Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Elishka1 píše:
A teď si vem, že byste babičky vůbec neměli, lidi to taky zvládají.Co vidím v okolí, tak je to běžné, většinou se prarodiče věnují těm, které mají blíž.
nebo kde si můžou dělat co chtějí a nemají mantinely od rodičů,
Mému bratrovi naši hlídají 2 děti i při nemoci, naše ne, protože jsme se nepohodli co se týká stravy a PC a TV a tak. Tak jsem „odkázaná“ na svého velmi vstřícného šéfa a druhou babičku, která zase dojíždí hlídat do Práglu ![]()
@Motherinlove píše:
Nerovná péče o vnoučata. Ahoj, ráda bych se zeptala, zda máte někdo zkušenost s tím, že babička pečuje o jedno vnouče více než druhé dvě. Konkrétně- švagrovi bydlí s babičkou a dědou v domě- od babičky mají navařeno, nažehleno, vyzvedává jim ze školky. Kdykoli chtějí někam jít babička hlídá, uspává; při nemoci vnoučete či nyní při pobytu švagrové v nemocnici pečuje automaticky babička. Švagr si např. nevezme volno v práci (prý kvůli financím) a ani neomezí své volnočasové aktivity, aby se o své dítě staral. My bydlíme cca hodinu od nich v jiném městě (cesta není náročná) a babička přijíždí pouze na den na vyžádání (cca po 14ti dnech). Péče o dvě vnoučata najednou jí přijde náročná takže se můžu vzdálit pouze na krátkou dobu, nebo si jedno dítě brát s sebou. Jde opravdu spíše o návštěvy za mé přítomnosti než hlídání. Vztahy máme dobré a naše povzdechy, že péče o dvě děti je náročnější, moc se nezastavíme a nevyspíme jsou ale víceméně přecházeny. Ještě dodám, že my si musíme platíme chůvu a občas úklid, abychom měli někdy oddech. Těžko nesu skutečnost, že babička věnuje jednomu vnoučeti podstatně více energie než našim dvěma, s argumentem, že je to u ní doma jednodušší. Návštěvy u nich to také moc neřeší, protože to je vždy u všeho přítomné i třetí vnouče, takže se pak případně stará o všechny tři. Řešili byste takovou situaci? Nějak momentálně nevidím cestu ven.
Tohle je ale běžné. Je to jedna z výhod společného bydlení. Má i nevýhody, ale tohle je jeho výhoda.
Těžko srovnávat, když ti na chvilku strčí dítě, které máš v domě, znáš ho důvěrně a odskočí si ke kadeřníkovi. A když se musíš vypravit hodinu někam, pak tam v cizím prostředí hlídat dvě děti a pak je hodinu domů. Jako ani 1 za 14 dní mi takové hlídání nepřijde špatné. ![]()
Jako psát „cesta není náročná“… Hodinová cesta je opruz, ne že ne.
V životě mi nikdo nehlídal děcka doma. Pokud chci hlídání, spakuju infanty a odvezu na hlídání. Ještě obtěžovat aby se babča trmácela k nám a pak domů…to je dost trapné teda. ![]()
Ještě bych taky řekla, kolikrát zakladatelko babičce přivezeš nákup nebo ji odvezeš k lékaři nebo jí zavoláš jestli je zdravá a něco nepotřebuje?
@kontramatka píše:
V životě mi nikdo nehlídal děcka doma. Pokud chci hlídání, spakuju infanty a odvezu na hlídání. Ještě obtěžovat aby se babča trmácela k nám a pak domů…to je dost trapné teda.
tak to je asi jen kvuli nemoci třeba..si myslím. zase abych vozila nemocné dítě na hlídání babičce, to mi přijde hodně divné..
jinak samo pravda. odvezu, odjedu, fertich..
Buď ráda aspoň za takové hlídání. My máme babičky a dědečka pracující a daleko a za celé 4 roky jsem nebyla úplně bez dětí, pokud nepočítám pobyt v nemocnici. Hlídání nemám absolutně žádné a taky se to dá zvládnout. Babičku chápu, moje mamka taky nechce hlídat, protože se boji, že jsou děti moc malé. Tchýně občas hlídá starší, ale je to o tom, že tam dceru dovezeme at ji hlídá ve svém prostředí a ví, kde co má a může si tam dělat svoje věci při hlídání.
Bydlí s ní v jednom domě, to znamená, že na rozdíl od vás se zase oni starají o babičku. Vy si ji pozvete na hlídání. Nebo jí nakoupíte, pomůžete, vezmete k doktorovi, dovezete léky? Děláte ji společnost, aby nebyla sama? Těžko, že? A jasně vám řekla, že dvě děti jsou na ni moc. Co byste po ní chtěli, aby vám hlídala a nemuseli jste mít chůvu? Dvě děti jsou náročné? Vy jste si je udělali.
Jak to chces resit? Reseni je chuva, tezko si zajem nejakou strategii vynutis.
Tak ja treba nemam babicky pobliz.. jedni prarodice v jinem state a druzi na druhe strane republiky..
Ale k dotazu. Je to normalni. Dite v dome je bliz nez ty dve hodinu od domu. Ja sama jsem byla to dite v dom3. A opravdu se o me babicka a deda starali vice nez o dalsich 6 vnoucat. A to dce bydlely ve stejnem meste, tri ve 30min vzal. meste. A dokonce me mela radsi nez brachu, protoze po jeho narozeni se odstehovali nasi do vlastniho. Ja jsem proste porad byla ta holcicka, co s nimi bydlela ![]()
@Motherinlove jak by jsi to chtěla řešit? Je jasné když bydlí v jednom baráku je to jiné než někam cestovat hodinu
Hlídat není ničí povinnost. jsou to vaše děti a vaše starost
Nebo by jsi chtěla aby stejný čas věnovala vašim dětem? Dost nereálné ![]()
U nás je to podobně. Akorát, že my jsme ti co bydlí blíž babičky. Za ségrou musí dojíždět do vedlejší vesnice. Nám nehlídá vůbec, ségře třikrát do týdne. Prý aby děti nemusely do družiny. Že jsou naše děti v družině to jí nevadí. ![]()
A jak to bere druhá babička? (Pokud tedy je?)…Jinak to nechápu, nemám ráda, když někdo dělá rozdíly v dětech ![]()
Toto téma mi je velice blízké. My to máme tak, že ačkoliv tchýně bydlí relativně kousek od nás a je v důchodu, na naše děti nemá čas. Vyzvedne je cca 1× za 2 měsíce po obědě ze školy a pak s nimi počká u nás doma, než přijdeme. Dříve mi dcer bylo opravdu dost často líto, když musely být každý den ve školce do půl páté a čekat, než přijedu z práce a ostatní děti chodily po obědě. Když jsme potřebovali hlídání, řekli jsme si bud moc dopředu a nevěděla, zda bude mít čas nebo zase moc pozdě a už zase neměla čas. Na letní prázdniny s ní už vůbec nepočítáme, protože jednou měla hlídat týden, termín věděla několik měsíců dopředu a pak si tam dala lékaře, že je jako vezme s sebou. Jedna dcera onemocněla, takže já si musela vzít očr.
Naoplátku očekává, že se o ni v budoucnosti postaráme.
Volný čas řešíme s manželem tak, že já chodím s kamarádkou do divadel a cvičit a manžel chodí sportovat s kamarády. Společně jdeme vyjímečně, když nám pohlídají moji rodiče, kteří bydlí 100km daleko. Díky bohu, že máme je, dcery tam vozíme na víkendy i na prázdniny a i přesto, že mají práce nad hlavu, čas si rádi udělají.
K dceři, která bydlí 300km tchýně jezdí na týden a kromě babičky na plný úvazek tam dělá i hospodyni. Pak je z toho unavená, takže musí odpočívat. Když slavila kulaté narozeniny, 3 měsíce se čekalo s oslavou až si udělají čas.
Dcery už začínají být více samostatné, takže mi to už tolik nevadí. Jen se modlím, aby až bude nemohoucí a bude sedět doma na zadku, aby si vpomněla, jak často si na vnoučata udělala čas ona a jak radči chodila za kamarádkami, než za svoji rodinou. Bojím se totiž, že bude pak vyžadovat časté návštěvy a bude vyčítat.
Omlouvám se za sloh, ale muselo to ven
.
Moje máma bydlí hned vedle školy. Chodí několikrát okolo venčit psa. Nikdy ji ani nenapadlo aby vzala svého vnuka prvňáka ze družiny a byla s ním třeba venku nebo šli na zmrzku. Syn čeká až pro něj přijdu já z práce se zpocenou afinou. Kolikrát i mamku potkám, cestou do školy..plká s pejskařema a nudí se. ![]()
Když bylo potřeba tak jsem ji žádala a ona to brala jako povinnost. Takže jsem přestala žádat, všechno si uzpůsobila a už nikoho nepotřebuju. A když náhodou ano, raděj řeknu kamarádce. Tchyně bydlí kousek od nás, jezdívají kolem autem, ale taktéž nezájem. Brávají si druhá vnoučátka ze školky i ze školy a vozí je kde je potřeba nebo k sobě domů na víkendy…naše děti v jejich autě v životě neseděly. Prosit se nebudeme.
Prosím anonym.
@Anonymní píše:
Moje máma bydlí hned vedle školy. Chodí několikrát okolo venčit psa. Nikdy ji ani nenapadlo aby vzala svého vnuka prvňáka ze družiny a byla s ním třeba venku nebo šli na zmrzku. Syn čeká až pro něj přijdu já z práce se zpocenou afinou. Kolikrát i mamku potkám, cestou do školy..plká s pejskařema a nudí se.
Když bylo potřeba tak jsem ji žádala a ona to brala jako povinnost. Takže jsem přestala žádat, všechno si uzpůsobila a už nikoho nepotřebuju. A když náhodou ano, raděj řeknu kamarádce. Tchyně bydlí kousek od nás, jezdívají kolem autem, ale taktéž nezájem. Brávají si druhá vnoučátka ze školky i ze školy a vozí je kde je potřeba nebo k sobě domů na víkendy…naše děti v jejich autě v životě neseděly. Prosit se nebudeme.
Prosím anonym.
Toto je velice smutné čtení, škoda pro obě strany…