Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kde jsou ty časy, kdy jsem si ve „čtvrtém trimestru“ říkala, jak máme hodný dítě, když spí 7 hodin v kuse… Čím byl ale starší, tak se zvyšoval počet probuzení. Poslední asi dva měsíce se počet nočních probuzení ustálil na 2-3. Vždy jsem jen podala mlíčko z lahvičky a mimi usnulo zase jak štěně:-) Ale poslední 3 týdny je vzhůru tak 6-7×, už neplatí, podat mlíčko a vrátit se zpět do postele, po 15-ti minutách zase brréčí, takže ho beru mnohdy do náruče a houpu a houpu, než neusne. Vrchol všeho je, že si ho BEREME DO POSTELE!!! Pěkně jsem si to plánovala, když jsem v těhu říkala, že nebude žádný houpání v noci, že nebude žádná postel rodičů… jsem máslo.
1. Máte taky v deseti měsících podobný problém? Mám stopnout houpání a „postelování“ s rodiči, nebo ho takhle prostě uklidnit?
2 Synek ještě nemá jedinej zoubek, je možný, že mu možná ( už konečně ) rostou, ale co když to není tohle? Co by to mohlo být?
Kuju ![]()
P. s. jdu na kafeeeee ![]()
@Siisule já měla kluka v posteli od 4 měsíců, kdy mu začaly růst tesáky.. byla to jediná možnost, jak jsem se aspoň trochu vyspala
taky jsem máslo, chrápal se mnou v posteli do 3 let, kdy jsme se přestěhovali a dostal svůj pokojík ![]()
No, tohle je ošemetné, já vystěhovávám ze své postele děti tak v 6-8m, protože pak je naučit na postýlku může být obtížné, jakmile si začnou stoupat, tak se na postýlku učí jen těžko.
Osobně si myslím, že 10m dítě už dávno nepotřebuje mlíko v noci, takže bych odbourala to a je velmi pravděpodobné, že se postupně přestane budit úplně.
Občas se mi pak někdo do postele vrátí jako třeba dvouleťák posledních několik nocí, ale pravidlo si z toho neudělám, ráda spím v klidu.
Ale to je čistě moje osobní preference, záleží na vás, jsou lidé, kteří mají v posteli děti mnohem starší a vyhovuje jim to, myslím, že tohle je hlavně na rodičích a dětech, zda to tak chtějí obě strany, tak pak není co řešit. ![]()
Syn měl taky období že se budil i 10× za noc, trvalo to asi měsíc, možná víc. Myslela jsem že se zblázním
ale přešlo to a zase spí jak miminko ![]()
Jinak k zásadám, je to tvoje dítě, tvoje zásady
můžeš dělat co ty uznáš za vhodné.
Já jsem z opatrnosti nechala v postýlce, syn je aktivista a ihned po probuzení si stoupá a z normální postele by mi okamžitě hodil šipku na zem. A já mám tvrdý spánek… Takže tak. Jinak bych to možná řešila jako ty ![]()
Houpat se taky nenechá, není moc kontaktní takže by se okamžitě probral.
Takže jsem hladila a hladila a hladila. Byla jsem jak zombie
ale přešlo to ![]()
Zuby to být můžou a nemusí, to ti nikdo s jistotou neřekne. ![]()
Doteď jsme ho v posteli neměli… bouchlo sedm měsíců, a poslední týden spí s námi… rostou zuby a pořád fňuká. Ale je pravda, že uspávám v postýlce, resp. my neuspáváme, a pak jak pofňukává snažím se ho uklidňovat v postýlce a okolo třetí ráno putuje k nám. Nevím jak to, ale u nás usne relativně klidně.
A jinak, jak mu rostou zuby, odmítá v noci mlíko a pomáhá mu hlavně pití šťávy/čaje. Poslední dvě noci vydržel celé bez mlíka, to prostě okamžitě vyplivnul, ale pití to jo… to vypil za noc 150ml ![]()
A souhlas s @Gladys - spíme moc rádi v klidu, naše dítě je děsný cestovatel, takže nás pořád kope atd. Nejsme moc rádi, že je u nás, takže to fakt dělám ojediněle, trvá to teď týden a kousek, nespí s námi každý den a už mu to končí. Spím ráda a ráda bych na toho našeho aktiva byla vyspalá, takže mám flašku pití u postele a pomalu hodlám tohle fňukání odbourávat.
Pokud se v té posteli uklidní, nechávala bych ho tam, může mít nějaké horší období, kdy hodně potřebuje blízkost mámy, přeci jen desetiměsíční prcek je ještě mimčo - do roka je ta blízkost dost důležitá. Být zásadová by asi v tomto případě znamenalo nechat ho vyřvat, což je blbý - dítě se bojí, je ve stresu a nedokáže si uvědomit, že se ještě máma vrátí. Já jsem taky vyměkla - dvouměsíční mimčo spí se mnou v posteli, nosím v manduce, kojím, jak si řekne, ale je mi fajn a mimčo vypadá taky spokojeně. Mám ještě dvojčata, u kterých jsem byla zásadová až moc, byl to opruz a vůbec jsem si to neužila. Ale je fakt, že tam to bylo většinou nutné, u dvou miminek je potřeba vybudovat určitý režim, aby to člověk zvládnul. Jinak bych se přiklonila k tomu, dělat vše přirozeně dle požadavků mimča a samozřejmě taky vlastních sil, není to rozmazlování, ale naplňování potřeb prcka. To období, kdy se takhle často budí, snad brzy přejde a zase bude moct spát ve vlastní postýlce.
Oba moji kluci spávali s náma v posteli
ten starší pak ve 2,5 letech dostal svoji postel a naprosto v pohodě do ní přešel. když se narodil druhý tak jsem si ho taky brala k sobě, když se vzbudil na kojení nebo pak na mlíko. V postýlce se budili oba tak po 2 hodinách a v posteli klid i 4 hodiny spánku
za to vyspání mi to stálo. Teď mají oba svoji postel a nemáme jediný problém ![]()
Záleží na tobě. Já jsem u prvního byla zásadová a po osmi měsících tak naprosto nevyspalá, že jsem přestávala fungovat, tak jsem si ho nastěhovala do postele a po dlouhé době se vyspala, pak jsem si nadávala, že jsem to neudělala dřív. Když se cca v roce sám odstavil, přesunul se do své postele ve svém pokojíčku naprosto bez problémů. Stejně jsem to pak praktikovala s dalšími dvěma dětmi. Prostě nám to vyhovovalo.
Pokud se ale s dítětem nevyspíš, tak bych ho raději na rodičovskou postel neučila.