Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
musíš ještě chvíli vydržet…malá už chodí do školky, ne? a syn povalí za rok? dva? co se zacít koukat po nějaké dětské skupince třeba na dvě tři odpoledne? a ty se nějak vzdělávat či rekvalifikovat? občas nechat děti u prarodičů a někam vyrazit? doladit jazyk?…jinak jsi na rodičovské, ne mateřské ![]()
@Anonymní píše: Více
U prvního jsem se vracela na částečný v 15m a u druhého ve 2 a čtvrt. Mezi detma mam 4 roky přesně a z toho 2,5 jsem pracovala od půl úvazku a postupně zvýšila na plny. Ted jedu 0,75 a mladší bude bude mít teprve 3 roky. Ja nejsem matka, která by si užívala rodicak a chtěla být X let s nima doma.
Taky jsem se ted prochazela po lese, deti u babicek a najednou takove ulevne uvedomeni, ze je to proste s tema detma obcas na hovno.
Miluju je, ale proste kdyz mam chvili hlidani a muzu se trochu nadechnout, tak je to takova uleva.
@Keyllah já třeba během prvního rodičáku dolaďovala jazyky. Tak nějak mi je jasný, že do školství se vracet nechci, jazyky mě bavily, takže teď mám CAE z angličtiny a další 3 jazyky mám na úrovni B2-C1 (tj běžná komunikace bez problému, odborný jazyk bych se doučila na základě práce). A jak jsem zjistila, je mi to vlastně k ničemu, jazykama dneska už nikde neohromím, pokud nechci učit, a to nechci. Tak jsem si říkala, co bych pro sebe mohla udělat, abych si po druhém rodičáku mohla zkusit najít jinou práci a vlastně to není vůbec jednoduché…(anonym, nemusí v práci vědět, že se nehodlám vracet)
@Anonymní píše: Více
co doučování těch jazyků? u nís se platí 300-400 za hodinu a to jako přivýdělek nneí špatný…kdybych měla znovu čas, doladila bych svoje znalosti pc a programování, nebo si udělala kurz účetní atd…
Já vás s tím seberozvojem na rodičáku obdivuju… Já jsem si teda dodělala jednu kvalifikaci, když jsem byla podruhé těhotná. Ale aktuálně, jen co večer špunty uspím, uklidím ten šílený bordel, co se za den nastřádal (aby druhý den byl znova), tak je 21. hodina a já jsem akorát tak zralá na jednu sklenku červenýho a čumět do blba v lepším případě, v horším na nějakou primitivní kravinu v TV..kde berete sílu, vůli, chuť..?
@Anonymní píše: Více
no, přestala jsem prostě tolik uklízet, mám doma bordel a je mi to fuk, mé duševní zdraví mi je přednější
, už tedy nejsem na rodičáku, ale s prací a dětmi dohromady je to ještě horší
![]()
@Keyllah no, bohužel už nechci mít s učením nic společného. Ještě bych si možná uměla představit učit motivované dospělé, ale zase bych ráda měla nějakou finanční stabilitu. Programování mě napadlo, kamarádka ajťačka mi pořád říká, ať zkusím Czechitas, ale v rodině máme několik pracovníků v IT a proti nim mám prostě úplně jiné myšlení. Vlastně by mě nejvíc lákala nějaká kreativní manuální práce, udělat si rekvalifikaci jako zlatník nebo třeba truhlář (ač na to asi nemám dost fyzické síly). Bohužel u toho zlatníka jsem našla kurzy jen v Praze a dojíždění přes celou republiku s malými dětmi je nereál. I šití oblečení by mě bavilo, ale zase jsem nikde v normální dojezdový vzdálenosti žádný zajímavý kurz nenašla…
@Anonymní píše: Více
a nezvažovala jsi třeba soudního překladatele/tlumočníka? to překládání děláš doma, v klidu, a je to dobře finančně ohodnocené…
Mateřská je 2× pul roku
. Pak může být rodičák a není žádný důvod, abys na něm měla být sama. Pokud si to neužíváš, měli jste se s chlapem domluvit na jiném řešení. ![]()
@Anonymní píše: Více
Potřebovala bys kamarádku jako sůl. Jasně že ti hrabe, když jsi pořád jen s dětmi. Nepříjemnej pocit, že jsi závislá na partnerovi hod za hlavu, vždyt jsi doma s jeho dětmi.
Já na rodičák vzpomínám jako na fajn období, ale měla jsem jedno dítě tak pohoda. V létě jsem nebyla skoro vůbec doma. Ráno jsem se postarala o dceru, udělala rychlovku k obědu, poklidila a po obědě šup ven, a domů až k večeru. A když byl chlap pryč déle, tak jsem se ani nenamáhala chodit domů a zůstala jsem u kamarádky. Dodnes vzpomínám jak bylo super, když jsme daly spát děti, sedli si na terasu a do noci drbaly. No, už je to hodně dlouho ![]()
Měla jsem to stejně a zpětně lituju, že nešlo mladší do školky už od 2 let třeba jen na 3 hodiny denně a já do práce. A to vím, že by to ořvalo, ale to ořvalo i ve skoro čtyřech ![]()
Plus dobrý kámošky a fakt nějaké další cíle v životě…
@Anonymní píše: Více
Hele ja se treba taky ucim jazyk s detma za zadkem a uplne uprimne? Asi se holt porad nevenuju detem, no.
Taky moc nevyvaruju, uklizeno teda celkem mame, protoze bordel mi vadi.
Jsem na mateřské 5. rokem, 2 děti. A nedávno jsem si musela přiznat (a hrozně se mi ulevilo), že to období je příšerný. Svoje děti miluju, obě jsou chtěný, zdravý (díkybohu) a bezproblémový, ale i tak. Jsem tak utahaná. Mám pomoc partnera (i když ten často dělá 12 a noční, takže pak stejně spí) i prarodičů a přesto je to šíleně náročný. Možná proto, že nemám jedinou kamarádku, s kterou bych mohla tohle období sdílet. A nemám se kam vrátit do práce, takže mám nervy i z toho. Nepříjemnej pocit z toho, že jsem finančně závislá na partnerovi. Teď ještě pořád kojím ročního, starší je ukecaná a pořád mi něco valí do hlavy, takže neustále musím něco řešit.. mám pocit osamělosti. Snažím se vymýšlet program na každý den, abych nehnila, ale stačí jedna bezesná noc (teď zoubky), k tomu patrně jarní únava, hnusnej den a muž v práci a já už fakt nemůžu. Jsem fňukna, ale nechápu, že si to někdo dokáže užívat. Dost jsem si vyčítala, že si tohle údajně nejkrásnější období neužívám. Samozřejmě jsou krásné chvíle, třeba když se sourozenci spolu mazlí, atp., ale převažuje únava, roztříštěná pozornost a pocit frustrace, potřeba dovolený… Dlouhý… Měl jste to někdy taky tak?
Anonym, nechci po svým profilem přiznat, co mě trápí