Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Tak jak je to myšleno? Jsem rodilá Češka a prostě jako první mě napadá ta podřízenost. Podle mě by stačilo napsat -jedná podle zažitých pravidel slušného chování.
Ale to není pokora. Pokora je uvědomění si vlastní neomylnosti, vlastních chyb, přijetí chyb vlastních a s tím jde ruku v ruce přijetí chyb okolí. A respekt k okolí. Který v těch profesích prostě chybí. ( to samé je v mém oboru- jsem lékař)
@BohunkaP píše:
Pokora je takový správný střed mezi pýchou a přeceňováním sama sebe na jedné straně a sebepodceňováním na straně druhé.
Určitá schopnost sebereflexe, vědomí vlastní nedokonalosti a toho, že každý - tedy i já sám – dělá chyby.Je to vlastnost resp. schopnost, která je pro dobrého učitele (a vůbec pro každého, kdo se nějakým způsobem podílí na vzdělání či vedení druhých) naprosto zásadní.
Takže tam klidně může být napsáno-jedná asertivně. Podle téhle tvé definice. Protože já přesně vím, jaký typ rodičů a jak by reagoval na to, že s ním nejednáme s " pokorou" a že to máme v kodexu ![]()
1. Pokud neustále vyrušuje musí mít poznámky za chování, jako podklad k napomenutí
2. Říkat před ostatními rodiči takové informace je zcela nevhodné
3. Některé školy mají povinnost informovat o kazeňskem postihu předem, jiné školy to mají nastavené tak, že máte sama kontrolovat žákovskou/bakaláře/edupage a za určitý počet poznámek přijde automaticky nějaký další postih.
Máte školní řád tam vše najdete.