Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:Šla bych, asi i sobecky to nějak v sobě uzavřít at si to pak nevycitam. Třeba za 5,10,15 let od někoho dozvíš jiné informace a radši bych žila s tím, ze jsem navštívila nejakoi ‘falesnou’ osobu než si pak vyčítat kdybych si její chování vykládala spatne. Budeš mít čiste svedomi
@Monchichik Já chci, ale mám pocit, že dotyčný mně nebude chtít vidět nebo spíš, že by tam viděl radši jiné lidi, se kterými má blizší vztah. A píšu to bez výčitek nebo ukřivděnosti.
@Anonymní píše:
@Monchichik Já chci, ale mám pocit, že dotyčný mně nebude chtít vidět nebo spíš, že by tam viděl radši jiné lidi, se kterými má blizší vztah. A píšu to bez výčitek nebo ukřivděnosti.
Ale ty si projektujes do něj své pocity. Zavolej, domluv se a jeď. Ty pocity si nech pro sebe. Ten člověk ví snad líp než ty, co chce.
Opýtaj sa a uvidis, či ta bude chciet vidieť. Ja by som sa vo vážnom stave neobťažovala nejakým „áno z povinnosti“. Takže si myslím, že sa bude dať dôverovať úprimnosti jej/jeho slov.
Vždy bylo krásné si ještě popovídat, rozloučit se.
Někdy nemocný nechce, přesto je šťastný, že vidí, má na dosah blízkého člověka.
Osobní zkušenost…
Neřeš sebe. Dej té osobě pocit důležitosti, blízkosti.
Měl jsem to tak s babičkou, dodnes mne mrzí, že jsem nebyl tak vstřícný.
Jít za umírajícím člověkem jen proto, abych pak neměla výčitky svědomí, že jsem tam nešla, je dost sobecké.
Vlastně je to úplně nevhodné a tomu umírajícímu to nijak nepomůže, ani mu to dobře neudělá. On ví, že tam jdeš jen ze slušnosti, protože umírá, ne proto, že ho chceš vidět a ví, že návštěva není upřímná.
Už jen to že přemýšlíš jestli jít, nebo nejít, je známkou toho, že tam chodit nemáš.
Lidé co si jsou blízcí a mají hezké vztahy o tomto nepřemýšlí, nemusejí.
Kdyby tě umírající chtěl vidět, dá ti vědět.
Někteří lidé si před odchodem chtějí některé věci ujasnit, vyříkat, urovnat vztahy, jiní tu potřebu nemají.
Mají ji však často právě příbuzní a většinou je to spíš je škodě umírajícího. On odchází z tohoto světa a mělo by se respektovat jeho právo na rozhodnutí s kým chce strávit poslední chvíle.
Být na tvém místě, zbavovala bych a zeptala se, jestli o návštěvu stojí.
@Big boss Děkuji, přesně tohle si myslím. Nechci tam jít, abych pak neměla výčitky, ale jít tam, protože ta osoba to chce.
Hele určitě jdi. Jestli to bude poslední návštěva vše si vyříkáte a rozloučíte se. Drž se!!!
![]()
@hospodki píše: Šla bych, asi i sobecky to nějak v sobě uzavřít at si to pak nevycitam. Třeba za 5,10,15 let od někoho dozvíš jiné informace a radši bych žila s tím, ze jsem navštívila nejakoi ‘falesnou’ osobu než si pak vyčítat kdybych si její chování vykládala spatne. Budeš mít čiste svedomi
Souhlas, pěkně napsáno ![]()
@Lu66 píše:
Hele určitě jdi. Jestli to bude poslední návštěva vše si vyříkáte a rozloučíte se. Drž se!!!![]()
![]()
Taky je možnost, že ji osoba ještě naposledy zjebe a pak umře s pocitem dobře vykonané práce.
Prosím vás, nejsou to vždycky takové ty konce jako z filmu, kdy si všichni všechno odpustej a padnou si kolem krku. Já vídám umírající celkem často a je to velmi různý - a není bohužel výjimka, že se ke mně, cizimu člověku, chovají vzorně, zatímco své nejbližší, kteří jsou kolikrát na pokraji vyčerpání, ale pořád držej, aby drahý příbuzný nemusel umřít mimo domov, jebou stejně jako vždycky předtím.
Osobně bych zavolala a pokud by osoba řekla přijď, tak bych jela s očekáváním nejhoršího a byla bych připravená vypadnout, pokud by mi to začalo ubližovat. Kdyby se náhodou konal odpouštěcí filmovej konec, bylo by to milý překvapení, ale rozhodně bych se psychicky připravila i na jiné varianty.