Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Je to dost složité. To, co popisuješ, jsou určité autistické rysy, ale to neznamená, že je autista.Je to vytržené z kontextu a taky to nemusí znamenat vůbec nic jiného, než vývojové období. Taky je spoustu poruch, které jsou autismu podobné a s věkem se třeba lepší.
Syn známých má diagnozu autismus a definitivně mu ji diagnostikovali až po 6.roce, předcházelo tomu spousta složitých a systematických vyšetření, pozorování, speciálních pobytů v léčebně, s odborníky.
Určitě bych dítě s tímto chováním vzala na speciální vyšetření. Myslím si, že i učitelky v MŠ by si musely všimnout a mít na to nějaký názor.
Těžko radit…
Moje tchýně přišla s taky s tím, že můj syn je autista. ![]()
Porovnává ho s druhým vnukem, který je naprostý ďáblík.
Náš si hraje taky nejraději sám, rád si prohlíží knížky, na hraní mu stačí jedno autíčko. Už jako mimčo neměl rád kolem sebe spoustu lidí, jako oslavy a tak. Taky řve, když fičí na odrážedle a chci jít naprosto jinde, než jel třeba s taťkou. Oční kontakt má, nemá rád cizí lidi, ale zas jak koho… Když k nám přijdou známí s o pár měsíc starým klučinou, tak si hrají spolu, když se mu nechce, tak si hraje sám.
Moje mamča říká, že je to celý můj brácha…
Ono se to musí posuzovat tak nějak celkově. Určitě - pokud se mu věnuje, sama musí vycítit a vysledovat, že se děje něco zvláštního, co v tom chování není dobře.
Těžko se to píše. …
Je mi jasné ,že je to složité. Dost jsem si i o tom četla…Jen jsem si říkala ,aby se třeba něco nezanedbalo, nebo tak..vím ,že to může být období a přejde to snad..
Moc děkuji za vaše názory.Nemůžu přijít za kamarádkou a říct jí „hele on se chová divně“
nebo tak něco..
Díky za ná
zory
Ahoj, opravdu jsou tam autistické rysy. Ale diagnózu může udělat jen odborník. Mám synovce, kterému je šest let a autismus byl u něj diagnostikován ve čtyřech letech, že není něco v pořádku se dalo poznat už v prvním roce života. On má ale kombinované postižení (oční vada, těžká oboustranná nedoslýchavost atd.). Nejlepší by bylo svěřit se děckemu doktorovi a nechat se poslat k odborníkovi. Ani cesta za diagnózou autismu není jednoduchá.
pannda píše:
A mluví takové autistické dítě???
Ano mluví. Ono existuje více poruch z autistického spektra, které nejsou tak vážné, jako samotný autismus - nebo to, co si pod tím většina lidí představí. To, že je bez očního kontaktu, může asi být příznak. Tak jak to popisuješ, bych to považovala za pravděpodobné. Ale je to opravdu těžká situace, říct kamarádce, aby šla se synem k psychiatrovi. Já bych se s tím hodně trápila, ale pak bych jí to řekla.
Pomáhala jsem kamarádce, její chlapec má Aspergerův syndrom (jedna z poruch autistického spektra). V době, kdy jsme se poprvé potkali, tak už sama věděla, že s ním není něco úplně v pořádku. Mám pro něj velkou slabost, je velmi inteligentní.
Nejtěžší bylo (jak už tady zaznělo) najít kvalitní lékařskou péči v ČR a získat správnou diagnózu. Trvalo to několik let.
Omlouvám se, ale kvůli kamarádce tentokrát anonymně.
No právě..kamarádce to říct nemůžu ..asi by to určitě nevzala…už jen kdybych to měla slyšet já od někoho no nevim…určitě by se mi to neposlouchalo dobře…přítel mi říká ať se do toho nepletu,má pravdu,ale mám pro něj právě taky slabost.. ![]()
no tak můžu jen doufat,že jsem úplně blbá,a že se pletu.
Jen mám obavu,aby kvůli tomu ,neměl těžký život..
No co už..
Moc díky za reakce ![]()
To, co popisuješ, jsou autistické rysy. Diagnostikovat se to dá poměrně brzy, v jeho třech letech stoprocentně. Problém je najít psychologa, který umí diagnostikovat autismus.
Kamarádce a jejímu synovi můžeš pomoct tak, že jim poskytneš webovky, které si ona může v klidu sama pročíst a pak už bude na ní, jestli začne pro své dítě něco dělat. Minimálně by to chtělo někde konzultovat alespoň po telefonu.
Třeba to nebude tak horké, jak to vypadá. A pokud ano, prospěje to celé jejich rodině, protože budou vědět, jak synovi pomoct a jak s ním jednat.
www.autismus.cz
www.apla.cz
Záleží na tom, odkud kamarádka je.
Mmch ne každé autistické dítě mluví.
Já si myslím, že kdyby tam byl PROBLÉM, učitelka si toho musí ve školce všimnout. I v té klasické, kde je na 28 dětí jedna učitelka.
Bohužel, je pravda, že maminky bývají v tomto směru z pochopitelných důvodů zabedněné a neslyší, respektive slyšet nechtějí.
To dítě známých, o kterém jsem psala, diagnostikovali mu autismus až po 6. roce, ale mohli mu určit správnou diagnozu mnohem dřív. Kdyby to maminka nesváděla na vývojové období, ne jeho OSOBNOST - osobité charakterové rysy a tolik všelijakých výmluv. Předcházelo tomu časté střídání mateřských škol - lidově řečeno, nikde to dítě nechtěli. Až učitelka ve speciální školce byla rázná, vše mamince řekla do očí, týden se z toho vzpamatovávala a potom se teprve vydali za skutečnými odborníky na autismus a tyto poruchy - do Prahy, jsou z Olomouckého kraje. Fakt ne každý to umí diagnostikovat.
Dítě mezitím chodilo od jednoho psychologa ke druhému - maminka si to přála, abyste si nemyslely, že tu máme neschopné odborníky
Prostě ji většina z nich taktně připravovala na to, že bude problém a ona si to nechtěla připustit, chtěla další a další názory.
Nejhorší na tom je, že všichni kolem - i rodina, učitelky ve školce, chůva, která trávila s dítětem spoustu času, tušili, že to není normální. Ona si nedala říct.
Po návratu z Prahy se správnou diagnozou se najednou vše obrátilo správným směrem. Za pomoci pedagogů a psychologů je to dítě v rámci možností zvládnutelné. Ale kdyby se to začalo řešit dřív, mohlo být mnohem dál. Teď se dohání resty.
Jinak obraz dítěte - pro mě, jako laika, který s nimi byl občas venku, v parku - špatná výslovnost, hlučnost, vydávání nepochopitelných hrdelních pazvuků, naschvály ostatním dětem, špatný oční kontakt, v pěti letech problém uposlechnout jednoduchý příkaz,tikavé pohyby ruky, neschopnost jít v pěti letech jedním směrem, utíkal jako dvouletý na jinou stranu,ale temperamentní, rozhodně si nehrál v ústraní. Spíš jsem se bála o své dítě, aby mu něco neprovedl.
Proto se to nazývá PAS - poruchy autistického spektra, takže jedno dítě může být pasivní či bojácné, druhé agresivní, jedno se stranit kolektivu a druhé ho naopak vyhledávat. Stále to může být v rámci diagnózy autismus.
Pohybové stereotypy k tomu taky patří. Ono k tomu patří leccos, ale každý autista má z té široké škály jen něco. On ani všem třeba nechybí oční kontakt.
Už jsem jí i nasměrovala na stránky o autismu..sama řekla ,že tam spoustu věcí na něj sedí,ale to bylo všechno.Nedokážu jí to říct,nejde to…nevzala by to ..
Do školky chodí jen čtyřikrát do měsíce ,takže tam si toho taky nemusí všimnout..
On je moc šikovný ,řekla bych že i docela komunikuje,hodně si povídá sám,chodí normálně ,žádné zvuky nevydává,prstíky na ručičkách má občas jakoby v křeči,hlavně když ho něco rozlobí…
Kamarádka taky říká ,že je to období a atd.
Jsem zvědavá až bude chodit do školky každý den ,jak to bude zvládat..
Víš, ono je to hrozně těžké připustit si, že TVÉ dítě není úplně jako ostatní.
Vím o čem mluvím, už nějakou dobu bojujeme o diagnozu, aspoň nějakou. A autismus je z prozatím možných diagnoz ještě ta „nejlepší“. Dlouho mi trvalo, než jsem si byla schopna připustit, že už to není vývojové stádium, nebo osobnostní rys (dcerka zatím nechodí, nemluví, nenají se sama) - a to jsme na tom hůř než Tvé kamarádka a její klučík.
Je moc hezké, že Ti na chlapečkovi kamarádky záleží a nechceš to nechat jen tak - aby se něco nezanedbalo. Nemůžeš udělat víc, než jsi už udělala. Dala jsi jí odkazy, ona jako máma si to přečetla a je už jenom na ní, aby něco udělala.
Ve svém okolí mám dva autistické chlapečky - jeden mluví, druhý ne úplně dobře … jeden oční kontakt snese, druhý v žádném případě … jeden chodí do běžné školky a je více méně soběstačný a komunikativní , druhý nesnese jakoukoli změnu, je ve speciální školce a nikdo nový si k němu cestu nenajde. Prostě je každý jiný.
Nejdříve se omlouvám, že opět anonymně.
Eviah - to mluvení jsem vztahovala k těm dalším poruchám z autistického spektra.
A teď pro zakladatelku: ![]()
Kdyby jsi opravdu chtěla dát kamarádce odkaz na nějaké stránky. Tak můžeš začít i něčím „jemnějším“
Tady je odkaz na AS na dobromyslu:
http://www.dobromysl.cz/…-syndrom.htm
Rodiče se tam třeba dozví, že tuto poruchu měl i Ford, Newton, Beethoven, Jefferson, Einstein, Twain, Tesla, Jung, Nietzsche, Mozart, van Gogh, Kafka, Warhol, Dylan, Gates… a spoustu dalších.
A taky, že to mohou být velmi inteligentní a v některých směrech nadané děti.
Tak myslím, že to by mohlo být pro první kontakt „přijatelnější“, jestli to tedy vůbec jde.
Já osobně bych pomoc a diagnózu hledala vždy u psychiatra a ještě jen u toho s příslušnými zkušenostmi. U psychologa určitě ne, toho bych použila spíš, kdybych se nějak těžce rozváděla
(Doufám, že tu není nějaký psycholog, jinak si to se mnou vyřídí
)
Jana206 Bohužel Jani ty relativně „lehčí“ poruchy autistického spektra jsou ve většině případů špatně odhalované právě proto, že pedagogové, praktici (lékaři) ani psychologové je nějak nezachycují. A rodiče bez zkušenosti si to nepřipustí. V Čechách to byla do nedávna taková terra incognita. Věřím tomu, že už je to teď o mnoho lepší, ale pořád to není asi tam, kde by to mělo být. (Jako třeba v USA, kde jsou o mnoho mil dál) A pro ty děti, je přitom tak důležité, aby jejich okolí vědělo a aby jim bylo pomoženo!
Anonymní píše:
Nejdříve se omlouvám, že opět anonymně.Eviah - to mluvení jsem vztahovala k těm dalším poruchám z autistického spektra.
A teď pro zakladatelku:
Kdyby jsi opravdu chtěla dát kamarádce odkaz na nějaké stránky. Tak můžeš začít i něčím „jemnějším“
Tady je odkaz na AS na dobromyslu:http://www.dobromysl.cz/…-syndrom.htm
Rodiče se tam třeba dozví, že tuto poruchu měl i Ford, Newton, Beethoven, Jefferson, Einstein, Twain, Tesla, Jung, Nietzsche, Mozart, van Gogh, Kafka, Warhol, Dylan, Gates… a spoustu dalších.
A taky, že to mohou být velmi inteligentní a v některých směrech nadané děti.
Tak myslím, že to by mohlo být pro první kontakt „přijatelnější“, jestli to tedy vůbec jde.Já osobně bych pomoc a diagnózu hledala vždy u psychiatra a ještě jen u toho s příslušnými zkušenostmi. U psychologa určitě ne, toho bych použila spíš, kdybych se nějak těžce rozváděla
Jana206 Bohužel Jani ty relativně „lehčí“ poruchy autistického spektra jsou ve většině případů špatně odhalované právě proto, že pedagogové, praktici (lékaři) ani psychologové je nějak nezachycují. A rodiče bez zkušenosti si to nepřipustí. V Čechách to byla do nedávna taková terra incognita. Věřím tomu, že už je to teď o mnoho lepší, ale pořád to není asi tam, kde by to mělo být. (Jako třeba v USA, kde jsou o mnoho mil dál) A pro ty děti, je přitom tak důležité, aby jejich okolí vědělo a aby jim bylo pomoženo!(Doufám, že tu není nějaký psycholog, jinak si to se mnou vyřídí
)
Jj, Dobromysl je moc fajn jako prvotní zdroj. ![]()
I psychiatra to chce dobře vybrat. Ale psychology bych nezatracovala, např. Makovská, Thorová apod. Ovšem až na ty objednací lhůty. ![]()
Zakladatelko a co ostatní členové rodiny, ti nemají pochybnosti o správném vývoji chlapečka?
Dobrý večer.Chci se jen zeptat.Moje kamarádka má tříletého syna,s mým synem se znají už asi od malinka.Když jim byl asi rok můj syn si sním už chtěl hrát, vnímal jeho společnost ,ale on si ho nevšímal a hrál si sám. I ve společnosti více dětí si hrál někde bokem.
Až teď ,až je větší je jeho chování zase jiné.Vzhledem k tomu,že se synem se zná a bere ho ,tak s ním občas i komunikuje,ale ostatní děti vedle sebe nesnese.Když je na hřišti hodně dětí ,tak tam nejde,začne se vztekat a nejde,max si bude hrát s brankou..
Když na něho mluvím,nepodívá se na mě ,nepodívá se na nikoho ,oční kontakt má minimílní.Když jdeme ven a nejdeme stejnou cestou ,strašně ho to rozlobí a žačne se strašně vztekat a nejde uklidnit,válí se po zemi a nesliší,nevidí..jaká koliv změna je problém.Je teda dost inteligentní.
Chodí se synem do školky ,když tam přijde je to zase problém ,dost pláče ,třese se .
Je to mnohem víc podnětů,kterým se teda podle mě liší od ostatních dětí..
Mohlo by jít o autistické dítě,Nebo jsem jen blázen,co vidí problém tam kde není?Já bych už asi se svým synem šla na nějaké vyšetření..
Jde mi o to ,že rodiče těchto dětí ví ,jak se vyvarovat změnám,které jim vadí ,vyhýbají se stresovým situacím a tak..
Co si o tom myslíte?