Jednostranné návštěvy dětí u nás doma

Anonymní
28.5.18 09:03

Jednostranné návštěvy dětí u nás doma

Ahoj, přijde vám normální, aby kamarádi vašich dětí chodili na návštěvu za vašimi dětmi, ale vaše děti k sobě domů nezvali? Máme souseda, který se přes plot neustále ptá našeho syna, můžu k Vám, zeptej se mamky, jestli můžu k vám jo? Potom volá na svoji mamku, že jde k nám. Místo toho, aby se zeptal mého syna Nechces jít k nám? Tak je to pořád můžu k vám…Potom se ani spolu nezabaví a vyžaduje, abychom s nimi šli na hřiště, honili je apod. Už nám to jde na nervy a řekli jsme si, že k nám chodit nebude. Jeho rodiče nikdy neřeknou, že teď půjdou třeba na to hřiště s nimi zase oni nebo našeho syna pozvali k nim. Je to prostě jednostranné. Navíc ten jejich syn je nezvladatelný a otravný, pořád něco chce, běhá od ničeho k ničemu, u žádné hry ani nevydrží, lítá z domu na zahradu a zpět, pořád dokola a ani po sobě neuklidí. Co byste dělali? Nechci synovi zakazovat kamarády apod., ale snad by to mohlo být trochu vyváženější a ne se odehrávat pořád jen u nás, ne?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
29
28.5.18 09:14
@Anonymní píše:
Ahoj, přijde vám normální, aby kamarádi vašich dětí chodili na návštěvu za vašimi dětmi, ale vaše děti k sobě domů nezvali? Máme souseda, který se přes plot neustále ptá našeho syna, můžu k Vám, zeptej se mamky, jestli můžu k vám jo? Potom volá na svoji mamku, že jde k nám. Místo toho, aby se zeptal mého syna Nechces jít k nám? Tak je to pořád můžu k vám…Potom se ani spolu nezabaví a vyžaduje, abychom s nimi šli na hřiště, honili je apod. Už nám to jde na nervy a řekli jsme si, že k nám chodit nebude. Jeho rodiče nikdy neřeknou, že teď půjdou třeba na to hřiště s nimi zase oni nebo našeho syna pozvali k nim. Je to prostě jednostranné. Navíc ten jejich syn je nezvladatelný a otravný, pořád něco chce, běhá od ničeho k ničemu, u žádné hry ani nevydrží, lítá z domu na zahradu a zpět, pořád dokola a ani po sobě neuklidí. Co byste dělali? Nechci synovi zakazovat kamarády apod., ale snad by to mohlo být trochu vyváženější a ne se odehrávat pořád jen u nás, ne?

U nas, je to na stridacku u obou synu, ikdyz je obdobi kdy se travi vice casu u jejich kamaradu a pak zase u nas.To same s prespanim.Nebo,ze vezmeme kamarady sebou nekde grilovat, reka, hriste apod.Vse je vzdy o domluve, takze bych asi za sousedkou zasla a proste udelala s ni nejakou dohodu pokud to jeji syn nedodrzuje. Ikdyz zalezi kolik syn a jeho kamarad ma let a jestli je schopny to nejak pochopit, ze jednou k nim pak k vam…a pak az treba s maminkou poresit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1039
28.5.18 09:15

Třeba se mu u vás líbí. Třeba se mu rodiče nevěnují tak jako vy vašemu synovi. To je možná důvod proč ho nezvou k sobě. Protože by je děti obtěžovali?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5283
28.5.18 09:15

Ja jsem taky vzdy chodila ke kamaradce. U nas na navstevu nebyly podminky. Jeji mamka mi nikdy nic nevycitala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10461
28.5.18 09:16

Jsi dospělá, když ti to vadí, zakroč. Když bude chtít kluk příště k vám, mile mu řekni, že teď se to nehodí, ať jdou pro změnu k nim. Jeho rodiče jsou možná rádi, že se syna zbaví, takže nemají potřebu to řešit, ale ty přece nemusíš vyhovět vždy. A pokud po tobě vyžaduje, aby ses mu věnovala, tak mu prostě a jednoduše řekni teď nemám čas, nezlob se. Nebo ať jdou ven sami, podle toho, kolik jim je.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
99
28.5.18 09:17

Třeba se u Vás cítí lépe? Znáte se s jeho rodiči? Víte jací jsou? Možná nechtějí doma jiné děti a kluk si chce hrát. Zkuste se ho přímo zeptat, proč někdy nepozve Vašeho chlapce k sobě, na tom nic není. Možná to Váš syn ví a jen nepovažoval za důležité Vám to říct. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.18 09:19

Jednomu bude 9 a druhému bude 10. Podmínky na návštěvu mají, navíc jak píšu, jsou to přímo sousedi. Jakmile má syn na zahradě jiného kamaráda, už se zase vnucuje a chce k nám. Pokud má kamaráda ale on, tak to synovi neřekne, to je mu už jedno. Prostě jen jak se mu hodí, takové asi dost vychytralé.

  • Citovat
  • Upravit
36556
28.5.18 09:25
@Anonymní píše:
Ahoj, přijde vám normální, aby kamarádi vašich dětí chodili na návštěvu za vašimi dětmi, ale vaše děti k sobě domů nezvali? Máme souseda, který se přes plot neustále ptá našeho syna, můžu k Vám, zeptej se mamky, jestli můžu k vám jo? Potom volá na svoji mamku, že jde k nám. Místo toho, aby se zeptal mého syna Nechces jít k nám? Tak je to pořád můžu k vám…Potom se ani spolu nezabaví a vyžaduje, abychom s nimi šli na hřiště, honili je apod. Už nám to jde na nervy a řekli jsme si, že k nám chodit nebude. Jeho rodiče nikdy neřeknou, že teď půjdou třeba na to hřiště s nimi zase oni nebo našeho syna pozvali k nim. Je to prostě jednostranné. Navíc ten jejich syn je nezvladatelný a otravný, pořád něco chce, běhá od ničeho k ničemu, u žádné hry ani nevydrží, lítá z domu na zahradu a zpět, pořád dokola a ani po sobě neuklidí. Co byste dělali? Nechci synovi zakazovat kamarády apod., ale snad by to mohlo být trochu vyváženější a ne se odehrávat pořád jen u nás, ne?

Spravedlivé to není.

Nicméně kluk za to nemůže. Řada lidí odmítá návštěvy, nejspíš mezi ně patří i jeho rodiče. On si chce hrát.

Děti si neuvědomují, jak jsou otravné. Já si pamatuju, jak jsem coby dítě na chalupě stále hledala zábavu (tehdy byla jiná doba, nikdo dítě nebavil, naši pracovali s dalšími příbuznými „na baráku“), já chodila za sousedkama (staré paní) a nechápala jsem, že mi v tom máma brání, abych neotravovala. ´Dneska už to pochopitelně vidím jinak, tehdy jsem vůbec nechápala, že bych otravovala.

Můžeš mu v tom zabránit a prostě ho tam nepustit, ale na něj bych se nezlobila. Je to dítě. Prostě řekni, že ne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.18 09:35
@Bábrdl píše:
Spravedlivé to není.

Nicméně kluk za to nemůže. Řada lidí odmítá návštěvy, nejspíš mezi ně patří i jeho rodiče. On si chce hrát.

Děti si neuvědomují, jak jsou otravné. Já si pamatuju, jak jsem coby dítě na chalupě stále hledala zábavu (tehdy byla jiná doba, nikdo dítě nebavil, naši pracovali s dalšími příbuznými „na baráku“), já chodila za sousedkama (staré paní) a nechápala jsem, že mi v tom máma brání, abych neotravovala. ´Dneska už to pochopitelně vidím jinak, tehdy jsem vůbec nechápala, že bych otravovala.

Můžeš mu v tom zabránit a prostě ho tam nepustit, ale na něj bych se nezlobila. Je to dítě. Prostě řekni, že ne.

Přijde mi, že dříve se to sousedi snažili aspoň nějak oplácet, ale teď nějak vůbec ne. Já být jimi, tak k nám syna teda neposílám, když to nehodlám oplácet. Přijde mi divné, že jim to není už blbé.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.5.18 09:44

Vadí ti to, zakaž. Kluci kamarádí s holčičkou, ona chodí k nám a kluci k nim. Jsou to pěkní rošťáci všichni, ale stalo se, že vyvedli společně opravdovou lumpárnu, babička si přišla stěžovat, takže to už bylo fakt „vážné“ - vyškubali jí ředkvičky a naházeli slepicům, našli sebraný vajíčka a rozbili je, holčička chodila po baráku, všude rozcapený dveře, tchán ji chytal až u nich nahoře doma, doma si nabrali do hrstí mouku a nesli ven, takže všude rozsypáno (a to všechno během asi půl hodiny, kdy manžel sekal před barákem trávu a zas až tak nedával pozor)…Takže zákaz návštěv z obou stran-naši kluci měli pak další zákazy. Ale když to šel říct manžel tatínkovi holčičky (náš kamarád) druhý den, tak jako jo, že to ví, že něco říkala…Já teda hleděla, oni ji neřekli ani popel, ani se nepřišli zeptat…myslím i, že jsou uražení, že mají zákaz se stýkat…Ale co, lumpačí dost, vyvedli toho už taky dost, ale tohle byl vrchol a ničit si dům a zahradu nenecháme…I když jsou rodiče naši kamarádi, tak prostě zákaz byl…Maminka je zaneprázdněná, mají miminko a nemůžou s ním ven, tak starší pošle ven a děj se vůle Boží, já doma šílím, co kde vyvedou a jestli je nepřejede auto, když lítají přes ulici…jednou jsem je našla u sousedů (vůbec se nescházíme, nenavštěvujeme, jednou tam byli u jejich vnučky) na zahradě, úplně sami, sousedi nebyli doma…já myslela, že mě vomejou…Takže závěrem, pokud se ti něco nelíbí, nenech si s…t na hlavu…Radši anonymně, nepíšu jen o sobě.

  • Citovat
  • Upravit
81500
28.5.18 09:49
@Anonymní píše:
Ahoj, přijde vám normální, aby kamarádi vašich dětí chodili na návštěvu za vašimi dětmi, ale vaše děti k sobě domů nezvali? Máme souseda, který se přes plot neustále ptá našeho syna, můžu k Vám, zeptej se mamky, jestli můžu k vám jo? Potom volá na svoji mamku, že jde k nám. Místo toho, aby se zeptal mého syna Nechces jít k nám? Tak je to pořád můžu k vám…Potom se ani spolu nezabaví a vyžaduje, abychom s nimi šli na hřiště, honili je apod. Už nám to jde na nervy a řekli jsme si, že k nám chodit nebude. Jeho rodiče nikdy neřeknou, že teď půjdou třeba na to hřiště s nimi zase oni nebo našeho syna pozvali k nim. Je to prostě jednostranné. Navíc ten jejich syn je nezvladatelný a otravný, pořád něco chce, běhá od ničeho k ničemu, u žádné hry ani nevydrží, lítá z domu na zahradu a zpět, pořád dokola a ani po sobě neuklidí. Co byste dělali? Nechci synovi zakazovat kamarády apod., ale snad by to mohlo být trochu vyváženější a ne se odehrávat pořád jen u nás, ne?

Máme to stejně. Nevím proč to je, taky nad tím přemýšlím. :think: Ale nevadí mi to, tak chodí sousedka k nám. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
102087
28.5.18 10:00
@Lama Lama píše:
Máme to stejně. Nevím proč to je, taky nad tím přemýšlím. :think: Ale nevadí mi to, tak chodí sousedka k nám. :nevim:

U nás je to taky podobně, jeden kamarád chodí skoro výhradně k nám a zase k dalším chodí jen naše děti a oni u nás nikdy nebyly, neřeším to, pozvu, ale když přijít nechtějí, tak prostě nechtějí (nebo spíš nesmí), jejich rozhodnutí, moje zbytečná starost.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.18 10:08

My máme u nás každou chvilku hodně dětí. Ale když mají sousedi u sebe kamarády, tak mým dětem taky neřeknou. Jedna holčička je u nás taky pořád, ale nikdy neřekne, ať někdy přijde dcera k ní. Vzdy se jen ptá, jestli může přijít. I kdyz ji řeknu, že nemám čas a dcera taky ne, protože s ní např. jdu cvičit logopedii, tak stejně přijde, že bude cvičit s námi. Párkrát se už ptala, jestli u nás může spát, ale to jsem nedovolila. Dokonce chce vyzvedávat i ve školce, což taky nedělám. Neřeším to. Děti jsou malé, ještě skolkove a já je mám radši pod dohledem. Je fakt, že ostatní mají doma vše hotovo a já nestíhám, protože se starám o ostatní děti. Někdy mě to stve. V konečném důsledku jsem ale ráda, že děti mají kamarady. Jsou dva, takže si vyhrajou samy a nebo se mnou. Jedináčci to mají horší.

  • Citovat
  • Upravit
81500
28.5.18 10:15

Osobně si myslím, že u nás je to tím, že ta sousedka je jedináček. Obecně ty matky jsou zvyklé na mnohem větší klid a tu bandu dětí nedávají. Jsou úzkostlivější a prostě moc řeší.
Další věc je, že ty děti mají „víc na krku“, protože jedináček se sám tolik nezabaví jako vzájemně sourozenci, takže je máma ráda, že se dítěte konečně zbaví.
Mě je fakt fuk, jestli je na zahradě 2 ks dětí nebo 4.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.18 10:17

Já jako dítě si nesměla brát kamarády domů. Mamka prostě nesnášícizí lidi v baráku. Cizí jsou pro ní i zeťové po 15 letech. Za vlastní bere jen vlastní děti a vnoučata, ani starší dítě jednoho zeťě neakceptuje a nikdy u nás nebylo. Kamarádi směli být jen na zahradě. Že je v zimě venku zima? Tak přijdťe zase na jaře. Už mám vlastní rodinu a u nás doma taky moc kamarádů mé dcery taky nebylo. Manžel odpoledne dost pracuje v obýváku, pracovna v paneláku není úplně reálná a děti u nás musí být potichu a zavřené v pokojíčku. Pak na ně manžel houkne, aby se haranti zklidnili, copak nevidí, že pracuje a to kamarádky nelibě nesou. Jsou už větší, okolo 6 let.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin