Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nepřijetí postiženého dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.2.23 16:26
Nepřijetí
Chtěla bych se zeptat, jestli je tu někdo, kde v rodině nejbližší příbuzní také nepřijali postižené dítě a hovořili o něm jako o „mentálovi“ a tak různě?
Jak jste se s tím vyrovnali. Mrzelo vás takové chování?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.23 16:33
Když se syn narodil předčasně, tchýně tvrdila, že syn nemá oči. Chtěla jet na JIRP se svým širokým příbuzenstvem a okukovat ho. Syn měl potom dlouho ileostomii, střevní vývod.
Bývalého varovala, že s námi bude mít těžký život. Rozvedl se se mnou hned.
Já už je neřeším, beru věci tak, jak jsou.
Syn je jejich jediné vnouče, občas tam jezdí na návštěvu a oni teď kolem něj krouží. Je moc šikovný a všechno dohnal a oči samozřejmě má, ale já jim tohle nikdy nezapomenu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.23 17:12
Příbuzní mají mentálně nemocné dítě, je to pro celou rodinu sakra těžké, nemyslím si, že by se s tím úplně dalo smířit. Asi každému z „normálních“ leží v hlavě, co bude až bude větší, co s ním bude v dospělosti, jak to všechno můžou zvládat apod. Bohužel se najdou i tací, co za rohem pomlouvají, jak by mu akorát naflákali a razdva by poslechl a podobně zbytečné řeči. K němu samotnému se chovají jako k póvlu (když si myslí, že je nikdo neslyší). Vypovídá to o daných lidech dost, když si potřebuji zvyšovat sebevědomí na bezbranných chudácích. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.2.23 17:24
Pracuju u postižených dětí. Teta i sestřenice vždycky o „mých“ dětech mluvily jako o de. bilech. Myslela jsem si své, a i když mi to vadilo, neozvala jsem se.
No a před půl rokem se sestřenici narodil chlapeček v 6.měsíci, vážil jen něco okolo 60 deka. Nikomu nepřeju nic zlého, držím palce, ať je malý v pořádku, jen mě tak napadá, že když nebude vše tak, jak má být, jestli svoje mínění přehodnotí.
O malém nic nevím, teta o něm nechce mluvit a já se neptám.
- Citovat
- Upravit
19.2.23 17:37
@Alexandria Nixia píše:
Chtěla bych se zeptat, jestli je tu někdo, kde v rodině nejbližší příbuzní také nepřijali postižené dítě a hovořili o něm jako o „mentálovi“ a tak různě?Jak jste se s tím vyrovnali. Mrzelo vás takové chování?
Je to smutné a mrzelo by mě to. Zároveň bych asi přehodnotila potřebu se s takovými lidmi stýkat. A věřím na karmu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 17:46
@Alexandria Nixia píše:
Chtěla bych se zeptat, jestli je tu někdo, kde v rodině nejbližší příbuzní také nepřijali postižené dítě a hovořili o něm jako o „mentálovi“ a tak různě?Jak jste se s tím vyrovnali. Mrzelo vás takové chování?
Já vyloženě mentálně postižené dítě nemám, ale žádná hitparáda to není. ADHD a tak…A měla jsem problém, že mě část přibuzenstva neustále obviňovala, že je to moje vina, že se dítěti nevěnuju… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 17:57
@brisco píše:
To zase u nás panuje názor, že ten jejich „mentál“ bude v osmnácti přeci chodit do práce. Třeba jako dělník na tři směny. Že se jako alimenty a příspěvek na péči berou jenom do 18. A hrozně se diví, že je tomu jinak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 18:47
Tak tohle je hnus… Jak se takhle můžou lidi chovat navzájem v rodině? U nás postižené dítě nemáme, ale v rodině partnera jsou dvě. Všichni se k nim chovají moc hezky… A tak to má být 
Přeji vám všem pevné nervy… Aspoň, že ty děti mají vás 
a upřímně… kdyby se někdo z rodiny choval k mému dítěti hnusně jen proto, že je jiné… Zvažovala bych omezení styku. A radši bych se setkávala s kamarády a známými, kteří by dávali lásku mému dítěti, když by to vlastní rodina neuměla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.23 18:49
V širší rodině jich bylo několik. Od DOM po hluchotu. Takže já osobně s nimi problém nemám. Dokonce pracují s takovými lidmi. Jen bych chtěla dodat, že bude záležet na postižení. Je to hergot těžké.
Kamarádce se narodila holčička s genetickou nemoci. Nevratnou a neléčitelnou. Mentálně je ale úplně v pořádku. Uvědomuji si že do budoucna to nebude úplně jednoduché vysvětlovat ji a našim dětem to a ono. Musíme se s tím tak nějak všichni popřát! Úplně všichni myslím co mají podobný problém. Každý to dělá po svém a někdo tomu hold nechce poruzumět.
- Citovat
- Upravit
19.2.23 20:56
Sousedka ma holku s downuvym syndromem. Byla uz starsi rodicka, odmitla odber plodovky, i kdyz podezreni bylo. Verila, ze se ji narodi zdrave dite. Matka nepracuje a o holku se starali i starsi sourozenci. Je nesamostatna, potrebuje pri vsem dohled. Matka se s tim vyrovnavala asi rok, nez to prijala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 21:23
@Mgree píše:
Sousedka ma holku s downuvym syndromem. Byla uz starsi rodicka, odmitla odber plodovky, i kdyz podezreni bylo. Verila, ze se ji narodi zdrave dite. Matka nepracuje a o holku se starali i starsi sourozenci. Je nesamostatna, potrebuje pri vsem dohled. Matka se s tim vyrovnavala asi rok, nez to prijala.
I pro tebe jako pro rodiče je těžké se s tím vyrovnat. Paní se s tím vyrovnala celkem rychle. Jsou lidem, kterým to trvá i léta.
O to hůře člověk vnímá, když s tím mají problém lidé, co jsou jeho rodina. Co by měli pomoc a podpořit.
A oni se naopak na něho dívají jako na socku a to děcko je nesmírně obtěžuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 22:09
@Alexandria Nixia Ono zase na druhou stranu, kdyby na ten odber plodovky sla, tak by se to bohuzel potvrdilo, ale i presto by si dite nechala. Je to tezke pro celou rodinu, ale bylo to predevsim rozhodnuti matky mit dite s takovym postizenim. A to bylo uz 5. dite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 23:30
@Mgree píše:
@Alexandria Nixia Ono zase na druhou stranu, kdyby na ten odber plodovky sla, tak by se to bohuzel potvrdilo, ale i presto by si dite nechala. Je to tezke pro celou rodinu, ale bylo to predevsim rozhodnuti matky mit dite s takovym postizenim. A to bylo uz 5. dite.
Ok, v tohle případě se dá hovořit o nějaké vině té matky.
Ale ne vždy je to tak jednoduché, že je to něco, co se zcela prokazatelně pozná ještě v těhotenství za pomocí nějakých testů.
Rozštěp páteře vidíš na ultrazvuku.
Doména či jiné onemocnění ti potvrdí genetiky.
Ale jinak ostatní věci se ukážou časem.
Slyšela jsem příběhy lidí, kteří třeba rok a víc měli zcela zdravé dítě. A pak se projevilo DMO, cystická fibróza, atrofie svalů a ze zdravého je hnedle ležák na přístrojích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 00:19
@Alexandria Nixia neuděláš nic 
, tchýně dřív taky že se mu asi málo věnujeme a proto nemluví a neumí na záchod a když byla potvrzena diagnóza a PnP tak zase jak jsem si to výborně zařídila abych nemusela do práce 
Ted už je v klidu, asi tak nějak pochopila se že to fakt není výchovou ani věnováním. Tchán kolikrát neví co mluví tak už před lety že bych mohla jít do práce a syna dát do ústavu a asi čekal pochvalu jak to výborně vymyslel. Ani jedno z vnoučat nikdy nehlídal, přijde Max 1× za měsíc tak na 2h 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
