Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Někde mám problém se vztahy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.1.25 17:01
Někde mám problém se vztahy
Zdravím, mám dotaz taky to tak někdo má? Momentálně mi bude 24 let a ještě nikdy jsem neměla žádný vztah. Dostává se mi hodně velkého nátlaku ze strany příbuzných a kamarádů, že bych už něco měla s někým zažít. Dostávají se mi taky posměšky a narážky ohledně mojí orientaci, která je mi ale jasná, už mě přestává bavit se pořád obhajovat. Nemám problém se socializovat, ale u vztahů nějak cítím, že to nejde. V podstatě ani nemám potřebu s někým být, ale vím, že stárnu a přicházím o nejlepší léta svého života. Nevím, kde je problém a jak ho řešit. Tak jsem se chtěla zeptat, zda někdo někdy řešil tento problém a došel k nějakému závěru. Velice děkuji za odpovědi a popřípadě rady
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.1.25 17:08
Máš problém jen s dlouhodobými vztahy nebo jsi ještě vůbec s nikým nic neměla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.25 17:18
Takze te přitahují muži, ale jeste toho nedosáhl žádný konkrétní? Nebo se ti nekdo líbí/libil, ale neslo to - a proč?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 17:51
Podle toho, že se ti dostává velkého nátlaku ze strany příbuzných, předpokládám i rodičů, tak dost možná je na jejich straně něco hodně špatně a ty to nevidíš. Ale máš kvůli nim v sobě problém, kvůli kterému se do vztahů neženeš, bojíš se jich.
Dost možná jsi vyrůstala v rodině, kde ti bylo říkáno, že se máš nějak chovat, byla potlačována tvá invidualita, v tobě se to bije a podvědomě víš, že vztah pro tebe bude neustálé hodnocení ze strany druhého, zda jsi dostatečně dobrá, vyhovující.
Tohle tak vůbec nemusíš vidět, vnímat, protože si toho nejsi vědoma. Já to měla a stále dost mám přesně tak, jak tu popisuju tu možnost, že to máš tak ty. Jsem se kolikrát sebe ptala, jak je možné, že mě moji rodiče vůbec neznají. Že jim o sobě nic neřikám a proč jsem taková, a tak špatná. No došlo mi, že když se mě nikdo na nic neptal, co já chci, co cítím, co mi vadí nebo nevadí, nebo na to často ani nebral ohledy, a byla jsem furt hodnocena a to téměř výhradně kriticky, a důvod ke kritice se našel vždy, tak asi těžko někdo takový bude chtít vědět, co jsem zač, takžei kdybych o sobě něco řekla, toho člověka to bude zajímat tak maximálně proto, aby to obrátil proti mně.
Shrnuto: Možná vyrůstáš v tzv. toxické rodině, kde jsi kritizována a tlačne do toho, abys byla někdo, kdo nejsi, a jsi kvůli tomu natolik porouchaná, že se vztahům vyhýbáš, aniž bys věděla proč a abys viděla u sebe tu porouchanost, protože nemáš náhled, odstup.
- Citovat
- Upravit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 17:55
A pozor. Budeš končit u takových, jako byli tvoji rodiče. Budeš hodnocena, kritizována, utlačována, a budeš stále přemýšlet nad tím, kde jsi chybná, špatná, budeš dávat najevo, že chceš, aby tě on respektoval, ale nedostane se ti toho. Skončíš u podobně toxického člověka, jako byli tvoji rodiče, co z tebe udělali to, co udělali.
- Citovat
- Upravit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 18:05
@Zeoli píše: Více
S tím se nedá bojovat, když to nevíš. 
Já to už vím a bojovat s tím nemusím. Ale vím, jakému typu lidí se vyhýbat. No a když bych měla někdy vztah, i když to vylučuju, protože chci zasvětit svůj život studiu Písma 
, tak s někým podobně porouchaným. Který to pochopí a nebude toho zneužívat. Ale pocit nedostatečnosti, že třeba toho partnra štvu, jen to nedává najevo, bych asi měla furt. 
Ale není to diskuze o mně. 
- Citovat
- Upravit
leopanda
1.1.25 18:22
Doporučím terapii, je možné, že ti bude stačit jen pár online sezení a přijdeš na to sama, odkud vítr vane.
Každopádně záleží také, jak to bylo v rodině, je možné, že ti někdo doma kdysi dávno v dětství řekl něco specifického, co na tebe mělo takový vliv na podvědomé úrovni a ty si ten důvod už nevybavíš zpaměti, kde to vzniklo. Snad jedině, když právě třeba skrze terapii se budete dostávat k té příčině postupně pomalu čím víc půjdete na začátek všeho v tvém životě - většinou do zážitků z dětství.
Ono stačilo třeba fakt málo, nějaká pro tvé rodiče obyčejná situace u které jim nedošlo, že si to třeba přebereš po svém a odneseš si z toho do dospělosti blok vůči vztahům.
Jelikož nám se tu podle mě nesvěříš s podrobnostmi, tak ta terapie je na místě, z terapie tvé soukromé věci dále neuniknou, takže se ani tvá rodina ani nikdo další nic z toho nedozví, leda bys jim to sama řekla.
- Citovat
- Upravit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 19:31
@leopanda píše: Více
Podle mě ty větší problémy nejsou způsobené tím, že rodiče něco řekli jednou dvakrát, nějaké sdělení, ale říkali to opakovaně. A hlavně tam byla manipulace a způsob jednání, které to dítě formovalo.
Zakladatelka má jeden příspěvek, a hned tuto diskuzi. Zajímavé. 
- Citovat
- Upravit
1.1.25 20:45
@Serpentini Ještě jsem s nikým nic neměla.
@Lily-of-the-valley Tak Samozřejmě, že takovéto to zalíbení na první pohled bylo, Ale nikdy jsem neměla potřebu to nějak dál rozvíjet, jako vždycky jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby jsme třeba spolu začali chodit, ale po té představě, jsem zjistila, že to vlastně ani nechci. Já jsem i sama strašně v rozporu, někdy si říkám, že by bylo fajn mít takového parťáka, se kterým bych mohla sdílet svůj život, ale na druhou stranu jsem ráda za ten klid a čas, který věnuji momentálně sobě a studiu. Akorát teď poslední dobou se cítím dost podtlakem, protože, když sedím v kruhu přátel, tak všichni někoho mají a baví se o tom, jak vše spolu prožívají a někdy mi to trochu vadí, že nemám taky tu druhou polovičku.
@Trosečnice Ježíška V některých části se v tvojích příspěvcích vidím, ale nejsem si jistá tou toxicitou ze strany rodičů. Je pravda, že jsem se vždycky cítila neposlouchaná a musela jsem si dělat spoustu věcí sama, a v podstatě se starat sama o sebe plus ještě se starat o mladšího bratra, protože rodiče dost pracovali. Ale neřekla bych, že by mě zas nějak moc kritizovali. Ale jak již bylo někde zmíněno, je možné, že si to neuvědomuju a že si to ani vlastně nepamatuju, takže vůbec vůbec netuším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 20:59
@Miamore píše: Více
Rodiče ti vůbec nemuseli dát, co je potřeba, a ty to nepoznáš, protože tam je špatně ne to, co dělali, ale to, že něco nedělali. A když to nedělali, jak ty poznáš, že to bylo to špatné? U ponižování víš, že to je chyba. Ale když tě nechválili, nepodporovali atd., tak vůbec netušíš, že to je potřebné a že se to v mnoha rodinách dělá a bere jako samozřejmost.
K tomu se přidají nenápadné projevy, které nejsou každý den, ale třeba jednou týdně. A byly to projevy nenápadné, ve formě manipulace, která se taky blbě odhaluje, když to není jasná manipulace. Většina manipulátorů a toxiků manipuluje skrytě, o to nebezpečnější to je. Nasčítá se tohle všechno dohromady. Ty si třeba teď myslíš, že ti rodiče někdy ubližíli, že to nebylo ideální, ale vůbec nevidíš, protože nemůžeš, že tam bylo toxicity až až a jak moc špatné to bylo a jak moc ti to ovlivňuje život.
Tohle si uvědomí pár lidí, co dokáží o sobě přemýšlet a často jim otevře oči partnerský nebo mezilidský vztah, u kterého si časem uvědomí, že tam je něco špatně a ti lidé začnou hledat, číst články, knížky. Nebo chodit na terapie. Ale to je za pět minut dvanáct. U toho, co píšeš, je něco špatně. A už teď můžeš přijít na to, co a proč, když začneš mluvit s terapeutem. I když to není záruka úspěchu, protože ani on neví, co hledat. Ale oni už jsou tak zkušení, že velmi rychle odhalí, jaký typ rodičů máš a jak se na tobě podepsali. Ale musíš být upřímná k sobě i k těm terapeutům.
Jinak si nabiješ ústa, případně se budeš vztahům vyhýbat furt. Nebo budeš mít sem tam nějaký povrchní. Nebo na vztahy rezignuješ. Řekla bych, že ani nabití, ani vyhýbání, ani povrchvní vztahy nebo rezignace, není v pořádku.
- Citovat
- Upravit
leopanda
1.1.25 21:00
@Trosečnice Ježíška píše: Více
může být, proto píšu, že se asi nic dalšího nejpsíš už nedozvíme, proto radím tu terapii, aby na to nakonec přišla třeba i sama jen s pomocí správných otázek terapeuta, bez odsuzování apod. 
- Citovat
- Upravit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 21:12
@leopanda píše: Více
Jasně. Ale podle mě už to musí být sakra problém, že se vyhýbá vztahům. U žen to je většinou naopak. Že odejdou od rodiny a jdou do vztahu s někým, kdo pokračuje v tom, co načla rodina. Mladé holky, co narazí na manipulátora.
To jsem psala proto, aby brala v potaz možnost, že to není jenom nějaká věta nebo maličkost, ale je to „systémová věc“.
@Miamore
Máme možná něco společného. Mohly bychom spolu studovat Písmo. Ráda tě uvidím v diskuzi o víře. 
- Citovat
- Upravit
leopanda
1.1.25 21:29
@Miamore píše: Více
Ještě si říkám, že mít vztah byla vždy taková společenská norma, ale třeba v Japonsku ale i jinde na světě dnešní mladší generace to mívá jinak.
Někdo je prostě spokojený sám se sebou a k životu mu prostě stačí jen přátelé.
Někdo se ještě chce poznávat.
Někdo kolem sebe vidí jak ty vztahy nemívají dlouhého trvání, rozchody mají negativní dopad na odloučené lidi z párů.
Někdo prostě nevyznává tradiční hodnoty, případně si prostě chce žít sám podle sebe aniž by ho někdo nějak omezoval.
Někteří lidé nespěchají protože jejich finanční situace je lepší u rodičů a tam zrovna necítí dost soukromí na to, aby tam měli i partnera - nevěří rodičům, že by jim do vztahu nezasahovali apod.
Další důvod jsou dnešní technologie, sociální media - liberální směr ukazující cestu kdy ženy zvládnou vše samy a nepotřebují muže, mají budovat raději kariéru…každý si v tom najde něco.
A pak je tu ta možnost, že má někdo trauma nebo strach z emocionálního zranění v rámci možného vztahu, nedůvěra k potencionálním partnerům ještě než se jima stanou.
Ještě mě napadají poruchy autistického spektra, ti lidé pak mají problém navázat vztahy.
- Citovat
- Upravit
Trosečnice Ježíška
1.1.25 21:37
@leopanda píše: Více
Teď jde o to, jestli je fakt spokojen sám se sebou, nebo si to myslí. Ti lidé, co jsou raději sami a říkají si, že jim je líp, mohli úplně popřít touhu po tom, že někoho, s kým by mohli sdílět život, dávali mu lásku a přijímali, chtějí. To je všechno postupný proces, jako ta výchova. Já jsem narušená, ale každý jsme, někdo víc, někdo míň. Já mylím, že jsem tak uprostřed. Žádná katastrofa to asi není, ale žádná sláva taky ne. Dost se bojím, že mám v sobě nějaké toxické tendence, aniž bych si toho byla vědoma. Doufám, že toho moc není nebo se to projevuje minimálně, ale jasní toxici si vůbec neuvědomují, že jsou toxičtí, tak si to nemusím uvědomovat ani já. No, je to složité. 
Snažím se k sobě přistupovat v poslední době tak, že si připomínám, že mě někteří lidé měli rádi a že to asi bylo proto, že strašná nejsem. Jen mě mrzí všechny ty roky, které jsem promrhala. Věřím tomu, že se mnou má Bůh plány a to vše byl jeho záměr a jednou mu tza to poděkuju.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
