Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Můj nádor - poraďte mi pochopit manželovo reakci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.3.16 09:07
Nečetla jsem diskuzi,
já si myslím, že měl prostě strach a dá se to pochopit..oni chlapi prostě uvažují jinak. Nic si z toho nedělej, už to, že se o tebe stará, jezdí s tebou po vyšetření, tak věřím, že mu na tobě záleží a má tě rád. Já si třeba myslím, že i ten můj by tak reagoval a chtěl by to řešit až by byl doma z práce.
Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 09:49
Myslim, ze jsi mozna trosku sklouzla do role profesionalniho pacienta, kdy se vsechno toci kolem tve nemoci a vsichni se musi povinne o tebe starat a zajimat se. Samozrejme, zazivas narocne a stresujici obdobi a nikdo ti toto nemuze vycitat - ja te jen na to upozornuji, protoze to nesvedci nikomu, zejmena ne vztahum a Tobe. Resit, jakym tonem a s jakym zajmem se kdo dotazuje na tvoje vysledky uz je moc. mas skvelyho chlapa, stara se dostatecne, neznechut ho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 10:02
Poslouchej, tys mu po doktorovi jen napsala, jak se má a o výsledcích jsi nic nenapsala? A nemůže teda být tak náááhodou trošku uražený, žes on se stará a ty mu ani nic neřekneš? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.16 12:28
Ahoj moc díky všem za reakce, hlavně:
@weyky @Halamka @Kakika @Šarlota4 @klarushka @Keysi24
Z vašich odpovědí jsem si udělala nějaký svůj „konstrukt“, který dává smysl a hodil mě do klidu 
.
@Annci To je téměř vyloučeno, on není vůbec urážlivý typ a pokud se někdy za milion uherských roků urazil, tak jsem to na něm zaručeně poznala…
@Pudloslava Díky za poznámku, dám si na to pozor, ale myslím, že to nebude potřeba. Nemám potřebu svoje onemocnění řešit se všemi, nevyžaduju žádnou povinnou péči od všech okolo, byla by mi naopak velmi nepříjemná. Jen od svého partnera tu podporu opravdu očekávám. S takovým, který by mi ji v takové situaci neposkytl, v míře jakou potřebuji, tak s takovým bych nebyla…Ty vlastně jinými slovy píšeš, že očekávání zájmu a péče nikomu neprospěje, ale to já si nemyslím. Zájem a péče je jedním z projevů lásky, která když je upřímná, nemůže nikomu fatálně ublížit.
- Citovat
- Upravit
2.3.16 13:41
@Anonymní píše:@Annci To je téměř vyloučeno, on není vůbec urážlivý typ a pokud se někdy za milion uherských roků urazil, tak jsem to na něm zaručeně poznala…
Takže jsi mu to skutečně neřekla? A to ti přijde ve vztahu normální? Tak snad když jdu k doktorovi, tak napíšu nebo zavolám, jak jsem dopadla. On ten druhý není jasnovidec, aby věděl, kdy jsi tam skončila nebo na jak dlouho to tam máš. Urážlivý být nemusí, ale jestli jsi mu nedala vědět, tak toto teda divný je, ale ne od tvého muže, to se nezlob.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.16 14:05
@Annci Já se nezlobím. Opravdu jsem mu to neřekla. Ta informace co jsem obdržela, se nedala shrnout do zprávy, byla by moc dlouhá. Prostě v té situaci jsem podle mého oprávněně očekávala, že mi zavolá on, až bude mít chvíli volného času, najde si příhodné klidné místo, abychom měli klid, přeci jenom tam byl pracovně! Já také nejsem jasnovidec, abych odhadla, kdy se mu tam telefonát bude hodit. A pokud ti to přijde divné, tak ok, ale mě by tedy varianta, že bych se urazila, kdyby mi přítel nedal vědět po vážném vyšetření, přišla ve vztahu o dost divnější než toto. Podle mého si v takové situaci zaslouží větší ohledy ten nemocný jakožto slabší článek. Než se v takové chvíli urážet, tak by spíš bylo na místě uvažovat nad tím, že to dopadlo blbě a ten člověk neví jak mi to má říct, protože chce oddálit ten moment, kdy může začít oprávněné trápení. Do té doby je to přeci jenom v jistém smyslu taková ta „sladká nevědomost“. Ale pokud to máš jinak, tak chápu…, ale urážení je podle mě nevyspělé chování. Já bych se taky mohla urazit, ale neudělám to tyhle, z těchto dětinských her už jsem dávno vyrostla. Snažím se to naopak pochopit a nějak zpracovat, aby mi to zbytečně nemuselo být líto, protože v hloubi duše vím, že mám muže, který mě skutečně miluje a stojí mi za to, snažit se chápat jeho chování, který sem tam není přesně podle mých očekávání…
- Citovat
- Upravit
2.3.16 14:39
@Anonymní píše:
@Annci Já se nezlobím. Opravdu jsem mu to neřekla. Ta informace co jsem obdržela, se nedala shrnout do zprávy, byla by moc dlouhá. Prostě v té situaci jsem podle mého oprávněně očekávala, že mi zavolá on, až bude mít chvíli volného času, najde si příhodné klidné místo, abychom měli klid, přeci jenom tam byl pracovně! Já také nejsem jasnovidec, abych odhadla, kdy se mu tam telefonát bude hodit. A pokud ti to přijde divné, tak ok, ale mě by tedy varianta, že bych se urazila, kdyby mi přítel nedal vědět po vážném vyšetření, přišla ve vztahu o dost divnější než toto. Podle mého si v takové situaci zaslouží větší ohledy ten nemocný jakožto slabší článek. Než se v takové chvíli urážet, tak by spíš bylo na místě uvažovat nad tím, že to dopadlo blbě a ten člověk neví jak mi to má říct, protože chce oddálit ten moment, kdy může začít oprávněné trápení. Do té doby je to přeci jenom v jistém smyslu taková ta „sladká nevědomost“. Ale pokud to máš jinak, tak chápu…, ale urážení je podle mě nevyspělé chování. Já bych se taky mohla urazit, ale neudělám to tyhle, z těchto dětinských her už jsem dávno vyrostla. Snažím se to naopak pochopit a nějak zpracovat, aby mi to zbytečně nemuselo být líto, protože v hloubi duše vím, že mám muže, který mě skutečně miluje a stojí mi za to, snažit se chápat jeho chování, který sem tam není přesně podle mých očekávání…
Hmmm, víš kolik je tady diskuzí o tom, co ženy očekávají a pak se diví? Když mluvíš o dětinskosti, dospělé by bylo mu napsat, až budeš mít chvíli, zavolej, je to na dýl. Ale chápu, že nejsi ve standardním rozpoložení a nechci se hádat. Ať se ti daří, v rámci možností 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.16 14:45
@Annci Jo něco na tom co píšeš je, ale máš pravdu, já fakt nejsem teď ve své kůži. Chvilkama se jako dítě cítím - ohroženě, zranitelně - ale snažím se to kočírovat. Jinak to, že ženy něco očekávají a pak se diví - to je normálka, divit se můžou, já se taky teď divím. Ale důležitý je nehledat chybu jen na tom druhém a snažit se právě o pochopení a toleranci. Já si třeba uvědomuju, že v týhle situaci může být chyba na mém „přijímači“. Ale mám prostě v hlavě teď velký chaos…
- Citovat
- Upravit
2.3.16 15:43
@Anonymní píše:
@Annci Jo něco na tom co píšeš je, ale máš pravdu, já fakt nejsem teď ve své kůži. Chvilkama se jako dítě cítím - ohroženě, zranitelně - ale snažím se to kočírovat. Jinak to, že ženy něco očekávají a pak se diví - to je normálka, divit se můžou, já se taky teď divím. Ale důležitý je nehledat chybu jen na tom druhém a snažit se právě o pochopení a toleranci. Já si třeba uvědomuju, že v týhle situaci může být chyba na mém „přijímači“. Ale mám prostě v hlavě teď velký chaos…
Teď jsi prostě rozhozená, to je vidět. Nehledala bych na tom žádnou zradu ani necitelnost. Opravdu se mohlo stát, že pro všechno to trápení nakonec zapomněl (já zapomněla, že mi zemřela babička…fakt, nekecám. Týden po její smrti se mě známý zeptal, jak se má a já řekla, že dobrý. Dodnes ten můj myšlenkový pochod nechápu).
Nebo vážně nevěděl, jestli už výsledky máš a nechtěl tě tak stresovat. Čekal, že až je budeš mít, ozveš se, případně napíšeš sms „až budeš mít čas, zavolej“
Nebo měl takový strach, že tam je něco špatně, že se bál se zeptat. A to divné chování „jakoby nenucené“ mohlo být tím stresem, co zažíval a strašně se snažil nedávat najevo, že si uvědomuje, že to může být i špatné.
Těch nebo je hodně a možná i on teď přemýšlí, proč ty jsi mu rovnou neřekla, jak to dopadlo, na co jsi čekala a proč jsi ho tak dlouho nechávala v nejistotě, i když už jsi výsledky znala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.16 16:15
@Kakika Asi mě opravdu nechtěl stresovat. Jinak mě tak napadlo, že strachy to asi nebylo. Spíš se prostě chtěl vyhnout nepříjemné situaci a odkládal to, co to šlo. Nevím jak to mám popsat, ale on je taková zvláštní povaha - dá se říct, že všechno prožívá tak nějak mělce nebo jak to říct. Mě ta jeho klidná povaha vyhovuje v 99% situací, ale tohle je to jedno procento, kdy se ta jeho přednost překlopila do nevýhody. Ta hranice mezi klidem/vyrovnaností a laxností/netečností, je občas velmi tenká…
- Citovat
- Upravit
2.3.16 16:35
Teda mě naprosto udivuje, jak se všechny toho jejího chlapa zastáváte. Normální je se o druhého zajímat a kor v takové těžké situace a všechny ho tady obhajujete, to mi rozum nebere. Ale každý to bere asi podle toho, co má doma, což je teda moc smutné. Zakladatelko, myslím, že by jsi si to s ním měla vyříkat, aby jsi se vnitřně netrápila, normální mi jeho reakce opravdu nepřijde a zajímal by mě důvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 17:30
Tak ja se uz mnohokrat zamyslela nad tim, jak musi byt tezke byt partnerem umirajiciho nebo tezce nemocneho - tady to muzu snad otevrit, zakladatelka nezemre. Jake je to mit porad pred sebou, ze muj milovany zemre, ze nemohu nic udelat, ze budu na vsechno sama, jak zvladnu postarat se o rodinu, jak to utahnu financne atd… a pritom si nesmet nikde ani povzdechnout a delat silneho hrdinu, protoze ja nemam narok, ja to preziju a ten nemocny potrebuje vsechny ty ohledy a peci. Kdyz zenske odchazi manzel za milenkou, tak se muze zhroutit, kdyz ji umira, tak musi byt silna za ty vsechny okolo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.16 17:33
@Anonymní píše:
Moc zdravím! Jsem docela zmatená, je to i situací v které se nacházím a potřebovala bych pomoci s pochopením manželovo reakce. Známe se spolu dlouhé roky, vztah máme moc fajn, překonali jsme už pár vážných těžkostí, svoji jsme 4 roky. Jde o to, že mi nedávno náhodou objevili docela velký nádor. Mám za sebou nějaká vyšetření, manžel se mnou všechny absolvoval, bral si kvůli tomu dovolené, vozil mě tam a byl mi velkou podporou. I když je tento typ nádorů zhoubný „jen“ asi v 10%, tak čekání na výsledky je dost stresující. Manža včera musel odjet na skok pracovně do Rakouska, pouze si tam něco odsedět, bral si sebou odpočinkovou knihu a stáhl díly oblíbeného seriálu, aby se nenudil
Vůbec ten jeho pochod nechápu, nevím jak si ho mám vyložit. Kdyby to bylo naopak, tak bych do večera nevydržela čekat a chtěla bych znát ty výsledky co nejdříve. Jsem z tý jeho reakce mírně v šoku a nemám zrovna kapacitu na to, si jí nějak zracionalizovat. Dnes to na mě fakt působilo, jako kdyby mu to bylo snad jedno a zeptal se jen pro formu, že se to tak má, než aby ho to skutečně zajímalo. Jsem možná teď víc přecitlivělá, ale je mi to hodně líto.
fakt si nemyslim, že se tě zeptal jen pro formu…jen tě třeba nechtěl vyloženě stresovat…a třeba čekal, že s tim začneš první…jinak doufám, že to dobře dopadlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.16 17:45
@brumdinka Díky moc! Jinak to zatím nedopadlo nijak, budou nutná další vyšetření. Takže nejistota trvá, bohužel, ale pořád je nějaká naděje, že to dopadne dobře. @Pudloslava
To co popisuješ je sice logické, ale pokud by partner přemítal převážně takto, tak je to sobec. Sobectví právě že otupuje takové to mravní cítění v nás vůči druhým lidem. Sobectví je logické, ale to ještě neznamená, že se jedná o dobrou věc. Jinak moc nevím, co jsi tím chtěla říct, přijde mi to jako takový výkřik do tmy. Když jsi se nad tím zamyslela, tak k čemu jsi, kromě toho, že je to těžké, došla? Co si tom myslíš? Ospravedlňují ty pocity co jsi popsala, partnerovu laxnost nebo ne?
- Citovat
- Upravit
2.3.16 17:48
Zažila jsem situaci jak na jedné tak druhé straně, a řekla bych, že čekal, že začneš ty.. když si řekla- napsala neutrální věc,, tak nechtěl dál se v tom pitvat.. napadlo ho, že se nic neděje, nemáš výsledky
Kdyby dopadly blbě, tak si mylsím, že hned v uvodu třeba brečíš a nebo jsi hodně smutná a on vytícil, že se ještě nic neděje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
