Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Víš co, pokud ti to vadí, vyřeš to sama se sebou a ne tady. Ono se dá asi těžko očekávat, že tu někdo bude veřejně psát, že kojí nerad a přesto takové ženy jsou. Jen by jim tu ostatní spílali, jak jsou sobecké a jak není nic důležitější než kojení. SPousta matek své děti nekojí, ať už je to z fyzického nebo psychického důvodu a děti nejsou na tom o nic hůř než ty kojené. Kojení je fajn, je to lepší, levnější i pohodlnější varianta, ale když to nejde, tak to nejde. A v tomto případě je určitě lepší, když ho dobře naladěná matka nakrmí UM než matka, která má nepříjemné pocity přenášející se na dítě krmí MM.
…není důvod si to vyčítat, ale normální to není. Takže bych řekla, že když máš dojem, že se ti přechod na UM vyplatí (náklady finanční i časové), tak to udělej, ale určitě se pokus přijít na to, proč takové pocity máš, ať už pomocí psychologa nebo nějakého alternativce, třeba kineziologa. Kdo ví, v čem se tvoje problémy proti dítěti projeví příště.
kojení mi nevadí, když už musím kojit na veřejnosti, snažím se aspoň o trochu soukromí… Beru to jako potravu pro dítě a basta. Vadí mi akorát to, že to pořád docela bolí…
kojení mi nevadilo, brala jsem ho jako velmi ulehčující ((-:, ale ke konci, než se děti odstavili, tak už jsem byla netrpělivá, byla mi při tom dlouhá chvíle, myslím, že jsme na tom s dětma byli podobně, taky už je to u toho prsu pak nebavilo. nebo jsem jim dávala signály, že už mě to nudí a je čas se odstavit ((-: všechny tři děti se odstavily kolem 9tého 10tého měsíce a přešly na UM, ale jinak jsem už v porodnici kojila max. 25 min, později 10 min a končila jsem, nejvíc toho vypily během prvních pěti minut, a pak už stejně jenom docucávaly. Ale kojit mě bavilo, děcka se ke mě hezky tulily a určitě nás to hodně sbližovalo.
Ahojky ja kojim velice rada tvoři to pouto s miminkem…A nevadi mi kojit ani na verejnosti ![]()
Anonymní píše: …není důvod si to vyčítat, ale normální to není. Takže bych řekla, že když máš dojem, že se ti přechod na UM vyplatí (náklady finanční i časové), tak to udělej, ale určitě se pokus přijít na to, proč takové pocity máš, ať už pomocí psychologa nebo nějakého alternativce, třeba kineziologa. Kdo ví, v čem se tvoje problémy proti dítěti projeví příště.??
Když jsem čekala svoje první mimčo, nedovedla jsem si představit, že budu kojit. Pak se to rozjelo a bylo. Ale třeba při prvním kojení doma s manželem vedle mi bylo dost divně. Na veřejnosti jsem moc ráda nekojila. Jenže když nebylo zbytí, tak jsem se snažila alespoň někde schovat. A musím přiznat (klidně mě kamenujte), že po roce kojení jsem to začala těžce nesnášet. Vždycky když malá chtěla mléko jsem málem dostávala vyřážku a byla vzteklá.
A, prodejkyně.:-) Nevšimla jsem si, že by tahle diskuze byla o nedostatku MM.
Ahoj, oživuji diskuzi.
Jde o to, že jsem těhotná a až se mimi narodí, chci kojit, pokud to půjde. Nicméně si uvědomuji, že nebudu shopna kojit před nikym jiným, než před partnerem. Nějak si ani nedovedu představit, že budu na návštěvě třeba u babičky nebo ona u mě a já prostě si „odskočím“ vedle a půjdu kojit
. Asi mi hrabe, ale babička je prostě v tomto staromódní, ona se vždycky tak divně kouká, i když je třeba v televizi scéna, kde si dva dají pusu
. Měla jsem i lehký blok oznámit jí těhotenství, protože mě má pořád za malou holčičku (je mi 25). A taky ta reakce byla trochu divná
. To samé před tátou. Prostě nevím. Asi jsem divná, ale byla jsem vychovávaná stylem, že všechno tam „dole“ a všechno intimní je „fuj“, nesahej na to, nedělej to. Možná kvůli tomu??? Nevím. Ale už teď nad tím přemýšlím, jak to vlastně bude.