Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj dámy ![]()
Mám nějaké otázky ohledně hry s dítkem, budu ráda za každou radu, názor.
Moje 9,5 měsíční holčička si moc nechce/neumí hrát „interaktivně“. Vařečkou o hrnec netříská, kolečka na stojánek nenandává (takový ten kužel s barevnými kroužky, znáte to), žvatlá jen „da-da“, paci paci dělat nechce, jen se jí líbí se dívat jak to dělám já. Nůžkový úchop taky neovládáme, do všeho strká palečkem
Vůbec nic nenapodobuje. Jinak sedět, lézt a stát s oporou se sama naučila v 7. měsíci asi během dvou dnů (nikdy jsem ji neposazovala, nestavěla).
Jak to mají s interaktivní hrou vaše dítka? Jak si s nimi hrajete? Nedělám náhodou něco špatně?
Určitě neděláš nic špatně
Ona k tomu dozraje časem. Adámek v jejím věku se teprve učil lézt, stoupnul si až v 10. měsíci. Napodobovat v podstatě začal až poslední dobou. Interaktivní hračky, takové ty zvukové, co napodobují zvířátka apod. ho donedávna nezajímaly. Teď už si celkem vyhraje, ale dlouho u toho nevydrží ![]()
Jinak mávat se naučil taky až kolem roku, zato jeho stejně stará sestřenice to uměla někdy v osmém měsíci. Každé dítě je jiné. ![]()
No! My sice mame o mesic vic, ale s tou interaktivni hrou to taky neni nic moc. Ale bud v klidu, ted trenuju hrubou motoriku, vsecko bude! Je teda pravda, ze paci-paci,pa-pa, nene a pincetovku ovlada, ale naucil se to asi az pred mesicem. A ze by to tomu hrani si nejak pomohlo…
To ne.
Takze na nej porad mluvim, rikam rikanky, hlavne takove ty u kterych se musi neco ukazovat. Ale u nas je problem ho udrzet sedet na miste. Chvili me sleduje, pak zdrha.
Takze vyuzivam chvilky po obede, kdyz sedi „v klidu“ v zidlicce a ukazuju mu zviratka, snazime se znakovat - krom zminene klasiky(papa, pacipaci) zatim zadny uspech.
Krouzky na tyc ho nandavat taky neba, maximalne to z toho sundat a vsude rozhazet.
A ted s nim zkousim hru: „Na a dej“. To ho bavi. Pak zkousime kutalet s micem. Ale ten princip jeste moc nechape, obcas se mu to ale povede, tak mam radost a on taky. Ale u toho zase vydrzi jen chvilku, minutu asi.
Dale hrajeme si na schovku(vykukovani), na honenou(lezeme oba za balonem nebo ja za nim). Nekdy uspesne, jindy - mene.
Vozim ho na odrazedle a nechavam ho, a on kousek jede za mnou(mame auto-odrazedlo)
A pak si treba zazpivame pisnicku a to tak, ze kazdy mame v ruce chrastitko a chrastime do rytmu(no spis ja) A taky se treba sebere a jde v pulce pryc.
Knizky ho treba neberou vubec, ani ty piskaci, prste nezajem.
Tak tak je to u nas.
Děkuji holky za odpovědi a inspiraci
Měla jsem jen trošku obavy jestli se malá intelektově dobře vyvíjí, protože jsem měla problémy s neléčenou hypofunkcí štítné žlázy a někde jsem četla, že to způsobuje nedostatek jódu, a ten pak způsobuje snížené duševní a intelektové schopnosti atd. atd… Tak jsem pořád jak na trní a už už aby bylo Sašence osmnáct ![]()
U nás měli a mají „problém“ s hraním obě děti. Mladší hračky nezajímají vůbec max. si občas 2 minuty denně pojezdí s kočárkem. Syn si začal hrát v necelých třech letech ![]()
ahoj,
nic si z toho nedělej, mám dvouletého synka, který sice krásně mluví, pozná asi čtyři značky aut na silnici, ale básničky ho nebaví a pohádky taky ne. Musíš se smíři s tím, že budeš mít rychlejíš, aktivnější holčičku. Ono není důležité jestli umí paci paci, naučí se to z donucení - soudím dle mého synka, nikdy to nikde neukázal jen mně doma. Přeji Ti pevné nervičky. P ap a
Grit,
především ti gratuluju k holčičce vstávající v sedmi měsících. V širokém našem příbuzenstvu nebyl nikdo tak čiperný. No a jak píšeš, že si nechce hrát, tak to bude možná spíš takový typ, co v dalších měsících bude asi napodobovat činnosti dospěláků. Co tak toho zkusit využít? (Ale až později, teď ještě neee… )
Prozatím bych vyšel z toho, že většina dětí má ráda lehce destruktivní činnosti - tak nějak přirozeně. Většinu taky ze začátku baví věže z kostek spíš bourat než stavět. No a toho bych se chytil, jenže s jiným materiálem… Shromáždi si šest nebo sedm PET lahví té nejmenší velikosti, myslím je to čtvrt nebo půl litru… (fakt teď nevím…) a postav je před ni do řady. Pokud sama nebude vědět, co se od ní čeká, zkus PETky povalit rukou nebo nohou a řekni „bác!“ . Myslím, že se toho po několikáté chytne. Hra na „bác!“ je myslím přijímaná všemi dětmi bez rozdílu.....
Děkuji za příspěvky ![]()
Tak se jí snažím nalákat na kostky… Stavím z nich věžicky a ona je bourá. Ale tváří se u toho jako by ji to nebavilo… Prostě jen tak leze po pokoji, zbourá věžičku, sundá kroužky ze stojánku a pokračuje si svou cestou ![]()