Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Naučili jste své dítě samo usínat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.8.14 08:29
@kar-maa AHoj, já právě že moc dobře chápu, že je to těžké! Rozhodně neodsuzuju, jen jsem odhodlaná to dělat jinak. U těch malinkých miminek je to jiný, ale jak jsou ty dětičky větší, přes půl roku, tak si myslím, že už se to dá zkoušet do postýlky. Mě na tom nejvíc štve, že jsme si to způsobili sami. Ale každé dítě je jiné a třeba to všechno bude jinak, naplánovat si to můžu jak chci 
Kojila jsem taky jen v leže, jinak nám to nešlo. Do 3 měsíců spala v postýlce, nakojila, krkla, položila, spala. Pak mi pomáhal manžel, a rozmazlil jí. Vyprávěl, houpal a bůh ví co, a nakonec se takhle zmlsala. Tak snad po 3 letech už to bude lepší 
Máme půl roku na to se vyspat Než bude druhé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.14 14:52
@an-dil-ek Ja mam podobny problem. Koupila jsem si knizku Klidne spani a ukladani. Nemuzu potvrdit, ze to opravdu funguje, zacala jsem to totiz zkouset teprve nedavno, ale podle me to zni logicky a fungovat to bude…doufam.
Je tam popsano nekolik zpusobu, jak naucit dite spat bez toho, aniz by se muselo nechat vyrvat.
A to, ze dite spi s vami v posteli, tak nedela problem s usinanim jako takovym, myslim, ale s nocnim probouzenim to muze souviset. Nektere deti spi v posteli rodicu mnouhem hur nez kdyby spali ve sve postylce. Probudi je treba chrapani nebo otaceni na posteli atd.
Jinak v te knizce je napsano treba i jak naucit spat v postylce nebo ve svem pokoji atd.
Myslim, ze za precetni nic nedate. A treba vam to pomuze. Knizka nebyla ani moc draha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.14 13:43
@Jitka-DD Tak jsem narazila na Vasi diskusi a vice mene jste mi v ni odpovedela na vsechny me otazky.
Jen by me zajimal Vas nazor, myslite si, ze to vytahovani bradavky z pusy, aby nakonec usnul sam, coz se mi dari pokazde, k necemu povede? Eventuelne, jak si myslite, ze by to melo dal pokracovat? Myslite si, ze se nakonec nauci i sam se pred spanim dostatecne uklidnit, aby nakonec usnul i bez prilozeni k prsu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.14 18:47
@kar-maa Ne, že bych nevěřila, že se nedá špatných návyků zbavit i po 6. měsíci. Jen to většina knih uvádí jako „hodně náročné“, proto je lepší problémům předcházet a řešit je zavčas. Po 6. měsíci už se většinou začnou doporučovat právě ty vyřvávací metody. Každopádně ta kniha Klidne spani a ukladani je velmi dobrá na to jemné odnaučení návykům i později. Akorát jsem občas někde četla o tom, že se k dudlíku po 6. měsíci vytváří nějaká forma citového vztahu a je potřeba být opatrnější s tím odvykáním, aby si dítě právě ze stresu nezačalo cucat paleček.
Jinak nejde o žádnou moji metodu já jen vypsala základní věci ke spánku dětí do diskuze. Nic víc.
Co se týká Vašeho problému, zatím jsem na to odvykání usínání u prsa nic lepšího než tu metodu z knihy Klidné spaní a ukládání nenašla. Ale mohu ještě doporučit drobnou změnu v technice kojení, byť jak píšete, spíše jde synovi o to dudlání. Jedná se o techniku stlačování prsa, je popsaná tady: http://kojim.webnode.cz/…covani-prsu/ Nevím, jestli je to z textu pochopitelné, já tu techniku znám z kurzu kojení. Jsou děti, které u prsa usínají proto, že jim mléko teče moc pomalu. A většinou je to problém mladších dětí. Ale můžete tím získat třeba více času na to „odnaučení usínání u prsa“.
A jak vlastně syna uspáváte ve dne? Tam by byl prostor zkusit „oddělit“ spánek od kojení (to myslím také Pantley zmiňovala). Mohla byste jej zkusit nakojit a pak mu po vyndání bradavky z pusy nabídnout hru, písničku, něco, co má rád - chování, hlazení, povídání. A pak jej zkusit položit do postele/postýlky a nechat usínat. Když začne plakat, tak jej opět na chvíli přiložit k prsu a pak znovu to stejné. Asi to bude dost těžké na provedení, tak mne napadla taková „hloupost“. Třeba můj syn je zvyklý na dokrm přes stříkačku a malíček. Vyžaduje si můj malíček i na přejíždění po dásních místo kousátka. A když jsem někdy neměla po ruce dudlík, dala jsem mu na chvíli právě malíček na dumlání. Nevím, co na to řeknete, ale můžete to zkusit na tu přechodnou dobu, než mu třeba stihnete opět dát prso.
S tím usínáním v postýlce… pokud chcete, aby usínal nejlépe ve vlastní postýlce, máte možnost si aspoň dočasně přirazit jeho postýlku k posteli bokem a oddělat tu jednu stranu tak, aby naléhala na postel? Pokud ano, mohla byste ho mít v posteli a postupně jej takto dávat blíže a blíže vlastní postýlce, aby se naučil, že je to jeho bezpečné místo, kde může spát. (něco jak je na straně 99/100 v té knize a potom postup od strany 117, ale zatím jen na to, aby se dítě přesunulo z postele do postýlky vedle Vás).
Co se týká sezení a lezení, tak se všechny knihy shodují v tom, že v tomto období je dítě novým pohybem natolik nadšené, že jej chce zkoušet pořád a ihned. A neumí se z něj třeba ještě dostat do lehu, takže proto si volá Vaši pomoc. To stejné nastává v době, kdy dítě začne chodit. Na toto v knihách bylo jen jediné - v klidu dítě položit do jeho obvyklé polohy na spaní, pohladit, uklidnit, aby opět spalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.14 19:15
@kar-maa píše:
@Jitka-DD Tak jsem narazila na Vasi diskusi a vice mene jste mi v ni odpovedela na vsechny me otazky.
Jen by me zajimal Vas nazor, myslite si, ze to vytahovani bradavky z pusy, aby nakonec usnul sam, coz se mi dari pokazde, k necemu povede? Eventuelne, jak si myslite, ze by to melo dal pokracovat? Myslite si, ze se nakonec nauci i sam se pred spanim dostatecne uklidnit, aby nakonec usnul i bez prilozeni k prsu?
Mně se to podle Pantley podařilo, ale měla jsem problém s usínáním u dudlíka. U prsa budete bojovat s dalšími věcmi a to s návykem na asociaci „spánek a jídlo“ a na to, že Vaše přítomnost a „vůně“ bude dítěti připomínat, že si mohl dát prso na chuť. Takže tam je potřeba řešit i další tipy z té knihy, které se týkají vůbec doby kojení. Tedy mohla byste se snažit nakojit a pak dítě zabavit hraním a jeho oblíbenou činností. A potom, když přijde doba usínání, tak zpočátku dát prso na usnutí, ale brzy už bradavku oddělávat.
Já nejprve syna zkoušela nechat usínat bez dudlíku přes den, občas se to i podařilo, ale další denní spaní už opět dudlík chtěl. Ale zkoušela jsem to dlouho takto, aby zažil alespoň nějaké usínání bez něj před tím, než jsem se pustila do toho večerního usínání bez dudlíku. A tam jsem potřebovala 4 dny, než plně usnul bez dudlíku. Ale hned ten první den nakonec usnul bez dudlíku, jen jsem mu ho musela ještě několikrát dát a znovu po chvilce vyndat a mezitím jsem jej hladila a říkala mu básničky. Další dny už to bylo mnohem snazší.
Napište potom, jak se Vám to daří nebo nedaří. Zkusím poradit, pokud mne něco napadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.14 19:17
@Jitka-DD ono ani tak nejde o usinani u kojeni, jako o to uklidnovani se pri dudlani u prsa. On vetsinou nepije, jen si tak parkrat potahne.
Usapavani ve dne? No, driv jsme uhoupavali v autosedacce, ale z toho teda pokelne boli zada a on u toho vetsinou i plakal a to bylo na nervy. Tak jsme koupili houpacku hacku a tam obcas usne pri houpani, ale posledni dobou u toho delal taky cirkus, tak me to prestalo bavit a jednodussi pro me bylo ho uspat u prsa. A kdyz jsme venku, tak on nevydrzi sedet v kocarku, tak ho musime nosit a kdyz je moc unaveny, tak ho polozime do kocarku, dame dudlik a uhupeme. Ale to uz musi byt hodne unaveny, jinak place.
Co se postylky tyka, tak takhle jsem to mela v planu udelat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.14 22:05
@Jindrova25 píše:
Spát sama dlouho považovala a možná ještě považuje za trest, i když jí říkáme, že je to normální. …
Doufám, že tentokrát to zvládneme lépe
Určitě bych Vám doporučila tu zmiňovanou knihu paní Pantley: Klidné spaní a ukládání. Hodně dobrá kniha o spánku je i „Spánek, sen a dítě“, ale je to už fakt hodně odborná publikace, takové nezáživné čtení a rad málo. Je tam celá kapitola jen na vysvětlení REM a NREM fází spánku a tak. Ale jinak je tam zmíněné snad vše možné o spánku dětí.
Něco málo z různých knih jsem sepsala do fóra: https://www.emimino.cz/…inek-199293/
Co se týká toho spaní v samostatném pokoji, nevím, jestli je to pro Vás nějak zajímavé, ale u tříleťáků doporučují třeba ustanovit noční program společně s dítětem jako takovou „smlouvu“, kde ono je jedním z tvůrců a aktivním účastníkem. Dělá se noční deník s barevnými obrázky, které ilustrují dobré a špatné noci a systém odměn a hodnocení za noci, kdy usne ve vlastní postýlce bez křiku a bez vstávání. A později, kdy dokáže spát bez probouzení. Když volá své rodiče, tak se třeba zavádí „žetony“, které mu rodiče dají před spaním a při zavolání si žeton vezmou. Určitý, předem stanovený počet nevyužitých žetonů si bude moct dítě vyměnit za nějakou odměnu.
A také se u starších doporučuje hodně řešit tu jeho postýlku jako výsadní místo, kde si donese všechny své poklady, kde si může vybrat povlečení, místo, kam se může schovat a nikdo ho odtud nemá „vytahovat“. Rodiče by mu ani neměli postýlku nijak uklízet bez jeho dovolení. Mělo by to místo mít rádo a mít jej jako takové bezpečné útočiště a pak se mu tam postupně bude dobře spát, i když bude samo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.14 22:22
@Anes píše:
@Jitka-DD Děkuji, zkoušeli jsme vše, co popisujete. Já si myslím, že mojde dcera chce spinkat, ale budí ji něco (nevím co??) a proto nespí. Budí se se zoufalým pláčem, odstrkuje mě, protože ji ruším, chce spát. Moc dobře vím, že je lepší ji nechat, ale bez mé přítomnosti se neumí uklidnit.
Velice často ji ze spaní budí čůrání - ano, prostě se vzbudí s mokrou teplou plínou a pláče. Tohle nejspíš nijak nevyřeším, takže budu muset počkat, až tohle (přechodné?) období skončí a začne normálně čůrat na nočník. Jinak ji nejspíš budí teplo (neovlivním), sny (neovlivním), něco (nevím co)… na ní je vidět, že chce spát, ale nemůže.
Ono je to šíleně omezující, když člověk tráví většinu svého volného (potenciálně volného) času s dítětem a uspáváním. Ale když se to vezme z té druhé strany, je to krásné… kdy jindy jste s dítětem tak blízko
Doktorka nám řekla jít na to tvrdě, bez kompromisu a nechat plakat, až se to naučí a pochopí. To je mi proti srsti, i když to slibuje 12h spánek v kuse a samostatné usínání. Ale na tohle já nemám, nenechám ji plakat v pokoji před spaním, když jsem doteď byla pro ni a s ní, co si z toho vezme, že najednou s ní nejsem, proč? kde jsem a proč už jí nezpívám, nehladím a nedělám, že spím, když už se fakt jde spát
To mokro v plence v noci asi bude kvůli té „1 flašce mlíka a i klidně 2 flaškách vody…“, jak jste myslím dříve psala. Vypije toho v noci asi až příliš a minimálně část z toho bude jen kvůli tomu uklidnění a ne, že by reálně měla opravdu žízeň. Problém s častým buzením kvůli mokru v plínce by tedy měl ustoupit, jak se podaří vyřešit to buzení obecně.
Ještě se zeptám, nepodařilo se najít něco, nějakou podmínku, co má při usínání a pak v noci ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 07:58
@Jitka-DD Na usínání má vedle sebe mě, sice usne sama, ale musím být u ní. Nemá nic jiného na usínání, ani plyšáka, ani mléko, ani zpívání apod. Jen mě… Nejlíp spí, když večer zalehnu s ní, strašně pláče, když u ní pak najednou nejsem. Ale je to složitější. Vaše diskuse mi hodně pomohla si utřídit myšlenky. Nebudu ji učit podle knížek spát… to je přece bláznovství Nebudu ji učit spát podle někoho jiného, ani ne českého autora, musím koukat na jedno jediné dítě, na ní… podle toho, co vyhovuje jen a jen jí, co jí nestresuje. Třeba mi dost vrtá hlavou, že zde zazněl názor, že jste si na sebe ušili bič s večerním uspáváním… to už jako nikdy dětem nechcete večer číst, mazlit se s nimi a být šťastné, když se v noci probudí, přitulí, dá vám pusinku a spí dál? Teď má možná moje dcera problémy se spaním, ale je jí rok a půl a mě nedošlo, že je to normální. Naopak není normální po půlročním dítěti chtít spát celou noc a nedat mu třeba mlíčko (kojit)… dítě není věc, kterou v noci můžeme odložit a zase ji ráno najít a zase mít. Některé děti jsou méně náročné, některé více a těm se pak musíme věnovat více. I velice jemným vyplakáním se dá ublížit na psychice a zvlášť, když třeba probíhá separační krize? Jak poznám, že jí něco nebolí? Že ji nic netrápí? Nevím přesně a nechám ji plakat… nenechám, nenechám ji plakat, ani teď ani jindy, takže ženy… knihy zahoďte a řiďte se sebou, ne tím, co vám radí někdo jiný. Děkuji moc, na tohle jsem potřebovala znovu přijít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 12:53
@Anes Ja bych nikdy nenechala a nenecham syna vyrvat! Proto hledam jiny zpusob, jak by se mohlo dat ho v pohode a laskyplne naucit usinat sam.
Budeme chtit driv nebo pozdeji druhe dite a pokud by se nenaucil usinat jinak nez mne u prsa, v nasi posteli, v nasi loznici a jen se mnou, tak jak potom budu kojit druhe dite? A kde ho budu nechavat spat, kdyz by ho v nasi loznici nas nynejsi syn budil treba 5× za noc? A co kdyz bych mela u prsa naseho syna a druhe dite by melo zrovan cas jidla?
Ja miluju kojeni a moc se mi libi ten pocit, kdyz se ke mne syn duverive prituli a usne. Je nadhery a tak roztomily, ale jinak to bohuzel nejde. Nebudu ho nechavat vyplakat, abych to mela rychle za sebou, ale pujdu na to pomalu a musim zacit uz ted, abych ho to stihla nenasilnou cestou naucit driv, nez budeme mit druhe dite 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 15:02
@an-dil-ek Mohu se ještě zeptat, když jej dohoupete, pokládáte jej do postýlky ještě když je vzhůru a nebo až spícího? Dál předpokládám, že asi spícího, dejte mi kdyžtak vědět, jestli ne.
To, že spí v posteli by nemělo nijak vadit (pokud většinu nocí spíte s ním), stěžejní nejspíše je, jak usíná. Pokud s bradavkou v puse, tak když se v noci probudí (každý se vzbouzí mezi fázemi, jen si to potom nepamatujeme), opět hledá bradavku, protože bez ní znovu nedokáže usnout.
Pokud už nekojíte a nechcete kojit, tak to bude řešením. Ale nemusíte se nutně zbavovat toho večerního kojení, pokud vám oběma vyhovuje, pokud neusne přímo při něm, tak to problém být nemusí. Není potřeba mu v noci nabízet jako náhradu jídlo, v tomto věku by se už nemělo dítě budit hladem (byť ještě třeba některé ano, když jsou na noční kojení zvyklé, ale třeba jen 1× až 2× v noci). Píšete, že spíše jen dumlá, takže o hladu to nejspíš nebude. Spíše bude vždy hledat něco, co může cumlat.
Předtím, než se případně odhodláte k vyřvávacím metodám, zkuste nejprve ten postup podle knihy Klidné spaní a ukládání. Zkusím ho ve stručnosti popsat:
Večer s dítětem udělejte klasický Váš rituál - kojení a houpání. Ale do postele jej dávejte ještě když je vzhůru, ne až spícího. Pokud začne vzlykat, pohlaďte jej, zazpívejte mu, řekněte básničku - cokoliv, co má rád, ale nejlépe, aby zůstal ležet a zklidnil se. Pokud se rozbrečí, tak jej opět vezměte, pohoupejte a znovu uložte ještě nespícího a jemně uklidněte. Musí se to opakovat někdy opravdu hodněkrát. Důležité je dítěti dávat najevo, že postel je příjemné místo na spaní a že mu věříte, že dokáže usnout sám a bude mu dobře. Ale zároveň jste tady a budete ho uklidňovat, když to bude opravdu potřebovat. Snad se podaří, aby usnul „bez pomůcek“ už první noc, když ne, tak to zkuste další a další noc.
Co se týká té noci, chvilku počkejte, jestli se dítě neuklidní samo. Pokud ne, dejte mu prso, jako obvykle, jakmile si chvilku podumlá, tak mu ale bradavku vtáhněte z úst. Nejspíš bude brečet, tak jej zkuste uklidnit hlazením, básničkou, písničkou - něčím takovým. Když se neuklidní, dejte opět prso a po chvilce znovu vytáhněte a uklidňujte. Opět pořád dokola.
Zkuste to a pište, kde je případně problém. Třeba ještě něco v knížkách najdu jako radu, dřív než byste zkoušela to vyřvávání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 15:13
@Jitka-DD Ted si nejsem uplne jista…je ta odpoved na me nebo ne?
Jestli ano, tak ted poslednich nekolik dni mu bradavku vytahnu z pusy pri kazdem uspavani a vzdy usne nakonec sam. A v noci, kdyz se probudi, vzdy cekam jeslti nahodou zase neusne sam, jen kdyz vidim, ze sedi a kouka a zacina natahovat, tak zasahuju.
A o sapnku uz jsem taky cetla velice dobrou knihu, takze vim, ze se kazdy probouzi. Zkousela jsem mu prodlouzit denni spanek i tak, ze jsem celou pul hodinu lezela bez huti ve stejne pozici s bradavkou jeho ustech a stejne se za 30 minut vzbudil a uz neusnul. I kdyz se od doby co usnul nezmenilo vubec nic.
Vyrvavaci metoda u me nehrozi. Nikdy.
Z tou postylkou to budu zkouset od zari, az se vratime z dovolene. Jen nevim jestli budu mit uspech, protoze zalezi na tom, kdy se mu zacnou prorezavat ostani zuby.
Prvni sundam bocni cast z postylky a budu ho uspavat v ni. On v postylce, ja v posteli a potom, az si na ni zvykne, tak to zkusim tak, jak pisete. Jsem zvedava jak to dopadne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 15:16
@kar-maa píše:
@Jitka-DD ono ani tak nejde o usinani u kojeni, jako o to uklidnovani se pri dudlani u prsa. On vetsinou nepije, jen si tak parkrat potahne.
Usapavani ve dne? No, driv jsme uhoupavali v autosedacce, ale z toho teda pokelne boli zada a on u toho vetsinou i plakal a to bylo na nervy. Tak jsme koupili houpacku hacku a tam obcas usne pri houpani, ale posledni dobou u toho delal taky cirkus, tak me to prestalo bavit a jednodussi pro me bylo ho uspat u prsa. A kdyz jsme venku, tak on nevydrzi sedet v kocarku, tak ho musime nosit a kdyz je moc unaveny, tak ho polozime do kocarku, dame dudlik a uhupeme. Ale to uz musi byt hodne unaveny, jinak place.
Co se postylky tyka, tak takhle jsem to mela v planu udelat.
Tak to asi bude možná i jedno, kdy to odvykání dumlání budete zkoušet, zda ve dne nebo v noci. Nejlepší je to zkoušet v době, kdy ještě není hodně ospalý, to by byl nervní a příliš podrážděný. Podle těch knížek je potřeba hledat ty náznaky únavy (mnutí očí, zívání) a v tom momentě zkoušet dítě přenést do postýlky/postele/místa, kde spí a zkoušet ho nechat usnout. Nejlépe po společném hraní či jinak společně dobře strávené chvíli. Pokud snese dudlík, tak můžete zkusit ve dne jej uložit do postýlky, udělat nějaký společný rituál (písnička, básnička, pusinky, hlazení,…) a nechat jej chvíli, zda usne sám. Může si v postýlce hrát, to nevadí, pokud nestoupá, nesedá či se nedostává do pozice, ve které neodkáže usnout nebo se z ní sám dostat do lehu. Jakmile začne křičet, tak mu můžete zkusit dát na chvíli podumlat dudlík a lehce mu ho potom vytáhněte a nabídněte ten rituál (písničku, básničku, pohlazení…), pokud vzlyká. A tak opět dokola. Možná to s tím dudlíkem půjde snáz.
Za sebe mohu říci, že když se mi podařilo, aby usnul tu noc bez dudlíku, tak pak zvládl usínat bez dudlíku potom i každé denní spaní. Jen asi jednou se ve dne stalo, že už byl hodně unavený a trápilo jej bříško po přechodu na jiné UM, tak jsem mu nakonec dala dudlík (ale po chvíli vyndala, neusínal s ním, ale potřeboval jej na zklidnění před usnutím).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 15:25
@Jitka-DD tak takto jsem to uz zkousela. Jit ho uspat kdyz ziva, mne si oci atd. Problem je, ze u nej zivani neni signal, ze se mu chce spat. Protoze on ziva prubezne celeho dne. I treba hned po probuzeni. Mozna se mu i spat chce, kazdopadne spat nepujde. Protestuje. A velice hlasit. Uplne se prici na rukach, jen vidi, ze by mel spat. Muzu ho jit uspat jen kdyz vidim, ze je opravdu unaveny. Vice mene chodi spavat po dvou hodinach. Ale mel uz i takove chvile, kdy nespal i 6 hodin. A to jsme delala snad uplne vse, abych ho uspala.
A do postylky jen ho polozim, tak sedi nebo lozi, hraje si z mantynelama, oddelava je a zrovna dneska se mi tam pekne prastil do hlavy 
Takze si prvni na ni bude muset zvyknout a naucit si zase lehnout sam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.14 16:16
@Anes píše:
@Jitka-DD Na usínání má vedle sebe mě, sice usne sama, ale musím být u ní. Nemá nic jiného na usínání, ani plyšáka, ani mléko, ani zpívání apod. Jen mě… Nejlíp spí, když večer zalehnu s ní, strašně pláče, když u ní pak najednou nejsem. Ale je to složitější. Vaše diskuse mi hodně pomohla si utřídit myšlenky. Nebudu ji učit podle knížek spát… to je přece bláznovství
On ten bič je podle mne myšlen především tím nervním usínáním, kdy je rodič pěkně podrážděný, protože dělá, co může a dítě nespí a řve a on je nedokáže zklidnit…
Co se týká toho uspávání, tak právě všechny ty knihy mají především vždycky kapitoly o společných rituálech před spaním. Dítě dobře spí především po krásně prožitých chvílích se svým rodičem.
Pokud však rodiče své dítě (s prominutím) odbydou stylem „tady máš dudlík a spi“ nebo „tady máš prso a hned spi“, tak je toto spíš smutné. Sama jsem ve čtyřech měsících při zubech příliš podlehla tomu, že jsem synovi dala dudlík a zavinula jej a téměř v tu ránu spal. Bylo to snadné… až příliš a pak to přineslo jen problémy.
A teď? Teď mám celý večer jen pro něj, nakojím kolem 6 hodiny, pak si hodinu hrajeme, pak cvičíme (Vojtovku), pak jdeme ven na procházku „koukat na stromy“ (a nebo do deštníku, když prší), někdy si na procházce syn zdřímne, někdy ne. Pak kojím pravidelně o půl deváté, a syn si hraje vždy na dece v obýváku. Čtu mu u toho pohádky (Disney na dobrou noc nebo Lesní majáles), někdy ho zajímají, někdy ne (je mu půl roku). Hrajeme si, trochu blbneme, já i manžel se mu plně věnujeme. Jakmile začne zívat a mnout si oči, tak už jej přeneseme do postýlky, uděláme náš obvyklý rituál na usínání v postýlce (básnička, hlazení a pusinka) a syn v klidu usíná bez dudlíku. Ještě z chůvičky slyším, že si někdy povídá. Je spokojený.
Toto mi vážně přijde lepší než situace před třemi týdny, kdy byl večer akorát se řvaním a hned dudlíkem, v noci několikatero řvaní kvůli dudlíku. Co jsem ho naučila usínat bez dudlíku, tak se i příjemně ráno budí. Ne křikem, ale leží v postýlce a začne něco mumlat, to mne probudí, kouknu na něj a zjistím, že je spokojený. Popřeju mu dobré ráno, poděkuji za to, že krásně v noci spal a vezmu ho na kojení. A mám energii na to si s ním ráno plně hrát (dříve jsem se spíš potácela a ani se nedívala na to, jak si hraje a on má rád, když se dívám a není rád, když se mi zavírají oči).
Ubylo mnoho nočního křiku, syn je spokojenější a šťastnější. A o to mi šlo.
Nevím, z čeho jste usoudila, že se večer dítěti nemá číst, mazlit se s ním a udělat si krásný večer? Napsala jsem třeba něco v té diskuzi špatně v tomto ohledu? Mohu to zkusit napravit.
Každopádně jsem ráda, že Vám diskuze a rozhovory o spaní Vašeho dítěte jakkoliv pomohly, třeba i jen změnou pohledu na celou situaci.
Co se týká toho „po půlročním dítěti chtít spát celou noc a nedat mu třeba mlíčko“, tak jsou děti, které opravdu noční pití nepotřebují. Dokonce můj syn nepotřeboval noční kojení od 2,5 měsíce. Naopak, chtěl spát (7-11 hodin). Já ho zbytečně na kojení budila (doslova, neuměla jsem někdy poznat vzlykání ze spaní). Jsou děti, které noční kojení opravdu nepotřebují. A jsou děti, které potřebují noční kojení ještě v roce (ale obvykle stačí jedno až dvě vydatné, ne co dvě hodiny, to potom není o jídle, ale o návyku).
Užijte si společné chvíle a spěte s dcerou tak, jak vám dvěma to vyhovuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
