Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Pokud bych to zvládla finančně, tak bych si to miminko nechala.
Pokud bych věděla, že bych dite zvládla sama, tak bych do toho šla. Jenže ty u prvního nemáš tušení, do čeho jdeš, to je bohužel horší rozhodování. Ja jsem si neplanovane dite nenechala, ale u nas to bylo čtvrté a do rozpadajícího se manželství. A i kdyz to i ted zpětně vnímám jako spravne rozhodnutí, tak v myšlenkách to budu mit na vždy. Ani spravne rozhodnutí neni jednoduché. Nicmene na tvém místě bych si to dite nechala, pokud mas aspon trochu nasetreno, praci, rodinu…
A kolik ti je, kolik je jemu? Jsi nějak zajištěná, máš bydlení atd? A co on?
@Anonymní píše: Více
Pro začátek má velké plus, že se k tomu nepostavil zády a řekl ti že za tebou stojí atˇse rozhodneš jakkoliv. Oba jste v předchozím vztahu dítě chtěli ale nešlo to, a teď jsi těhotná. Přijde mi, že to tak mělo prostě být. Sedněte si spolu a vše proberte.
@Anonymní píše: Více
Nebude prvni, jedno dite z predchoziho vztahu uz ma (plyne z prvniho odstavce).
@Anonymní píše: Více
Teď nevím jestli jsem tě správně pochopila… takže ty už jedno dítě máš z předchozího vztahu? ![]()
No popravdě, v podobné situaci jsem nikdy nebyla, ale pokud bych se případně dokázala o své dítě postarat i sama se vším všudy, tak bych si ho určitě nechala. ![]()
@Černá Madonna ano. Mám desetiletého syna z předchozího vztahu.
Vím do čeho jdu a právě proto z toho mám takový strach protože můj ex ať byl jakýkoliv tak co se týče syna, byl a je stoprocentní.
Finančně to zvládnu, spíš mám strach z toho aby dítě nevyrůstalo bez táty. Otec syna s námi sice už nežije, ale syn ví že tátu má, že je tu pro něj, volají si, vídají se..
toho nového skoro neznám, tohle ustál, nezhroutil se z toho a zůstal stabilní, ale člověk vůbec neví co bude dál. Až přijdou starosti s miminkem, únava, pláč..
taky se bojím že kdybych na to zůstala sama tak že se to hodně dotkne i syna, nebudu na něj mít čas, prostor..
@Anonymní píše: Více
Hmm, takže z tvé strany je tam asi přece jen, víc těch záporných pocitů nebo spíš důvodů, proč si ho nenechat…
Noo, těžko ti něco radit. Je to na tobě. Risk to samozřejmě je, ale na druhou stranu, nikdy přesně nevíš, jestli to vždycky vyjde. ![]()
Ono to kolikrát nevyjde ani s partnerem, kterého znáš už třeba i několik let a žiješ s ním ve společné domácnosti. ![]()
@Černá Madonna to vím. S ex jsme se snažili léta. A tady z jednoho sexu hotovo.
Říkám si že to je vlastně zázrak, možná jediná šance mít ještě dítě přirozeně. Zvlášť pokud bych teď podstoupila interrupci, gynekolog mi to zásadně nedoporučuje. ale mám hrozný strach zůstat na to při nejhorším sama. Ne po finanční stránce ale po té lidské.
Já u těchto diskuzí vždycky nechápu toho chlapa, jak je hloupej! Vždyť to udělá naprostý deb.il, že to napoprvé pustí do random ženy
.
Za mě je tam velké riziko, že toho nového prakticky ani neznáš - asi bych se bála, jaký bude jako otec, “partner”…prostě jak bude vůči vám fungovat a chovat se
@Anonymní píše: Více
Podle mě, se všechno dá nějak zvládnout a ono to vlastně ani kolikrát jinak nejde.
Já jsem mého syna vychovávala sama od jeho dvou a půl roku. Ano, jednoduché to opravdu nebylo a ani teď zrovna moc není, protože pořád je co řešit, i když už studuje. Kontakt se svým otcem měl a ještě stále nějaký má.
Záleží na tobě, jestli se na to cítíš a ano, mohla bys toho i případně jednou litovat, že sis ho nenechala, když se ti podařilo otěhotnět. Ještě to všechno pořádně zvaž a prober se svým přítelem. ![]()
@Bytsamsebou A ona s ním taky spí bez ochrany…zná ho pár týdnů a on si nedává pozor a jí to nevadí? Nechápu…tak to dítě asi chtěli, když dělali všechno pro to, aby vzniklo ![]()
Ahoj. Řeším dost náročnou situaci. Jsem pár měsíců po rozchodu s bývalým po dlouhém vztahu a jednom společném dítěti.
Začala jsem se před pár týdny scházet s “novým” mužem (známe se od vidění), moc času jsme spolu zatím nestrávili. Zjistila jsem před pár dny že jsem těhotná. Samozřejmě vím že bylo nezodpovědné mít nechráněný sex, ale mám těžkou adenomyózu a můj lékař mi řekl, že šance otěhotnět přirozeně je minimální, s bývalým se to nepovedlo za x let. Ten nový před lety potvrzený špatný stav spermií.. vůbec jsme nepočítali že by se něco takového mohlo stát.
Vůbec nevím co mám teď dělat.
Nevim jaký je ten nový muž vůbec partner, vůbec nevim jestli jsme kompatibilní ve vztahu, mám tolik “nevím”.
Shodli jsme se na tom že na to neni nejvhodnější doba ale oba jsme v předchozím vztahu deti chtěli a nešlo to a tady pomalu z jednoho “šťouchu” tohle..
každopádně řekl že rozhodnutí je na mě a on že stojí za mnou ať se rozhodnu jakkoliv. uvědomuji si samozřejmě že s mou diagnózou se ještě muže stát cokoliv ale rozhodnout se musím teď.
Nechci od vás aby jste rozhodli za mě, ale nemá někdo nějakou zkušenost, která by mi trochu pomohla? Děkuji