Návrat do práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Návrat do práce
Ahoj dievčatá,
dnes som zažila úžasný šok.
Začala som pred pár mesiacmi chodiť na skrátený úvazok do práce a dnes som skončila. Čo bolo medzi tým ?
Katastrofa za katastrofou. Proste to nešlo, neustále mi niečo vytýkali, stále niečo nebolo OK.
Pred MD som pracovala v pomerne vysokých pozíciách vo veľkých firmách a dnes mám problém zvládnuť jednoduchšiu. Som na MD 2 roky.
Dosť ma to trápi, lebo si nemyslím, že som nejak ohlúpla.
Akurát neviem, čo sa stalo.
Má to niekto podbne ?
N.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Ahoj Nike,
já sice do práce nechodím ale na MD jsem už 3 roky s dalším prckem další 3 roky budu a uplně se bojím toho až jednou budu muset nastoupit do práce…že si budu připadat taky že nic neumím, nic nezvládnu atd…
ale asi to chce všechno čas…přece jenom na té MD člověk leccos zapomene.
Ale hlavu vzhůru ,–)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo, dneska jsem spočítala, že 90-35 je 65… Vystudovala jsem matematiku…
Na návrat do práce se fakt moc „těším“… Asi to bude dost hrůza - a do toho Ada prvňačka (pokud nepůjde dřív), Pepi předškolačka a Ela první rok ve školce. Manžel v práci od nevidím do nevidím a babičky 200 a 300 km daleko… Bude to fakt super období… Jsem si plánovala návrat první rok na poloviční úvazek, ale jednak by byl už bez finanční injekce rodičáku od státu (nestěžuji si, jen konstatuji) a druhak mi ho v práci sotva dají…
Protože tam sice slíbí, ale jak dojde na lámání chleba… No, známe to…
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, tak při týhle představě se mi zježili vlasy na hlavě 
Rádi bysme měli časem druhý, taky se děsím toho, až jednou půjdu do práce, nevrátím se do původní, ale najdu si jinou, nejraději na pol. úvazek, ale pochybuju, že ho seženu. A když jsem si přečetla, jak to s tebou bylo, je mi z toho dost ouvej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojky,
nejsem doma ještě tak moc dlouho, ale sama jsem na sobě cítila, že potřebuju změnu a hlavně nějakou práci (nehledě na potřebu peněz)…
Nastoupila jsem na 4 hodiny 3 dney v týdnu do práce a začátek byl teda taky mazec. Jednak se mi pořád hlavou hodnilo, jestli malej babičku nezlobí, jak se mají, co zrovna dělají a pak se zaber do práce, že 
Navíc můj slovník se značně omezil a reakce na náhodné vtípky mi taky docházely se zpožděním… Ještě to sice není ono, ale je to lepší a v práci jsem už taky jistější. Chce to čas, člověk opravdu vypadne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
tak kdyz jsem nastoupila do prace, vedela jsem co H vcera jedl na snidani az do vecera¨, ale pracovni vetu jsem si nedokazala zapamatovat! No ze zacatku to byla hruza a bala jsem se az zazvoni telefon a nekdo bude chtit nejakou informaci. Ale postupne se to zlepsovalo. Ted si dokonce zapamatuji vety dve!!! 
Nyni je to uz v pohode po roce mi slusne pridali, tak jsem nyni spokojena, jen nevim jak bych to bez moji mamky, ktera je jiz v duchodu zvladali! Treba vyzvedne H ze skolky, protoze kdyz prijdu do skolky v 15,10 je H skoro posledni! A skolka je otevrena do 16H! A s uredni dobou do 17h je to tezke. Manza ho vodi do skolky, ale vyzvedavam ja.
Toz nevim co bez babi. Obdivuji rodinky, ktere to zvladaji bez pomoci rodicu. Firmy nerady zamestavaji na mensi uvazek, nase reditelka je taky neuznava, tak mi aspon vysla vstrict na 1 mesic.
Kac
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jj, taky znám - byla jsem doma „jen“ 15 měsíců, z toho 7 měsíců rizikové těhotenství a pak 6 měsíců mateřské a 2 měsíce řádné dovolené…
Pak z finančních důvodů jsem se vrátila na část úvazku - a šok to byl pořádný! Doma jsem se samozřejmě nepřinutila si něco opakovat atd., takže po roce bez angličtiny to bylo první týdny v práci husté… A i člověk zapomene, jak co vyplnit, kam co napsat.. za rok se mnohé změní… atd.
A malý nespavec doma k tomu, věčne unavená, nestíhající, vystresovaná… děsně jsem záviděla maminkám, které si chodily po parku s kočárkem… K tomu i časté nepochopení a odsouzení od mnohých kamarádek maminek - „jak můžeš chodit do práce a nebýt doma s dítětem????“
Teď je malému 3,5 roku, jsem už na téměř celém úvazku. Nedokážu si představit, že bych se až v tuto dobu měla vracet po rodičovské do práce… a rovnou na celý úvazek!
A už vůbec nechápu, jak to pak zvládají maminky, které něco vystudovaly a jsou při několika dětech i 6-8 let doma. Vůbec se pak nedivím zaměstnavatelům, že nemají o takové ženy zájem, protože po tolika letech skutečně člověk asi začíná znovu od „nuly“ + navíc už není tak časově flexibilní atd.
Takže když to teď beru zpětně, našla jsem i mnohé výhody dřívějšího návratu do práce:
- snazší zapojení zpět a díky částečnému úvazku pomalejší rozjezd a lepší zkloubení dítě + práce + domácnost
- malý nebyl závislák na mamince a s babičkou se naučil mnohé, co bych mu já nedokázala dát
- díky práci jsem nucena chodit hezky oblečená a upravená tudíž nemám takový ten syndrom „jsem ošklivá, tlustá a nikomu se nelíbím“
- kromě typických maminkovských starostí řeším mnoho jiných věcí a zůstává mi všeobecný přehled atd.
Bára
- Citovat
- Upravit
Báro,
tvůj příspěvěk mě teda nakopl!!!Já jdu do práce v září (malému bude 1,5 roku).Musím rovnou na plný úvazek a už teď mi jde hlava z toho kolem 
Naštěstí jsem celkem v obraze,co se v práci děje,ale mám pocit,že už se o ničem jiném než o dětech neumím bavit Ale doufám,že to se snad časem poddá…přeci jen budu v jiném prostředí,než se doposud pohybuji.....Ale co mě celkem deptá,je to jak mě část mého okolí odsoudila,že tak brzo odcházím od malého
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem se do práce vracela, když byl Honzíkovi rok (na 3/5 úvazek) a žádné problémy s adaptací nebo zakrnělým mozkem 
jsem nepociťovala. Jediná změna byla, že jsem fakt makala jako divá, abych co nejvíc omezila přesčasy…
Teď plánuju být doma o něco déle (necelé 2 roky) a pevně doufám, že to bude také OK.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
R-e-n-č-o,
jak nakopl? Teď nevím, jak to mám chápat… Pobouřil tě nějak můj komentář? 
Ten celý úvazek ti tedy nezávidím…, ale určitě to nějak zvládneš, NEBOJ!
Připomínky o tom, jaká jsem krkavčí matka, mě deptaly taky a moc! A vůbec nejvíc to bolelo od nejlepší kamarádky, která sice do práce nechodila, ale přibliženě stejně staré dítě jako to moje jí hlídaly velmi často babičky… Takže pokud jde o čas strávený s dítětem, nebyla jsem na tom v porovnání s ní o moc hůř… Jenže ona se ve chvílích, kdy bylo dítě u babičky, věnovala domácím pracím a studování knížek o správné výchově a já ne, já byla v zaměstnání, tak asi v tom byl problém…
Nic si z protivných komentářů nedělej! Každá jsme jiná - někoho uspokojí být několik let s dítětem doma, jiný práci potřebuje, aby dokázal na mateřské fungovat; někdo finance řešit nemusí, jiný ano…
Bohužel naše společnost je spíš zvyklá na ty maminky doma… Na západě je to přesně obráceně. Myslím, že to je každého věc, jak si to zařídí!
Bára
- Citovat
- Upravit
Báro,
na kecy o krkavčí matce se vykašli. Vracela jsem se na celý úvazek v 16m měsících syna, byl v jesličkách. Zažila jsem si jich dost a dost a zpězně můžu říct, že to bylo bezva rozhodbutí, jak pro mě, tak pro syna.
Návrat do práce byl krutý. A to doslovně. Jsem sice řadový zaměstnanec ovšem na vysoce odborném místě…a najednou to bylo pryč, v hlavě jedna valiká díra......První 2 měsíce horor. Tak unavená jsem, snad nikdy nebyla. Potom se to začalo zlepšovat a zlepšovat a teď po 2,5 letech je to zase ve starých kolejích. Základ je odprostit se od dítěte - co dělá, nestýská se mu atd atd.
A v čem vidím výhodu. Z práce jsem letěla natěšené na syna, odpočínutá, hlava vyčištěná .......program vymyšlený a začali jsme s naplno a plnohodnotně užívat čas strávený spolu. Jakoubek ode mě neslyší teď nemám čas, potom, běž si hrát sám nebo něco podobného. Co to odneslo je spánek. Čím dřív vstanu, tím dřív jsem v práci a tím dřív můžu vyzvednout Jakoubka (teď už ze školky).
Radka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Barčo ale vůbec mě nepobouřil ba naopak!!! Moc se mi líbí,jak jsi popsala ty výhody!! 
U nás je to spíš finanční situace,začli jsme stavět domeček a splácíme auto a v nejbližší době budeme muset vzít hypotéku,páč penízky dochází a to už by jsme asi neutáhli.Naštěstí Staníček nemusí do jesliček a bude s babi,ale nedovedu si představit,jak budu chodit do práce a pak letět na parcelu a ještě se snažit být co nejvíce s malým.....chjooo to bude mazec,ale ten rok to nějak vydržíme a pak už to snad bude lepší.....v práci mám naprostou pohodu a fajn zázemí,takže v tom nevidím problém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
R-e-n-č-o,
určitě to zvládneš! Zpočátku to asi bude kruté, ale zvykneš si. Já byla dost často na pokraji sil a neměla jsem ke zhroucení daleko - hlavně když byl malý třeba nachlazený, v noci špatně spinkal a já po 2-3 hodinách spánku ráno sedla do auta a jela do práce, měla přemýšlet a čekal mě náročný den…
Tohle většinou maminky, které jsou na mateřské, nepochopí - ona sice únava na mateřské je taky, ale je to jiné. Když nemáš umyté nádobí, nevyžehleno… nic se neděje, uděláš to jindy, ovšem pokud máš být v sedm v práci a připravená a schopná fungovat… je to jiné, žádné ohledy na tebe nikdo nebere.
Taky máme domeček, zahradu… práce stále dost a hypotéka byl taky důvod pro tak časné jití do práce.
Nehrozí mi koukání na tv, čtení časopisů, jen tak courání po městě…; naopak je to často práce po nocích a to, co „promrhám“ na emiminu, pak tvrdě doháním a okrádám se o spánek.
Manžel musí pomáhat s domácností, bez problémů zvládá malého… I to je třeba další výhoda dřívějšího odchodu do práce - manžel přebral část povinností o domácnost i malého.
Tak hodně sil a energie, dá se to zvládnout. Pokud je babička na blízku, je to velká pomoc!
Bára
- Citovat
- Upravit
Baro a Radko napodobne - stejne kecy jsem slysela take a to jsem se vracela do prace na 2-3 dny v tydny, kdyz bylo dceri 2 a ctvrt roku!
A co mne zarazelo, ze ty kecy meli casto i kolegove - panove - karieristi, kteri sve deti videli nejdriv v 7 hodin vecer, kdy zavelela manzelka, ze musi byt doma aspon na koupani…
Takove ty rejpane kecy na piskovisti, kdy se maminka, kterou jsem potkavala jednou za uhersky rok, ptala dcery „proc pak tvoje maminka chodi do prace a neni s tebou doma?“ - na to jsem dceru naucila odpoved „potoze ce“ (protoze chce) - pokud by se zeptala primo mne, nemela bych problem ji odpovedet, ze ji celkem do toho nic neni…
Jinak takove ty jizlive poznamky kamaradek, jestli to je kvuli penezum nebo kariere jsem se naucila poustet jednim uchem tam a druhym ven… (i kdyz od nekterych to slovne bolelo).
Podobne jako Budulinek pracuji na radovem miste, ale v hodne odborne pozici…Mne nejvic vadil fakt, ze ja si svoji praci udelala a musela jsem v urcitou dobu se proste sebrat a odejit kvuli hlidani - ty udivene a zdvizene oboci u bezdetnych kolegyn, kteri meli cas a chut tam drepet do vecera nebo diveni se, ze je dite nemocne a to zrovna to nase bylo nemocne 2× za rok na tyden a obcas jsem 2-3 denni nemocnost resila dovolenou nebo babickama…nebo diveni se, ze prijdu o 10 minut pozdeji - vysvetlujte nekomu, ze se male zrovna chtelo kakat, kdyz jsme byli na odchodu a tak…to by bylo na delsi roman…
- Citovat
- Upravit
Ahojky všem maminkám jak vidím nejsem v tom sama taky se bojím dne kdy budu muset nastoupit zpět do zaměstnání. Celé těhotenství jsem byla již doma jelikož v automobilce pracovat těh žena nemůže a dnes je prckovi 13 měs a už teď si říkám Zvládneš to? Koncem května jdu alesponň na brigádu jako pokladí a doufám že se trošku zadaptuju ale nevím pořád mám z toho strach ale říkám si může být i hůř. Do budoucna plánujeme ještě druhé mimčotak uvidíme jak to s manželem skloubíme
Brigády se moc nebojím holky už tam znám a těší se na mě ale spíše se obávám nástupu do své práce kde budu na HPP
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
