Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
No kdyz to prezenu, aby to nedopadlo tak, ze jakmile se uzdravis a bude jasne, ze ted uz ti nic nehrozi, partner odejde.
Samozrejme ze svemu zdravi mas dat prioritu treba pred zahranicni dovolenou. Ale prdet na vztahy v rodine, protoze ted mame jedine spolecne tema, podle neni ani hezke, ale, pokud bychom to vnimali ze sobeckeho pohledu toho nemocneho, ani rozumne.
Ja chapu, ze prozivas silnou uzkost, ale ted druhy je taky jen clovek, ne zdravotni pomucka pro tebe.
Ja, pokud bych oprvatu trvala na tom, ze se musi vsechno tocit kolem me, protoze jinak bych prosivala silnou uzkost, doufam, ze bych byla schopna vyjadrit svou vdecnost partnerovi a vysvetlit mu, ze je to pro me dulezite, kvuli memu strachu. Taky bych chtela vyjadrit nadeji, ze jiz brzy se pomery v rodine normalizuji.
Nekdy, pokud mam pocit, ze druhy nechce plnit moje pozadavky, neresit, zda jsou opravnene, nebo ne. Staci svest to na svoji slabost a trvat na tom kvuli tomu. V mem pripade „prosimte, vis ze jsem uchyl do hygieny, mohl bys prosimte vystetkovat WC pokazde kvuli me?“ ve tvem treba „hele promin, ja to proste potrebuju probrat, sedni si nekde a ja to na tebe vsechno vyvalim ted hned“.
@Pudloslava Díky za postřehy, ale fakt mám pocit, že to co popisuješ jde úplně mimo mě. Je, ale fajn, že to tu zaznělo, třeba to pomůže někomu, koho se to opravdu týká a kdo si tohle přečte. Jinak pokud by měl partner někdy odejít kvůli mé povaze, tak je to v pořádku. Byla by to jenom cena za to, že jsem si špatně vybrala. Nebudu přizpůsobovat své chování kvůli strachu, aby mi partner neodešel.
@Anonymní píše:
@Pudloslava Díky za postřehy, ale fakt mám pocit, že to co popisuješ jde úplně mimo mě. Je, ale fajn, že to tu zaznělo, třeba to pomůže někomu, koho se to opravdu týká a kdo si tohle přečte. Jinak pokud by měl partner někdy odejít kvůli mé povaze, tak je to v pořádku. Byla by to jenom cena za to, že jsem si špatně vybrala. Nebudu přizpůsobovat své chování kvůli strachu, aby mi partner neodešel.
a co takhle přizpůsobit své chování z lásky k tomu druhému? ![]()
@Anonymní píše:
@Pudloslava Díky za postřehy, ale fakt mám pocit, že to co popisuješ jde úplně mimo mě. Je, ale fajn, že to tu zaznělo, třeba to pomůže někomu, koho se to opravdu týká a kdo si tohle přečte. Jinak pokud by měl partner někdy odejít kvůli mé povaze, tak je to v pořádku. Byla by to jenom cena za to, že jsem si špatně vybrala. Nebudu přizpůsobovat své chování kvůli strachu, aby mi partner neodešel.
samozrejme, ja te doopravdy neznam, takze nevim, jak to doma mate. Reaguji jen na to, jak to na me tady pusobi.
@jdukolem píše:
a co takhle přizpůsobit své chování z lásky k tomu druhému?
Buď tě láska změní nebo nezmění, nad tím nemá cenu přemýšlet. A lidi se mají milovat takoví jací jsou. Čekat od druhého nějaké změny v chování je naivní. Pokud ve vztahu člověk nemůže být přirozený, sám sebou tak se podle mého názoru nejedná o kvalitní vztah. Já po partnerovi taky nechci žádnou změnu ani v tomto případě, snažím se to brát tak jak to je.
Každý je jiného zrna, někdo je pesimista, někdo optimista, já bych řekla, že zlatý střed…Jinak na sobectví v nemoci mám takový názor už roky, už od mala chápu, že nemocný musí myslet hlavně na své zdraví, že je to pro něj priorita numero uno. Zdraví sice není všechno, ale bez zdraví je všechno ničím.