Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojky, nakouknu. Do obrazu: Já chci mimčo, manžel ne. Řekla jsem mu, že antikoncepce je na něm a zatím se zmohl jen na přerušovanou soulož. Četla jsem o hodně holkách, co takhle otěhotněly, ale na druhou stranu jsem prostě přesvědčená, že to je tak nepravděpodobný způsob, že nemám šanci…navíc máme sex jen 1× za den maximálně, žádné opakování, nikdy to není až úplně před výstřik, vždy je tam rezerva, pokaždé je umytý…jsou tu nějaké takové, které takto otěhotněly i při takových bezpečnostích opatřeních??? ať mám naději ![]()
A po jaké době provozování takového „bezpečného“ sexu. Kámoš to takhle dělá už 5 let a nic se nestalo.
@KapkaRosy píše:
Ahojky, nakouknu. Do obrazu: Já chci mimčo, manžel ne. Řekla jsem mu, že antikoncepce je na něm a zatím se zmohl jen na přerušovanou soulož. Četla jsem o hodně holkách, co takhle otěhotněly, ale na druhou stranu jsem prostě přesvědčená, že to je tak nepravděpodobný způsob, že nemám šanci…navíc máme sex jen 1× za den maximálně, žádné opakování, nikdy to není až úplně před výstřik, vždy je tam rezerva, pokaždé je umytý…jsou tu nějaké takové, které takto otěhotněly i při takových bezpečnostích opatřeních??? ať mám naději
Bezpečnostní opatření přerušovaná soulož, osmnáctiletá dcera, pilule, dvouletý syn
spokojená ![]()
@KapkaRosy píše:
@boball wau, to je teda superplodnost
Maminky, jdu si za vámi pro názor, i když vím, že konečné rozhodnutí bude na nás a nikdy z určitého pohledu nebude správné. Máme dvě dcery, a to 3,5 roku a 9 měsíců a teď jsem neplánovaně znovu otěhotněla
A stojíme před těžkým rozhodnutím, co dál. Zda si miminko nechat nebo ne. Vždy jsem byla proti potratum, ale nedokážu si představit, jak se zvládneme postarat o tři děti. Ale ani, že jdu na potrat. Příští měsíc jsem si měla jít k dr pro tělísko, ovšem osud chtěl jinak.
Manžel třetí dítě už nechce. O holky se v podstatě starám já, on mi moc nepomůže. S tou starší jo, ale kdyby přibylo další dítě, tak nevim jak to zvládnu se dvouma prckama. Kdyby se to stalo za půl roku, možná by rozhodnutí bylo jednodušší.. Kdoví. Bojím se i jak to finančně zvládneme. Občas si říkám, zda není lepší vzdát se toho miminka kvůli zajištění péče o holky a abychom jim mohli dopřát vše, co budou potřebovat. Už takhle mě mrzí, že se nemohu věnovat starší dceři jak bych chtěla, protože mladší je děsně uknourana a nic moc ji nebaví a já už se ráno těším, až půjde zase spát. Je to s ní složitý a při představě dalšího prcka, nevím.. Vím, ono si to miminko nevybralo, že vznikne, nemůže za to.. Ale.. Nevím jak dál, co dělat..
@Anonymní píše:
Maminky, jdu si za vámi pro názor, i když vím, že konečné rozhodnutí bude na nás a nikdy z určitého pohledu nebude správné. Máme dvě dcery, a to 3,5 roku a 9 měsíců a teď jsem neplánovaně znovu otěhotněla
A stojíme před těžkým rozhodnutím, co dál. Zda si miminko nechat nebo ne. Vždy jsem byla proti potratum, ale nedokážu si představit, jak se zvládneme postarat o tři děti. Ale ani, že jdu na potrat. Příští měsíc jsem si měla jít k dr pro tělísko, ovšem osud chtěl jinak.
Manžel třetí dítě už nechce. O holky se v podstatě starám já, on mi moc nepomůže. S tou starší jo, ale kdyby přibylo další dítě, tak nevim jak to zvládnu se dvouma prckama. Kdyby se to stalo za půl roku, možná by rozhodnutí bylo jednodušší.. Kdoví. Bojím se i jak to finančně zvládneme. Občas si říkám, zda není lepší vzdát se toho miminka kvůli zajištění péče o holky a abychom jim mohli dopřát vše, co budou potřebovat. Už takhle mě mrzí, že se nemohu věnovat starší dceři jak bych chtěla, protože mladší je děsně uknourana a nic moc ji nebaví a já už se ráno těším, až půjde zase spát. Je to s ní složitý a při představě dalšího prcka, nevím.. Vím, ono si to miminko nevybralo, že vznikne, nemůže za to.. Ale.. Nevím jak dál, co dělat..
Milá anonymní, není to tak dávno, co jsem stála před podobným rozhodnutím. Doma máme syna 7 a kousek, dceru 7 a půl měsíce a v červenci jsme zjistili, že jsem znovu těhotná. Nebudu popisovat, jaký to byl šok, jak jsem zprvu brečela, nevěděla, co dál… Můj nyní už manžel byl taky v šoku, ale tak nějak od začátku rozhodnutý, že potrat nebude. Já jsem o něm chvíli uvažovala, tři děti… takhle rychle za sebou… bydlení malé… Ale jeden potrat v životě jsem už absolvovala a znovu jsem tohle zažít nechtěla. Strach mám ještě dneska, jsem téměř v polovině a občas mě napadá, že to nezvládnu, že na to nemám… (problémy se synem v první třídě, malé rostou zoubky aj.) Ale když mě to maličké zevnitř polechtá a cítím ho, jsem přesvědčená, že jsme udělali dobře. Doufám. Ano, jsem unavená už teď, někdy brečím, mám pocit, že to nezvládám, ale věřím, že bude líp a na to maličké se moc těším ![]()
Rozhodnutí to není jednoduché a nikdo vám do toho nemůže mluvit. Hodně záleží také na rodinném zázemí, opoře, pomoci od partnera… Držím moc palce! Dejte vědět, jak jste se rozhodli… ![]()
Děkuji za podporu. U nás je to zatím tak, že ae v tom placame, nevíme… Manžel byl zpočátku zásadně proti třetímu, ale teď se s tím začíná smirovat. Já to mám jako na houpačce. Nedokážu si představit, že tu máme dalšího prcka, vždyť mladší bude mít rok a půl a bude ještě potřebovat hodně péče, pořád ji hlídat, učit na nočník.. V noci se bude určitě budit, do toho miminko.. Navíc jsme teď v bytě ve třetím patře bez výtahu. Už teď mám co dělat vytáhnout nahoru holku, k tomu nákup a ještě miminko? Vím, že dcera bude starší, ale do třetího patra, zvládne to? Jak to vezme starší dcera? Je mi jí líto, že bych na ni neměla už vůbec čas. navíc abych ji odvedla do školky, tak vypravit další dvě děti? Už teď toho mám občas dost.. Já vim, to se určitě zvládne, nějak to půjde. Ale jsem na děti v podstatě sama, manžel moc nepomůže a asi víc pomáhat nebude. On a malý děti, to nejde dohromady. Spíš až jim budou tak tři roky, tak víc pomůže. Taky je tu finanční stránka, velikost bytu..
Opravdu si nedokážu představit další dítě, ale ani je nedokážu vlastně zabít. Dnes jsem byla u doktora, miminko viděla.. Napsal mi žádost do nemocnice na potratovou tabletu.. Copak to dítě můžu zabít a pak si doma čekat až bude po všem?
Anonymní, já tě chápu, je to šok. Bude to náročné, ale zvládneš to! Než se malé narodí, děti zase budou o kus starší. Naše páté bylo taky velké překvapení a když se narodilo, byl mladším dvojčatům rok a půl. A jak jsem si před tím nedokázala představit, mít ještě další dítě, tak teď si neodkážeme představit život bez ní! Všichni ji tu milujeme, holky si ji pořád hladí, je to naše štěstí usměvavý…vždycky říkám, že jsme ani nevěděli, jak moc ji potřebujeme, dokud jsme ji nedostali.
Chce to otevřít srdce a nebát se, když si vás ten život našel, tak to prostě nějak půjde ![]()
@Ronja to jsi teda dobrá, tolik děti a navíc dvojčata a k tomu miminko. Tak to bych určitě nezvládla.
Když tu je problém, že jsme na vše sami, respektive žádná babička, teta a manžel opravdu nepomůže. Takže já jsem na to vše sama. A toho se bojím. On sice říká, že si dítě necháme, ovšem pomáhat mi nejspíš nebude. Max s tou starší dcerou. Ale s prckama vůbec.
Takže rozum mi říká nenechat si miminko, ale srdce křičí něco jiného. Když pomyslím, že ho dáme pryč, je mi zle, vše se ve mě sevře..
Dobrý den,
Pravděpodobně jsem těhotná :/
Je mi 21 let, přítelovi 23. Jsme spolu 9 měsíců. On pracuje, ale já studuji prvním rokem VŠ. Nevím co mám dělat. S přítelem jsme se o miminku bavili a shodli jsme se, že tak za 5let, až budu mít po škole a budeme mít kde společně bydlet. Nyní bydlíme každý u svých rodičů. Říkal, že teď mimi ne. Plánujeme si letní i zimní dovolené atd. A teď tohle. Antikoncepci beru pravidelně max +-10 minut.
Mám strach to příteli řict, ale hlavně nevím co řeknu, když se zeptá on mě, jak to vidím dál. Říkala jsem si, že na interrupci nikdy nepůjdu, mám strach, že bych nemohla mít děti. Ale teď to trochu jako řešení vidím, i když moooc nerada.
Když jsem ještě nepracovala, ani bych nedostala mateřskou, nemáme společné bydlení atd…
Byl jste někdo v podobné situaci?
Ahoj holky, tak neplanovane tehotenstvi je i u nas
chteli jsme zacit az po nr.