Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Neukázněný čtyřletý syn
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.4.17 13:14
Těžko říct, jestli je nebo není neukázněný, anebo přirozeně živý, se zájmem o své okolí. Je dobré ho zaměstnat, být důsledná a obrnit se trpělivostí. To je podle mě základ. U synka jde o silnější individualitu, že?
Přeju hlavně klid a hodně lásky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.17 13:19
Může být hyperaktivní. A nebo taky po příchodu nového sourozence se jen snaží upoutávat všechnu pozornost na sebe. Těžko říct. Ale asi bych se poradila s lékařem ať ho pošle na vyšetření ať jsi v klidu. Jinak ke scéně v obchodě kvůli něčemu prostě ne a hotovo a vztekej se jak chceš. A s tím oblékáním totéž dělal manželův syn. V 5ti letech mi tvrdil, že si neumí nazout nazouvací bačkory. No to víš, že jo, stál u nich tak dlouho dokud si je nenazul. Ale chápu zase, že ve školce nebo když je třeba někam jít není hodina na to čekat než se milostivě obleče nebo obuje. Tak hlavně přeju pevné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.17 13:22
@Demi píše:
Těžko říct, jestli je nebo není neukázněný, anebo přirozeně živý, se zájmem o své okolí. Je dobré ho zaměstnat, být důsledná a obrnit se trpělivostí. To je podle mě základ. U synka jde o silnější individualitu, že?
Přeju hlavně klid a hodně lásky!
Silnější individualitu? Nevím k psycholigovi s ním nechodím. Vůbec tomu pojmu nerozumím 
- Citovat
- Upravit
28.4.17 13:24
@Anonymní píše:
Silnější individualitu? Nevím k psycholigovi s ním nechodím. Vůbec tomu pojmu nerozumím
Silnější individualita znamená silnější osobnost, s vůlí a schopností umět se prosadit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.17 13:25
Já bych řekla, že to hodně souvisí s miminkem…my máme doma miminko - 6 měsíců a syn - 3,5 let a je to podobné. Začalo to poslední dobou, hodně si prostě vyžaduje pozornost a předvádí se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.17 13:28
@glitterball No on se oblékat umí, ale podle mne je linej a zvyklej ze jsem do tři let za něj všechno dělala. A tak čeká co bude. Když mi ujedou nervy, tak je smutnej a říká mi maminko ja uz te budu poslouchat a nebudu te zlobit. Je vnimavi potřebuje se hodně mazlit a záleží mu na tom co si myslim. Nosí mi ze školky kytičky a je rád když mi udělá radost. Ale co se týká těchto základních věcí, tak me neposlouchá… Pritel je nestastny nechce si ho nikam bravat, protože opravdu neposlouchá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.4.17 13:30
@Demi Ano tak to je celý syn. Když mu něco vysvětluju snaží se mi vnutit a prosadit si svůj názor. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.4.17 13:35
@Lumed No ja si to také myslím. Tak jak je schopen nám říct ze nás ma rád je schpen když mu nevyhovime nám říct ze brasku nemá rád ani me a chce abych šla pryč. Po pár minutách se mu to rozlezi a přijde se omlovat a mazlit… 
- Citovat
- Upravit
28.4.17 13:41
@Anonymní píše:
@glitterball No on se oblékat umí, ale podle mne je linej a zvyklej ze jsem do tři let za něj všechno dělala. A tak čeká co bude. Když mi ujedou nervy, tak je smutnej a říká mi maminko ja uz te budu poslouchat a nebudu te zlobit. Je vnimavi potřebuje se hodně mazlit a záleží mu na tom co si myslim. Nosí mi ze školky kytičky a je rád když mi udělá radost. Ale co se týká těchto základních věcí, tak me neposlouchá… Pritel je nestastny nechce si ho nikam bravat, protože opravdu neposlouchá.
Jako nevím no. Jestli ti rád dělá radost, mazlí se atd. může to být reakce na nového sourozence. S tím oblékáním pokud je čas tak bych ho prostě nechala tak dlouho s trikem v ruce dokud se neoblékne a pokud není odchod nutný tak prostě neoblečeš se nikam nejdem. A pokud tím několikrát přijde třeba o hřiště kam rád chodí tak si to uvědomí sám. Prostě buď důsledná, neobléknu tě a hotovo. Neříkám samozřejmě pomoct s něčím co mu nejde. Ten obchod bude věc jiná. To už mi přijde jako rozmazlenost. U dcery to řeším tak, že prostě ne a hotovo a když se vzteká nemám problém jí v tom obchodě ohnout přes koleno a i před lidmi jí naplácat. Ale naštěstí už jsme ve fázi kdy vidí, že má v košíku oblíbené lentilky pro které ví, že jdeme a je to v klidu. A nebo si s ním dopředu domluvit co se mu koupí, třeba když budeš hodný a nebudeš mě v obchodě zlobit tak si vyber jakou sladkost koupíme. Lízátko? Fajn, pokud dodržíš domluvu koupíme ho, ale pouze to a žádné vymýšlení jinak nebude nic. Moje dcera má 2,5 roku a jde se s ní domluvit, takže s tak velkým klučinou to přece musí jít také 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.17 13:53
@Anonymní píše:
@Lumed No ja si to také myslím. Tak jak je schopen nám říct ze nás ma rád je schpen když mu nevyhovime nám říct ze brasku nemá rád ani me a chce abych šla pryč. Po pár minutách se mu to rozlezi a přijde se omlovat a mazlit…
Já si vážně myslím, že to hodně souvisí. Malej je taky hodně citlivej, vnímavej..ale z toho zlobí a když mu něco vysvětluju, tak jako bych byla vzduch. Vydrž, já si furt říkám, že bude líp. Snažím se mu věnovat. Ale třeba dnes jsem si ho nechala doma ze školky, že jsem mu slíbila, že si uděláme pěkný den a už od rána toho lituju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.17 13:59
Myslim si ze jo, ze zkousi hranice, tim, ze ma kratkou dobu sourozence, se to jenom zvyraznuje. Neboj se trvat na svem, i kdyz se ti to ted asi nezda, je schopny poslechnout Vymysli postihy, neco, co na nej plati- my posilame vykricet, vyvztekat jinam, zakazujeme bonbony, televizi, oblibene hracky…mame takovy system, tak neco takoveho vymyslet podle provineni Nerikej veci desetkat, staci dvakrat trikrat a pak uz by melo neco prijit.. jestli nevnima, chyt ho za ruku a divejte se na sebe, aby te poslouchal. A neboj, dostanete se z toho, jen musis prevzit vedeni, jinak se z toho za chvili zblaznite Ale zase nepanikar, deti zlobi, hlavne kdyz se neco deje-sourozenec atd.,ale je treba tomu dat tu hranici, odsud potud
Editace-preklepy
Příspěvek upraven 28.04.17 v 14:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.17 14:00
@monrom píše:
Nastavit hranice a dodržovat je musíte co nejdřív. Později s ním už nehnete vůbec.
Pokud takovýto doteď (než se narodilo mimi) nebyl, tak je to jenom o tom, že se snaží prosadit se, aby nebyl poslední. Pokud byl takový vždycky, tak to může být i porucha a to nastavení hranic bude těžší.
O jakou poruchu by se mohlo jednat? Jde mi o to, ze ja se psychlogum zatím dost branim. Mám ověřené, ze pokud ten čas na něj mám a věnují se mu líp spolupracuje. Jen někdy ten čas prostě není a potřebuju, aby poslechl bez vysvětlování a pak se dostávám do těchto hloupých situací.
- Citovat
- Upravit
28.4.17 14:02
@Anonymní píše:
@glitterball No on se oblékat umí, ale podle mne je linej a zvyklej ze jsem do tři let za něj všechno dělala. A tak čeká co bude. Když mi ujedou nervy, tak je smutnej a říká mi maminko ja uz te budu poslouchat a nebudu te zlobit. Je vnimavi potřebuje se hodně mazlit a záleží mu na tom co si myslim. Nosí mi ze školky kytičky a je rád když mi udělá radost. Ale co se týká těchto základních věcí, tak me neposlouchá… Pritel je nestastny nechce si ho nikam bravat, protože opravdu neposlouchá.
Promin, já ti to napíšu z mého pohledu. Mám něco podobného, ale tvůj syn je vlastně sám a snaží se s tím bojovat, to že si ho chlap nechce brát je ještě horší. Vlastně je ve školce, ale bez rodiny a pak je doma, ale nudí se, ne že by si nehrál nebo tak, ale vnitřně se tak cítí. My už máme vyšetření zasebou, synovi je 5let. Manžel přijde z práce a opravdu 2hodky musí být jen se synem a zlepšilo se to opravdu hodně. A ty řeči jak mají, že nás nemají rádi a pak zas jo jsou normální, dělá to téměř každé dítě. Náš syn se dokáže tak vyvztekat že utíkají i sousedé jak ho jde slyšet a řve a vše ok podle vyšetření. Držím palce at je to jen lepší a lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj předem se omlouvám za anonym, chodí sem zmámí a já se za naše trápení trošku stydím.
Máme s přítelem dva syny. Prvnímu budou 4 roky a druhý má 7 měsíců. Starší syn je strašně neukázněný, jakákoli banální činnost je pro nás horor.
Včera byl přítel nakupovat se starším synem a neustále mu pobíhal po celém obchodě, skládal do košíku vše co se mu zalíbilo a nakonec mu u pokladny ztropil scénu, že nutně potřebuje ještě lízátko.
Není schopen jít vedle košíku déle jak 10sekund. Po příchodu do obchodu je okamžitě v trapu.
Procházky jsou s ním také nadlidský výkon, vždycky utíká minimálně 20m před námi.
Oblékání,.. jsem schopná mu i 15× říct, aby se oblékl a obul si boty a vždycky má na starosti 150tisíc jiných věcí než to co po něm zrovna chci a potřebuju. Je to složité když byl sám se vším jsem mu pomáhala, ale teď je druhý syn a on jakoby **nevnímal co po něm chci* *.
Ve školce to stejné už si na něj učitelky stěžují, že se děti oblékají a on čeká na to než mu s tím někdo pomůže.
Co se týká malování, skládání puzzle nebo stavění stavebnic dokáže si i hodinu pěkně hrát, ale z toho lítá po celém domě a dělá naschvály. Neustále pošťuchuje mladšího syna občas ho něčím i bouchne…
Jsem z něj někdy nešťastná a nevím co s ním. Oba je strašně miluju, ale nevím kde dělám chybu. Syna se snažíme vychovávat, hodně mu vysvětlujeme, ale je to povaha po tatínkovi, prostě musí být po jeho a on musí mít poslední slovo.
Máte to doma někdo podobně? Je možné, že je to věkem a zkouší hranice? Opravdu by mne zajímal jakýkoli názor..Děkuji