Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším děti své nejlepší kamarádky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
23.9.15 13:40
Ještě jsem zapomněla dodat, že syn si s ním rozumí, i když on se nad ním povyšuje, jemu to nějak nevadí, jinak si celkem hezky spolu hrají, akorát někdy syn řekne „No jo, Vítek, to je náš pos..nek, viď? Všeho se bojí“
- Citovat
- Upravit
23.9.15 13:42
Myslím, že kdyby toto četla ta tvá nejlepší kamarádka, už byste asi nejlepší kamarádky nebyly..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.9.15 13:43
@PetaP píše:
Myslím, že kdyby toto četla ta tvá nejlepší kamarádka, už byste asi nejlepší kamarádky nebyly..
No to je mi jasné, ale co mám dělat, jak se nad to povznést?
- Citovat
- Upravit
23.9.15 13:47
@Anonymní píše:
Ještě jsem zapomněla dodat, že syn si s ním rozumí, i když on se nad ním povyšuje, jemu to nějak nevadí, jinak si celkem hezky spolu hrají, akorát někdy syn řekne „No jo, Vítek, to je náš pos..nek, viď? Všeho se bojí“
no syn ma zdravejsi a dospelejsi pristup jak ty 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:47
Rict si, ze je to dite a ty jsi dospela. Prestat ho resit, pokud tvemu synovi neublizuje..nemas co resit a ani kecat kamaradce do vychovy. proste se nad to povznest.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:48
Asi budu jednou taky taková. 
Ale před svými dětmi se to budu snažit utajit, aby nebyly ovlivněné. Přece jen třeba spolu zrovna budou chtít kamarádit nebo tak. Obecně poštvávání proti ostatním nemám ráda. Tak se nevídejte a hotovo, neřeš to. Třeba z toho vyroste. Nebo se odstěhují do „lepší čtvrti“ nebo tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:48
Ano, povznést. Dejme tomu, že je to trénink pro tebe…ber to tak…a uvidíš co se bude dít. Ŕekni si, že je to cvičení „jak mít ráda Vítka“…víš co, každého jednou doženou jeho skutky - tvoje i Vítka, tak nač dělat zle.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:50
Nepsala jsi tu nedávno hodně podobnou dikuzi? Tam bylo, že jejich syna vyzvedáváš ráno cestou do školky a ona tě sjela, že ses zpozdila o pět minut atd. A že vy jejich syna na výlety berete a oni Vašeho ne?
Nebo se pletu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:51
Kluk si s ním rozumí, vytahování mu nebaští, tak co?
Nechodí na obědy a maminka ho vyzvedává - jejich věc, když má čas a možnost.
Nechodí na kroužky - opět jejich věc. Ono to nemusí být povyšování, ale třeba uzavřenost, společenská neobratnost, nevíš, jak se k němu ostatní chovají třeba ve škole. Děti často machrují právě proto, že jsou nesamostatné a bojácné.
Pokud je to fakt nej super kamarádka, tak bych jí to zkusila nějak citlivě nastínit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:51
Už se ani nenavštěvujete. Brala bych ho jako kohokoli jiného, kdo mi není sympatický. Taky na něj nezačnu křičet. Podle mě na nesympatického dospělého by sis nedovolila vyjet a říct mu to naplno. Tak to holt budeš muset zvládnout i u malýho kluka. To je boj jeho mámy, že je rozmazlený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.9.15 13:52
Nemám radu, ale nejsi v tom tak úplně sama. Já jsem tak alergická na synovce. Rozmazlení, bez mámy ani prd. Když odejde na záchod tak stojí ve dveřích a oba ječí jak sirény. Když k nám přijdou tak mám pocit že vyletím z kůže, nebo se něco musí stát. Hroznej pocit.
- Citovat
- Upravit
23.9.15 13:57
@Anonymní píše:
No to je mi jasné, ale co mám dělat, jak se nad to povznést?
no například přestat řešit věci do kterých ti nic ale vůbec nic není!!! - v životě by mě nenapadlo soudit dobrou kamarádku za to, že si vodí své dítě ze školy a do školy, že jejím dítěti nechutnají obědy ve škole tak mu vaří doma atd… to jsou fakt věci které nezlob se nemluví ani tak o dítěti, jako konkrétně o tobě coby kamarádce… zamysli se nad tím nejsi dobrá kamarádka - soudíš a přitom toto co jsem jmenovala jsou například věci které ti nijak neubližují a ani ti do nich nic není
Příspěvek upraven 23.09.15 v 13:59
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.15 13:57
Budiž ti útěchou, že mě spousta dětí taky vadí, ale pokud si rozumí s mým dítětem a nejsou to nějací grázlíci, tak je toleruju. Jde to těžko, ale jde. Ovšem pokud jsou děti na návštěvě u nás, tak se dodržují naše pravidla. Takže žádný lítání po bytě, žádný vyházet pokojíček a odejít atd. Na tohle mi přijde totiž většina dětí jako experti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Efka46
23.9.15 13:58
Tak to mi neco pripomina. Mame fajn sousedy, je s nima sranda, ale synek (5 let) je rozmazleny jedinacek, ktety chodi jeste spat s mamkou. Na spolecne dovolene tolik zlobil naseho kluka (a uznali to i sami jeho rodice), ze nam ji ty dve hasterici se deti dost otravili. Se synem nechtel sedet u stolu, nechtel mu nic pujcovat, podobne vylevy miva i venku na hristi, umi byt i osklivy a synovi rika, ze se s nim ted nechce kamaradit. No leze mi na nervy taky! Ale synovi jsem vysvetlila, ze nektere deti rikaj osklive veci. Muj kluk ho ma ale jako kamose rad, takze je nejak neodtrhavam. Pokud je sousedovic osklivy, tak synovi reknu, at se ho prestane vsimat a myslim, ze neni nic spatneho rict i tomu rozmazlenemu ditku, ze nedela hezke veci a ze druhemu je to pak lito. Pokud vam vadi chovani syna kamaradky, neni nic spatneho na tom si s ni o tom promluvit, ze vam je lito, jak jeji syn nekdy mluvi o vasem a jak se k nemu chova. Ze vas maly je pak z toho smutny (i kdyz neni), Byt v tom asertivni a nenachat si kazit spolecne navstevy, pokud o ne stojite. Jestli je kamaradka rozumna, tak o tom jiste zapremysli.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, potřebuji od vás prosím pěkně poradit, co mám dělat, nebo mi jednou rupnou nervy!
Má nejlepší kamarádka má věkově stejného syna jako je můj, chodí oba spolu do druhé třídy, celkem si rozumí, ale já mám k němu prostě nějakou averzi. Já ho prostě nesnáším, jen co on otevře pusu. Hlavně je hrozně rozmazlený, je jedináček a když jsme u nich, tak se i hrozně nad syna povyšuje, vytahuje se co vše má nové a přitom je hrozný mamánek, kamarádka ho vodí ke škole, tam ho i vyzvedává, přitom to mají za rohem, ale on si prostě přeje, aby pro něj chodila maminka. Začal tento rok chodit na obědy, ale prý tam vaří hnusně, tak přestal. Nechodí do žádného kroužku, nikam, protože jiné děti jsou pro něj asi póvl, prostě když jsem mu řekla at hodí s mým synem na kuželky, tak mi začal jmenovat kdo všechno tam chodí a že kvůli nim tam nepůjde.
Mám na něho prostě alergii, už jak na mě promluví. Co s tím mám dělat? Poradíte mi někdo, prosím? Nechci na něj být tak alergická, bojím se, že jednou mi rupnou nervy a řeknu mu pěkně svůj názor, co si o něm myslím (machruje na ostatní, myslí si kdoví co není a přitom je nesamostatná, bojácná jednotka).Už se ani s kamarádkou moc nevídám, prostě je k nám nezvu a když nás zvou oni, vymluvím se. Mrzí mě to, ale co s tím
Díky