Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hezký den, nevím jak lépe popsat situaci… Mám 2,5 letého kluka a hrajeme si občas, že jako něco nesmí a přitom může. Např. syn si vezme moje boty a já na něj kouknu „vrať mi je!“ syn s něma utíká děsně se směje a je to legrace. Situace jsou různý, od jídla až po nechoď tam…
A kde je problém. Můj muž toto naší hru nesnáší. Říká mi, že NE je NE a když já si hraju tuto hru, dítě v tom má akorát maglajz a neví kdy poslechnout a kdy ne. Argumentuje že, až se mi např. někam rozběhne a já ho budu honit a křičet ať stojí, bude utíkat dál a brát to jako legraci a může to např. něco porazit atd. Nebo že v dospělosti pak může u ženy brát NE jako hru a klidně jít přes její zákaz.
Prostě mi těmihle argumenty nasadil brouka do hlavy a já nevím jak se k tomu postavit. Já si myslím, že chápe tuto hru, ale zase nechci nic podcenit. Opravdu by mě zajímal názor nějakého psychologa. Díky za vaše postřehy ![]()
Dělala jsem to s dětma stejně.
Oni moc dobře podle tónů hlasu a výrazu v obličeji poznají, kdy je to legrace a kdy ne.
Úplně to pravý ořechový to není, ale dítě pozná, kdy NE myslíte vážně a kdy z legrace. Otázka, jestli potom i na to vážné NE později nebude zkoušet neposlechnout.
Nene, naopak ucis krasne dite rozlisovat nuance v neverbalni komunikaci. Pamatuju si, jak bylo roztomile, kdyz muj synek trenoval dosah pojmu IRONIE.
„Ten vlak je teda preplnenej, mami, a to rikam ilonicky“
@Namby Tvůj muž má pravdu, je ale fakt, že dítě pozná, kdy to slovo NE myslíš v legraci a nebo vážně. Záleží ale na tom, jestli si pak z toho NE, co je myšleno vážně, bude něco dělat ![]()
Občas to s prckem dělám taky, ale všímám si, že někdy má opravdu problém rozpoznat, kdy to myslím vážně a kdy je to ještě hra a snažím se tomu poslední dobou vyvarovat. Už mi takhle rozdováděný vběhl do silnice i přes moje opravdu tvrdé ne. Naštěstí zrovna nic nejelo.
Ne by mělo znamenat NE, legrace by se měla dělat jinak, si myslím…
A není řešení tam to ne nepoužívat? Honit se smát se, říkat vrať mi to a když použijes, ne nesmíš si to vzít bude vnímat ne?
U nás se tedy sakra chápe kdy je jak co myšleno ![]()
Taky bych se bala vaznych situaci-pojede auto, vyleze na zabradli, dostane se na okraj jamy, proste chvile, kdy NE zachrani zivot.
@PaníKadrnožková píše:
No pak se musi natrenovat vyznam vety: „ne, ale ted vážně“
Jasně, říkám neee ale dělej jak myslíš ![]()
Dobře s ním trénuješ?
Zejména, aby v budoucnosti pochopil, kdy, když žena říká NE, myslí ANO (případně MOŽNÁ) a kdy fakt myslí NE. ![]()
Souhlasim s tvym muzem.
A nase dite napriklad nepozna, kdy je to NE doopravdy. Ja tuhle hru s ni ani nehraju a i tak se mi stava, ze mi uz ujizdi nervy, protoze mala ne a ne poslechnout a jeste z toho ma bzundu. Ja uz ztracim kontrolu a zacinam jecet a ona se smeje, povazuje to za hru.
To me dokaze vytocit uplne do bela a teprve manzel me tuhle upozornil, ze mala si mozna mysli, ze to je hra.