Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Odjakživa se nedokážu chvilku soustředit. Myšlenky mi neustále lítají všude možně. Narážím do lidí, uskakuju před auty. Když mi kamarádka něco vypráví, půlku toho nevnímám. Pracovní porady jsou pro mě utrpením. Šílím strachy, že se někdo zeptá na to, co mi zrovna uteklo. Jsem schopná přijít domů, sednout si na gauč a 10 minut čumět do blba, než si uvědomím, že už jsem doma a mohla bych něco dělat.Koncept toho, že by člověk měl žít přítomným okamžikem a nenechat myšlenky bloumat kdovíkde, mi připadá jako naprosté scifi.
Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, takže nemám tušení, nakolik to je „diagnóza“, nebo jestli to je naopak celkem běžné.
Jinak žiju celkem normální život, bez problémů jsem vystudovala a mám práci. Nyní si ovšem budu muset udělat řidičák a mám prostě šílený strach. Zajímalo by mě, jestli někdo nemá podobný problém, jak se s tím vyrovnal a jestli a jak s tím zvládá bezpečně řídit auto.
Pokud by měla vadit má anonymita, prosím o smazání tématu. Je to pro mě citlivé.
Díky moc.
V zájmu tvojí bezpečnosti a bezpečnosti ostatních bych být tebou za volant nelezla. Dokud se nevyřeší problém, co máš.
No já nevím, ale nešlo by to tedy raději bez řidičáku.?Budeš nebezpečná nejen sobě. Ale stejně musíš na prohlídku k dr.,ne? Tak mu to raději všechno řekni, tady asi není na co čekat. ![]()
Moje dcera má ADHD - poruchu soustředění a pozornosti, od té doby, co má nasazené léky, je úplně v pohodě, jinak se chová přesně jak popisuješ. Takže zkus zajít za psychiatrem, pomoci se určitě dá ![]()
Proč si musíš dělat řidičák? myslím že by jsi ho dělat neměla, když máš takovéhle potíže ![]()
školka jdoucí po přechodu
dítě vběhnoucí do silnice
důchodci vstoupící do silnice
prudce zabržděné auto před tebou
no je toho spousta, myslím že jsi dobrý kandidát na průser. Nemyslím to vůbec ve zlém, osobně si myslím že řidičák je v dnešní době nutnost, ale ne každý ho může mít ![]()
Hele já mám zas problém s usínáním. Jako spolujezdec většinou usínám (teda teď co mám dítě už ani ne) hned po nájezdu na dálnici a jako řidič jsem schopná odřídit Chorvatsko. Takže těžko říct, ale být tebou, a si bych neriskovala ![]()
@Bella29 Počkej, to jako fakt? Já spíš vypadám jako líná, než hyperaktivní. Vůbec mě nenapadlo, že by se to dalo řešit léky.
Zakl.
Tak pokud jde o ADHD, co zkusit vysadit komplet bílý cukr a barviva, které způsobují hyperaktivitu a snížení pozornosti. Jíš takové věci?
Příspěvek upraven 20.09.13 v 13:55
@K-Black Aby veškeré taxikaření nebylo na manželovi. Je mi jasné, že to smrdí průserem, proto jsem taky založila tohle téma.
Zakl.
Zakladatelko, na to je diagnoza a odpovidajici lecba.. neni to normalni.
![]()
@Anonymní píše:
@Bella29 Počkej, to jako fakt? Já spíš vypadám jako líná, než hyperaktivní. Vůbec mě nenapadlo, že by se to dalo řešit léky.Zakl.
Hyperaktivite neznamená jen běhat jak hadr na holi, ale porucha soustředění patří mezi její ukazatele, nicméně si myslím, že to s tebou nebude tak horké, když si v pohodě vystudovala, akorát jsi asi takový ten věčně zasněný člověk. Ale pokud se dokážeš vyhecovat a dávat pozor, když o něco jde, pak není problém. S opravdovou poruchou soustředění bys to už poznala ve škole, že je problém
Řidičák bych si rozhodně nedělala v takovém případě. Můžeš se pak dostat do opravdu těžké situace nebo někomu ublížit. O svých problémech bych si promluvila s praktickým lékařem a ten už by tě měl nasměřovat k jinému odborníkovi ![]()
Hmm, tak tohle přesně mívám v těhotenstvích. JSem myšlenkama mimo a situace on the road mně vždy překvapí(a já reaguji až na poslední chvíli). Proto tak nerada coby těhule řídím! Řešila bych nejdříve s odborníkem, až pak autoškolovala ![]()
@Anonymní píše:
@K-Black Aby veškeré taxikaření nebylo na manželovi. Je mi jasné, že to smrdí průserem, proto jsem taky založila tohle téma.Zakl.
osobně bych do toho nešla, vím co předvádí chodci, reflexy mám jako blesk a už tak 2× se mi stalo, že to bylo o vteřinu
řídím teda ve větším městě, ale i na vsi ti může vlítnout děcko pod auto.
Odjakživa se nedokážu chvilku soustředit. Myšlenky mi neustále lítají všude možně. Narážím do lidí, uskakuju před auty. Když mi kamarádka něco vypráví, půlku toho nevnímám. Pracovní porady jsou pro mě utrpením. Šílím strachy, že se někdo zeptá na to, co mi zrovna uteklo. Jsem schopná přijít domů, sednout si na gauč a 10 minut čumět do blba, než si uvědomím, že už jsem doma a mohla bych něco dělat.
Koncept toho, že by člověk měl žít přítomným okamžikem a nenechat myšlenky bloumat kdovíkde, mi připadá jako naprosté scifi.
Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, takže nemám tušení, nakolik to je „diagnóza“, nebo jestli to je naopak celkem běžné.
Jinak žiju celkem normální život, bez problémů jsem vystudovala a mám práci. Nyní si ovšem budu muset udělat řidičák a mám prostě šílený strach. Zajímalo by mě, jestli někdo nemá podobný problém, jak se s tím vyrovnal a jestli a jak s tím zvládá bezpečně řídit auto.
Pokud by měla vadit má anonymita, prosím o smazání tématu. Je to pro mě citlivé.
Díky moc.