Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj,
Dcera (26měs.) už asi 2 měsíce ve spánku stávkuje… odpoledne do 2 let spávala pravidelně tak 2 hodiny, teď je to spíš výjimka. Usne spíš, pokud odpoledne jedem někam autem, popř. po dlohé procházce (cape po vlastních) pak padne v kočárku. Usnutí doma v postýlce je opravdu ojedinělé a už to ani moc nezkoušíme - spánek nabídneme, zkusím si s ní lehnout, přečíst pohádku, uložit do postýlky, ale v lepším případě to končí po nějaké době škemráním v horším případě řevem..... Pokud je den náročný a únavný, pak je večer neskutečně omrzlá, umrčená a uřvaná a já jsem štěstím bez sebe, že usne (spí cca od 21 do 8h).
Hanka
PS: vzhledem ke své těhotenské únavě, která mě už naštěstí přešla, se stávalo celkem často, že jsem odpoledne na gauči usla já a probudila jsem se, když mě Eliška třeba nutila jíst nudle (nevařené, které má na hraní) se slovy „papej maminko, uvazila obed Eliska“ ![]()
Tak se omlouvám, ale nedopatřením jsem místo odeslání příspěvku do diskuse celou novou diskusi založila. ![]()
Snad to pochopíte ![]()
Hanka