Nároky bývalého na naše dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
6119
14.7.20 22:34
@Anonymní píše:
@SlečnaDahlia
Hmotný důkaz nemám. Ale to, že se se mnou rozešel právě kvůli těhotenství věděli snad všichni i jeho rodina. Jeho matka dokonce každý rok pošle sms k narozeninám. Ale ani ta zájem o žáden kontakt nejevila. :nevim:

Pro klid v duši bych mu poslala zprávu ve smyslu „Vždyť jsi ho odmítl vidět, odmítl ses po narození nechat zapsat do RL, malý tátu má“ - jakmile ti odepíše tak, že to nepopře a naopak se bude vymlouvat, proč to nešlo, tak máš doklad o tom, že o něm věděl. Nicméně i kdyby ne, myslím, že mu můžeš s klidem v srdci doporučit, ať si to klidně řeší soudně. Pravděpodobnost, že by soud vyškrtl z RL dítěte plně fungujícího tatínka, který se otcovství v prospěch do tého chvíle dítěti zcela cizího člověka vzdát nechce, je prakticky nulová. Někdy je krev prostě méně než voda.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
14.7.20 23:26
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych radu. Se svým bývalým přítelem mám 6ti leteho syna. Bývalý mě opustil v těhotenství s tím že dítě nechce a že vychovávat nebude. Ať se starám sama. Že nechce být zapsaný ani do rodného listu syna. Takyže nebyl. Usoudila jsem, že nechci aby někdo kdo nemá zájem mohl figurovat v budoucnu ve věcech ohledně syna. Alimenty tedy neplatil. Ovšem po porodu mi to zaclo být líto a bývalému jsem napsala zprávu, že se malý narodil, jeho jméno, váhu, velikost a nezapomněla jsem dodat, že kdyby chtěl, může se stavit. Neodepsal, zájem žáden. Od té doby jsem ho nekontaktovala. Žáden zájem nebyl ani z jeho strany. Když byl malému rok, našla jsem si přítele, rok zpět jsme se vzali a můj manžel se nechal zapsat do synova rodného listu. Malého zbožňuje už od malička. Nyní spolu čekáme holčičku. Jenže nastal problém. Pravý otec malého se ozval. Malého v životě neviděl ale chce podat žádost k soudu na střídavou péči a nechat se zapsat do rodného listu on. A mě by teda zajímalo, jestli je toto vůbec možné? Může se po 6 letech úplného nezájmu nyní domáhat střídavé péče a chtit být zapsaný v rodném liště?

Myslím, že v dnešní stavu práva není ani aktivně legitimován k popření a určení otcovství v situaci, kdy otcem je muž na základě první či druhé domněnky. Jeho počin by tedy musel vést ke změně zákona (o překážce prominutí zmeškání popěrné lhůty nemluvě). ALE - zákon nevylučuje svěření dítěte do střídavé péče matky s manželem a biologického otce. Tedy čistě teoreticky, zákon umožňuje jak péči, tak styk biologickému nematrikovému rodiči. Proti stojí pouze stereotypy rozhodování, ale podle zákona to jde, dokonce by nebyl ani výživou povinný. Obávám se ale, že pokud se biologický otec obrátí na normálního právníka, vysměje se mu. Pokud se obrátí na mě, tak bych ho vzal. Dej mu na mě kontakt :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.7.20 23:48

Já takovouhle kauzu řešil. Nejprve se musel ten chlap domoci rozsudku o tom, že opravdu je otec - od testů otcovství se nakonec ustoupilo, matka přiznala, že otcem je. Pak bylo další jednání o tom, aby byl v rodným listě. Jenom tahle akce trvala přes dva roky. Pak se teprv začalo řešit, jaký kontakt s dcerou by pro ně byl vhodný - na to se dělal znalecký posudek u psychologa. Pak soud určil, že se s ní má stýkat jednou měsíčně na dvě hodiny v nějakým centru pod dohledem odborníka, aby si vytvořili vztah. Potom teprve za další půlrok si ji mohl vzít domů na návštěvu.

  • Citovat
  • Upravit
72725
15.7.20 08:05
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych radu. Se svým bývalým přítelem mám 6ti leteho syna. Bývalý mě opustil v těhotenství s tím že dítě nechce a že vychovávat nebude. Ať se starám sama. Že nechce být zapsaný ani do rodného listu syna. Takyže nebyl. Usoudila jsem, že nechci aby někdo kdo nemá zájem mohl figurovat v budoucnu ve věcech ohledně syna. Alimenty tedy neplatil. Ovšem po porodu mi to zaclo být líto a bývalému jsem napsala zprávu, že se malý narodil, jeho jméno, váhu, velikost a nezapomněla jsem dodat, že kdyby chtěl, může se stavit. Neodepsal, zájem žáden. Od té doby jsem ho nekontaktovala. Žáden zájem nebyl ani z jeho strany. Když byl malému rok, našla jsem si přítele, rok zpět jsme se vzali a můj manžel se nechal zapsat do synova rodného listu. Malého zbožňuje už od malička. Nyní spolu čekáme holčičku. Jenže nastal problém. Pravý otec malého se ozval. Malého v životě neviděl ale chce podat žádost k soudu na střídavou péči a nechat se zapsat do rodného listu on. A mě by teda zajímalo, jestli je toto vůbec možné? Může se po 6 letech úplného nezájmu nyní domáhat střídavé péče a chtit být zapsaný v rodném liště?

To už má smůlu.. Jako otec je zapsaný jiný muž

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
15.7.20 09:57
@Anonymní píše:
Já takovouhle kauzu řešil. Nejprve se musel ten chlap domoci rozsudku o tom, že opravdu je otec - od testů otcovství se nakonec ustoupilo, matka přiznala, že otcem je. Pak bylo další jednání o tom, aby byl v rodným listě. Jenom tahle akce trvala přes dva roky. Pak se teprv začalo řešit, jaký kontakt s dcerou by pro ně byl vhodný - na to se dělal znalecký posudek u psychologa. Pak soud určil, že se s ní má stýkat jednou měsíčně na dvě hodiny v nějakým centru pod dohledem odborníka, aby si vytvořili vztah. Potom teprve za další půlrok si ji mohl vzít domů na návštěvu.

To ale asi bylo v případě, že otec nebyl v RL uveden. Nebo ne? to je totiž jiný právní titul - určení otcoství. Pokud ale otec je, musí se nejprve popřít otcovství prvého. A to mohou je papíroví matka a otec. Dříve mohl i státní zástupce, ale to zrušili.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1908
15.7.20 10:11

@canaglia můžu se blbě zeptat? Pokud by nebyl výživou povinný, tak by třeba mohl po matce požadovat vstupné do zoo za kluka (kdyby šli spolu)? Jako trávit čas, ale aby ho to nic nestálo? A měl by tedy práva otce nebo by šlo jen o ten styk?
Nejedná se mi o nic konkrétního, jen mě to zaujalo. 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
15.7.20 21:06
@Sue2008 píše:
@canaglia můžu se blbě zeptat? Pokud by nebyl výživou povinný, tak by třeba mohl po matce požadovat vstupné do zoo za kluka (kdyby šli spolu)? Jako trávit čas, ale aby ho to nic nestálo? A měl by tedy práva otce nebo by šlo jen o ten styk?
Nejedná se mi o nic konkrétního, jen mě to zaujalo. 8o

Zákonná úprava je taková, že usilovat o svěření dítěte do péče může prakticky kdokoliv. Zde není omezena aktivní legitimace. Biologická vazba je jedním ze 4 kritérií daných judikaturou, tedy toto kritérium naplňuje matka i biologický neprávní otec stejně. Dalším kritériem je zachování rodinných svazků - zde selhává matka, protože porušila ústavní právo dítěte na znalost a péči biologického otce tím, že ho odstavila novým manželem, tedy biologický neprávní otec splňuje kritérium lépe než matka. Další kritérium je schopnost zajistit potřeby dítěte, to mohou rodiče splňovat stejně a poslední kritérium je přání dítěte, které bude ovlivněno aktuálním stavem. Takže ze 4 kritérií dvě naplňují stejně, jedno lépe otec, jedno matka, takže svěření do střídavé péče vyloučeno není, dokonce je presumováno.
Když by k této situaci došlo, pak biologický otec, neprávní, není nositelem rodičovské odpovědnosti, ale není ani povinen výživou. Povinen výživou je matka a právní nebiologický otec. Tedy v rámci střídavé péče by bylo vyměřeno výživné matce a právnímu nebiologickému otci ve prospěch biologického otce, kterému by výživné nemohlo být stanoveno - nemá vyživovací povinnost. Ale měl by povinnost s pomocí výživného, hradit potřeby dítěte v době své péče.

Pokud jde o styk, pak je to zcela jiný právní titul, kdy se styku může domáhat osoba příbuzná nebo jinak blízká, kde by pro dítě absence styku byla újmou. Což biologický otec také může být. Pak jako stýkající se osoba by měl právo na poskytnutí materiálního vybavení na styk, ale ne na úhradu přímých nákladů. Tedy měl by s sebou dostat na hory kompletní lyžařskou výbavu (pokud ji dítě má), ale náklady za pobyt a vleky by hradil ze svého. Výživné by samozřejmě neplatil. Tedy do doby, než by se právní nebiologický otec nassral a popřel by otcovství :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Je to srozumitelné?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1908
15.7.20 21:15

@canaglia ano, děkuji za výstižnou odpověď, mě se nechtělo rozepisovat, ale tohle vysvětluje všechno, co mě zajímalo :palec: :potlesk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6460
16.7.20 16:22

@canaglia Můžu se přidat s dotazem? Píšeš, že v 1 z kritérií selhává matka, jelikož porušila právo dítěte na biologického otce. Ale jak je to v případě, že ten otec prostě nemá zájem o nic, v RL být nechce, jako je to v tomto případě? Posuzuje to soud individuálně nebo se to prostě bere jako chyba matky, ačkoliv neměla možnost biologického otce k něčemu nutit?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
16.7.20 16:49
@Liška32 píše:
@canaglia Můžu se přidat s dotazem? Píšeš, že v 1 z kritérií selhává matka, jelikož porušila právo dítěte na biologického otce. Ale jak je to v případě, že ten otec prostě nemá zájem o nic, v RL být nechce, jako je to v tomto případě? Posuzuje to soud individuálně nebo se to prostě bere jako chyba matky, ačkoliv neměla možnost biologického otce k něčemu nutit?

Může podat žalobu na určení otcovství, čím udělá maximum pro to, aby dítě mohlo znát svého biologického rodiče. Případně pak vzniká i právo na výživu a na péči. Jak a kdy s tím biologický otec naloží, je věc jiná.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44228
16.7.20 17:39
@canaglia píše:
Může podat žalobu na určení otcovství, čím udělá maximum pro to, aby dítě mohlo znát svého biologického rodiče. Případně pak vzniká i právo na výživu a na péči. Jak a kdy s tím biologický otec naloží, je věc jiná.

Ale ten otec ze zakladatelcina příběhu měl taky právo podat žalobu na určení otcovství. Věděl od začátku, že je otcem, nechtěl být zapsán, nechtěl se starat..Vzpomněl si až po šesti letech, kdy byl na dávno na místo otce zapsán někdo jiný, manžel matky a rodina funguje.

Opravdu by bylo právo na jeho straně, že si po šesti letech vzpomněl, že někde má dítě?

Ten právní pohled, co jste k tomu psal, o biologickém otci bez povinnosti vyzivovat, ale s nárokem na styk, je sice hezký, ale doufam, že je to jen teorie nebo utopie. Pevně věřím, že soud by nechal udělat rozsáhlé znalecké posudky, protože toto by mohlo zničit fungující rodinu zakladatelky a taky vztah její s novým manzelem(určitě by si to nenechal líbit).

Tento otec měl přece právo nechat se zapsat v době, kdy o to zakladatelka stála nebo v době, než byl zapsán její nový manžel. Kdykoliv mohl podat tu žalobu. Takto to vypadá jako schválnost, soud by to určitě zkoumal. Znalecké posudky na všechny strany a pokud by se jednotlivé strany odvolavaly, trvalo by to i několik let. Taky si myslím, že by jednotlivé strany musely dokazovat fakta, jak to tenkrát bylo.

Ještě jedna věc, toto by šlo taky z peněz daňových poplatníků, jak běžné soudy o svěření do péče? Kdo by to celé zaplatil?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
16.7.20 18:53
@Jana206 píše:
Ale ten otec ze zakladatelcina příběhu měl taky právo podat žalobu na určení otcovství. Věděl od začátku, že je otcem, nechtěl být zapsán, nechtěl se starat..Vzpomněl si až po šesti letech, kdy byl na dávno na místo otce zapsán někdo jiný, manžel matky a rodina funguje.

Opravdu by bylo právo na jeho straně, že si po šesti letech vzpomněl, že někde má dítě?

Ten právní pohled, co jste k tomu psal, o biologickém otci bez povinnosti vyzivovat, ale s nárokem na styk, je sice hezký, ale doufam, že je to jen teorie nebo utopie. Pevně věřím, že soud by nechal udělat rozsáhlé znalecké posudky, protože toto by mohlo zničit fungující rodinu zakladatelky a taky vztah její s novým manzelem(určitě by si to nenechal líbit).

Tento otec měl přece právo nechat se zapsat v době, kdy o to zakladatelka stála nebo v době, než byl zapsán její nový manžel. Kdykoliv mohl podat tu žalobu. Takto to vypadá jako schválnost, soud by to určitě zkoumal. Znalecké posudky na všechny strany a pokud by se jednotlivé strany odvolavaly, trvalo by to i několik let. Taky si myslím, že by jednotlivé strany musely dokazovat fakta, jak to tenkrát bylo.

Ještě jedna věc, toto by šlo taky z peněz daňových poplatníků, jak běžné soudy o svěření do péče? Kdo by to celé zaplatil?

V daném případě měl šanci žalovat určení, psal jsem to obecně.
Na čí straně by bylo právo by záleželo nejprve na známostech, pak na sympatiích, pak na předsudcích, pak na stereotypech rozhodování pak teprve možná na schopnostech zastoupení a zákonné úpravě…

Ono to není zase tak špatné. Případ, kdy si žena uplete dítě s nepohodlným otcem, aby se mu vyhnula, tak se ještě před porodem vdá a má prakticky vymalováno. Pak bych biootce klidně podpořil, pokud by chtěl střídavku a neplatit výživné. Je to kus od kusu.

Znalecké posudky hradí účastníci, ale někdy stát. Třeba jedné paní, co měla Audi A6, dvě bydlení, pravidelné zahraniční dovolené, tak jí přiznali osvobození a posudek platil otec a stát. Ale vše je na rozhodnutí soudu, kdo to zaplatí. Dvakrát se mi podařilo ukecat soudkyni, že to rodičům k úhradě nedala vůbec, ale to jsou výjimky.

V případě neprávního biootce by byly asi dvě cesty, buď genetický test, který by v případě prokázání měla platit matka, nebo souhlasné prohlášení bez znalečáku, pokud by si matka byla jistá a nechtělo se jí platit posudek. nicméně zažil jsem i žalobu na určení, kde odporovala matka, test ukázal že má otec pravdu, ale stejně náklady hradil otec.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
16.7.20 19:01
@Jana206 píše:
Ten právní pohled, co jste k tomu psal, o biologickém otci bez povinnosti vyzivovat, ale s nárokem na styk, je sice hezký, ale doufam, že je to jen teorie nebo utopie.

Jo, přesně takto označila jedna soudkyně mé názory: „Je to ústavně konformní, ale utopické“. Jinými slovy, domáhat se výkladu zákona souladně s ústavními právy je v ČR utopie. Vono totiž jde o právo dítěte v prvé řadě na znalost a péči biologických rodičů, takže soud by měl prakticky nepřihlížet k důvodům, proč se otec probral po x letech, ale hlavně by měl dítěti dopřát péči biologického otce jako jeho ústavní právo, samozřejmě po vážení dalších práv, zde konkrétně na nezasahování do rodinného života apod. Bylo by to hodně komplikované a vyžadovalo by to dost nadhledu, aby se člověk nenechal strhnout odsouzením otce a tím se nepřekrylo to, co je opravdu pro to dítě nejlepší.
Nicméně uznávám, že by to soudcům hlavu zamotalo, horkotěžko Ústavní soud připouští styk biologického neprávního otce, takže nějaká střídavá péče, ač ze zákona přípustná, by byla průlomem. Ale zase když Ústavní soud odsouhlasí rodičovství současně dvěma chlapům, z nichž jeden je bio a druhý ne, a neví se který, tak v téhle sodomě je střídavka pro biologického neprávního otce pohodička.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44228
16.7.20 21:09

@canaglia Děkuji za vyčerpávající odpověď. Ptala jsem se hlavně proto, že mě takové případy zajímají. Máte pravdu v tom, že se člověk nesmí nechat strhnout prvním dojmem, že by biologický otec byl ten špatný, že se léta nezajímal a teď chce ničit fungující rodinu(nemusí být vždy fungující u každého takového případu, ale než by znalecké posudky prokázaly něco jiného, lze to předpokládat).
Důležitý je skutečný zájem dítěte. Ty okolnosti a vztahy jsou taky individuální. A o tom, že v první řadě má dítě právo znát své biologické rodiče, vím. Je to tak i u adopci. Dítě musí vědět, že je adoptovano, nejpozději s nástupem do školy a prý má právo i na informace o biologické rodině, pokud jsou ty informace k dispozici.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
17.7.20 08:06
@Jana206 píše:
@canaglia Děkuji za vyčerpávající odpověď. Ptala jsem se hlavně proto, že mě takové případy zajímají. Máte pravdu v tom, že se člověk nesmí nechat strhnout prvním dojmem, že by biologický otec byl ten špatný, že se léta nezajímal a teď chce ničit fungující rodinu(nemusí být vždy fungující u každého takového případu, ale než by znalecké posudky prokázaly něco jiného, lze to předpokládat).
Důležitý je skutečný zájem dítěte. Ty okolnosti a vztahy jsou taky individuální. A o tom, že v první řadě má dítě právo znát své biologické rodiče, vím. Je to tak i u adopci. Dítě musí vědět, že je adoptovano, nejpozději s nástupem do školy a prý má právo i na informace o biologické rodině, pokud jsou ty informace k dispozici.

Právo na informace jsou součástí práva na styk dle čl. 2 písm. a) Úmluvy o styku s dětmi. Tedy jde o realizaci práva podle č. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin