Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Některé paní učitelky by asi chtěli, aby děti seděli jen u stolečků a nehýbaly se. Pokud je schopen vydržet u nějaké činnosti delší dobu a neblbnout tak nejspíš hyperaktivní nebude, ten by nevydržel u ničeho. Já bych léky taky nedávala, holt děti běhají a zlobí.
Mě přijde, že hyperaktivita je takový módní a hodně nadužívaný termín. Temperament je různý, někdo je klidný, někdo živý.
Já bych si teda asi k tomu psychiatrovi zašla, ať ho vyšetří. A pak případný posudek omlátila paní učitelce o hlavu ![]()
Podle toho co píšeš, mi přijde, že je to normální zdravý kluk.Akorát je trochu živej.
Žádný léky bych mu na to taky nedávala!!!Neskutečný,to chce aby jsi ho napráškovala a on celej den v klidu seděl u stolečku??
![]()
No nám se teda snažila namluvit,že syn je mentálně zaostalý a nabídla mi aby šel do školky/školy pro postižené a při tom mi sama do očí řekla, že syn je velmi šikovný na čísla/paměť na pravidla apod
.Syn má jen vadu řeči
.Rozebírala jsem to s naší logo ta kroutila hlavou a,že často to s maminkami řeší,protože je takhle nějak učitelka rozhodí ![]()
Anonymní píše:anonym 2
No nám se teda snažila namluvit,že syn je mentálně zaostalý a nabídla mi aby šel do školky/školy pro postižené a při tom mi sama do očí řekla, že syn je velmi šikovný na čísla/paměť na pravidla apod.Syn má jen vadu řeči
.Rozebírala jsem to s naší logo ta kroutila hlavou a,že často to s maminkami řeší,protože je takhle nějak učitelka rozhodí
Doktorka mě to také nedoporučovala. Dokonce mi i řekla něco podobné, co tu zaznělo a takový názor zastávám i já. Že by paní učitelky chtěly, aby seděl na fleku. Jinak pokud by měly být problémy, tak mi doporučila změnit školku. Mě k podávání takových léků nikdo nedonutí.
hmm tak já neanonymně…
chci tě jenom podpořit, radu asi nemám, ale ráda si nějakou vyslechnu ![]()
Zatím máme dítko jedno, druhé je na cestě.
Ze školky jsme natrefili na nejhorší třídu..tedy paní učitelky, jedna důchodového věku, druhá stará mladá, tak kolem 45. Obě evidentně zvyklé na to, že děti je poslechnou na slovo…
na to naše dítko jaksi není…ano je živější, hodně toho naběhá…
Já začínám být trochu zoufalá z jejich přístupu. Kdykoliv jsem se zeptala já na synovo chování, bylo mi řečeno, že ok, že nevybočuje z řady. Ale důchodová paní si manželovi několikrát stěžovala (manžel vodí prcka 1 max. někdy 2× týdně), že syn je divoký a že je neposlouchá. Já jsem to vcelku přhlížela…až do včerejška…kdy mi jen tak mezi řečí řekla mladší z učitelek…
po scéně, kdy syn už byl evidentně přetažený, utíkal domů…ale ona chtěla, aby tam něco douklízel, takže jsem ho musela násilím přivést zpět a trochu mu pomoci, aby spolupracoval…
..no vidíte maminko a takhle neposlouchá ani nás…jako co na to říct?? Co se po mně chce?? Abych ho zmlátila do bezvědomí, protože ve školce udělal/neudělal to a to??? Jak mám podle nich ovlivnit jeho chování tam?? Vždycky jsem si myslela, že ve školce jsou za ně zodpovědné ty učitelky?? Jak to mám dělat já, když jsem v práci nebo doma??
Ještě mě napadlo, že teď je konec měsíce a poslední možnost žádat přeřazení do jiné školky (my jsme původně jinou chtěli, ale tady už si syn zvykl, a přišlo nám jako nesmysl ho vytrhávat a aby si musel zvykat na nové prostředí)…po pravdě dnes jsem si ten papír vzala a váhám zda ho nevyplnit
ale jak s nima pak vydržím do konce školního roku?
Přijdu si jak šikanovaný rodič? Chtěla jsem si s nimi o všem promluvit bez přítomnosti syna, nemají zájem..mám jít za ředitelkou? Už se dost bojím, že si to pak vylejou na synovi…vážně nevím…
snad nevadí, že jsem se tak rozepsala, ale dost mě to trápí, tím víc že čekáme druhé a syn je doma povětšinou zlatý..a je vděčný pokud se mu někdo věnuje. Že neposlechne na slovo, jsem přičíátala jeho věku (chování učitelek mě mrzí i proto, že mají plnou třídu předškoláků a jen pár těhle malých prcků..čekala jsem, že se jim budou víc věnovat
)
![]()
Taky mi připadá že slovo - hyperaktivní - je véélka moda. Já mám taky hooodně živé dítě a beru to jako že mám zdravého klučinu. Jen je trošku temperamentnější no. Já zas byla za mala ten případ, co jen seděla potichu u stolečku, co by si učitelky vymyslely na mě? ![]()
I kdyby byl hyperaktivní, tak nechápu, co tím učitelka získá, když budeš mít nějakej papír???To že je dítě živé, není ještě hyperaktivní. To že běhá, není hyperaktivita. Myslím si, že nad hyperaktivitou se dá uvažovat, pokud by dítě vykazovalo známky nesoustředění, abnormální netrpělivosti apod.. To, že dneska je to trend…možná, jsem názoru, že na vině je potrava, kterou kupujeme a jíme, dříve opravdu byly děti jiné, protože nebylo tolik zbytečných přísad v potravinách. Ale hyperaktivitu jako takovou musí stanovit lékař
No tak já se moc ke školkám vyjadřovat nesmím (neovládám se pak…
), ale zakladatelko máš pravdu, dneska je každé druhé dítě „hyperaktivní“.
Já byla ve školkách na praxi a co můžu za sebe říct - nikdy mi nevadily živé děti, byly jako lavina, ale o tom to dětství je.
Co mě mrzelo bylo děti, které neposlouchaly - snažila jsem se vždycky zklidnit, otočit na sebe, dřepnout si a koukat do očí, ne že na ně budu pořvávat povely…
A některé stejně neposlechly.
Je rozdíl živý versus nevychovaný.
Živý - to je správné, od toho jsou to děti.
A dávat léky????
![]()
Já budu zase nepopulární, ale pro mne má slovo učitelek dost váhu. Tedy, samozřejmě ne takovou, abych kvůli němu jen tak „z fleku“ začala dítě cpát léky, tak to nemyslím. Ale školkové dítě, které už netráví všechen čas se mnou, to už nemám plně pod dohledem, nevím, jak se projevuje jinde a beze mne - proto je pro mě dost důležité, co o jeho chování říká ten, kdo je za něj v té době zodpovědný.
Kdybych byla na Tvém místě, tak bych se nad věcí přinejmenším pořádně zamyslela - a pokusila se získat co nejvíc názorů, tedy ode všech učitelek, co ho znají, od dalších lidí, kteří ho třeba hlídají, zkusila bych ho dát někam do hlídaného dětského koutku (a po hodince sondovat, jak se tam choval), víc bych ho pozorovala, atd… Prostě bych nad tím jen tak nemávla rukou s tím, že „zase chtějí nějakou diagnózu“.
No, já jsem na střední škole byla zdechlá dělat úkoly do předmětu Písmo, protože mě to zpravidla nebavilo, ale když mě nějaké téma zaujalo, většinou to dopadlo výborně. Moje učitelko z toho dostala dojem, že jsem schizofrenní, nebo maniodepresivní a doporučila mi vyšetření. Tak jsem šla k doktorce, ta si ťukala na čelo, ale žádanku mi dala a paní psycholožka mi dala papír o mém naprostém duševním zdraví. Já se aspoň ulila ze školy, dostala psychologický profil, doporučení o dalším studiu atd.
Někdy si říkám, že je šílené, co si učitelky dovolí, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že vím, že jsem v pohodě. A pak, kdo jiný by nám to měl říct?
Já bych s prckem šla i ráda, ledacos se člověk doví. Třeba může objevit nějaký jeho talent, nebo poradí, jakým směrem syna rozvíjet ![]()
taky mi to přijde, že hyperaktivita je dneska hrozně „modní“, že je jednodušší nacpat dítě prášky,.. děti zlobí, děti běhají, děti neposlouchají na slovo, nevidím v tom žádnou nemoc, ale dětskou přirozenost..
já bych osobně nešla ani za tím psychiatrem. rozhodně ne. jediné co, tak dítě vystresuješ. pokud jsi sama přesvědčená, že je všechno v normálu (podle popisu se mi zdá úplně jako náš starší..), stála bych si za svým a bránila ho proti jakýmkoliv „šťouračům mozků“, jako jsou psychiatři a psychologové.
přeju ti pevné nervy, protože to nebude jednoduché. my máme naštěstí super učitelky, které z toho nic nedělají a hlavně, ony ho zvládají, přijde mi, líp než já
bohužel, radu nemám, snad je věřit svému dítěti a snažit se o rozumnou domluvu s druhou učitelkou. ![]()
Davdan píše:
No tak já se moc ke školkám vyjadřovat nesmím (neovládám se pak…), ale zakladatelko máš pravdu, dneska je každé druhé dítě „hyperaktivní“.
Já byla ve školkách na praxi a co můžu za sebe říct - nikdy mi nevadily živé děti, byly jako lavina, ale o tom to dětství je.
Co mě mrzelo bylo děti, které neposlouchaly - snažila jsem se vždycky zklidnit, otočit na sebe, dřepnout si a koukat do očí, ne že na ně budu pořvávat povely…
A některé stejně neposlechly.Je rozdíl živý versus nevychovaný.
Živý - to je správné, od toho jsou to děti.A dávat léky????
![]()
možná mám nevychované dítě
někdy neposlechne ani mě??
myslela jsem že to patří k věku? Nebo vás všechny 3,5 leté dítě poslechne na slovo, bez náznaku odporu??
Asi opravdu nevím jak vychovávat, budu muset k psychologovi, ale se sebou ![]()
Otázka je jasná: zda každé dítě, které jakýmkoliv způsobem vybočuje z řady (dle představ paní učitelek v MŠ, ZŠ) musí mít nějakou diagnózu.
Po dnešním ranním zážitku v MŠ bych řekla, že ano.
Mám syna (4 roky), který je živější, má hromadu energie, moc dlouho u ničeho nevydrží (nicméně, když ho to opravdu baví, tak vydrží) a je mazlivý. Chodí do MŠ už od září (do této doby hodně marodil). Paní učitelky měly nějaké připomínky (u kterého dítka nemají), ale i chválily. Když jsem se ptala, jak moc zlobí, prý tak jako ostatní děti. Teď v lednu začaly mít různé narážky, že syn je hyperaktivní. Dnes to „vyvrcholilo“ tím, že mladší syn (18 měsíců) se proběhl po třídě. Hned padla otázka od paní učitelky, zda mladší taky tak běhá jako Maty (vím, že toto byl spouštěcí mechanismus, záminka, jak začít). Hned pokračovala, že Maty hodně běhá, u ničeho nevydrží, chce se mazlit apod. Prý je šíleně hyperaktivní. Ať s ním někam zajdu.
Volala jsem k dětské doktorce. Dozvěděla jsem se, že dnes takové chování řeší podáváním léků na uklidnění od psychiatra.
Syn není andílek, dokáže být divočák a momentálně se hrozně rád předvádí (bohužel ve špatném světle). A když jej něco zaujme, tak vydrží. Ale aby byl takový extrém, že by byl nezvaladatelný, to rozhodně ne. Stejně tak odmítám podávání léků. Můj dojem je, že paní učitelka chce mít klid a méně práce.
Omlouvám se za anonym, ale pro mě je to citlivé a chodí sem lidé, kteří znají mě i můj nick.