Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Gina108 píše:
@Hřiběnka ty jo, já teda „obdivuju“ každého, kdo se crcá s nějakým uspáváním. Není zbytečnější ztráty času pro dospělé, ba i pro děti. To by mne zajímalo, proč ji nechceš mít u sebe v posteli aspoň na to usnutí, když se jí to povedlo zalomit do dvou minut
ja to treba chapu…mne usne v posteli, pri prenaseni se vzdy vzbudi, samotneho u nas ho bechat nemuzu - je schopen se po pulhpdine vzbudit a potichoucku presplhat bariery, aby spadl hlavou dolu z nasi postele. Chodot kvuli tomu spat s nim v sedm odmitam. Takze ja treba uspavam vecer u nas v posteli jen zcela vyjimecne.
@paja88 píše:
@Hřiběnka, a tak si zkus lehnout vedle postylky a rikat treba pssssst, spinkat nebo tak neco, alespon se nauci sama usinat a nebudes ji muset pak prenaset a tim padem mozna i budit
Jestlize uspavat nechces ( jako treba ja ), je fakt nutny byt dusledna, zvedat uplne niminalne. Ja vim, ze jim nic nechybi, nic je neboli, ze to proste jen na me zkousi a ted uz vi, ze ja proste neprijdu a moc dobre vedi, ze je cas jit spinkat. My teda koupeme a pak v pokojiku davame flasku s kasi a pak uz jsou nakrapnuty a do postylky se tesi
V noci kdyz jen pobrekavaji, tak nechavam, kdyz je vetsi krik, tk si prave lehnu vedle postylky a staci jen kdyz me slysi, lehnou a spi a ja se pak premistim( vetsinou po hodine myho spanku
)
No ale právě to už skoro měsíc dělám
Jen se ta doba to „pssst“ a „halííí…belííí“ rapidně prodlužuje.
@Gina108 píše:
@Hřiběnka ty jo, já teda „obdivuju“ každého, kdo se crcá s nějakým uspáváním. Není zbytečnější ztráty času pro dospělé, ba i pro děti. To by mne zajímalo, proč ji nechceš mít u sebe v posteli aspoň na to usnutí, když se jí to povedlo zalomit do dvou minut
Protože, jak se píše v příspěvku pod tebou, nemůžu ji tam nechat spát samotou, to je jedna věc (že se včera nevzbudila při přenesení považuju spíš za náhodu) a hlavně, začne to tím, že bude usínat se mnou v posteli, bude pokračovat tím, že bude vyžadovat spát tam celou noc? Ne, to opravdu odmítám a věř, že to neznamená, že bych ji měla o něco míň ráda ![]()
@dani24687 píše:
Tvoje dite je uz dite a ne mala panenka. Gratuluji `:-D:-D
Moje dítě nebylo nikdy panenkou, vždycky bylo dítětem. Děkuji za konstruktivní radu k neuspávání.
@Hřiběnka píše:
Moje dítě nebylo nikdy panenkou, vždycky bylo dítětem. Děkuji za konstruktivní radu k neuspávání.
A co chces slyset??? Naucila se stoupat, tak ji to bavi vic nez spani. To je pochopitelny. Kdyz odmitas ji brat do postele nebo u ni bt, tak kup vetsi postylku, kde ji nechas stat a ona pak odpadne.
@dani24687 píše:
A co chces slyset??? Naucila se stoupat, tak ji to bavi vic nez spani. To je pochopitelny. Kdyz odmitas ji brat do postele nebo u ni bt, tak kup vetsi postylku, kde ji nechas stat a ona pak odpadne.
A proč sem píšeš, když nemáš, co bys dodala
? Každý nemusí mít nutně odpověď na každou otázku.
Btw., být u ní mi nevadí, to jsem nepsala, jen ji nechci dvě hodiny uspávat, v tom je rozdíl.
@Hřiběnka jtak sem zvedava, kdo ti co poradi. Pripadne zkusim u druheho. Bo toto je proste obdobi.
To jako dite, ktere usne samo ve sve postylce bez uspavani, je panenka? Tak to mam doma asi 14-mesicni panenku.
Ale nezavidte mi, ono se zase v noci nekolikrat budi.
@Hřiběnka - máme to stejně
Od té doby, co se naučil stát, tak je to boj. Když dávám syna spát přes den, usne v postýlce hned, večer to bylo šílený a uspávání na hodinu
Vyřešila jsem to tak, jak ty nechceš - po přečtení pohádky a vypití mlíka, si ho nechám v posteli, přitulíme se k sobě a jak zabere, tak přenáším do postýlky.
@magistra K píše:
To jako dite, ktere usne samo ve sve postylce bez uspavani, je panenka? Tak to mam doma asi 14-mesicni panenku.
Ale nezavidte mi, ono se zase v noci nekolikrat budi.
pro mě jo, já to doma nikdy neměla. Ale myslím to v dobrým, proboha ![]()
@Maky.p
No jo, víš co se říká, odříkaného chleba největší krajíc, ani bych se nedivila, kdyby to tak dopadlo i u nás
Přes den občas usne u mě v posteli (a já někdy s ní
), ale ty večery bych chtěla být důsledná, no ![]()
@Hřiběnka - já jsem to vzdala, bylo to trápení obou, jak mě - hodinu sehnutou nad postýlkou, tak malýho - vstával a vztekal se, dokud fakt nevytuhl. Teď máme klid, poválíme se v posteli, přitulíme se a spí. Však on si zase odvykne, usínat s maminkou takhle do 15ti nebude
a mě to nevadí, ba naopak, mám klidnější noc i já, když usne s úsměvem na rtech, místo uvztekanej ![]()
A já jo
Akorát přes léto zkusíme zapracovat na usínání přes den - nastupuje do školky.. Takže jí budu zvykat, že se převlékne a hajne si sama a budu jí číst pohádku.