Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Vykašlat se na toxické vztahy/chlapy. Naučit se žít sama, sebe si vážit a nastoupit na léčbu. Ať už protialkoholní nebo spíš s hlavou.
Rozejit se se zarlivcem, prestat koketovat s ex a nastoupit na protialkoholní leceni.
https://www.emimino.cz/…stna-455605/
Stejnou diskuzi už jsi tu založila a nepředpokládám, že bys dostala jiné rady (přestat pít a postavit se na vlastní nohy) nebo zázračné rozhřešení. A především přestat hledat důvody pro pití v okolí (piju, protože to mám zamotané/žárlí atd.) a převzít za sebe zodpovědnost.
Evidentně to sama nezvládneš, vyhledej odbornou pomoc.
Jsem psychicky labilní a vždy se na partnera upoutam. K jednomu jsem se chovala hozne tak me po půl roce nechal. Já mu furt psala, že si ublížím, naháněla ho dva měsíce. Potom si se mnou začal jeho kamarád (ten ex se kterým se teď scházíme, ale jen jako kamarádi) a ten co mě nechal se radoval, že se mě zbavil. Hodná jsem byla jen v jednom vztahu a to s tím ex jak jsem s ním byla 5 let.
@Anonymní píše:
Bohužel mám s pitím dost problém. Dřív jsem taky už ztratila schopnost mít,,brzdu,, tak jsem rok nepila a bylo mi dobře. Jenže pak po rozchodu jsem začala popíjet. Přišel první absťák. Dost hnusný stav. Pomohly až léky na uklidnění.Půl roku jsem nepila (mám jiný vztah). Jenže mám pocit, že jsem nešťastná. S tím ex se tajně vídám, chce mě zpět. Prostě jsem udělala chybu, naštval mě a já zareagovala tak, že js si začala s jeho kamarádem. Současný je strašně žárlivý, zakazuje mi se bavit s každým s kým jsem dřív chodila.
Jenže já minulolst nezměním, spíš jsem byla mladá a blbá plus nízké sebevědomí.
Někdy ho to tolik žere, že není můj první, že mě označí za d.vku.Kvůli tomu, že to mám se vztahem tak zamotané, jsem se začala opíjet do bezvědomí.
Teď se opíjím jednou týdně - jednou za 14 dní. Někdy se nestalo nic, tak jsem si namluvila, že to zvládnu omezit. Jenže se stává to co se mi nikdy nestávalo. Opíjím se tak, že ztrácím věci, mám okno, valím se po zemi, někdy pomočená. Toto se mi děje ať už piju s partnerem ve společnosti nebo jinde. On totiž taky nemá brzdu, opilý hodně utrácí, rozdává atd. Vždy si řekneme, že nepijeme a do dvou týdnů je to tu zas. V sobotu jsme pili a já naštěstí doklady a klíče nechala doma. Mobil a vše co jsem měla s sebou, vše jsem samozřejmě ztratila. Už nevím co dělat.
Obj. se k odborníkovi. ![]()
Pokud tedy máš o sebe zájem a nechceš se plánovitě zlikvidovat.
Takhle je otázka času, kdy přijdou epil. záchvaty z chlastu, kdy se bouchneš při pádu do hlavy, kdy se probudíš v nemocnici anebo vůbec…
Ahoj, tady ti žádná rada jen tak nepomůže. Ty se naštveš a začneš si s jeho kamarádem. Řešíš problémy dalšími problémy. Přestaň pít úplně a když ti to nepůjde, budeš potřebovat pomoc. Na chlapy se teď vyprdni a na tajňáka se s nikým nescházej. Najdi si chlapa, který se dokáže bavit i bez alkoholu. Hodně štěstí ![]()
Já si myslím, že jsi prostě ještě dost mladá, nerozumná a hledáš se. Jednou z tebe bude šikovná prima ženská, ale musíš nejdřív dospět. Taky jsem to měla trochu podobně asi do svejch 22-24 let. Pak jsem už nějak trochu nabírala rozumu, spokojenosti, jiných zájmů… Po 30 už jsem se neopila ani jednou. Chce to mít spokojený život, bezva chlapa, netahat se s budižkničemu opilcema. Jednou na to dojdeš…
Přestaň pít a to jako úplně a navždy. Pokud to nezvládneš sama, tak nastup na protialkoholní léčení. Nebo potřebuješ facku ve smyslu že se ráno vzbudíš nahatá a pozvracená na záchytce, bez kabelky a jediné vzpomínky na to, co se večer dělo?
Ukonči všechny současné vztahy a až se dáš dokupy, najdi si partnera, který taky nebude pít a budete mít jiné společné zájmy.
@Anonymní píše:
Jsem psychicky labilní a vždy se na partnera upoutam. K jednomu jsem se chovala hozne tak me po půl roce nechal. Já mu furt psala, že si ublížím, naháněla ho dva měsíce. Potom si se mnou začal jeho kamarád (ten ex se kterým se teď scházíme, ale jen jako kamarádi) a ten co mě nechal se radoval, že se mě zbavil. Hodná jsem byla jen v jednom vztahu a to s tím ex jak jsem s ním byla 5 let.
Můžu vědět, kolik ti je?
Celkem logicky ti tu všichni napíšem, ať nechlastáš a dáš si do kupy zdraví a vztahy, ale já se tě zeptám ještě trochu jinak: jak by sis představovala, aby vypadal tvůj život? Co bys mohla udělat, aby vypadal podle tvých představ? Máš sílu ty úkony udělat, třeba krok po kroku?
Je mi 30 let. Příteli je 52. Taky má stejný problem, vydrží nepít i 2 týdny někdy i měsíc. Jednou i půl roku jsme nepili. Ale jak si dá trochu kupuje hodně vodku atd. Bojím se, že příště to bude záchytka nebo uraz, cokoliv.
A nejvíc mě štve, že jsem v létě přestala kouřit denně a jak se napiju, vždy si zapálím, ale jen když jsem fakt našrot.
Občas se povede si dát jen trochu vína a nic víc, ale většinou dostanu takovou slinu a piju do bezvědomí.
Myslíte si, že se dá abstinovat celoživotně? Jak potom člověk zvládá tragédie bez alkoholu? Např. úmrtí, rozchod, ztrátu zaměstnání? Nebo když zjistí, že je nemocný?
@Anonymní píše:
Je mi 30 let. Příteli je 52. Taky má stejný problem, vydrží nepít i 2 týdny někdy i měsíc. Jednou i půl roku jsme nepili. Ale jak si dá trochu kupuje hodně vodku atd. Bojím se, že příště to bude záchytka nebo uraz, cokoliv.A nejvíc mě štve, že jsem v létě přestala kouřit denně a jak se napiju, vždy si zapálím, ale jen když jsem fakt našrot.
Myslíte si, že se dá abstinovat celoživotně? Jak potom člověk zvládá tragédie bez alkoholu? Např. úmrtí, rozchod, ztrátu zaměstnání? Nebo když zjistí, že je nemocný?
Občas se povede si dát jen trochu vína a nic víc, ale většinou dostanu takovou slinu a piju do bezvědomí.
Nejenom že dá, ale i musí. Jinak se vezeš znova.
Zvládání krizových situací jinak než flaškou se člověk musí naučit, oni by ti s tím pomohli v léčebně, nebo aspoň se obrať na anonymní alkoholiky, vždyť sama musíš vidět, že se řítíš do prů. seru.
@Anonymní píše:
Je mi 30 let. Příteli je 52. Taky má stejný problem, vydrží nepít i 2 týdny někdy i měsíc. Jednou i půl roku jsme nepili. Ale jak si dá trochu kupuje hodně vodku atd. Bojím se, že příště to bude záchytka nebo uraz, cokoliv.A nejvíc mě štve, že jsem v létě přestala kouřit denně a jak se napiju, vždy si zapálím, ale jen když jsem fakt našrot.
Myslíte si, že se dá abstinovat celoživotně? Jak potom člověk zvládá tragédie bez alkoholu? Např. úmrtí, rozchod, ztrátu zaměstnání? Nebo když zjistí, že je nemocný?
Občas se povede si dát jen trochu vína a nic víc, ale většinou dostanu takovou slinu a piju do bezvědomí.
Tak tohle je masakr, už nejsi nejmladší a v období, kdy by se občasný flám dal omluvit divokým mládím.
Přečti si to po sobě ještě jednou. Je ti třicet a pravidelně se opíjíš (několikrát do měsíce) tak, že máš okno, pomočíš se a ztrácíš komplet nejen vědomí o sobě, ale i věci. To je naprosto šílená bilance. Žiješ se starým alkoholikem, který pije tvrdej. Jeden druhého stahujete a podporujete v alkoholismu. Tohle už není žádné občasné popíjení, hučíte v tom až po uši.
Už teď jsi na kraji propasti, do pár let můžeš skončit na hlaváku, kde budeš nabízet sex za krabičák.
@Anonymní píše:
Je mi 30 let. Příteli je 52. Taky má stejný problem, vydrží nepít i 2 týdny někdy i měsíc. Jednou i půl roku jsme nepili. Ale jak si dá trochu kupuje hodně vodku atd. Bojím se, že příště to bude záchytka nebo uraz, cokoliv.A nejvíc mě štve, že jsem v létě přestala kouřit denně a jak se napiju, vždy si zapálím, ale jen když jsem fakt našrot.
Myslíte si, že se dá abstinovat celoživotně? Jak potom člověk zvládá tragédie bez alkoholu? Např. úmrtí, rozchod, ztrátu zaměstnání? Nebo když zjistí, že je nemocný?
Občas se povede si dát jen trochu vína a nic víc, ale většinou dostanu takovou slinu a piju do bezvědomí.
A jak ti ten alkohol pomůže? Ty už jsi alkoholik jak vyšitej, když dopředu přemýšlíš nad tímhle. Vyhledej odbornou pomoc.
Bohužel mám s pitím dost problém. Dřív jsem taky už ztratila schopnost mít,,brzdu,, tak jsem rok nepila a bylo mi dobře. Jenže pak po rozchodu jsem začala popíjet. Přišel první absťák. Dost hnusný stav. Pomohly až léky na uklidnění.
Půl roku jsem nepila (mám jiný vztah). Jenže mám pocit, že jsem nešťastná. S tím ex se tajně vídám, chce mě zpět. Prostě jsem udělala chybu, naštval mě a já zareagovala tak, že js si začala s jeho kamarádem. Současný je strašně žárlivý, zakazuje mi se bavit s každým s kým jsem dřív chodila.
Jenže já minulolst nezměním, spíš jsem byla mladá a blbá plus nízké sebevědomí.
Někdy ho to tolik žere, že není můj první, že mě označí za d.vku.
Kvůli tomu, že to mám se vztahem tak zamotané, jsem se začala opíjet do bezvědomí.
Teď se opíjím jednou týdně - jednou za 14 dní. Někdy se nestalo nic, tak jsem si namluvila, že to zvládnu omezit. Jenže se stává to co se mi nikdy nestávalo. Opíjím se tak, že ztrácím věci, mám okno, valím se po zemi, někdy pomočená. Toto se mi děje ať už piju s partnerem ve společnosti nebo jinde. On totiž taky nemá brzdu, opilý hodně utrácí, rozdává atd. Vždy si řekneme, že nepijeme a do dvou týdnů je to tu zas. V sobotu jsme pili a já naštěstí doklady a klíče nechala doma. Mobil a vše co jsem měla s sebou, vše jsem samozřejmě ztratila. Už nevím co dělat.