Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Lidi nevím, proč se tak divíte…prostě někdy se stane, že si pr vás rodiče představují „lepší partii“. Podle mé mamky byl přítel/manžel od začátku (kromě toho, že chdý) tak přříliš sebevědomý a „důležitý“, až moc chytrý, nelíbilo se, jak se oblékal, česal, když jsem byla třeba nemocná, znamenalo to hned, že na mě „nedohlédl“…uznávám, žil tehdy trochu bohémský život, ale zkrátka někdy si pro vás rodiče někoho vybájí a pak jsou zklamaní vaším výběrem
Ten dostal dobrou čočku do začátku ![]()
@jenika1 píše:
Myslím, že máma má větší intuici, a sleduje chování tvého partnera. Něco muselo být. Myslím, že určitě každý zažil, když sledoval nějakou dvojici, třeba v příbuzenstvu, že žena je nadšená s partnera a ostatní vidí, že je vše trochu jinak. Matka by měla být tolerantní k tvému partnerovi, ale většinou matky mají pravdu, protože se dívají na stav bez emocí, citu a pod. a taky mají pocit chránit svoje dítě. Dost nás tady určitě zažilo, že kdyby poslouchaly matku, nemuselo by to tak dopadnou. Na druhou stranu to může být jen nesympatie k tvému příteli. Těžko říct, když neznáme jeho chování. Ono napsat, že nekouří, nepije a nebije tě, to ještě neznamená, že je to dobrý člověk.
jj to určitě, jako když jsem u svého bývalého zjistila, že bere drogy a rozešla se s ním a její reakce byla ta, že mě seřvala, že jsem se s ním rozešla, místo toho aby byla ráda, že nežiju s narkomanem..
a to jen proto, že si rozuměla s jeho maminkou. takže intuici svoji maminky fakt neberu…
@jenika1 píše:
Myslím, že máma má větší intuici, a sleduje chování tvého partnera. Něco muselo být. Myslím, že určitě každý zažil, když sledoval nějakou dvojici, třeba v příbuzenstvu, že žena je nadšená s partnera a ostatní vidí, že je vše trochu jinak. Matka by měla být tolerantní k tvému partnerovi, ale většinou matky mají pravdu, protože se dívají na stav bez emocí, citu a pod. a taky mají pocit chránit svoje dítě. Dost nás tady určitě zažilo, že kdyby poslouchaly matku, nemuselo by to tak dopadnou. Na druhou stranu to může být jen nesympatie k tvému příteli. Těžko říct, když neznáme jeho chování. Ono napsat, že nekouří, nepije a nebije tě, to ještě neznamená, že je to dobrý člověk.
Myslim si, ze presne takhle to casto je. Teda za predpokladu, ze je matka aspon trochu rozumna. ![]()
Zamilovana zenska vubec nedokaze racionalne posoudit sveho chlapa. Casto je vsem okolo jasny, ze je to pekny sigr, ale holce vubec, ta v nem vidi zlaticko. ![]()
Osobně si myslím, že v tom ty nejsi, spíš si myslím, že je možné, že si prostě nesedli - jako tchýně zeť..
Kolike tady diskusí tchýně- snacha… Už podle té věty, jeslti tchýni naštve.. že mu něco řekne, nebo jak to bylo..
A rozhodně neosuhlasím s příspěvky, že mámy vidí problém a varují.. Fakt takových znám málo, většinou je to tak, že mámy většinou se o dcery bojí a dramatizují.. Dokonce jsem se setkala s problémy, že partner má velké uši- u dospělých a nebo, že je jenom… číšník…
@kvaček píše:
Osobně si myslím, že v tom ty nejsi, spíš si myslím, že je možné, že si prostě nesedli - jako tchýně zeť..
Kolike tady diskusí tchýně- snacha… Už podle té věty, jeslti tchýni naštve.. že mu něco řekne, nebo jak to bylo..
A rozhodně neosuhlasím s příspěvky, že mámy vidí problém a varují.. Fakt takových znám málo, většinou je to tak, že mámy většinou se o dcery bojí a dramatizují.. Dokonce jsem se setkala s problémy, že partner má velké uši- u dospělých a nebo, že je jenom… číšník…
Tak tak, v práci mám kolegyni co má dceru, řekla bych, že jí na ní až příliš vázaná. Po 8 letech se nesmířila, že dcera odešla, přitom vztah má jí normální, alespoň podle toho co vypráví, když zrovna nedává na zeťe, který je ředitel jednoho oddělení na jedné nejmenované pojišťovně. Vydělává slušné peníze, mají dcerku, dcera bych řekla, že je dle vyprávění spokojená. Rekonstruují baráček a snaží se o další mimi. Bohužel jí se pořád něco nelíbí
prý jak je ředitel, tak je moc namyšlený, arogantní, na dceru kašle a vzápětí řekne jak rekonstruují, vzal dceru na dovolenou aby si odpočinula, ALE kdyby nebyl takový a makový… no pak se v tom vyznejte
ona ho moc nemusí, mluví o něm s naprostým despektem, ale o dceři mluví, že je spokojená. Nevím koho by si vedle ní představovala ![]()
Nevím, zeptala bych se mamky o co jde. To, že si nemuseli sednout se může stát, ale to, aby ti říkala, že nemá jezdit mi už přijde moc.
Já to beru tak, že s tím mým jsme jednotka, takže pokud by mi někdo řekl, ať ho neberu sebou (tím nemyslím kafčo s kámoškama apod.), tak bych nešla ani já a dotyčnýmu bych vysvětlila, že to není úplně od něj hezký.
Ahoj, oživuju diskuzi.
Moje máma podle všeho nemá ráda mého partnera. Nikdy to neřekla takhle přímo, ona moc přímo vůbec nejedná, ale z náznaků jsem si tím docela jistá. Když jsem se snažila zjistit, co je za problém, tvrdila mi, že si s ní ani nepovykládá. Moc nevím, co si z toho vzít, protože za těch sedm (!) let jsem jí asi milionkrát opakovala, že partner je spíš nemluva, opravdu to není žádný užvaněný klábosící typ. Ale před matkou se snaží, protože jsem ho na to upozornila. Ani jsem si nevšimla, že by se máma snažila nějak sama. Pravda je, že si myslím, že je zakopaný pes někde trochu jinde. Máma je na mě dost fixovaná, já se odstěhovala za přítelem do blízkého města ale pořád je to jiné město, a máma si stěžuje, že jsem „daleko“. Vídáme se často, bavíme se často, vztahem s přítelem se na tom nic nezměnilo.
Můj přítel je navíc extrémně hodný chlap, prakticky mě nosí na rukou, udělal by pro mě první poslední, ke všem mým příbuzným e vždy choval slušně, pokud k mámě jedeme, sám se nabídne, že jí spraví/donese/nakoupí x věcí, posledně jí tam sám od sebe spravil šuple u botníku, odvezl něco na sběrný dvůr… Oproti tomu moje máma si pro vztahy vždycky vybírala spíš sobce, kvůli kterým se akorát trápila, takže tím spíš nechápu, že nevidí, jak skvělého chlapa jsem si našla. ![]()
S tím souvisí další věc, podle všeho si máma oblíbila mého ex, se kterým jsem chodila před partnerem. Už ho aspoň po té době nezmiňuje, v začátcích toho bylo teda dost, často se na něj i ptala… Přitom ex partner se ke mně choval občas dost hrozně, shazoval mě… ovšem zase měl povolání, které moje matka obdivuje, takže to asi bylo velké plus, co na tom, že já kvůli němu probrečela takových večerů a o tom už ke konci toho vztahu i věděla… Už jsem si párkrát pomyslela, že bych asi měla být ráda, že se jí přítel nezamlouvá protože ona má podle všeho na lidi opravdu mizerný „čuch“… ![]()
Teď mi přišlo, že se docela tvářila přátelsky, tak jsem z toho měla radost. Ale holky… pak jsem ji, když jsme tam nedávno byli na návštěvě, slyšela, jak kamarádce do telefonu vykládá že jsme přijeli a že je to prý hrozné, že se ten můj zas tváří nas*aně a neutrousí slovo a že já jsem vždycky nějaká divná a na ní protivná, když přijedu s ním.
Zaprvé nebyla nejmenší pravda to o příteli. Zadruhé divná možná jsem tak kvůli ní protože úplně trnu, jestli zas neutrousí nějakou poznámku, přijde mi, že si sem tam snaží tak jako nenápadně rýpnout ale když bych jí to řekla, tak se mi vymluví, že to není pravda a že si vymýšlím.
No mě se z toho udělalo blbě, asi jsem to neměla vyslechnout (ale neposlouchala jsem a ona přece věděla, že jsem v domě), nevěděla jsem co s tím.
Podle všeho si teď vymyslela (na mou duši nevím, jestli tomu věří nebo to jen vykládá té kamarádce), že já se k ní před přítelem chovám hrozně a že se tak chovám kvůli němu. My se s mámou vždycky hádaly, no, dvě tvrdohlavé ženské - berani, asi si to umíte představit. Přitom ale co jsem s tímto přítelem, přijde mi, že s mámou vycházím daleko líp, protože on mě prostě umí (cholerika) zklidnit. Hodně mě to trápí, přemýšlím teď nad tím, je možné, že se chovám trochu jinak protože jsem jak na trní… totiž máma mi už před přítelem párkrát udělala (zejména kdysi v začátku vztahu) scénu, navíc kvůli pitomostem (mj. mě seřvala, že jem neschopná a nic neumím, když jsem ho tehdy ještě domů k ní přivedla asi potřetí), ona prostě je taková hádavá a vůči mně dost kritická. a já si to pořád nějak nesu, strašně jsem se za ni tehdy styděla, přítelovo rodiče mě mají jak vlastní, jsou ke mě hrozně hodní a slušní a u nás toto. Je mi z toho do breku, mám je ráda oba ale když si vzpomenu na ten telefon, tak mám na mámu strašný vztek, že je tak nespravedlivá a vůbec nemám chuť tam jet. Nevím, jestli se jí na to zeptat protože podle mě to zase zapře… nebo to ignorovat, ať si říká co chce, s tím že to časem třeba bude lepší? zas už je to pro boha 7 let.. ![]()
Já bych si z toho nedělala hlavu, žiješ se svým přítelem ty a že mamka ho nemá ráda je její problém. Já bych do takového prostředí taky nejezdila ![]()
Tak proč tam za ní lezeš? Jsi tak hrozná, přítel je hrozný. Matka by se vám měla snad spíše vyhýbat ne? je to vlastně pro její dobro, že za ní nebudete jezdi. Na nic se jí neptej. Frekvenci návštěv zkrať na polovinu zrovna tak, jako čas u ní strávený. Nic jí nesvěřuj. Omlátí ti to jednou o hlavu. Cizí hovory neposlouchej, odejdi včas. Nic nenaděláš.
Nečetla jsem celou diskuzi, ale mohu ujistit autorku, že moje máma neměla žádného mého přítele ![]()
Když už bych to takhle slyšela, tak bych si to s ní vyříkat prostě šla. Ale hned.