Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte taky takové dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.3.22 13:42
@Hobitka píše:
Ale prdlacku. Dobra mama je spokojena mama a je (skoro) jedno, jakym zpusobem toho dosahne. Dobra mama je mama, kterou trapi, kdyz se trapi jeji dite. Dobra mama je mama, ktera se snazi problemy nejak resit.(Ja sla taky od nejmladsi do prace ve 22m a to by si nekdo zkusil mi rici, ze nejsem dobra mama
Nebo jsem snad spatna mama proto, ze se prakticky kazdy den tesim, az ti tri konecne usnou? Ale houbeles
. )
Přesně;)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 13:59
@Meggiska píše:
No já bych chtěla zkusit toho staršího od září aspoň na fotbal, potřebuju něco kde bude v pohybu, běhat, protože on nevydrží sedět v klidu u žádné činnosti. Ani ve školce ani doma. Doteď neměl zájem, teď řekl že by chtěl. Akorát že on nemá rád změny, tak jsem zvědavá (když šli ve školce poprvé mimo areál a měli mít reflexní vesty, tak řval; dopoledne chodí vždycky ven a když šli poprvé i odpoledne, tak zase řev, protože to byla změna 🤷). Mladší nemá zatím o nic zájem, ani doma, ani ve školce, venku vedle mě klidně dvě hodiny sedí/stojí, doma si ani nesedam, protože okamžitě si sedne na mě a sedí dokud se nezvednou. Hraje si jen když vedle něj sedím a to jen kolem mě jezdí autíčky, vláčky. Knížky ho nezajímají.
Promiň ale to je možná ten problém. Ty ho nejspíš neúmyslně odstrkuješ. Že si doma radši ani nesedneš, aby si ti nesednul na klín? Jako chápu, že pokud to je 10× za den, tak je to otrava ale občas to přece nevadí.
Dcera si procházela podobným obdobím po nástupu do školky, byli jí skoro 3 roky. Chtěla být jen u mě, doma si beze mě nechtěla dojít ani do pokoje pro mikinu, ikdyž jsem stála ve dveřích. Na návštěvách seděla vedle mě jako zařezaná, neudělala beze mě prostě jediný krok.
A víš co, já jí chovala, mazlila, ikdyž to bylo otravné chodila jsem všude s ní. Když se jí odemě někdo snažil dotáhnout (většinou babička a blbýma kecama ať mě nechá odpočinout - byla jsem těhotná) tak jsem se jí ještě zastala, že jí mám ráda u sebe. Projevila jsem jí lásku a pochopení, ikdyž mi to občas lezlo na nervy. A asi po měsíci a něco se zase začala chovat normálně. Děti mají různá období a některé období obnáší to, že se potřebují ujistit, že je tu maminka pro ně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 14:02
@Kaktusanda píše:
Promiň ale to je možná ten problém. Ty ho nejspíš neúmyslně odstrkuješ. Že si doma radši ani nesedneš, aby si ti nesednul na klín? Jako chápu, že pokud to je 10× za den, tak je to otrava ale občas to přece nevadí.
Dcera si procházela podobným obdobím po nástupu do školky, byli jí skoro 3 roky. Chtěla být jen u mě, doma si beze mě nechtěla dojít ani do pokoje pro mikinu, ikdyž jsem stála ve dveřích. Na návštěvách seděla vedle mě jako zařezaná, neudělala beze mě prostě jediný krok.
A víš co, já jí chovala, mazlila, ikdyž to bylo otravné chodila jsem všude s ní. Když se jí odemě někdo snažil dotáhnout (většinou babička a blbýma kecama ať mě nechá odpočinout - byla jsem těhotná) tak jsem se jí ještě zastala, že jí mám ráda u sebe. Projevila jsem jí lásku a pochopení, ikdyž mi to občas lezlo na nervy. A asi po měsíci a něco se zase začala chovat normálně. Děti mají různá období a některé období obnáší to, že se potřebují ujistit, že je tu maminka pro ně.
Ale já ho občas nechám, venku ho neodháním, držím ho za ruku, spím s ním v noci, ale mě to už opravdu leze na nervy..trvá to od jeho 10 měsíců, tohle je prostě na palici..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 14:04
@Meggiska píše:
A v kolika začli chodit na ty hasiče a do skautu? U nás je těžké že syn moc nechce nic dělat bez nás, do školky furt taky nechce a přitom tam má kamarády..
Hasiče měl kluk asi od 5 přípravku, od 6 jsou mladý, obojí se mu líbilo, jezdili i na závody, na soustředění s nima byl v 6,5 i na víkend - jen tady za městem na základně, od 3 chodil na takové to univerzální cvičení typu pohybovky, gymnastika, takový mix a dělají i příměstské tábory na 3 dny, chodil by i dýl nebýt covidu a pozdějšího začátku lekcí pro ty školní děti bo se musí prostřídat podle věku v 1 tělocvičně a když vám má 17-18 cvičit jedno a 2.pak 18-19 to už je moc náročný. Tak teď tam chodí zase ta mladší, 4-5lety to mají od 5. Což je tak jako ještě celkem zvládnutelný a hlavně se jí tam taky líbí. Zkoušíme prostě co se ujme. Synovi bude v červnu 9, takže když má kroužek malá, což máme od školky kousek, dojede domů a udělá si aspoň v klidu úkoly. Stejně teď nikde rodiče moc na čumendu kvůli covidu nechtěli, max na tu 1.zkusebni hodinu jestli to dítě dá. Hasiče jsem v září sháněla jestli budou, už se to nerozjelo, jen pro ty velký cca 12 let. Přitom by to bylo ideální, přípravka (tam berou od 4) a mladý (žáci 6+) měli totiž tréninky současně. Člověk by je tam soupl oba a pak zas vyzvedl a mohl si jít zatím něco zařídit, nakoupit atd. Těch oddílů je tu po meste víc ale vše už pro nás bez auta dost z ruky a přípravka jen v 1. Tak záleží odkud jste, na vesnicích hasiči taky bývají, malýho tyhle věci fascinovaly no, vše co houkalo 
Holka má to 2.cviceni spíš jako gymnastiku a že tam chodí i holky ze školky, tak chtěla taky. Předtím měla třeba vytvarku a logopedii, zaměření hlavně na grafomotoriku a pak si třeba trochu zatancovali, zacvičili. Což mi celkem přišlo fajn spojení ale časově a logisticky to bylo trochu náročnější dojíždění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 14:12
@Meggiska píše:
Ale já ho občas nechám, venku ho neodháním, držím ho za ruku, spím s ním v noci, ale mě to už opravdu leze na nervy..trvá to od jeho 10 měsíců, tohle je prostě na palici..
Nevim no, těžko říct. Co kdyby jsi ho vzala k dětskému psychologovi? Třeba to pramení úplně z něčeho jiného, co by nikoho z nás nenapadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 14:18
@Jahudka82 píše:
Hasiče měl kluk asi od 5 přípravku, od 6 jsou mladý, obojí se mu líbilo, jezdili i na závody, na soustředění s nima byl v 6,5 i na víkend - jen tady za městem na základně, od 3 chodil na takové to univerzální cvičení typu pohybovky, gymnastika, takový mix a dělají i příměstské tábory na 3 dny, chodil by i dýl nebýt covidu a pozdějšího začátku lekcí pro ty školní děti bo se musí prostřídat podle věku v 1 tělocvičně a když vám má 17-18 cvičit jedno a 2.pak 18-19 to už je moc náročný. Tak teď tam chodí zase ta mladší, 4-5lety to mají od 5. Což je tak jako ještě celkem zvládnutelný a hlavně se jí tam taky líbí. Zkoušíme prostě co se ujme. Synovi bude v červnu 9, takže když má kroužek malá, což máme od školky kousek, dojede domů a udělá si aspoň v klidu úkoly. Stejně teď nikde rodiče moc na čumendu kvůli covidu nechtěli, max na tu 1.zkusebni hodinu jestli to dítě dá. Hasiče jsem v září sháněla jestli budou, už se to nerozjelo, jen pro ty velký cca 12 let. Přitom by to bylo ideální, přípravka (tam berou od 4) a mladý (žáci 6+) měli totiž tréninky současně. Člověk by je tam soupl oba a pak zas vyzvedl a mohl si jít zatím něco zařídit, nakoupit atd. Těch oddílů je tu po meste víc ale vše už pro nás bez auta dost z ruky a přípravka jen v 1. Tak záleží odkud jste, na vesnicích hasiči taky bývají, malýho tyhle věci fascinovaly no, vše co houkalo
Hasiči tu jsou od 6 let, skauti dokonce od 7 let. A nebo to začíná třeba v 16 hod a to nestíhám, protože to teprve přijíždím z práce. Ten fotbal je zatím jediný co vím, že časově vychází a můžou tam děti od 5 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 15:02
Ono je strašně těžké sladit potřeby tebe a tvého dítěte, vyfásla jsi teda dost náročný kousek. On by asi potřeboval umazlit do úmoru, věnovat se na 100 %, jenže to by zase tebe zničilo, je to těžké. A určitě není cesta se sebeobětovat pro to dítě, protože to dítě stejně pozná, když to ta máma nemá přirozeně, ale přemáhá se. Zažíváme teď něco podobného, třeba jak jsi zmínila, že ses v noci otočila a bylo zle - u nás v bledě modrým. Pomáhá fakt dát mu kopec lásky a péče, až to „přehánět“, třeba na tom příkladu otočení - já vím, že když se v noci otočím na druhou stranu a mě chce u sebe, tak je z toho scéna, on se tím víc probere a pak spí ještě hůř, takže se radši otočím, jak potřebuje a naopak v polospánku ho ještě víc k sobě přitulím, pomazlím, opusinkuju a čím víc mu prostě projevuju, jak ho zbožňuju a je mi s ním dobře, tím on sám se ode mě začne přirozeně odtahovat, prostě si tu potřebu lásky a péče nasytí. Ale teď mi pomáhají těhotenské hormony, jsem mnohem víc mazlivá a taky nemám tak náročné dítě. Ale pomáhá opakovat si, že děti potřebují úplně nejvíc lásky ve chvíli, kdy si ji nejmíň zaslouží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 15:35
@Anett.taa píše:
Ono je strašně těžké sladit potřeby tebe a tvého dítěte, vyfásla jsi teda dost náročný kousek. On by asi potřeboval umazlit do úmoru, věnovat se na 100 %, jenže to by zase tebe zničilo, je to těžké. A určitě není cesta se sebeobětovat pro to dítě, protože to dítě stejně pozná, když to ta máma nemá přirozeně, ale přemáhá se. Zažíváme teď něco podobného, třeba jak jsi zmínila, že ses v noci otočila a bylo zle - u nás v bledě modrým. Pomáhá fakt dát mu kopec lásky a péče, až to „přehánět“, třeba na tom příkladu otočení - já vím, že když se v noci otočím na druhou stranu a mě chce u sebe, tak je z toho scéna, on se tím víc probere a pak spí ještě hůř, takže se radši otočím, jak potřebuje a naopak v polospánku ho ještě víc k sobě přitulím, pomazlím, opusinkuju a čím víc mu prostě projevuju, jak ho zbožňuju a je mi s ním dobře, tím on sám se ode mě začne přirozeně odtahovat, prostě si tu potřebu lásky a péče nasytí. Ale teď mi pomáhají těhotenské hormony, jsem mnohem víc mazlivá a taky nemám tak náročné dítě. Ale pomáhá opakovat si, že děti potřebují úplně nejvíc lásky ve chvíli, kdy si ji nejmíň zaslouží.
Jako v tu noc se radši taky otočím zpátky jen aby neřval, tím že je schopný se poblít. A přítulím ho, aby věděl že tam jsem. On se pak uklidní a spí dál. Ale tím že kluci furt po mě lezou, furt se chcou tulit, tak já už ani v noci nesnesu, aby se ke mě přitulil manžel (když se teda zadaří a nespím v pokoji s klukama) 😟 když měl tu separačku, fakt jsem se snažila tu pro něj být, furt byl se mnou, já kvůli němu zhubla o pět kilo a k čemu to bylo? K ničemu, táhne se to dál..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 16:10
@Meggiska píše:
Dobrá máma přece zůstane doma s dítětem minimálně do tří let, věnuje se mu každou volnou chvíli a je šťastná..
Nesmysl sireny u nas v CR. Matka se nema co obetovat plne detem. Matka neni otrok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
27.3.22 17:01
@Meggiska Můžeš se na to zkusit podívat z trochu filozofického pohledu. Co tě to má naučit? Jak na takové potřeby, které tvůj mladší teď má, reagovali tvoji rodiče u tebe? (některé vzorce chování se totiž opakují z generace na generaci) Naše mladší (má 2 a čtvrt) mě taky strašně moc vyžaduje, všechno s ní musím dělat já, nosila by se u mě od rána do večera. A taky mám vypozorováno, jak už tu někdo psal, čím víc se jí věnuju a mazlím ji, tím je spokojenější a pak samostatnější. Jenomže když ty už „nemáš z čeho dávat“, tak je to strašně těžké. Asi by to chtělo dobít energii - chodit pravidelně cvičit, mít čas pro sebe nebo tak něco… jsi fakt v náročné situaci, těžko radit. Ještě snad si opakovat, že v pubertě to už takové nebude 
- Citovat
- Upravit
27.3.22 17:10
@pet p píše:
@Meggiska Můžeš se na to zkusit podívat z trochu filozofického pohledu. Co tě to má naučit? Jak na takové potřeby, které tvůj mladší teď má, reagovali tvoji rodiče u tebe? (některé vzorce chování se totiž opakují z generace na generaci) Naše mladší (má 2 a čtvrt) mě taky strašně moc vyžaduje, všechno s ní musím dělat já, nosila by se u mě od rána do večera. A taky mám vypozorováno, jak už tu někdo psal, čím víc se jí věnuju a mazlím ji, tím je spokojenější a pak samostatnější. Jenomže když ty už „nemáš z čeho dávat“, tak je to strašně těžké. Asi by to chtělo dobít energii - chodit pravidelně cvičit, mít čas pro sebe nebo tak něco… jsi fakt v náročné situaci, těžko radit. Ještě snad si opakovat, že v pubertě to už takové nebude
Nevím jak to bylo u nás, moji rodiče se o mě moc nestarali, co si pamatuju, byla jsem samostatná, s bráchou jsme si hráli sami, rodiče si s námi nehráli, do školy jsem se učila jen sama, nikdy mi nepomáhali 🤷 já začla předminulý týden cvičit dvakrát týdně, jenže minulý týden manžel onemocněl a nebyl schopný se o kluky postarat..to je vždycky jak naschvál, něco si naplánuju a vždycky do toho něco vleze..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 17:17
@Meggiska píše:
Mě to nikdo neřekl přímo, spíš takovým tím stylem „nedokážu si představit že dám dítě tak brzo do školky“ nebo „podle mě dítě potřebuje být s mámou do tří let minimálně“ atd.
Já nevím, máme my Češi nějakou genetickou slabost, že naše děti tak šíleně strádají a chřadnou, jakmile jdou do školky dřív než ve třech letech, zatímco odolnější národy prakticky všude západněji to standardně zvládají minimálně o rok dřív? 
A dokonce ani naše děti nemají přes všechnu tu výlučnou péči nijak extra lepší výsledky ve škole, šikany a psychických problémů mezi dětmi u nás také není jinak výrazně méně, v prevenci dětské obezity taky nexcelujeme 
Záhada
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 17:47
@Liberalissima píše:
Já nevím, máme my Češi nějakou genetickou slabost, že naše děti tak šíleně strádají a chřadnou, jakmile jdou do školky dřív než ve třech letech, zatímco odolnější národy prakticky všude západněji to standardně zvládají minimálně o rok dřív?A dokonce ani naše děti nemají přes všechnu tu výlučnou péči nijak extra lepší výsledky ve škole, šikany a psychických problémů mezi dětmi u nás také není jinak výrazně méně, v prevenci dětské obezity taky nexcelujeme
Záhada
Je to divny, co. A to bychom meli dle ceskych nazoru mit uzasne zdrave a vyrovnane deti a to nemame. 
My prijde, ze se v Cesku s temi detmi prilis patlame. Podle me je prumerne ceske materstvi strasne antikoncepcni, aspon tedy pro me.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 17:52
@Wani píše:
Je to divny, co. A to bychom meli dle ceskych nazoru mit uzasne zdrave a vyrovnane deti a to nemame.
Já si taky říkám že v jiných státech jdou děti hned po roce do školky třeba a nikdo to neřeší a tady matka, která dítě dá dřív než ve třech letech, tak je příšerná matka, co se nechce starat, nebo já nevím 🤔
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.22 17:56
@Meggiska píše:
Já si taky říkám že v jiných státech jdou děti hned po roce do školky třeba a nikdo to neřeší a tady matka, která dítě dá dřív než ve třech letech, tak je příšerná matka, co se nechce starat, nebo já nevím 🤔
Ano, protoze tady se neustale predkladaji nazory odborniku, ze matky maji byt s detmi do 3 let doma. Ve Francii se napr. zase casto uvadi, ze je skodlive byt dlouho s detmi doma a dite potrebuje od mala detsky kolektiv, aby se dobre socializovalo. Pro me osobne je cesky system absolutne na prd a bizar. Do tri let s maminkou za zadkem a jakmile jim jsou 3 roky, tak ze dne na den najednou to dite zvladne byt bez matky/otce 9 hodin
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
