Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám 20 měsíční holku a je pravda, že většinou jedem s kočárem, ale když jsme bez něj tak jde krásně za ruku, pak se z ničeho nic pustí a uteče a už za ruku nechce a utíká, v té chvíli lituju, že jsem nevzala kočár kam bych ji mohla posadit. Jinak má ráda, když jde za ruku a řeknu ji utečeme tatovi nebo utikáme utikáme ke stromu k autu kamkoliv kam potřebuji. A celkem se na to chytá a utiká se mnou. ![]()
Muj syn chodil od 11 mesicu, presto dodnes 28 mesicu jezdime obcas s kocarem, ale jit pesky do obchodu nebo na prochazku se s nim dalo az kolem dvou let. Ted beru kocar, kdyz specham nebo toho potrebuju stihnout hodne.
Myslim si, ze tva dcerka potrebuje jeste cas.
Naš mládě se tedka začíná učit a chápat, že pokud chce jít, musí jít mým směrem, zastavit na „stůj!!!“ a respektovat silnici, což celkem chápe a začíná to jít, ale běžně lětí někam jinam a pokud chci aby šel mým směrem, musím si ho často jít někam 20m odchytit a donést na správnou cestu---ale taky má rapla, že ho vyndám, ujde 50m a chce do kočáru. Nenutím ho, respektuji ale rozhodně se bez kočáru nikam nevydávám, kor v mým stavu, už to začíná být znát a cítit a rozhodně se nemíním strhnout s 12kg batoletem
Asi to chce fakt čas, musí pochopit, že maj nožičky a pak, pokud chctěj chodit, má to svoje pravidla… ![]()
Teda mě jímá hrůza, jak to tady čtu. Malému je 17 měsíců, vím, že má nárok chodit, kam chci, neposlouchat, vztekat se, když ho někam táhnu… Ale až mu bude 22-23 měsíců, tak se mu narodí sourozenec a já prostě POTŘEBUJU, aby v té době chodil u kočáru a tak, kam chci já a hlavně poslouchal na výzvu/rozkaz.
A teď čtu, jak i mnohem starší děti mají s tímto problémy… ![]()
@jessikka
tak maly ma 19 mesicu, plus mam 3m mimco a starsi fakt nejde tam kam chci. i kdybych se na hlavu postavila, tak si pujde po svem…
vazne pochybuju, ze je na to nejake reseni ![]()
@jessikka píše:
Teda mě jímá hrůza, jak to tady čtu. Malému je 17 měsíců, vím, že má nárok chodit, kam chci, neposlouchat, vztekat se, když ho někam táhnu… Ale až mu bude 22-23 měsíců, tak se mu narodí sourozenec a já prostě POTŘEBUJU, aby v té době chodil u kočáru a tak, kam chci já a hlavně poslouchal na výzvu/rozkaz.
A teď čtu, jak i mnohem starší děti mají s tímto problémy…
Asi jedine reseni bude poridit skate za kocar a nebo rovnou sourozenecky kocar. Druhe se narodi do obdobi vzdoru prvniho… troufam si odhadnout, ze to bude velmi narocne a urcite nebude starsi poslouchat na slovo.
Já jsem od doby, co malá začala chodit, bylo jí 14 měsíců, brala na procházky golfky, vytahovala ji, když chtěla, nebo se vezla. Když jsme měla čas, a chtěla jsme ji trénovat, šla jsme někde, kde nejezdí auta, a tam ji vypustila. Kde byly cesty, tak šla do kočáru. Postupně jsem ji nechávala chodit i kolem cest, samozřejmě na bezpečné straně, a nechávala ji ujít více, až jsme přestala kolem 18 měsíců asi kočár brát. Občas se dožadovala nošení, ale nikdy jsme ji nenosila. Za ruku se vodit nechtěla, takže jsem ji nechávala volně, šla pořád kolem mě, nebo jsme ji musela navádět, a občas za tu ruku vzít. I přes její velký nesouhlas jsem ji prostě za ruku kolem cest a v určitých místech brala. Dneska už jí to dochází, že když jdeme po cestě, sama říká - na kraj, nebo když jdem přes cestu, tu ruku mi dá, jinak když je bezpečné místo a máme čas, nechám ji, ať si sbírá, hledá, chodí, kde chce. Teď jí bude 22 měsíců a chodím s ní i do velkých obchodů pěšky, chodí za mnou v obchodě, a není s ní problém. Ale mám poměrně hodné dítě, ale taky jsme to museli natrénovat.
Ale druhé dítě bych si do tohhole nepořídila
Ale já jsme srab, a ani bych to nezvládla. To až bude malá starší.
Já mám děti taky dva roky od sebe, malá mi přestala utíkat až teď to jsou jí skoro 3 roky, do té doby nervy jak špagáty, do městamám stupátko, tak to mi nezdrhala.
Ahoj holky, vidím, že je to všude stejné. Zrovna jsem chtěla založit diskuzi na téma Jak naučit chodit dítě za ruku. U nás neskutečný problém. Nesnáší ani hlazení po rukách. Jak jí chytnu za ruku, švihne sebou o zem a je vymalováno. Přitom tak před 14 dny to najednou šlo (sice jen na krátko, ale šlo, tak jsem myslela, že postupně budeme délku přidávat), jenže asi jen na 3 dny a pak zas konec. Vedle kočárku taky moc nechodí a když, tak zásadně jinam než potřebuju já.
Moje máma mi říká, že jí už mám začít vychovávat, ale jak jí zrovna „vychovat“ v tomhle, tak to fakt netuším.
@loja já nevím, kolik malé je, ale do jisté míry má tvá máma pravdu. Tohle s eprostě dítě musí učit a naučit - není to nic jiného než pravidla. prostě zastavit se před silnicí, chodit po kraji, když je přechod, dát rodiči ruku…nic nejde nikdy samo a vždycky to nějakou dobu trvá, ale pokud to člověk s dítětem trénuje, podaří se to. Já jsme malou za tu ruku přes cestu vzala, i přes obrovský nesouhlas, řvala, skoro jsme ji thla, ale prostě časem to pochopila, že je to je „jen“ další pravidlo. A dnes jí to nějak nevadí.
Hlavně vidí, že přes určitá pravidla nejede u nás vlak, tak ona se potom vždycky po nějakém vzdoru podá. Ať už to bylo se spánkovým režimem, vydupáváním něčeho nebo odporu k něčemu (třeba uklízet si po sobě)…chce to fakt důslednost, učit a vysvětlovat. Bez toho to nejde.
@sad 1 No ale jak dítě to pravidlo naučit? Já ho nechci mlátit a tu poslušnost si vynutit. On je fakt dost náročný a v některých situacích dost nezvladatelný. Paličák. Bojím se, že u nás to buď půjde po zlém a nebo časem. jenže toho času moc nemám ![]()
@jessikka já jsem malou taky nemlátila, ale prostě ať se jí to líbilo nebo ne, kde jsem potřebovala, tak jsem ji vzala za ruku a hotovo. Přece mi nebude dítě říkat, kam mám chodit, anebo za nímmnebudu chodit po celém městě tam, kam chce ono, když já potřebuju jinam. Já jsem zas názoru, že poslušnost se musí občas trochu vynutit (vemu ji za ruku, a jdeme)
U nás to po pár vztecích pak začalo fungovat
@sad 1 To jsi jí brala smykem? Vláčela po zemi? U nás by to tak dopadlo. A ne pár metrů, ale klidně pár kilometrů ![]()
Já jsem si na dítě preventivně koupila kšíry, kdyby bylo nezvladatelný. A jak praví zákon schválnosti, pak jsem je nepotřebovala: moje dítě je zcela vzorný, za ruku chodí rádo a bez odporu (kromě chvilek vzteku a ječení na zemi, že ona domů nejde atd., ale to je jiná píseň).
Ale kdyby byly třeba, klidně je aplikuju. A kdyby dítě nechtělo chodit, kam chci já, tak vezmu kočár a prostě bude v kšírách a pojede. Kočár máme do 25 kilo (neoficiálně), tak ještě chvíli vydrží.