Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Naděje snažilkám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.11.14 09:26
Naděje snažilkám
Ahoj holky,
tuhle diskusi jsem založila pro všechny, které se snaží o miminko dlouhou dobu a zatím se nezadařilo, nebo těhulkování dopadlo špatně.
Budu ráda, když vy, které měly to štěstí a po dlouhém čekání se mimíska dočkaly, se podělíte o svůj příběh. Chtěla bych tímto dodat hlavně psychickou podporu a sílu.
Je mi 25let, jsem 3 roky vdaná a s manželem jsme se o miminko snažili už pár měsíců před svatbou. Mám velmi nepravidelnou menstruaci, někdy i 70denní cyklus, takže vychytat ovulaci byl docela problém. Otěhotněla jsem až letos v červnu. Nikdy nezapomenu na ten pocit, když jsem poprvé spatřila // na testu. Bohužel jsem o dva dny později prodělala spontánní potrat. Byl to pro mě konec světa, beznaděj a bolest. Prý se to stává, víc vám nikdo neřekne. Trvalo měsíc než jsem se z toho vzpamatovala a byla schopná sebrat odvahu snažit se dál, zas od začátku. Rozhodla jsem se začít sledovat polohu čípku a hlen. Každý den mi přišlo vše stejné až jednoho dne jsem konečně zaznamenala změnu. Byla jsem si jistá, že je to ovulace. A byla. Nyní začínám 10tt, klepu na zuby a modlím se každý den, aby vše bylo vpořádku. 
Podělí se někdo další o svůj příběh a dá tak naději všem snažilkám?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.11.14 09:31
Cekali jsme dva roky. Vedeli jsme kde je problem, akorat jsme se rozhodovali zda zaplatit umele nebo si koupit motorku. Vyhrala motorka a cestovani a za 14 dni to bylo. Podotykam ze nemyslet na to jsme meli uz tak rok kdy jsme to odlozili pri stehovani do ciziny. Ted mame dceru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 09:35
Ahoj 
nám se podařilo pomocí IVF…více mám v podpisu 
Potichu gratuluji a ať se prcek drží 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 09:44
Naprosto souhlasím s tím, že když na to člověk přestane myslet, zadaří se. Když jsem se konečně smířila s tím, že po létě zkusíme umělé oplodnění - záložní plán, který 100% vyjde - a léto si užiju naplno, tak jsem nečekaně otěhotněla, bohužel tedy se špatným koncem. Jinak poté můj gynekolog při běžných vyšetřeních neshledal jediný problém. Každopádně si moc dobře vzpomínám, jak jsem sama nesnášela, když mi někdo radil, ať na to tolik nemyslím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 09:50
@LolitkaP Vidím, že jsi to tedy neměla vůbec jednoduché. 
Moc držím palce a přeji krásné těhulkování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 10:22
@JayLee Vždycky když se člověk smíří s horší variantou, dopadne to dobře Já jsem od začátku těhu každý den „čekala“, že začnu krvácet, nebo pak půjdu na UTZ v 8tt a nebude bít srdíčko.. pořád čekám nějaké neštěstí, ale zatím je vše, jak má být Po letech neúspěchu tomu pořád nemůžu uvěřit. Je fajn přečíst příběh s trnitou cestou, ale šťastným koncem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 10:30
Ahoj, tak já se taky přidám s naším příběhem, který snad bude mít šťastný konec. Snažili jsme se s manželem asi rok, když nás dr. poslal na kliniku. Zjistili hodně špatný spermiogram, tak nás narvali rovnou do IVF - neúspěšné. Šla jsem na LPSK, jestli mám vůbec průchozí vejcovody a jestli má teda smysl snažit se přirozeně. To bylo ok, ale gnydr. mi oznámil špatné výsledky z cytologie. Takže biopsie s výsledkem CIN II a CIN III. Následovala první konizace a po půl roce rekonizace, protože při prvním zákroku neodstranili všechny špatné buňky. V srpnu jsem tedy byla na rekonizaci a dr. mi opět sdělil, abychom 4 měsíce počkali se snažením. Navíc manželovi se hodně zhoršila morfologie - téměř všechny spermie patologické… No, a 2 měsíce po rekonizaci //. Tak teď čekám, jak dopadne 1. trimestr, abych se mohla po 2,5 letech snažení radovat nahlas… 
JInak rady o dovolených nebo o nemyšlení na to - tak ty nedám - já na to myslela furt 
A na dovolenou jsme taky jeli do mého vysněného Skotska, ale celou dobu plánování a organizování jsem si říkala „plánuju dovolenou snů, abych nemyslela na mimino“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 10:35
Gratuluju, že se podařilo a držím palce, aby bylo vše v pořádku Jinak k nadpisu : mám kamarádku, která se snaží intenzivně o miminko 10 let už s druhým partnerem. Prodělala X IVF, laparoskopií a všeho možného. Když jsem jí poradila, ať se zaregistruje třeba tady a popovídá si s někým, kdo má podobné trápení, tak mi řekla, že nechce. Její důvod je, že tu jsou většinou holky, které se snaží dva až tři roky a pak třeba otěhotní i spontálně. Pro ní jako opravdu dlouhodobou snažilku tyto příběhy nadějí nejsou, spíš prý naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 10:50
Taky za sebou mame trnitou cestu k miminku.po roce snazeni jsem na dovolene v Chorvatsku otehotnela a verila, ze vse bude v poradku. Nebylo, v 7tt se mimco prestalo vyvijet.neco se nepovedlo.dost me to sebralo, po takove dobe cekani, mi prisel svet desne nespravedlivej.Ale jako se vsim, cas mi pomohl se s tim vyrovnat. Plynul, kamaradky okolo me rodily a ja porad nic.Po dalsim roce jsem navrhla memu doktoru laparoskopii.On ji provedl a nic nenasel. Pry je vse v poradku a to me pomohlo. Rekla jsem si, na umele oplodneni nechci, neni duvod. Manzel mel sice horsi spermiogram, ale uplna hruza to taky nebyla. nechala jsem to tedy osudu a opravdu na to nemyslela a venovala se jinym vecem.Pul roku na to jsem necekane nasla // a vysledek vidite v metriku Cekani na miminko trvalo tedy 2,5 roku a povedlo se prirozene.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 10:59
Ahoj všem. Tak já přidám tedy příběh se smutným koncem. ¨
O mimčo jsme se snažili asi 3 měsíce. // na testu jsem objevila 2. ledna. Měla jsem radost. Už od začátku jsem měla takové divné tušení, nevim jak to popsat, ale prostě takový dojem, že je něco blbě, ale celou dobu všechno probíhalo v pořádku, ultrazvuky, šíjové projasnění, tripple testy… všechno naprosto ok. DOktor mi nabízel i kompletní screening, ale prý si myslí, že to potřeba není (hahaa). V 16. týdnu mi řekli, že čekáme holčičku. Z Aničky jsme měli obrovskou radost Pak přišla první věc…
Ve 20. tt na kontrole si doktor všiml, že srdce vypadá jinak. Znejistila jsem. Odkázal mě na to, at se objednám na ultrazvuk do nemocnice. Objednala jsem se, ale až za dlouhé 2 týdny. To čekání bylo hrozný.
Na ultrazvuku v nemocnici se potvrdilo, že srdce nevypadá tak ják má a je ještě kolem něj nějaká volná tekutina. Nechtěla jsem být už ani chvilku v nejistotě a poslouchat, že to bude dobré.. zeptala jsem se jí jak to opravdu vypadá. Prosila jsem jí, at mi to řekne hned… řekla, že to vypadá hodně špatně. Venku před nemocnicí - no hysterák. Prostě jsem na to už takhle zkraje neměla. Bylo mi jedno, že leje, sedla jsem si na zem, brečela a dokola omlala, že to nemůže být pravda, že ANička musí být zdravá. Manžel mi povídal, at naději ještě nezahazuju, už kvůli ní.
V nemocnici mě hned na druhý den objednali do Gennetu. Tam udělali ultrazvuk. Srdc bylo jakože na půlky rozdělené. Ty komory k sobě nepřisedaly tak jak měli a voda kolem srdce byla, která bránnila růstu plic nebo aspon jejich zárodkům. Takže odběr plodové vody, ještě pohovor s gennetičkou a ta nás objednala do Motola na dětské kardio (za 2 dny).
Na kardiu řekli, že srdce opravdu je jiné, nicméně funguje tak jak má, takže se to dá operovat a ta voda, té se dá zbavit ještě v těhotensvtí. S tímto jsme jeli zase do Gennetu za gennetičkou, chtěla vědět co a jak. Takže nám trochu svitla naděje, že to takový průšvih není. A já zase začala věřit, že to bude v pořádku.
No… odpoledne mi volala gennetička, že má výsledky z plodové vody. Ty základní. Když mi řekla, že je to špatné, přestávala jsem vnímat. Bohužel naše Anička měla Edw. sy.
To zoufalství a vzteklost co následovalo, to snad popisovat nebudu. Vyčítala jsem si, že jsem za to mohla já, že jsem měla jít na ten kompl. screening, že se na to mohlo přijít dřív (ted jsem ráda, že se na to vůbec přišlo).
Necelý týden na to jsem 23. května, po 3 dnech vyvolávaček a šílených bolestí zanechala v nemocnici naší holčičku, ve 23. týdnu. Ale ještě ten den jsem v nemocnici řekla, že to nezvdám, a chci to zkusit znovu. Rodiče i manžel na mě koukali jak na blázna…
Po tomhle všem jsem se izolovala od všech, mluvila jsem jen s rodičema, manželem a nej. kámoškou. V tom stavu jakém jsem byla, nešlo dlouho pokračovat, šla jsem k psychiatrovi. Musím říct, že první sezení jsem celé probrečela. Ale začala jsem se připravovat na kontakt s ostatníma, návratem do práce…
Snažit jsme se mohli po MS, co měla přijít v červenci. Naštěstí MS byla tak jak měla, a my se zase snažili. No a k mému údivu jsem 11.8. zase našla // na testu. Ale čárka byla viditelná už asi 7 dní před MS. Tomu se mi nechtělo věřit. Holky tady na emiminu se dělali srandu, že to budou dvojčata… jééje, jak já se nasmála s nima… 2-3 týdny na to jsem šla k doktorovi. No, spadla mi brada, když mi řekl, že čekáme dvojčata.
Tedka jsem 19. týden, mám za sebou snad milion ultrazvuků, screening, odběr plodové vody a všechno je v pořádku. naši 2 kluci se nejspíš mají dobře, rostou rychleji, váží tak jak mají. A tentokrát, už mám od samého začátku lepší pocit. Sice všechny testy jsou ok, ale vím, že furt není vyhráno. Nicméně, musíme už jen věřit. Udělali jsme vše, co jsme mohli. A věřím, že se jednou dočkáme všichni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 11:21
@YaaWoo Při čtení tvého příběhu jsem snad ani nedýchala. Hrozně moc mě mrzí, čím sis musela projít! 
Máš můj obdiv! Moc gratuluji a přeji mnoho zdravíčka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 11:23
@JayLee píše:
Bud rada užívej si to helezadny chmury uz jasny?
Já vím, měla bych si to mnohem víc užívat a docela si to i užívám, jen vím, že kdyby se stalo něco špatného, v hlavě by mi znělo : „Já to věděla!“ S každou prohlídkou a UTZ jsem klidnější 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.14 11:24
@nikolka89 děkuju snad to už tentokrát bude dobré TObě také přeji, at je vše ok a malý špunt roste
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
