Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zažila jsme nejhorší zážitek v našem životě! Kdy šlo o život našeho mrňouska… jdeme obědvat, usadím ho do židličky (je mu osm měsíců), začne hystericky plakat!! A najednou - nedýchá! Křičím na něj, nic, rychle se ho snažím vyndat z židličky, popadnu ho a plácám na zádička, šednou rty a tělíčko se tvá bezvládne…přilítne manžel, popadne malého, chytne za nohy a opět na zádička -NIC, propadáme panice. Začali jsme se o něj v rámci paniky přetahovat, až manžel zvítězil, malému vdechl do pusinky dvakrát a on se nadechl!! Před očima mi proběhl celý můj život!!! Takový strach jsem v životě nezažila..Ještě teď mám slzy v očích a neustále ten pohled před sebou.
Stalo se to některé z vás? Mluvila jsem s lékařkou, která mi potvrdila, že je to velice časté u dětí okolo roka - prostě se zapomenou na dechnou…
Ježiši Kriste!!! Fuj, mám z toho úplně husinu! ještě, že to dobře dopadlo!
Některé děti to dělají-nejvíc účinná je metoda šoku.Dítěti buď fouknout do obličeje,nebo švihnout proutkem-ale ten málokdo má u sebe.Ten maminky nosí v případě,že se to stává častěji.Je to vlastně takový projev nevole,něco jako afektivní stav.Někdy je to jen trochu,jindy ho dítko „dokoná“ do úplné bezvládnosti a občas mohou nastat i křeče.Aniž by to znamenalo epilepsii.Nic příjemného pro rodiče.
Jj, to fouknuti zabira, foukam kdyz vidim, ze rve a delsi dobu se nenadechuje. Ale musel to byt sok, to verim!
Fuj, to je strašný…díky bohu, že to dobře dopadlo…taky z toho mám husí kůži!!
Brr, hrůza.
Ale každopádně děkuju za radu - s tím vdechnutím nebo fouknutím do obličeje. Naštěstí jsem zatím podobnou situaci nemusela řešit, ale kdyby náhodou, tak je důležité vědět, jak zareagovat.
Jak píse Asha, foukám mu do obličeje když brečí a delší dobu se nemůže nadechnout, to na něj zabírá ![]()
No děs, snad takovou hrůzu nikdy nezažiju,naštěstí to u vás dobře dopadlo
, a o tom fouknutí jsem taky nevěděla- takže-dobré vědět.
Neni to tak dlouho, co tohle resila kamaradka. Je to afektivni zachvat, na netu se kolem toho doctes hodne. Mivaji to pretazene deti, rozcilene, nevyspane… Vypadaji ze nedychaji, ale dychaji!! Aspon se to vsude pise. Kazdopadne je to strasny zazitek ![]()
Fakt jsem viděla černě!!!! Proto jsem se i chtěla podělit, kdyby se to někomu stalo, aby věděl jak zareagovat.. jsem ráda, že jsem nebyla doma sama, protože nevím, jestli by mě to napadlo!!! Jsem šťastná, že to tak dopadlo…
Nikde na vyšetření jsme nebyli… jen si necháme udělat kontrolní kardio…
Alenka píše:
Neni to tak dlouho, co tohle resila kamaradka. Je to afektivni zachvat, na netu se kolem toho doctes hodne. Mivaji to pretazene deti, rozcilene, nevyspane… Vypadaji ze nedychaji, ale dychaji!! Aspon se to vsude pise. Kazdopadne je to strasny zazitek
Děkuju, určitě na to juknu, ale podle toho, co jsem u něj viděla, tak si myslím, že fakt nedýchal!!!
Respiračně- afektivní syndrom/záchvat. Jo, jo u dětí prý celkem běžné na základě silné emoce (vztek, vzdor, ale i velká radost) nebo u menších dětí na podnětu velmi silné bolesti.
Já jsem to zažila u 8 týdenního miminka, dodnes nezapomenu tu šedo-fialovou barvu, bezvládnost a v mojí hlavě jediné, „já tě umřít nenechám“ a dodnes vidím, jak jsem ho tahala z autosedačky a hned dávala umělé dýchání a masáž srdce, jen holt moc, u miminek se má dýchat trochu do pusy i nosu zároveň---(u nás to bylo na základě podnětu bolesti, kdy mu doktorka trhala nehtík, který zarůstal)
Každopádně jak psaly holky, pomáhá šok, hlavně zjistit jestli při breku nezapadl jazyk, fouknout do pusinky, když brečí a hrozí, že dýchat přestane…
Přeju z celého srdce, ať se to již nikdy neopakuje!
Alenka píše:
Neni to tak dlouho, co tohle resila kamaradka. Je to afektivni zachvat, na netu se kolem toho doctes hodne. Mivaji to pretazene deti, rozcilene, nevyspane… Vypadaji ze nedychaji, ale dychaji!! Aspon se to vsude pise. Kazdopadne je to strasny zazitek
Pri takovem zachvatu vazne nedychaji. Nekdy uplne zmodraji a muzou upadnout do bezvedomi, ale to je fakt krajni pripad. Nebylo to psane ve smyslu, ze se rozdychaji a neni potreba volat zachranku?
Ze nedycha poznas, ze ze sebe v podstate ten vzduch spis porad tlaci ven vzlykama, ale nic nejde dovnitr. Po probrani nasleduje poradne hlubokej nadech (a vetsinou usi drasajici rykot
)
Marlenka11 píše:
Respiračně- afektivní syndrom/záchvat. Jo, jo u dětí prý celkem běžné na základě silné emoce (vztek, vzdor, ale i velká radost) nebo u menších dětí na podnětu velmi silné bolesti.Já jsem to zažila u 8 týdenního miminka, dodnes nezapomenu tu šedo-fialovou barvu, bezvládnost a v mojí hlavě jediné, „já tě umřít nenechám“ a dodnes vidím, jak jsem ho tahala z autosedačky a hned dávala umělé dýchání a masáž srdce, jen holt moc, u miminek se má dýchat trochu do pusy i nosu zároveň---(u nás to bylo na základě podnětu bolesti, kdy mu doktorka trhala nehtík, který zarůstal)
Každopádně jak psaly holky, pomáhá šok, hlavně zjistit jestli při breku nezapadl jazyk, fouknout do pusinky, když brečí a hrozí, že dýchat přestane…
Přeju z celého srdce, ať se to již nikdy neopakuje!
Tak přesně vidím to co Ty!!! Moc děkuju
Tak to se omlouvam za dezinformaci, co jsem cetla, tak pry dychaji i kamoska to rikala, ale urcite je prubeh a prubeh ze jo
Tak preji co nejmin nejlepe zadne takove zazitky!!