Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, jak už z názvu vyplývá… Už jako malá jsem nerada chodila někde sama, vždy jsem potřebovala mít někoho “za zadkem”, postupně s věkem jsem už jakž takž byla samostatná, hlavně jak jsem se odstěhovala od rodičů a chodila do práce. Jenze od doby, co jsem doma na mateřské (skoro 2 roky) jsem se tak nějak izolovala od světa a opět mám problém někde chodit sama. Nejvíc mě to mrzí kvůli malé. Na procházku s ni sama ještě zajdu, ale taky málo, a na hřiště jen s někým dalším, v hernicce jsem s ni ještě ani nebyla, protože mě tam nemá kdo doprovodit… Říkám si, ze jsem blbá, ale nevím jak se překonat a jít s malou někam sama. Už si říkám, ze možná trpím nějakou poruchou nebo co… Kamarádky už skoro nemám, a když už tak se většinou musím ozvat já, a nemám žádnou kámosku, s kterou bych prave zasla třeba do te hernicky s detma nebo tak. Ach jo, co mám dělat a jak to změnit? Říkám si, ze když se překonám a začnu chodit ven s malou sama, třeba někde nějakou kamarádku - maminku poznám a budeme pak s detma chodit ven spolu. Jenze jak se donutit?
Musíš se překonat. Dítě musí chodit ven, poznávat svět, běhat a ne být zavřené doma jak vězeň na Bezdězi.
Děláš si legraci?
Vrchol nesamostatnosti.
Jak to překonat? Obléknout se a jít Kamkoliv..Neumím si představit neustále někoho otravovat aby chodil všude se mnou.
Nejde o tebe, ale o dítě!
Proč by tě měl někdo doprovázet do herničky?
A proč máš problém jít sama?
Jdeš někam, kde to neznáš? Jednoduché řešení -chod na známá místa.
Nevíš, jak se tam sama zabavit? Knížka..
Nebo ti je trapně, že jsi někde sama?
Tohle musíš překonat, nemůžeš pořád někomu viset na krku jako balvan..
@Anonymní píše:
Ahoj, jak už z názvu vyplývá… Už jako malá jsem nerada chodila někde sama, vždy jsem potřebovala mít někoho “za zadkem”, postupně s věkem jsem už jakž takž byla samostatná, hlavně jak jsem se odstěhovala od rodičů a chodila do práce. Jenze od doby, co jsem doma na mateřské (skoro 2 roky) jsem se tak nějak izolovala od světa a opět mám problém někde chodit sama. Nejvíc mě to mrzí kvůli malé. Na procházku s ni sama ještě zajdu, ale taky málo, a na hřiště jen s někým dalším, v hernicce jsem s ni ještě ani nebyla, protože mě tam nemá kdo doprovodit… Říkám si, ze jsem blbá, ale nevím jak se překonat a jít s malou někam sama. Už si říkám, ze možná trpím nějakou poruchou nebo co… Kamarádky už skoro nemám, a když už tak se většinou musím ozvat já, a nemám žádnou kámosku, s kterou bych prave zasla třeba do te hernicky s detma nebo tak. Ach jo, co mám dělat a jak to změnit? Říkám si, ze když se překonám a začnu chodit ven s malou sama, třeba někde nějakou kamarádku - maminku poznám a budeme pak s detma chodit ven spolu. Jenze jak se donutit?
A co starý ten stebou nechodí?
@Kipa22 píše:
Musíš se překonat. Dítě musí chodit ven, poznávat svět, běhat a ne být zavřené doma jak vězeň na Bezdězi.
Tak malá není jenom zavřená doma.
@ZustanSeMnou píše:
Děláš si legraci?
Vrchol nesamostatnosti.
Jak to překonat? Obléknout se a jít Kamkoliv..Neumím si představit neustále někoho otravovat aby chodil všude se mnou.
Nejde o tebe, ale o dítě!
Proč by tě měl někdo doprovázet do herničky?
Bohužel nedělám. Nejde o to, aby mě někdo doprovázel, ale cítím se blbě sedět tam sama když ostatní maminky tam jsou po skupinkách, povídají si a jejich děti si hrají mezi sebou.
Normálně.. mysli na sviště. Ve 2 letech už je to fajn parťák pro spoustu věcí
já třeba týden nikoho nevidím, ale pořád někde poletujeme ![]()
@Anonymní píše:
Bohužel nedělám. Nejde o to, aby mě někdo doprovázel, ale cítím se blbě sedět tam sama když ostatní maminky tam jsou po skupinkách, povídají si a jejich děti si hrají mezi sebou.
Tak holt seď doma.
To je na terapeuta.
@Svetluska55 píše:
A proč máš problém jít sama?
Jdeš někam, kde to neznáš? Jednoduché řešení -chod na známá místa.
Nevíš, jak se tam sama zabavit? Knížka..
Nebo ti je trapně, že jsi někde sama?
Tohle musíš překonat, nemůžeš pořád někomu viset na krku jako balvan..
Spíš mi je asi trapně a cítím se špatně, když tam jsem sama. Nemám si s kým povídat a tak. Nevím, asi jsem divná…
@Kipa22 píše:
Mě to přijde, že dítě má dítě.
Nejsem už dítě, i když jsem ještě hodně mladá, to je pravda.
@B4RC3LON4 píše:
A co starý ten stebou nechodí?
Partner se mnou chodí, ale jelikož pracuje na směny tak nemá vždy čas nebo je unavený.
@martina.se píše:
Normálně.. mysli na sviště. Ve 2 letech už je to fajn parťák pro spoustu věcíjá třeba týden nikoho nevidím, ale pořád někde poletujeme
A kam třeba nebo co tak spolu děláte, jestli se muzu zeptat? Chtěla jsem ji vzít třeba někdy do cukrárny, máme kousek jednu kde dělají výborné zákusky, mají tam i k půjčení knížky pro děti, ale malá nevydrží dlouho sedět, nejradši by běhala.
@Anonymní píše:
A kam třeba nebo co tak spolu děláte, jestli se muzu zeptat? Chtěla jsem ji vzít třeba někdy do cukrárny, máme kousek jednu kde dělají výborné zákusky, mají tam i k půjčení knížky pro děti, ale malá nevydrží dlouho sedět, nejradši by běhala.
Tak ji vem tam, kde se vyběha. My žijeme na samotě, takže výlety, courani po lese, občas zajedeme do civilizace, i kdyby do té cukrárny a dětského koutku.. však není žádný problém tam jít sama s dítětem ![]()
Ahoj, jak už z názvu vyplývá… Už jako malá jsem nerada chodila někde sama, vždy jsem potřebovala mít někoho “za zadkem”, postupně s věkem jsem už jakž takž byla samostatná, hlavně jak jsem se odstěhovala od rodičů a chodila do práce. Jenze od doby, co jsem doma na mateřské (skoro 2 roky) jsem se tak nějak izolovala od světa a opět mám problém někde chodit sama. Nejvíc mě to mrzí kvůli malé. Na procházku s ni sama ještě zajdu, ale taky málo, a na hřiště jen s někým dalším, v hernicce jsem s ni ještě ani nebyla, protože mě tam nemá kdo doprovodit… Říkám si, ze jsem blbá, ale nevím jak se překonat a jít s malou někam sama. Už si říkám, ze možná trpím nějakou poruchou nebo co… Kamarádky už skoro nemám, a když už tak se většinou musím ozvat já, a nemám žádnou kámosku, s kterou bych prave zasla třeba do te hernicky s detma nebo tak. Ach jo, co mám dělat a jak to změnit? Říkám si, ze když se překonám a začnu chodit ven s malou sama, třeba někde nějakou kamarádku - maminku poznám a budeme pak s detma chodit ven spolu. Jenze jak se donutit?