Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, je mi 19 momentalne bydlim u rodicu. Ted v blizsi dobe bych se chtela odstehovat. Ale z niceho nic pocituji uzkost, strach o svoji mamču. Ale je to jenom u ni. Lehnu si do postele a v hlave se mi toci myslenky jestli se ji neco stane, co se ji stane, jak se to stane, ja u toho nebudu nebudu tomu moct zabranit pak zacnu brecet po chvilce se teda uklidnim a usnu ale i behem dne ji musim psat ikdyz vim ze je v praci. S mamcou mam doslova bozi vztah ale na tohle se mi ji zrovna rikat nechce. Nevim co s tim a jak sama se toho zbavit tal jestli mate nejake zkusenosti? Dekuji
@Lucije90 Taky mě občas přepadne hrozný strach o maminku. Mám ji hrozně moc ráda a ona na mě vždycky měla velký vliv. Nedokážu si představit, že bych o ni přišla. Každopádně si myslím, že to může být i přenesený strach ze změny - jestli se člověk dokáže sám o sebe postarat. Protože maminka je možná podvědomě brána jako taková konstanta a záchranná síť a člověk se prostě bojí, že spadne hodně hluboko, když ji nebude mít. Ale to jsou jen takové úvahy, možná to máte jinak…
Myslím, že je to jen důsledek nevědomého strachu se odstěhovat.
Systém se bouří a způsob, jak tě donutit k tomu zůstat doma, je vyvolání úzkosti o mámu.
@monrom odstehovani bere velmi dobre. Je ji 50 let ale nemocna neni je zdrava (musim zatukat) a je tu snama i tata takze sama nebydli ale s tatou uz je to horsi ve smes se skoro furt jen hadaj o kravinach predevsim tata si vetsinou neco najde o cem by se mohl hadat a mamka uz v podstate nevi co ma delat. Vzdy sem o ni mela strach ale ne nikdy takovy..