Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Můj nádor - poraďte mi pochopit manželovo reakci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.3.16 08:01
Myslím si, že se to snažil zlehčovat, i když to v takové situaci vyzní dost blbě. Ale každý zvládáme strachy s stresy jiným způsobem. Prostě se o tebe bojí a sám neví, jak se v takové situaci chovat, jak se zeptat a má strach z odpovědi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:03
@garden píše:
Uvidíš, ale třeba tě tím nechtěl stresovato a pak si myslím, že to není rozhovor na Skype a telefon. Třeba by tě pak chtěl obejmout, kdyby to dopadlo špatně a on má taky nervy, cesta zpátky, byl by myšlenkama jinde a ty by ses o něj bála.
V tomhle prispevku vidim sveho manzela. Myslim si, ze jiste od rana nad vysledky premyslel, ale nechctel se ptat neosobne po skype, kdyby to nahodou bylo spatne. S manzelem jsem resila velmi podobnou situaci kdysi a mel stejnou reakci.Ale ja to s nim hned rozebrala po prijezdu domu a rikal, ze byl cely den v nervech.Ale bal se zeptat, kdyby to bylo spatne.Aby jeho reakce po telefonu nebyla neprimerena.Do oci mr pry pripadne mohl obejmout, nebo utesit.
Maji prostr jine myslenkove pochody…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:10
Já bych manželovi takové zprávy hlavně oznamovala sama, nečekala, že je ze mě bude muset tahat a neurážela bych se, kdyby se zeptal jiným tónem než bych očekávala (nemůžeme chlapům vyčítat, že se chovají v situacích jinak, než jak bychom se v nich zachovaly my ženy).
Jinak tobě přeju brzké uzdravení a doufám, že výsledky byly v rámci možností dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:16
@Anonymní píše:
Moc zdravím! Jsem docela zmatená, je to i situací v které se nacházím a potřebovala bych pomoci s pochopením manželovo reakce. Známe se spolu dlouhé roky, vztah máme moc fajn, překonali jsme už pár vážných těžkostí, svoji jsme 4 roky. Jde o to, že mi nedávno náhodou objevili docela velký nádor. Mám za sebou nějaká vyšetření, manžel se mnou všechny absolvoval, bral si kvůli tomu dovolené, vozil mě tam a byl mi velkou podporou. I když je tento typ nádorů zhoubný „jen“ asi v 10%, tak čekání na výsledky je dost stresující. Manža včera musel odjet na skok pracovně do Rakouska, pouze si tam něco odsedět, bral si sebou odpočinkovou knihu a stáhl díly oblíbeného seriálu, aby se nenudil. Vrátí se dnes večer. Dnes ráno jsem měla obdržet výsledky některých mých vyšetření - docela klíčových, byla jsem z toho čekání pěkně nervní což on věděl. Včera jsme se loučili a mluvili o tom, říkal že na mě bude myslet a bude držet place atd. Vrátila jsem se od doktora a psala mu sms jak se má, on odepsal, že v pohodě. Čekala jsem, že se bude zajímat, že později zavolá, ale nic. Viděli jsme se až večer na skypu a když jsme se už skoro rozloučili, tak si tak jakože vzpomněl, že vlastně už mám mít ty výsledky a jen tak „mimochodným“ tónem se zeptal jak to dopadlo.
Vůbec ten jeho pochod nechápu, nevím jak si ho mám vyložit. Kdyby to bylo naopak, tak bych do večera nevydržela čekat a chtěla bych znát ty výsledky co nejdříve. Jsem z tý jeho reakce mírně v šoku a nemám zrovna kapacitu na to, si jí nějak zracionalizovat. Dnes to na mě fakt působilo, jako kdyby mu to bylo snad jedno a zeptal se jen pro formu, že se to tak má, než aby ho to skutečně zajímalo. Jsem možná teď víc přecitlivělá, ale je mi to hodně líto.
Já možná zas nechápu myšlenkový postoj tvůj. Pokud jste chodili spolu na vyšetření, pokud jste se spolu obávali - tak prosím tě, proč když jsi se dozvěděla výsledky, proč jsi mu hned nepsala - je to dobrý, huráááá!!! Nebo naopak, napsat, zavolat, je to zlý? Proč ho trápíš nebo natahuješ?? Nerozumím spíš tobě. Kdyby to bylo naopak, psala bys tady: Byl dnes na vyšetření, spolu jsme se báli, ale já dnes jsem pracovně mimo. A on mi zatím vůbec nedal vědět…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:20
Podle mě měl jen strach. Ty jsi mu o tom navíc nic neřekla, tak si mohl myslet že je to zlé a bát se ještě víc. A řešit to na dálku…nechtěl rozhodit jednak tebe a jednak sebe.
Navíc ty jsi čekala že on se bude chovat přesně, jak ty si to představuješ. Ale takhle to nejde. Opravdu neumí číst myšlenky
Brzy se uzdrav
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:24
Já bych to viděla tak, že už jste toho kolem té nemoci podnikli tolik, že on to začal vnímat jako takovou samozřejmost, a navíc jestli všechno doteď vypadalo dobře, tak asi najel na vlnu, že to prostě bude dobré a ani si nepřipouští, že by nebylo, a tak dovedu pochopit, že při svých jiných starostech toho dne si toto ani neuvědomil.
Ale jak vidíš, nakonec si to přece jen uvědomil a zeptal se.
Podle mě je lepší, že jede na vlně - bude to v pořádku, než aby kolem tebe stresoval a každou hodinu volal, jestli tě někde něco nepíchlo, jestli tě neofouklo, jestli tě nezmohlo, žes vyšla schody…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:27
Moji mame nasli v r2009 rakovinu - nakonec vajecniku (kt mimochodem mela vyoperovane), trvalo dlouho nez to odhalili. Vypadalo to na 90%,ze neprezije. Muj tata neslysel, nevidel, snazil se zit normalne (denne za ni samozrejme chodil) - proste se od toho snazil ustrihnout, aby se nezblaznil. Strasne zestarl, bylo videt, ze ma strasnej strach, ale nechtel nic vedet - proste se bal, ze mu po 40-ti letech umre partnerka…
Takze myslim, ze se manzel strasne boji, ze reknes, ze to dopadlo zle, ale zaroven potrebuje slyset, ze je to ok…
Drzim pesti, at je vse OK!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:28
Ještě dodám vlastní příklad - mamka se léčí s rakovinou, teď už je jasné, že ji porazila, ale během léčení to bylo - ze začátku hrozný strach a stres všech v rodině, po každém vyšetření, ozařování jsme se starali, strachovali, vyptávali co a jak, ale postupem času, když to bylo lepší a lepší a už to prostě trvalo dlouho a vše vypadalo, že bude v pořádku, tak už jsem taky i zapomínala se jí zeptat - ty jsi vlastně dneska byla na vyšetření, co ti říkali?
Prostě už jsme najeli na vlnu, že to bude v pořádku..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:33
@Anonymní píše:
@garden Nevím no, kdyby mě chtěl obejmout nebo tak něco, tak se neptá vůbec a vyčká až po návratu. A lepší mě podpořit po telefonu nebo po skypu než mě v tom nechat samotnou - tedy to je můj pohled, jeho se může blížit tvému, kdo ví…ale mě to moc logické nepříjde. Nervy určitě má také, to máš pravdu! Ale jinak jestli myslíš, strach při řízení auta, tak on tam je letecky, protože to bylo na rychlo a jinak by se to nestihlo.
oni to ti chlapi mají dost jinak, uvidíš až se vrátí, já mám čerstvou zkušenost s mým mužem.
Měl nemocnou maminku, zjistili jí metastaze na játrech, dost fatální nález, tchyně bydlela 500km daleko, a nepřála si abych tam jela sním i s malou, což jsem respektovala, ale po každé návštěvě mi tvrdil jak je maminka v pohodě, vozil jí i k lékařce a že se jí výsledky lepší, no bylo mi to dost divné, po čtyřech měsících zemřela(což jsem svým racionálním chápáním čekala), on ztoho byl vyřízený. Teď jsem měla možnost mluvit se švagrovou, která pracuje v tomto oboru a když slovo dalo slovo, tak jsem zjistila, že mu to říkala jakou asi tak může mít prognozu, jenže on si to prostě nechtěl připouštět a choval se dle toho že pokud bude dělat jakože to není, tak to nebude.
Myslím že tvůj muž jedná podobně, nechce si to připustit, že by těch 10% mohlo existovat. Drž se a věř že až přijede, bude ti zase oporou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:36
Myslim, ze za jeho reakci muzes tak trochu sama
Ja bych na jeho miste cekala, ze das sama vedet. Ze prijde radostna sms ze je vse ok, nebo naopak telefonat ze vysledky jsou spatne.
Ja kdyby jsi se mi neozvala bych se obavala nejhorsiho a myslela ze to nechces resit na dalku. Myslim ze pri hovoru vecer cekal, ze zacnes sama a cekal spatne vysledky. Kdyz jsi nic nerekla zeptal se hold az na konci hovoru…
Rozhodne to z meho pohledu neni nezajem, nebo lhostenost. Spis kdyz jsi nedala vedet, ceka spatne vysledky a nechtel v tom rejpat takhle na dalku 
Doufam, ze vysledky jsou ok a preji brzke uzdraveni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:38
Edit. Svou zkusenost jsem rekla. Moc zvedavych v bolavem tematu
Příspěvek upraven 02.03.16 v 19:24
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 08:39
Napadlo mě, že prostě mohl mít strach se zeptat a tak to odsouval a odsouval..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 09:03
Zakladatelko, být tebou tak se hodím do klidu a nedělám z komára velblouda…
Kdyby tvému manželovi bylo jedno jak na tom zdravotně jsi tak s Tebou asi nejezdí po doktorech. A to že se nezeptal? Třebas čekal že když dopadnou výsledky dobře tak budeš volat Ty (to bych očekávala od svého partnera já ) no a jelikož ses neiozvala tak se mohl bát že to dopadlo blbě a co on s tím udělá když je XY km od baráku?
No přeju aby ses bro uzdravila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 09:07
Nečetla jsem diskuzi,
já si myslím, že měl prostě strach a dá se to pochopit..oni chlapi prostě uvažují jinak. Nic si z toho nedělej, už to, že se o tebe stará, jezdí s tebou po vyšetření, tak věřím, že mu na tobě záleží a má tě rád. Já si třeba myslím, že i ten můj by tak reagoval a chtěl by to řešit až by byl doma z práce.
Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
