kk…to by ten byt zbořili. A každý den jen hřiště nebo procházky by se taky omrzely, kór v zimě. Mají každý 2, ale jiné dny, protože díky vek. rozdilu ani nemůžou chodit současně na jeden a dva ve stejnou dobu na 1 místě pro mladší a starší jsem prostě nenašla. Starší aspoň teda dojde ze školy sám domů kde na něj čeká táta nebo jde ven s kamarádem když cvičí mladší - oni jsou vedle na hřišti ale ty kroužky by ještě sám nedal, tam je to vše navíc přes silnici (město). Takže s malou ho doprovodim tam odkud už trefí (ve škole je omezený výběr a vše max do 15h) a čekáme na něj někde poblíž na hřišti. Pokud si potřebuju něco zařídit, odvedu ji za tatínkem domu a pak vyzvednu kluka. Nechci aby se celé odpoledne jen tak placali na hřišti nebo nudili a zlobili doma kde chlap ještě do 6 pracuje - beztak bych je musela nějak zabavit a neudělala doma nic. Mně i víc vyhovuje začít dřív ráno a brzy skončit, odpoledne už mi to tak nemyslí
A manžel by zas dřív nevstal a odpoledne se neutrhnul, od něj je výkon i to že s nima vstává v půl 7, když se u nich dělá od 8 a má to pár kroků, ale já bych je musela budit o hodinu dřív abych mohla jít aspoň na tu 7. Otvíračka školky 6.30 - 16 (družina ve škole ve stejné budově kam chodí starší je 6-16.30, to mi fakt hlava nebere, proč se aspoň 1 nekryje) je zoufalá, navíc když dítě vyzvednu třeba po půl 4, je tam už poslední a učitelky nervózní že chtějí už jít domů, protože všechny děti chodí kolem 3., jarní a podzimní prázdniny je školka zavřená, v létě ob rok a to je aspoň náhradní provoz pro pracující rodiče. Ale pořád mi tady převažuje ta výhoda že se dají stáhnout oba současně, družina jede i pro čtvrťáky, náš by sám doma ještě na nás čekat nechtěl (teď je ve 3.) a máme to blízko od MHD i z domova, jen to nemám úplně při cestě do/z práce, spíš ještě o kousek dál jakoby opačným směrem. Ale to je záležitost +-10 min. navíc. A nechce se mi zas měnit školku jen pro svoje pohodlí když je tam mladší už zvyklá a má kamarádky. Všechno má prostě nějaký svý pro a proti no… jinak ten potrat byl naštěstí hned na začátku, 7. tt spontánně ale i tak mě to dlouho trápilo, jestli se vůbec ještě to 2. povede. A povedlo -za 3/4 roku, což je skoro zazrak při tom stresu z nástupu do práce a mých zdr. problémech.
@Jahudka82 píše:
@Meggiska naše mají odpoledne kroužky, být s nima doma od 4 taky nejde, máme 3+kk…to by ten byt zbořili. A každý den jen hřiště nebo procházky by se taky omrzely, kór v zimě. Mají každý 2, ale jiné dny, protože díky vek. rozdilu ani nemůžou chodit současně na jeden a dva ve stejnou dobu na 1 místě pro mladší a starší jsem prostě nenašla. Starší aspoň teda dojde ze školy sám domů kde na něj čeká táta nebo jde ven s kamarádem když cvičí mladší - oni jsou vedle na hřišti ale ty kroužky by ještě sám nedal, tam je to vše navíc přes silnici (město). Takže s malou ho doprovodim tam odkud už trefí (ve škole je omezený výběr a vše max do 15h) a čekáme na něj někde poblíž na hřišti. Pokud si potřebuju něco zařídit, odvedu ji za tatínkem domu a pak vyzvednu kluka. Nechci aby se celé odpoledne jen tak placali na hřišti nebo nudili a zlobili doma kde chlap ještě do 6 pracuje - beztak bych je musela nějak zabavit a neudělala doma nic. Mně i víc vyhovuje začít dřív ráno a brzy skončit, odpoledne už mi to tak nemyslíA manžel by zas dřív nevstal a odpoledne se neutrhnul, od něj je výkon i to že s nima vstává v půl 7, když se u nich dělá od 8 a má to pár kroků, ale já bych je musela budit o hodinu dřív abych mohla jít aspoň na tu 7. Otvíračka školky 6.30 - 16 (družina ve škole ve stejné budově kam chodí starší je 6-16.30, to mi fakt hlava nebere, proč se aspoň 1 nekryje) je zoufalá, navíc když dítě vyzvednu třeba po půl 4, je tam už poslední a učitelky nervózní že chtějí už jít domů, protože všechny děti chodí kolem 3., jarní a podzimní prázdniny je školka zavřená, v létě ob rok a to je aspoň náhradní provoz pro pracující rodiče. Ale pořád mi tady převažuje ta výhoda že se dají stáhnout oba současně, družina jede i pro čtvrťáky, náš by sám doma ještě na nás čekat nechtěl (teď je ve 3.) a máme to blízko od MHD i z domova, jen to nemám úplně při cestě do/z práce, spíš ještě o kousek dál jakoby opačným směrem. Ale to je záležitost +-10 min. navíc. A nechce se mi zas měnit školku jen pro svoje pohodlí když je tam mladší už zvyklá a má kamarádky. Všechno má prostě nějaký svý pro a proti no… jinak ten potrat byl naštěstí hned na začátku, 7. tt spontánně ale i tak mě to dlouho trápilo, jestli se vůbec ještě to 2. povede. A povedlo -za 3/4 roku, což je skoro zazrak při tom stresu z nástupu do práce a mých zdr. problémech.
No já bych chtěla zkusit toho staršího od září aspoň na fotbal, potřebuju něco kde bude v pohybu, běhat, protože on nevydrží sedět v klidu u žádné činnosti. Ani ve školce ani doma. Doteď neměl zájem, teď řekl že by chtěl. Akorát že on nemá rád změny, tak jsem zvědavá (když šli ve školce poprvé mimo areál a měli mít reflexní vesty, tak řval; dopoledne chodí vždycky ven a když šli poprvé i odpoledne, tak zase řev, protože to byla změna 🤷). Mladší nemá zatím o nic zájem, ani doma, ani ve školce, venku vedle mě klidně dvě hodiny sedí/stojí, doma si ani nesedam, protože okamžitě si sedne na mě a sedí dokud se nezvednou. Hraje si jen když vedle něj sedím a to jen kolem mě jezdí autíčky, vláčky. Knížky ho nezajímají.
@Meggiska píše:
No já bych chtěla zkusit toho staršího od září aspoň na fotbal, potřebuju něco kde bude v pohybu, běhat, protože on nevydrží sedět v klidu u žádné činnosti. Ani ve školce ani doma. Doteď neměl zájem, teď řekl že by chtěl. Akorát že on nemá rád změny, tak jsem zvědavá (když šli ve školce poprvé mimo areál a měli mít reflexní vesty, tak řval; dopoledne chodí vždycky ven a když šli poprvé i odpoledne, tak zase řev, protože to byla změna 🤷). Mladší nemá zatím o nic zájem, ani doma, ani ve školce, venku vedle mě klidně dvě hodiny sedí/stojí, doma si ani nesedam, protože okamžitě si sedne na mě a sedí dokud se nezvednou. Hraje si jen když vedle něj sedím a to jen kolem mě jezdí autíčky, vláčky. Knížky ho nezajímají.
No taky to nemáš lehký teda. S tatínkem jsou stejný? Nebo ten se nezapojuje? Teď si ten původní příspěvek nepamatuju jestli jsi o něm něco psala, jak funguje. Pohádku jim na chvíli pustit aby sis mohla sednout v klidu s kafem nebo něco delat nepomůže? Tak snad z toho vyrostou, to by mě asi trefilo, mít je takhle furt na sobě přilepený, potřebuju taky nějaký svůj prostor… Mladší se kojila do 2 let, už sem z ní lezla po zdi ale flašku prostě odmítala a co jí dát místo toho zejo…jogurty sýry jedla, ale v noci by se zbytek rodiny asi nevyspal…už tak stačilo, že jsem byla vyřízená já…navíc mně se z nevyspání a z nedostatku odpočinku a času pro sebe rozjedou okamžitě deprese, tohle jsem dost podcenila - ze začátku spala hezky, než přišly zuby, spurty atd, v jejím roce jsem skončila na AD, už sem to nedávala jak jsem na ni byla víceméně sama 24h denně vč. nocí kdy klidně nespala od půlnoci do 3,4 ráno od cca půl roka do roka a něco… řvala i v autě ve vajíčku, v klidu mi nevydržela ani na tom klíně, furt někde smejdila, co začala lézt a v roce chodit… co bych za to co ty popisujes tehdy dala
U nás tatínek prostě začíná víc fungovat až když trochu odrostou, od těch 3 let už si troufne vzít je na celý den na výlet a loni s nima byl sám klidně celý víkend, týden když jsem neměla dovolenou. Na nástupy do práce na léto mám hrozný štěstí teda ![]()
@Meggiska Mně začal teď starší chodit na skauty, dřív chodil na hasiče ale ty diky covidu padli, plus má ještě Mladého záchranáře, to ho děsně baví, ve škole AJ a badatelský klub ale to je normálně v době družinového programu. Takže je po 3.vyzvednu a rozhodim, když má mladší cvičení, jdu se třeba projít. Přes covid jsem to s krouzkama nehrotila, abych platila za něco co bude dělat doma v obýváku, navíc pořád nějaká karanténa, to nemělo smysl… Našeho zase vyloženě sport úplně nebere ale takhle ten pohyb má bo jsou hodně venku s oběma krouzkama, od skauta jsou i výlety o víkendech někdy, on je díky tátovi taky takovej outdoorovej typ do lesa, pod stan apod. ![]()
@Jahudka82 píše:
No taky to nemáš lehký teda. S tatínkem jsou stejný? Nebo ten se nezapojuje? Teď si ten původní příspěvek nepamatuju jestli jsi o něm něco psala, jak funguje. Pohádku jim na chvíli pustit aby sis mohla sednout v klidu s kafem nebo něco delat nepomůže? Tak snad z toho vyrostou, to by mě asi trefilo, mít je takhle furt na sobě přilepený, potřebuju taky nějaký svůj prostor… Mladší se kojila do 2 let, už sem z ní lezla po zdi ale flašku prostě odmítala a co jí dát místo toho zejo…jogurty sýry jedla, ale v noci by se zbytek rodiny asi nevyspal…už tak stačilo, že jsem byla vyřízená já…navíc mně se z nevyspání a z nedostatku odpočinku a času pro sebe rozjedou okamžitě deprese, tohle jsem dost podcenila - ze začátku spala hezky, než přišly zuby, spurty atd, v jejím roce jsem skončila na AD, už sem to nedávala jak jsem na ni byla víceméně sama 24h denně vč. nocí kdy klidně nespala od půlnoci do 3,4 ráno od cca půl roka do roka a něco… řvala i v autě ve vajíčku, v klidu mi nevydržela ani na tom klíně, furt někde smejdila, co začala lézt a v roce chodit… co bych za to co ty popisujes tehdy dalaU nás tatínek prostě začíná víc fungovat až když trochu odrostou, od těch 3 let už si troufne vzít je na celý den na výlet a loni s nima byl sám klidně celý víkend, týden když jsem neměla dovolenou. Na nástupy do práce na léto mám hrozný štěstí teda
Ten se nijak extra nezapojuje, sám s nimi ven nechodí, max před barák nebo na zahradu ale nevěnuje se jim, spíš pracuje a pak je nervní že se mu tam cpou a zavází.. jediné co dělá je, že je chodí večer uspávat, protože kluci odmítají spát sami. Jo a po práci je vyzvedne z práce, ale ven s nimi nejde, bo je prý z práce unavený 🤷 v noci k nim vstane jen když do něj kopnu, bo má tvrdé spaní. Mladší kouká chvilku ale jen když u něj sedím. Starší kouká třeba déle ale u toho běhá, skáče po gauči, dělá kotrmelce..já nevím co to bylo, ale jak bylo všecko na mě, manžel si myslel že mateřská je prostě pohoda, tak jsem zhubla a sesypala jsem se, celé dny jsem brečela a přála si skončit v nemocnici, aby se chvilku někdo staral o mě..
@Jahudka82 píše:A v kolika
@Meggiska Mně začal teď starší chodit na skauty, dřív chodil na hasiče ale ty diky covidu padli, plus má ještě Mladého záchranáře, to ho děsně baví, ve škole AJ a badatelský klub ale to je normálně v době družinového programu. Takže je po 3.vyzvednu a rozhodim, když má mladší cvičení, jdu se třeba projít. Přes covid jsem to s krouzkama nehrotila, abych platila za něco co bude dělat doma v obýváku, navíc pořád nějaká karanténa, to nemělo smysl… Našeho zase vyloženě sport úplně nebere ale takhle ten pohyb má bo jsou hodně venku s oběma krouzkama, od skauta jsou i výlety o víkendech někdy, on je díky tátovi taky takovej outdoorovej typ do lesa, pod stan apod.
@Jahudka82 píše:
@Meggiska Mně začal teď starší chodit na skauty, dřív chodil na hasiče ale ty diky covidu padli, plus má ještě Mladého záchranáře, to ho děsně baví, ve škole AJ a badatelský klub ale to je normálně v době družinového programu. Takže je po 3.vyzvednu a rozhodim, když má mladší cvičení, jdu se třeba projít. Přes covid jsem to s krouzkama nehrotila, abych platila za něco co bude dělat doma v obýváku, navíc pořád nějaká karanténa, to nemělo smysl… Našeho zase vyloženě sport úplně nebere ale takhle ten pohyb má bo jsou hodně venku s oběma krouzkama, od skauta jsou i výlety o víkendech někdy, on je díky tátovi taky takovej outdoorovej typ do lesa, pod stan apod.
A v kolika začli chodit na ty hasiče a do skautu? U nás je těžké že syn moc nechce nic dělat bez nás, do školky furt taky nechce a přitom tam má kamarády..
@Meggiska píše:
Dobrá máma přece zůstane doma s dítětem minimálně do tří let, věnuje se mu každou volnou chvíli a je šťastná..
Ale prdlacku. Dobra mama je spokojena mama a je (skoro) jedno, jakym zpusobem toho dosahne. Dobra mama je mama, kterou trapi, kdyz se trapi jeji dite. Dobra mama je mama, ktera se snazi problemy nejak resit. ![]()
(Ja sla taky od nejmladsi do prace ve 22m a to by si nekdo zkusil mi rici, ze nejsem dobra mama
Nebo jsem snad spatna mama proto, ze se prakticky kazdy den tesim, az ti tri konecne usnou? Ale houbeles
. )
@Hobitka píše:
Ale prdlacku. Dobra mama je spokojena mama a je (skoro) jedno, jakym zpusobem toho dosahne. Dobra mama je mama, kterou trapi, kdyz se trapi jeji dite. Dobra mama je mama, ktera se snazi problemy nejak resit.(Ja sla taky od nejmladsi do prace ve 22m a to by si nekdo zkusil mi rici, ze nejsem dobra mama
Nebo jsem snad spatna mama proto, ze se prakticky kazdy den tesim, az ti tri konecne usnou? Ale houbeles
. )
Mě to nikdo neřekl přímo, spíš takovým tím stylem „nedokážu si představit že dám dítě tak brzo do školky“ nebo „podle mě dítě potřebuje být s mámou do tří let minimálně“ atd.
@Meggiska Ja zila par let v DE. Tam jsem starsi deti v MS nemela. Takze jsem se zase dozvidala, ze deti tyram, protoze jim upiram socialni interakce (meli jsme se vracet do CR, kdyz byly starsi dceri 4r, takze jsem jim nechtela plest hlavu nemcinou zvlast, kdyz starsi dcera byla dost specificka…). No, a pak jsem se vratila do CR a zase dite tyram, protoze mu dopravam socialni interakce uz od 2r. Vyber si.
Je to o zvyklostech te ktere kultury a v zadne nerostou zasadne horsi nebo lepsi lide.
@Meggiska píše:
Mě to nikdo neřekl přímo, spíš takovým tím stylem „nedokážu si představit že dám dítě tak brzo do školky“ nebo „podle mě dítě potřebuje být s mámou do tří let minimálně“ atd.
no hele pro dite je dobre byt s mamou tak dlouho, jak jim to obema vyhovuje a ne za cenu sebezniceni mamy. dite potrebuje mit hlavne mamu v pohode, pak se casem srovna i dite - pokud tam neni nejaka zavaznejsi porucha, samozrejme