Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neuraz se prosim, nemyslim to zle, ale zda se mi ze je na tobe dcera zavisla vic, nez je zdravo - nebo mozna spis ty na ni? Mam stejne stareho syna a protoze z nej nechci mit mamanka, uz hodnekrat spal u babicek, nebo doma jen s tatou. Zvykal si na to postupne, nemel nejmensi problem. Myslim, ze bude fajn pro vas obe naucit se fungovat trochu nezavisle na sobe. Chapu, ze je ti asi mile ze dcera zboznuje a potrebuje jen tebe, ale doprej ji zcela nesobecky ten luxus ze ji budou mit i dalsi lide (jenz jsou soucasti jeji rodiny tak, jako ty) a ona to bude opetovat.
@lucenka píše:
A kdy jste se dohodli? Předpokládám, že ne dneska, takže nechápu, proč na to holku už nezvykáš delší dobu. Případně jak bys to řešila, kdybys musela do nemocnice? Nechápu tohle syslení sí dítěte jenom pro sebe přes noc
Přesně tak, jen jsem nechtěla bejt rypna, oddřelas to za mě ![]()
@zuzouš píše:
Přesně tak, jen jsem nechtěla bejt rypna, oddřelas to za mě
a budu tentokrát ukamenovaná já ![]()
@zuzouš píše:
Ať ti chlap pošle pár mms, kde je malá vysmátá, pomůže toZbytek budeš holt muset vydržet, sklízíš plody závislosti.
Tak mms by určitě pomohly, ale vzhledem k tomu, že zakladatelka psala, že si malou otec bere jednou týdně na 8 hodin, tak se ani nedivím, že víc jak jedna noc jí přijde jako nářez. Rozdíl je tatínek, kterého holčička vídá denně, tam pak není větší problém… Švagrové děti nechtěly spát u táty hodně dlouho (cca 3 roky), poprvé byly na noc u táty až cca v 5 letech toho mladšího dítěte… Ale tam se naštěstí domluvili… i když to bylo zřejmě asi ze sobeckého zájmu tatínka, nechtěl naštěstí nepříčetně ječící duo dětí (byť jeho vlastních…)
[ @zuzouš @lucenka No tak já jdu házet kameny
Můj syn 16.měsíců je zrovna taky pěknej mamánek, má prostě takové období, trochu víc mi z toho hrabe a když bych musela do nemocnice tak bych asi bulela, ale brala bych to tak že se nedá nic jiného dělat a oběma nám to prospěje. Babičky a tety vídá denně a přesto mi neustále visí na noze
I když se mi zakladatelky příběh zdá divný (ten chlap ze sociálky
) přesto si neumím představit, dát dítě jen tak, že mi to někdo řekl k někomu koho vidí jednou týdně i když je to otec. Záleží totiž jaký ten otec je, jaký mají vztah s dcerou i s její matkou
a spíš bych řekla, že je to blbost aby o tak malém dítěti jen tak rozhodl chlap ze sociálky ![]()
Já tě jdu podpořit, první dcera byla velkej mamánek a taky jsem to obě špatně zvládaly a dodnes s tím má občas problémy, ale už je jí 5 a pomáhá když si přes den zavoláme. Mladšímu bylo 8 měsíců když jsme se rozešli a tatínek si ho bral na víkendy hned. Respektive jsem mu ho já vnutila, nechtěla jsem aby pro něj byl cizí a v roce a půl najednou tam měl být na víc nocí. ALE mladší syn je naprostej pohodář a nemá s tímto nejmenší problém.
Za mě chtělo by to zvykat postupně jak ty tak malá, jak píšou holky třeba jednu noc… A ty si určitě udělej program. Pro mě to ze začátku bylo hodně těžký, hodně pomohly kámošky, šly jsme na vínko, byla jsem i přes dne pečená vařená, vyspala jsem se, odpočinula, uklidila. Často to na mě dost padalo ale zvykla jsem si a teď už se na svůj čas bez dětí těším. Na to jak se vrátí taky.
Zvykneš si, hledej na tom to pozitivní.
![]()
@natyber a proto jsem kluka na hlídání dávala přes noc od nějakých 5 měsíců a pak s tím neměl problém
Jinak s věkem je čím dál tím víc vyčůraný. Teď o víkendu předvedl krásnou scénu, když jsem ho nechávala hlídat večer babičkou. Slabý jedinec by podlehl. Ale jen co se zavřely za mnou dveře, už jsem slyšela radostný smích.
Zkus si představit, co všechno by jsi ráda podnikla a s dcerou to nejde. Je jedno jestli je to tůra na sněžku nebo se opít a vyspávat celý den v pyžamu.
Jde o zvyk, než se naučíš tenhle čas vnímat ne jako ztrátu ale příležitost.
Jinak přístupy jsou různý někdo preferuje zvykačku přísun krok přísun krok a někdo postaví situaci jako normální a tím spíš jí dítě zvládne. U nás třeba otec jen přes den, pak 4 dny no a pak vysoudil rovnou 14 dní. Měsíc v kuse u 3,5leté naštěstí neprošel.
No já si dovedu představit ty řeči, ve stylu to jsou jen 4dny nemůžete bránit ve styku, to by pak mohl chtít rovnou střídavku, to jsou jen 4dny…
@lucenka Já mám spíš problém, že jsem asi už stará a přecitlivělá
Zatím jsem ho na noc nikam nedala a už teď vidím tu hrůzu která mě čeká
u dcery jsem to tak neřešila a byla zvyklá, teď už se mlátím do hlavy, že ho někam musím fouknout, ale pořád mě hlodá nějaká blbá starostlivost jestli to ten můj chudáček přežije. No jistě že to přežije a určitě si to i užije, spíš jestli to přežiju já
Je fakt, že když někam jdu tak je doma s tátou, nebo občas se starší sestrou. Když pak je ženská sama, nebo má chlapa na prd tak to asi jde hůř učit to dítě od malička ![]()
Přinejhorším lexaurin pod jazyk
, je to jen tvoje úzkost z oddělení. Pokrok nezastavíš.
@mimoza666 píše:
Přinejhorším lexaurin pod jazyk, je to jen tvoje úzkost z oddělení. Pokrok nezastavíš.
No tak jista bych si nebyla, nevis, jak na to dite bude reagovat. Ja jsem se bez mamy neobesla tak do sedmi let, odevsad, kde jsem mela prespat, me vozila v noci domu, zvracela jsem a mela jsem hystericke zachvaty
a co je na tom pokrokoveho nevim, pokrok bych osobne videla v tom, ze se dva lidi dohodnou a nenechaji se nekym tretim tlacit do neceho na co nemaji, coz se v tomto pripade jaksi nedeje.
@martina.se řekni mi kdy už budeš rodit
pořád čekám téma martina.se porodila a nic
![]()
@Janha
separace začíná porodem. A ano osamostatňování je pokrok. Zakladatelka popisuje svoji úzkost dost jednoznačně. Dohoda jim nejspíš nešla, proto do toho vstupuje třetí člověk, zřejmě kolizní opatrovník.
@pusina1 píše:
@martina.se řekni mi kdy už budeš rodit![]()
![]()
pořád čekám téma martina.se porodila a nic
![]()
copak jsem tu jediná těhotná
![]()